• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

My z osmi týdnů a naše batolátka

3. prosince 2011 
koci - Kája sprchu taky moc nemusí, to byl taky důvod, proč dnes na plavču začal opět plakat, ale pak se uklidnil a ke konci hodiny se i zapojil, dokonce pak zase nechtěl z vody. tak snad je to na dobré cestě. a instruktorka říkala, že si příště můžeme dát dvouhodinovku, jednu na rozkoukání a druhou, kde se zapojí a užje si to. nakonec to zakončíme vířivkou. už se těším. škoda, že dneska už jsem měla něco domluvené a nemohla jsem zůstat dýl.

zumba je takové cvičení-tancování. něco jako aerobic, ale vychází z latinsko-amerických tanců.

tak dneska vykoukl další zoubek. dávají si pěkně načas, ale rostou :slight_smile: hlavní pro mě je, že má dvojky. jsem se bála, aby je měl, protože mně nenarostly :sweat_smile:
15. zář 2010 v 17:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte dievčatá.

Strašne dlho som tu nebola,dostala som ale pozvánku,tak píšem a sna tu s Vami budem aj nejaký ten čas tráviť,ak Vám to nebude vadiť.


Anetka je malé trdielko,:slight_smile:chodit sa naučila v necelých 15mesiacoch,chodili sme na rehabilitáciu.
Teraz ju už viac menej nechávame samu,ale kedže máme malé šteniatko čo sa motá pod nohy,viac menej chodí sama iba hore.
Na začiatku prádznin sme sa stahovali ,bolo to náročné,ale zvládli sme to nejak a snád tu už ostaneme dlhooooo.

Anetku stále kojím,v noci asi 6x.Cez den len pred spaním.Posledný týžden asi mi spáva iba 1x..
Na nočník sa niekedy pýta sama,povieůna-na",vyciká sa a včera sa jej prvý krát podarilo vykakať.
Je strašne ukecaná,stále niečo rozpráva.
Vie povedať:mama,baba,tata,dedo,dole,hore,kolka(školka),mamina,tapta(tapka),duda(dudel),kiki(viki),hají,mimi,teta,pán,toto,kde je,není,kuk,pití,mnam,papá,paptuti(papučky),a tak..každý den niečo nové,vie krásne opakovat.Zvieratká vie ako robia všetky,len sliepku a kohuta sa nejako nechce naučiť :grinning: :grinning:

Inak je to potvorka,kým varím ju musím mať vždy v stoličke a zapnem jej telku :confounded: nerobí mi to radosť,ale čo s nou..

Ako Vaše deti jedia?

U nás je to takto:

ráno má Sunarka ovocného,zje polku,alebo celého..ako kedy
potom má na svačinku bielu Activiu
obed čo navarím,zje toho dosť :grinning:
na druhú sváču má ovocie banán,jablko,nektarinky,hrozno..alebo aj pl hadovky,to sa po nej len zapráši.
večer má bud pečivo s lučinou,maslom a plátkovým syrom,niekedy aj šunkou,alebo aj to,čo bolo na obed.
Medzitým ju dopujem ovocím,zeleninou,chrumky,pár krát už mala BEBE Brumíka .


idem si Vás trocha prečítať,zatiaľ sa mejte krásne.
16. zář 2010 v 10:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
inak my kupeme,každý den,ešte v malej vaničke-teda kúpe iba manžel a zubky máme myslím už všetky
16. zář 2010 v 10:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@laska.nezna.hranic laska ked ta tak čítam..no,máš rozhľad a určite hodne zkušeností,ale neviem či by som menila..a kde ty vlastne žiješ,ak možem viedieť?
16. zář 2010 v 10:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
bertica - ahoj, tak jsi nás po dlouhé době zase našla, to jsem ráda :slight_smile:
je úplně jedno, kdy začne chodit, hlavně, že se to naučí. my začali sami chodit v jedenácti. každé dítě je jiné.
dvě malé děti a ještě pejsek k tomu? tak proto nebude třetí, vy už ho vlastně máte :grinning:
kam jste se stěhovali? do vlastního domečku nebo úplně do jiného města...?
kojit 6 x za noc v tomhle věku? máš můj obdiv. Karimek spí celou noc, ale i tak jsem věčně nedospalá. jsem ráda, že noční vstávando je za námi. i když třeba dneska v noci jsme usnuli až v půl třetí... pořád plakal a nechtěl být sám v postýlce... možná bříško nebo zoubky, nevím. ráno vstával jako vždycky, nechápu :sweat_smile:
vidím, že máte šikovnou holčičku. Kája si sice "řekne" o všechno, ale takhle nemluví. a nesedí ani na židli, natož na nočníku. ale to přijde. teda sedět umí :grinning: , ale nechce, pořád někde pobíhá.
to s tou televizí dobře znám. Kája mi bez Óčka a ovladače v ruce nesní oběd :grinning:
neumím si představit koupat v malé vaničce, zvlášť, když kolikrát koupu dva najednou. nevím, kam by se jim tam vešli hračky. i tak by potřebovali spíš bazén :grinning:
co se týče jídla, máme jen jednu dávku mlíčka, protože Karimek má na něj chuť jen po ránu. takže tak řešíme snídani. někdy si pak zobne ještě od nás, podle toho, co a jestli vůbec snídáme. tím se vyřeší svačinka, nebo dostane přesnídávku, jogurt, ovoce, brumík atd. podobně to vypadá odpoledne. oběd a večeři má buďto normálně s náma, pokud to není něco vyloženě nevhodného, ale většinou mu na oběd dělám polévku nebo zapeču kuře/rybu se zeleninou a tak. po koupání se místo večerního mlíčka dorazí většinou pečivem s lučinou, šunkou, pomazánkou... a pak dá ovocnou tečku. v poslední době ujíždí na hroznovém vínu. taky miluje rajčata a vodní meloun. k pití přes den čaj, večer jen vodu. ve vyjímečných případech nebo "v nouzi", když už pití došlo, mu třeba koupíme ve městě dětský džus. jemu chutná tak nějak všechno, takže nemáme problém :slight_smile:

proč myslíš, že mám rozhled a zkušenosti? :slight_smile:
já žiju v Českých Budějovicích (teda teď u ČB, ale časem se mi to snad podaří změnit) v domku u rodičů. rozhodně se nechystám do zahraničí, jen proto, že je manžel cizinec, jestli se ptáš na tohle :slight_smile:
16. zář 2010 ve 14:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,
Bertica, Jonáš ještě taky nechodí, ale nic si z toho nedělám, naopak, čím dýl poleze, tím líp pro něj.
Já taky v noci kojím, ale já mám Jonáška u sebe v posteli a když má potřebu, jen zašátrá( ani nezapláče), já se k němu přitulím, on se nasosne a spíme oba dál, ani to kolikrát nezaregistruju. Vstávat k němu- to si neumím představit...
AD jídlo: ráno má jogurt- dávám jen kozí, + kukuřičný křehký chleba, pokud ještě chce a ovoce. Svačiny nedávám, to by pak nechtěl oběd, už by toho bylo moc. Oběd- zelenina s obilovinou nebo luštěninou, brambory, batáty.... Nakupujeme teď hodně na farmářských trzích. Dvakrát týdně mu zařazuji do jídelníčku maso- králíka, krůtu, nebo kapra.
Odpoledne má ovoce, máme vše domácí, od babičky,teď hlavně hrozno, páč máme vinici...
K věčeři má buďto co nesnědl k obědu, nebo něco podobného v jiné variantě, nebo chleba s lučinou a k tomu rajče či okurku. Okurky má moc rád.
Laska- Jonáš je taky klidnější, když mu pustím k jídlu TV, ale moc to nedělám, říkám si, jak bych ho to potom odnaučovala?Nechci, aby byl stejný závislák jako jeho táta.
Ta vířivka musí být fajn. Příští víkend jedeme na welness pobyt do lázní, tak jí tam taky budeme mít, moc se těším :slight_smile:
18. zář 2010 v 18:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
koci - my se se ségrou taky jako děti nenajedly bez pohádky a dneska mi televize nic neříká. pokud dítě má jíst a telka neodvádí jeho pozornost, hezky papká, tak v tom nevidím problém. osobně taky nesnáším při jídle ticho a do toho jen cinkat příbory o talíř a tikající hodiny... to radši ty písničky nebo dětské pořady (UpParáda, Animáček). jinak než při jídle by se k tv nedostal, tak mu ji dopřeju alespoň tu chvilku.
já bych si zase neučila do postele. jednak ji máme úzkou a i kdyby, nebudu riskovat, že ho zalehnu nebo že mi spadne. beru si ho k sobě, jen když má nějaké trápení a nemůže spát nebo je mu špatně, ale to pak já nespím a jakmile zabere, putuje zpátky do postýlky.
když se ráno probudí, má u postýlky hračky, takže se zabaví, než mu připravím mlíčko a vím, že mi nikam neuteče, aniž bych to věděla. přes den mu boční šprušle dávám pryč, takže si může zalézt kdykoli chce, ale když spí, tak musím mít jistotu, že ho najdu tam, kde jsem ho položila.
vstávat k němu kvůli krmení jsem nikdy nebyla líná a to jsme jedli co dvě hodiny ve dne v noci docela dlouho. ale v tomhle věku musí spát celou noc i kdyby usnul hladový. zvlášť, když už není jen na mlíčku.
měla jsem o výchově taky trošku jiné představy a zásady, ale teorie je něco jiného než praxe a když to malému udělá radost, tak taky zavřu oko a nechám ho se "rozvíjet". samozřejmě v rámci bezpečnosti :slight_smile:
teda, vy toho nacestujete :slight_smile: celé léto jste byli pryč a teď ještě víkendovky...

co se stalo s luccii? už s náma nemluví? :confused:
18. zář 2010 ve 23:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Laska- jezdíme pryč vždy, když má manžel prázdniny. Většinou do nějakého penzionu. Abychom byli aspoň někdy pořádně spolu a muž si užil malého.
Mě to společné spaní vyhovuje, nemůžu si to vynachválit. V postýlce s Nanny spal do půl roku, pak už se mnou. U takhle velkého dítěte už se zalehnutí nebojím, novororozence bych se vzít do postele bála, ale Jonáš už je velkej. Jeden bez druhého bychom neusli.Máme velkou postel a spíme většinou tak, že jsme obejmutí. Ono nejde o tu lenost vstát, spíš o to,proč si to neulehčit, když je možné ho mít blíž u sebe, je to pohodlnější pro oba. Máme kolem dané zábrany.Lidi takto dřív spali běžně. Četla jsem knížku Koncept Kontinua, kde autorka uvádí společné spaní a časté nošení jako zásadní pro pozdější psychický vývoj. Navíc Jonáš nenávidí být uvězněný mězi šprušlema a celou dobu by se snažil je přelézt. Jednou nám takto přepadl :pensive:
My si u jídla povídáme a já hrozně nerada překřikuju TV. Manžel je na ní zvyklý ze svého domova a mě to vadí, protože mě to ruší, neslyším pak pořádně ani co mi říká... :rolling_eyes:
Taky si říkám, co je s Lucii ?
19. zář 2010 v 15:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Laska, to že musí v tomhle věku spát celou noc .....je jen málo dětí, které spí v tomto věku celou noc. Já osobně teda žádné takové neznám.A když prostě nespí a budí se, tak bys dělala co? Nechala plakat? To bych nikdy neudělala. A Jonáš ještě není v jednom roce schopen pochopit, že ve dne je mlíko povolený a v noci ne.
Moc nemám ráda taková ta striktní nařízení, jakože dítě musí tohle a nesmí tamto... Jako by to měl být nějaký stroj.
Ono je to asi jiné, když nekojíš a stejně musíš vstát abys připravila UM do láhve. Ale když se kojí a dítě se v noci budí na mlíko, tak mi to společné spaní přijde praktičtější.
19. zář 2010 v 17:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
no u nás je to problém..baby spia spolu v izbe..takže ked anetka zaplače ja okamžite vybehnem a nakojím.

s tou televizkou je to u nás podobne.neznesiem ticho,celý den máme zapnuté bud rádio alebo občas zapne aj televizor.hlavne ked varím..vtedy akurát chodí Kouzelná školka,tak to nejako zvládneme.
len teraz mám taký zhon,vstat,vychystat do školky Viktorku,rýchlo domov s Anetkou a navariť..potom sa zahrárme..anetka ide spať..ja upracem..
@laska.nezna.hranic mysela som že si v zahraničí.Rozhľad a zkušenosti?No nie každá z nás ma manžela cudzinca a nie kadžá podľa toho čo píšeš zažije to,čo ty.tvoj život vobec nieje nudný a tuctový
Andreahrbacova sem nechodí?

My sme dnes makali o dušu.-natierali plot vonku,zábradlie na terase,navarila som dobručký obed,upiekla narýchlo bábovku.Ani sme nikde eboli.Budúci týžden robíme Viktroke oslavičku malú,tak si už som si spravila z marcipánu Kitty a teším sa ako budeme tortičku zdobiť.Snád sa podarí.
:wink:
Baby kolko mali Vaše deturence naposledy v poradni?
Naša Anet maal 77cm a 9,9kg.
Priznám sa,že sa bojím aby nebola silná.
nemám s kým porovnávať.Len so staršou dcérou a tá je uplné tintítko.Má 5rokov 13kg a 104cm..tak s abojím aby zachvílku na tom neboli rovnako.

19. zář 2010 v 19:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
koci - já bych pochopila, kdyby s tebou spal jako novorozenec, ale čím je starší, tím víc by si měl zvykat být sám. jsem pro malému posloužit, ale ne ho rozmachávat. kdyby si cucnul max. 1x za noc, jako že třeba na žízeň, tak bych brala, že mlíčko, které měl na večeři tolik nezasytí, ale jinak to neberu jako projev lásky, jen ze sebe děláš živý dudlík. tím spíš, že v postýlce být nechce bych se snažila ho tam dávat co nejvíc. pro našeho malého byla postýlka za trest. teď ho tam dám a buďto hned usne nebo si tam hraje, ale nebere už to jako ponížení. a nemysli si, že mi nervalo srdce, když tam plakal až se zalykal. ale věděla jsem, že když vytrvám, bude to mít jen výhody pro oba.
já zase neznám žádné dítě, které by v patnácti měsících mělo problém s nočním spaním kvůli hladu, pokud ho před spaním přiměřeně nakrmíš. kamarádky malá má pět měsíců a spí jí celou noc. je plně kojená. ale to je spíš vyjímka.
jak jsem řekla, jsem pro dítěti posloužit, ale ne mu dělat otroka. malého jsem první půlrok v podstatě prochovala a pronosila, bylo to zoufalé. ale pak se postupně naučil být samostatnější. projevit dítěti lásku neznamená dělat z něj závisláčka.
pokud už bych ho musela mít co nejblíž sobě, volila bych "balkón".
lidi dřív dělali spoustu věcí, ale ne proto, že by je to bavilo, ale prostě nebyla jiná možnost. řídit se tím, co bylo dřív, je krok zpátky. a pokud to tak někomu vyhovuje, měl by ten styl života brát se vším všudy. nemám ráda, když si někdo hraje na alternativní matku - např. látkařku (to neber prosím osobně, je to jen příklad) a přitom na ven dává papírovky. a tak je to se vším.
rozhodně si nemyslím, že by syn nebyl dostatečně silná osobnost jen proto, že s ním nespím. naopak.
pokud vám to tak vyhovuje (malému asi určitě), tak je to vaše věc, ale myslím, že tohle se časem spíš vymstí než prospěje.
plakat bych malého nenechala, pokud bych si myslela, že má problém, ale ne aby to bylo pravidlo. kdysi jsem ty tendence měla, malý to na mě zkoušel pláčem. ale pak jsem zjistila, že když mu manžel řekne dost, tak je najednou ticho a spí. trpěla jsem, ale časem se to naučil i se mnou.
nařízení taky nemám ráda, každé dítě je individualita, ale otročit mu je snad ještě horší.
taky jsem jistou dobu kojila a měla jsem na mysli vstávání v tom období, ne když musím připravit UM.
pokud je fakt tak hladový, tak je pro tebe určitě praktičtější mít ho u sebe, ale tolikrát za noc? buďto je špatně živený nebo si z tebe udělal dudlík, ale kojit v jeho věku víc než 1x za noc je zarážející a snažila bych se to nějak řešit. ne pro své pohodlí, ale pro to jeho.
dáváme podobné večeře jako vy, někdy usne i bez, ale nestane se, že by se v noci probudil.

jak dlouho (myslím do kolika let malého) to chceš praktikovat? dokud bude kojený nebo dokud bude chtít? aby jste ho to pak vůbec někdy odnaučili, čím bude starší, tím to půjde hůř.
19. zář 2010 ve 20:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Laska- balkon jsme zkoušeli, ale stejně se vykulil za mnou do postele. Já z něj nedělám závisláčka, naopak. Třeba ty jsi psala, že je Karimek nešťastný v cizím prostředí mezi cizími lidmi, to já u Jonáška vůbec neznám. Ono to kojení má i jiný význam, nežli jen nasycení. Poskytuji mi tím i bezpečí, je to důležité pro ten kontakt samotný. A dělat ze sebe dudlíka mi nevadí. Já si to užívám. Kojit plánuju dlouho, ale věřím, že do 18-ti to to nebude :slight_smile: Řešit znamená jak? Právě pro to jeho pohodlí je nejlepší, když si cucne a v tu ránuzase usne. Jak jsem psala, plakat bych ho nkdy nenechala.To může dítě poškodit. Mě máma taky dlouho kojila a spala jsem s ní v posteli a v 18- ti jsem se zcela osamostatnila.Látkovky dávám i na ven :slight_smile: .Když někdo látkuje doma a na ven dává papírovku tak na tom nevidím nic špatného.Nemyslím si, že to musí dělat buť tak a nebo tak. Ono pokrok je sice hezká věc, ale ve spoustě vecech se lidstvo zase začíná ohlížet zpátky, viz přírodní medicína, přírodní kosmetika, materiály, biopotraviny, atd. Nevidím v tom krok zpět, nýbrž opětovné se přiblížení přírodě, dřív lidi žili mnohem více v souladu s přírodou, nežli my. Mě zase vadí mluvení v množném čísle( např. " my jsme se pokakali") a takové to mluvení, typické pro "maminkovské weby" mimískování, těhulkování, atd. :sweat_smile: Teda spíš mi to přijde humorné .....
Já jsem nepsala, že má Jonáš problém s nočním buzením kvůli hladu. Ani jsem nepsala, kolikrát se Jonáš za noc probudí, to psala Bertica. Špatně živený není :slight_smile: Já to sama nevím, kolikrát se probudí. Ale jsem vyspalá, odpočatá a jako otrok si nepřipadám... Prostě každá máme svůj názor. :slight_smile: Zarazilo mne, že jsi napsala, že pro tebe bylo hrozné první půlrok malého nosit? Já jsem taky první půlrok mateřství pronosila a prokojila a bylo to nejhezčí období mého života :dizzy_face:
Každá to vidíme jinak. Jsem ráda, že s mojí mámou máme stejný názor.
19. zář 2010 ve 22:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
berti - kdepak, mě z Budějovic nikdo nedostane. manžel to ví a nijak mě nepřesvědčuje.
dont má taky cizince :slight_smile:
vidíš, já sice občas zažívám různé věci, ale v naší rodině musí být vždycky něco extra, tak už mi to ani nepřijde. myslím, že jsem nudná až moc, respektive žiju nudně.
andrea chodí jinam. chvíli jsem ji přemlouvala, ať se tu staví, tak sem nedávno jednou nakoukla, ale od té doby nic... občas si písnem, tak ji můžu říct, že ses po ní taky sháněla.
taky bych chtěla mít dětičky jako máš ty, ale pravda asi je, že dokud má člověk jen jedno dítě, tak je to relativně pohoda, viď?
ty toho za den stihneš. já jsem ráda, když Karimkovi udělám oběd :grinning:
taky vyrábíš z marcipánu? mě to taky baví, ale teď nějak nebyla příležitost... příští měsíc budu dělat pro ségru, ale už teď se toho bojím. že prý by chtěla dort šneka anebo žirafu:grinning: nápad sice mám, ale realizace bývá horší. třeba jí to rozmluvím :sweat_smile: že prý by ji možná stačilo, když bude dostatečně crazy. akorát nevím, co si pod tím představuje :slight_smile:
až budeš mít dortík hotový, moc ráda bych ho viděla.
já už jsem ti to někde psala. naposled mi Káju jen naočkovali, ale nezměřili, ale podle toho, jak jsem koukala doma, měl před tím měsícem asi 81 cm a kolem 12 kg. ale tak to se nedá srovnávat. ty jsi štíhlounká, tak se dá předpokládat, že i děti budou. Karimek má být po kom silnější. oproti tomu synovec má šest let, ale jen o pár kilo víc než Kája, protože oba rodiče jsou hubení. podobně jako vaše Viki.
proč se tím tak trápíš, ona ti doktorka něco říkala?


koci - jsem si vzpomněla, neslibovalas v létě náhodou nějaké fotky z prázdnin? :slight_smile:
19. zář 2010 ve 22:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
koci - připomínáš mi mojí známou, pro kterou je koncept kontinua biblí, ale jen do té doby, než by přišla o svoje pohodlí a luxus. ona taky tvrdila, že porod nebolí a přesvědčovala ty, které už to dávno měly za sebou, jak nic lepšího nezažila :grinning: narození dítěte je to nejkrásnější, ale porod bolí, protože to tak prostě musí být. pak už jde jen o to, jak moc kdo bolest snáší. ale říct, že nebolí... :grinning: zrovna tak ti neveřím, že by první půlrok byl to nejlepší, když jsi malého pořád nosila, bolely záda, člověk se nevyspí... to není o tom, že by tě to uspokojovalo, je to jen euforie z narozeného miminka. když ti na záda dám batoh se zátěží a co dvě hodiny tě budu budit, tak mě brzy pošleš do pr****, ale určitě tě to neučiní šťastnou.
já nevím, jestli jsi to nepochopila špatně, nebo já to špatně vyjádřila. já tě nijak nesoudím, ani se s tebou nesrovnávám. prostě to každá máme nastavené jinak. když ti to tak vyhovuje, v pořádku. a co na to manžel?
19. zář 2010 ve 22:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@laska.nezna.hranic
ja viem,že anetka sa mi nebudí na hlad.to už dávno nie.
ale:som jej mama,potrebuje ma.a ja som štastná,že ma potrebuje..
tiež mám chut niekedy sa pritiskunut k manželovi,nerada spím sama ked je v práci,je mi smutno.to malé dieta to nevie povedať mama,bud so mnou.
ja sa neberiem akože som otrok.som mama.nenechám plakať voje dieta,som mu vždy po ruke.
vidím na Viktorke,že sa mi to vyplatilo.vedela,že som tu VŽDY pre nu,kojila som ju 2roky.budila sa mi 10x za noc,chodila som za nou cez celý byt a "vydržala".vnímam to aká je teraz ako odmenu.
tažko sa to vysvetluje...
som štastná,že manžel ma podporuje a je rád,že kojím.


deti v posteli sme nikdy nemali.ccheli sme,pár krát skusili,ale nevyspali sme sa ani jeden.tak sme to zrušili.anetka zaspáva sama,nakojím vždy pred spaním a uložím do postielky.bud sa rozpráva a zapí,nieekdy musím jej dat dudlík,ale som rada,že obdobie nosenia a hojdania je za nami.
:grinning:
19. zář 2010 ve 22:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
bertica, koci - ale já jsem přece neřekla, že by se nemělo kojit nebo dítě ukonejšit. sama malého miluju tak, až občas zaslechnu, jak ho rozmachávám. když se narodil, chtěla jsem ho mít u sebe pořád, ale manžel nechtěl, aby s náma byl přes noc v posteli a dneska vím, že to bylo dobře, i když mi chyběl (spal jen o metr dál :sweat_smile: ). jen říkám, že všechno má své hranice a věř, že dítě ty své slzenky dokáže dobře využívat. a ty jako máma musíš umět rozlišit, kdy tě opravdu potřebuje a kdy to na tebe jen zkouší. a nepodléhat jen proto, že tě jeho přítomnost uspokojuje. Karimek ví, že ho kdykoli pochovám, ale taky ví, že každý má své místo (např. ta zmiňovaná postel).
moje ségra kolikrát na malého houkne nebo ho třepne, když opakovaně dělá, co by neměl. já jen tiše trpím, ale nechám je si to vyřešit mezi sebou. a on? nevzteká se, že by se cítil ublíženě, "nežaluje" mi to, nepláče. ale obejme jí a když přijde z práce, je pro něj důležitější než já. a tak to má u obou synovců. mě Sebík od narození miloval, kdykoli přijel, skočil na mě a s pláčem pak odjížděl. teď mi klidně odmlouvá. ségra ho milovala taky, ale byla s ním míň a nedovolila mu všechno jen proto, že byla ráda, že je s ní. dneska chodí malej se vším za ní.
dítě člověk musí nechat se rozvíjet, ale zároveň ho usměrňovat. udělat pro něj maximum, ale ne se mu podřizovat. dítě si z nabízeného vždycky vybere to lepší, přirozeně. ale tohle rozhodně není to, co bych syna pro život chtěla naučit.
nikdy jsem neřekla, že máte děti nechat vyřvat. máma tu pro dítě musí být vždy. ale to, že začne natahovat, když není po jeho, neznamená, že mu ustoupím. to pak není výchova.

bertica, taky jsem ráda, že se malý naučil. do těch 6-9 měsíců jsem pro mrňousky trošku rozmazlit, ale nástupem druhého roku už musí být dítě zvyklé na určitý řád. taky by se mi líbilo mít malého v posteli a tulit se k němu. ale neumím si představit, co by se dělo, až bych ho chtěla naučit na vlastní postel. to děti pak těžko snáší, protože se cítí odstrčené. zvlášť, pokud se objeví sourozenec. proč si komplikovat život, když spoustu věcí se dá bez problému naučit už od narození.
nejsem zastáncem ani toho, aby po příchodu z porodky bylo dítě odloženo s chůvičkou do vlastního pokoje, ale být oddělení šprušlema nebo pár centimetrama v jedné ložnici mi nepřijde nijak stresující. jsme blízko, ale přitom každý sám. chci, aby byl malý samostatný, ale přitom věděl, že tu jsem kdykoli pro něj. a takovéhle zásadní věci se učí právě z takových maličkostí, o jakých se tu bavíme.
20. zář 2010 v 00:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky holky,dlouho jsme se neukázala,bylo toho moc.Teď jsme měli náročný víkend,byli sjme na svatbě kamarádovi,i Vojtík,ale pak si pro něho přijeli naši,a poprvé byl na noc u nich.zvládl to bravurně,maminku ani nesháněl.
Na dovči v jeseníkách bylo taky super.krásně nám vyšlo počasí.
Teď mi vojtík spinká,já si vařím oběd,peru a budu muset trochu uklidit.
Nevím co jste tady probírali,jen jsem si přečetla poslední článek.Vojta s námi nikdy nespal v posteli a nikdy ani nebude,má svoji postýlku,a my svoji,myslím že se chceme vyspat všichni a ne že mi prcek bude při otáčení kopat a tak.
A už nevím co jsme chtěla naspat.Jinak vítám berticu :wink: Kojit 10x za noc?A kolik malé bylo když jsi tak vstávala,už větší?To by mě tedy trefilo, ahnedka bych to utla.
Vojtíka milujeme,myslím že mu dovolíme hodně,ale odsud podsud.A když se vzteká a křičí že to chce a to...tak mu řeknu ne,nechám ho být,on se vzteká,já to přehlížím,přece ho ještě nebudu utěšovat
Klidně mi tady trošku nahoďte co jste probírali ať se chytnu :wink:
20. zář 2010 ve 12:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak Vojtík papaá u televize,pusím mu buď na DVD kouzelnou školku,nebo Dádu nebo Elma ze Sezamové ulice.problém v tom nevidím
jen jsem zvědavá jak budete potom odnaučovat malé aby spali s vámi.Čím starší tím to bude horší.Já jsme moc ráda že s námi bobek nespí,spinká s námi v ložnici, ve vlastní postýlce,a myslím že jsme spokojeni všichni tři.Přítel by ho už rád přemístil do vlastního pokojíčku,já ještě odolávám.
20. zář 2010 ve 12:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak už jsem se dočetla že byla po mě sháňka,slibuji že budu chodit častěji :wink:
No a když jste u toho spaní,jak uspáváte?My normálně dáme mlíčko,flašku nevypije teda najednou,tak mezitím jak je v postýlce mu přečtu něco z knížky,pak dopije ten zbyteka a já docházím.Někdy se rozčiluje,tak po pár minutách tam jdu,zase ho položím,ale jinak tam s ním nejsem.
20. zář 2010 ve 12:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bertica- přesně tak, cítím to naprosto stejně.
Laska- nesrovnávala bych mě s tvojí známou. Pro mě KK není biblí, je to pro mě knížka s velmi inspirativními názory, se kterými se ztotožňuji( ale ne se všemi).Nikdy bych netvrdila, že porod nebolí, ale místo výrazu porodní bolest spíš používám "porodní práce".
Pokud mi nevěříš, že byl první půlrok nejlepší období, tak nevěř, ale byl. Moc ráda bych to někdy vrátila, kdyby to bylo možné.V životě jsem zažila takové situace, že jsem byla vyčerpaná, na dně a na konci svých sil takovým způsobem, že péče o čerstvé miminko byla oproti tomu procházka růžovým sadem. Záda mě oproti těhotenství nebolela vůbec. Ty mě bolí spíš až teď, když má Jonáš s oblečením 13 kilo a nesu ho na zádech třeba 5 hodin na výletě. Minulý měsíc jsem ho vynesla na Sněžku. To mě záda bolela jak čert a manžel mě pak celý večer masíroval. Co se týče výchovy tak se s mužem shodneme. Věci kolem výchovy dětí jsme měli vyřešené dávno před svatbou. Unavená jsem byla, to ano, ale to se s tím šťastným obdoobím přeci nevylučuje! Navíc tělo si po pár dnech na tu únavu zvyklo a už jsem ji ani nějak zvlášť nepociťovala. A to jsem ještě měla práci se školou- dodělávala jsem si zkoušky. Jonáš byl moc hodné miminko, vůbec neplakal, žádné koliky,jen se kojil a spal.Nosila jsem ho v šátku.Upřímně, když mi někdo řekne, že pro něj bylo zoufalé chovat a nosit první půlrok svoje dítě, tak si řeknu, proč si to dítě teda pořizoval?( Neber to osobně, prosím).
Já bych zase nevláčela roční dítě ve vedrech tisíce kilometrů daleko do země s pochybnou hygienou, jen proto, aby ho viděli příbuzní(kteří se ještě ve finále ani k malému nechovali bůhvíjak hezky). Ti by prostě museli počkat(anebo přijet sami), protože zájem dítěte je důležitější, nežli zájem příbuzných.Ale každá to prostě máme jinak. Důležité je, že jsme obě spokojené, ne?
Jinak Jonáš je teda samostatnej až moc- odstrkuje mě, když ho držím, aby z něčeho nespadl, nesnáší, když ho krmím lžičkou, chce vše dělat sám :slight_smile:

Berti, abych ti taky odpověděla. Jonáš byl na poradně v červnu a další máme někdy v lednu, takže si ho vážíme a měříme sami- děláme mu čárky na futrech :slight_smile: . No a má 83 cm a 11,5 kg. Ale myslím si, že chlapečci se s holčičkami moc srovnávat nedají.
20. zář 2010 ve 13:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Andrea- čím starší, tím horší...nevím, připomíná mi to trochu "chytré" rady ala časopis Maminka a podobné.... v praxi nám to všem třem vyhovuje a budoucnost budu řešit, až to bude aktuální :slight_smile: Jinak moje sestřenice spala s oběma neteřemi v posteli a pak přešly do svojí postele úplně bez problémů. Já jsem taky spala s mámou a přeučování (jestli se to tak dá nazvat)na mojí postel bylo v pohodě, samozřejmě se musí postupně, né naráz, jako "odteďka budeš sám a šlus".
Jé, na Dádu jsem úplně alergická :grinning:
20. zář 2010 ve 13:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo ty fotky z prázdnin. Já žel neumím přendat fotky do PC a zmenšit je, aby sem šly nahrát. Musím poprosit manžela, ale ten na to nemá zase čas a navíc není rád, když dávám Jonáška na net. Navíc dnes odjíždíme do pátku k babičce, kde není net a pak zas budeme do úterka v Českém ráji, takže zase nic. Ale myslím na to :slight_smile:
20. zář 2010 ve 13:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kocicnka,tak hlavně že Vám to vyhovuje,mám kamarádku,jejich dvouletý syn s nimi spinká v posteli,v listopadu čekají druhé mimčo,teď ho budou odnaučovat snimi spát,Sama říkala že je to těžké.
A my Dádu milujeme,no spíše Julinku ,Oskara -ty plyšáky
20. zář 2010 ve 13:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@andreahrbacova andrea vitaj :wink:
ja moment.vstávam k anetke tak 5x za noc.
Počítam s tým,že do 2rokov budem kojiť a dovtedy budem k nej aj takto často vstávat.

inak anetka sa vobec NIKDY nevzteká.ani V.to nerobila.nechápem..vysvetlím im a mám pokoj.Napr.ked chce vyhadzovat kopu hračiek a potom ide k iným..poviem,že si ajprv uprace a ona si uprace.
Niesom mama kterj deti skáču po hlave,zistila som ale že sa s imi dá vždy dohovoriť.NIkdy som Anetke nedala na zadok,Viktroke asi áno..myslím,že 4x a beriem to ako osobné zlyhanie..aj som si za to poplakala,lebo ma to naozaj ešte teraz mrzí a ospravedlnila som sa jej.

Nevadilo by mi spať s detmi..občas..len ked u nás sa nedalo..nikto sme sa nevyspali.

Teraz spíme s manželom v spálni,baby su v detskej,za anetkou vždy idem..otvorit jedny dvere,druhé..potom zavrieť..ale to nieje stažovanie.nehovorím,že to niej náročné...
@kocicinka u mna je to naopak.čím staršietým lepšie.už je to pohoda..tešíms a ked bude mať anet tak 2roky..už teraz je to partačka,ale potom bude ešte vačšia :wink:
20. zář 2010 ve 13:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
koci - porodní práce, to je hezký výraz :slight_smile:
se známou tě nesrovnávám, jen mi ji v mnoha věcech připomínáš.
řekla jsem, že bylo zoufalé dítě půl roku pronosit, ne že pro mě byla obtíž ho pochovat. a když říkám pronosit, tak to myslím doslovně. ale rozhodně jsem si to neusnadňovala nějakými šátky.
osobně to neberu, protože lidi si snad nepořizují děti proto, aby si zvýšili zátěž :grinning: a zrovna tak by si člověk neměl pořizovat dítě místo plyšáka na spaní.
do Maroka se letos nejelo jen kvůli příbuzným, šlo o důležitější záležitosti, kdybych nemusela, nejedu. ti příbuzní byli jen takový bonus. ale to jsou věci, které tady neřeším. nevím, jak u vás, ale tady v ČB byl červenec rozpálený taky a pokud jsem nadávala na prostředí, tak se to týkalo mě, ne malého. kdybych si myslela, že ho vystavuji něčemu, co by mu mohlo ublížit, cestu bych zvážila. konzultovala jsem to i s doktorkou. cestu téměř prospal, to je to nejmenší. děti narozdíl od dospělých snesou daleko víc a nebrblají. Kája jízdu v autě miluje. za což jsem ráda, protože jsem se toho taky bála. měl s sebou svou postýlku, svůj kočár a manducu do terénu, denně se koupal, jídlo čerstvé. vadilo mi chování některých příbuzných, ale třeba zelenina je tam taková, že se ti o ní ani nezdálo. znám holky z Čech, které tam jsou spokojené. já jsem zvyklá žít jinak, ale to neznamená, že by v Maroku byli sto let za opicema. jen je to tam prostě jiné. ale věřím, že ve městě to tam musí být super. bohužel příbuzní jsou z venkova, ale za to já nemůžu. kvůli tomu jim nebudu bránit ve styku s malým. nevím, kolikrát jsi ty osobně v Maroku byla, ale radši si s malým užiju cestování, než abych ho před vším schraňovala a jediné, co by mi směl ochutnat by byly kozí výrobky a biozelenina. :sweat_smile: jako je fajn, že mu dopřáváš jen to relativně zdravé, ale jak to chceš řešit, až půjde do školky/školy? to mu budeš ke svačině přibalovat i bioobědy? vím, že to myslíš dobře a pro malého děláš dle svého názoru to nejlepší, ale do budoucna tím bude trpět.

ty jo, máte pěkného dlouhána :slight_smile: koci, jakou velikost oblečení kupujete, 86 nebo už větší? to je pravda, holčičky bývají menší. ale zase záleží na rodičích. sousedi mají holčičku o půl roku starší, ale je minimálně o deset centimetrů větší, protože má veliké rodiče. v půl roce už měla třetí kočár, protože se nikam nemohla vejít :sweat_smile:

u nás je to tedy podobné jako u andy.

berti - já taky nejsem pro děti bít. jsou jiné cesty. ale plácnutí přes plenku nebo naznačení baky-baky přes prstíky, když se opakovaně šťourá, kde by neměl a ještě z toho má srandu, beru jako ochranu jeho zdraví, pokud nechápe, že ta daná věc je nebezpečná. nebudu čekat, až ho šlehne proud, nebo si rozbije hlavu. ale rozhodně bití nepovažuji za výchovný prostředek. když vidím, jak někteří rodiče tlučou na ulici děti po hlavě, tak bych vraždila :angry:

koci by chtěla miminečko, berti zase starší batole... já myslím, že každý věk je super v něčem jiném, protože se dají s dítětem dělat různé věci. když malý oslavil rok, skoro jsem obrečela, že to tak uteklo, ale teď už se s ním dá dělat tolik věcí - už to není jen o tom, jak zabavit miminko. bavíme se spolu aktivně jako rodina a je to taky moc fajn. jít na procházku za ruku je příjemnější, než třeba tahat kočárek, protože ač si to normálně člověk neuvědomí, ne všude se s ním dá zajet...

dneska jsme byli na cvíču a bylo to úplně parádní. Karimek se zapojil úplně do všech aktivit, dokonce prolezl dobrovolně i takovým tunelem, kde jsem věřila, že ho nedostanu ani za úplatu. a ono mu to přišlo jako strašná sranda. jsem ráda, že jsem to nevzdala po první hodině, ten pokrok za pár dní je obrovský a je moc fajn vidět, že se dítě nestresuje, ale skutečně se baví s dětma svého věku, ne jen s mamušou. tak jsem moc ráda :slight_smile:
20. zář 2010 v 15:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak já normálně Vojtíka plácnu přez zadeček-plenku nebo přes prstíky.když mu třikrát zopakuji že to ensmí,a on s emi směje do obličeje,tak ho plácnu,to není bití.Musí prostě vědt že to nesmí.A samozřejmě že mu neudělám přes prsty červené šrámy
Jinak co se týče jídla,nějak neuznávám bio.Samozřejmě je to kadžého věc,a pokud se takhle někdo stravuje mě to envadí,já jen že nejsme my zvyklí tohleto jíst.Takže Vojta jí normální zeleninu,ovoce,občas teda koupíme bio jogurt,nebo má bio vločky toť vše.
taky dostane občas Brumíka,piškoty,tvarohový šáteček a takhle.Nějak ho nepřecpávám.
Já si taky myslím že každé období dítěte má něco do sebe.Teď jsme třeba ráda že s Vojtou se už dají podnikat různé věci,je s ním sranda,hodně věcem rozumí a tak.
My byly dneska odpo na hřišti,Vojta má sice rýmu,ale bylo teplo,takže ani tolik nevadilo že tam posedával na písku.
20. zář 2010 v 18:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ahojky, tak jsem vas zase konecne docetla a ze bylo co cist :slight_smile: je fakt zajimave cist vase nazory - hlavne lasky a koci
ja jsem tak nekde mezi vami :wink:

ja jsem ted lina chodit na net - nejak me to prestalo bavit a navic mam malo casu - Vojtik me plne zamestnava :grinning:

prave prodelal sestou nemoc - ona je to horecka par dni a hned po ni drobna vyrazka, tak bacha, kdyby meli vasi mali horecku a nic vic k ni par dni, tak to muze byt tahle nemoc, u ktere se leci jen priznaky - horecka - a to leky na srazeni teploty a zabaly...

my jsme ted na dovce - u pribuznych na Morave - je tu krasne, klid, teta se o nas stara, je tu zahrada... za par dni jedeme na Slovencko do termalu

nas Vojtik se vzteka dost... snazim se ho v takovych chvilich "ignorovat" a jen koukam, aby si neco neudelal... a nebo zavedu jeho pozornost nekam jinam,,,

ji uz hodne dospelacka jidla - rano chleba s necim, pred spanim jogurt/ ovoce ci polevku a po spani priloha + zelenina + maso (maso ma cca 6x tydne, aby mel dost zeleza), odpo ma ovoce ci jogurt s ovocem a vecer ma kasi (varim ji z vlocek a ovoce) a hned po ni mliko (MM) a pak jde spinkat

kojim 3 - 4 denne (dopo na uspani, vecer pred spanim a v noci 1 - 2x - snazila jsem se nedat vzdy, kdyz place, ale ono to nejde - uz si na to zvyknul... takze vetsinou mu musim dat mliko, aby zase usnul...)

co jste to jeste probiraly? bio nebio - sem tam neco bio dam, ale vetsinu bio nema...

Vojtik moc nemluvi - stale jen "tata, neni, ne, ham, mnam, bu-bu, bú... ale uz hodne rozumi a ma opravdu dobrou pamet, az se divim, jak si nejake veci pamatuje, ikdyz je vidi treba jen jednou, tak priste na vychazce na to misto ukazuje a rika "neni", kdyz to tam treba neni...

sladkosti mu nedavam zadny - tech si jeste uzije a kdyz bych mu je davala uz ted, nic jinyho by nechtel... rika se, ze co dite sni do tri let, je nejdulezitejsi a tak jsem v tomhle prisna matka :wink:
22. zář 2010 ve 13:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
a jeste ad spani - Vojtik spi od 7. mesice v pokojicku, protoze jsem prisla na to, ze se navzajem rusime... takhle je to jepsi pro vsechny, jeste by ale tetka mohl prestat chrapat :stuck_out_tongue_closed_eyes:

na plavco uz nechodime (moc penez za malo muziky, cachani ve vane se mu libi vic :wink: ), ted obrazime hriste a kamaradky, na podzim zkusime cviko s divadylkem v herne a taky mozna "tanecky, pisnicky, rikadla" v kulturaku

musim jit varit malemu, dnes byly rizky, tak mu udelam masicko jinak... papa
22. zář 2010 ve 14:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
koci nejdete na veletrh ted o vikendu? :slight_smile:
30. zář 2010 v 10:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
koukám, že to tu nějak upadá...
7. říj 2010 ve 21:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek