• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Přidej se, jestli máš TP také květen-červen 2011.

8. března 2017 
@jana974 díky za radu, to už jsem samozřejmě zkoušela - důrazně mu řeknu, že to dělat NESMÍ, řeknu mu, že se mi musí omluvit, udělat malá. nebo popř. "jak se dělá mamince/tatínkovi...?!!".chvíli to fungovalo, teď už bohužel moc NE.....
@aajda ...do předsíně ho taky vykazuju, někdy jde taky dobrovolně, a většinou hlásí, že se uklidnil už když tam jdeme....no, ale jsou i dny, kdy se mi zdá, že většinu času tráví v předsíni :slight_smile:...a stejně mě mlátí...někdy mě mlátí ze vzteku, někdy se mi zdá, že i z nudy :(...snažím se mu nabízet nějakou zábavu, ale nezvládám to celý den :(..zvlášť když u každé činnosti vydrží tak maximálně 15 min.
3. led 2013 v 11:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pupicka Chce to fakt trpělivost a nepolevovat. On to zatím až tak moc nechápe,ale učí se rychle. Minimálně by se to nemělo stupňovat. Děti jsou chytrolíni, když ustoupíš jednou , příště už to,co třeba jednou zabralo,zabírat už u něj nebude. Hodně štěstí. Naše malá má občas neskutečný záchvaty vzteku, dle všech možných rad si jí vážně nevšímám, ale ona je vytrvalec. Vydrží řvát a válet se po zemi i dvě hodiny, to už nemůže ani popadnout dech a nakonec se připlazí se pomazlit a je vše OK, ale že bych tohle mohla praktikovat třeba venku v krámu-to fakt nejde, to už by asi na mě někdo zavolal sociálku, že nechám dítě válet se dvě hodiny uprostřed nákupního centra :grinning: . Vezmu, chytnu, odnesu a neřeším. :wink:
3. led 2013 v 11:24  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pupicka Tý jo, vy jste s tou situací fakt jak přes kopírák s tou mou kámoškou... fakt ti moc držím palce, aby to u vás trvalo kratší dobu a nějak se to vyřešilo... Agátka začla "předsíňování" brát jeden čas jako dobrou hru, takže občas schválně ěnco provedla, aby se mohla jít zavřít do předsíně... ale pak jsem zavedla, že já říkám, kdy už je hodná, takže ona se u těch dveří už jen zeptá, jestli už je hodná... a to jí teprve začalo vadit...
No hledejte...
3. led 2013 v 11:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pupicka Ahojky, čtu tady tvoje trápení. No asi ti nic neporadím,ale Toník má ted období,že třeaba jednou za třidny mě začne stzrašně štípat do ruk a rozčiluje se.Dělá to většinou když je naštvanej.Zkjoušela jsem dle rad to oplatit,ale to není řešení.Zvýšit hlas někdy trochu zabraalo,ale taky žádná sláva. Plácat ho moc nechci,ale někdy se to jinak nedá. Mysláím,že prostšě ještě neumějí pracovat s emocema.navíc kluci jsou divočejší(ne teda všichni). Co dětský psycholog?možná blbá rada,ale třeba bude rozumět tomu proč to dělá
4. led 2013 ve 14:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, zdravím vás v novém roce. /Po dlouhé době jsem sem mrkla zda to tu ještě žije. S Toníkem moc času na net není,jedině večer a to jsem většinou mrtvá.
Jinak pacholek roste,jen když ho učím nová slova,tak je zopakuje jednou a pak už nechce.pak jen když se zapomene,tak to v letu řekne a pak nic.\je to lumpik lenošnej a má mě na háku.Prostě kjdyž chce máma aby něco řekla,tak na mě prdí :slight_smile:
4. led 2013 ve 14:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jana974 tý jo, tak to je teda Amálka drsňačka....to Víťa by asi dvě hoďky nedal....zatím jsem to nikdy nevydržela já a vždycky jsem šla za ním ho nějak rozptýlit :(. A když se Amálka vztekne někde venku a ty jí chceš odnést někam jinam, tak ti nějaká nepřistane :slight_smile:?! To je právě situace, ve které by mě Vítek určitě začal mlátit :slight_smile:
4. led 2013 ve 22:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, tak jsem to do konce ledna nevydržela a dnes jsem opatrně zkusila začít oplácet Vítkovi ty jeho fyzické inzultace - teda zatím jen to štípání( 2x) a jedno zatahání za vlasy a zatím dobrý :slight_smile: napoprvé u štípnutí Vítek hlásí "maminko štíp" a já na to:"chceš mě štípnout?".; on na to:"jo", tak já:"jestli mě štípneš, tak já tě štípnu taky". Napodruhé, "maminko štíp", Já " fakt mě chceš štípnout?", a on : "ne" :slight_smile:...ale liskání bych se mu oplatit bála....se bojím, že bych ho liskla moc a ublížila mu :(....i z toho štípání je mi zle když mu mačkám tu jeho dětskou kůžičku :rolling_eyes:
4. led 2013 ve 22:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dostyna jo, to bude něco podobného...ale Víťa je holt víc vzteklej, tak mě inzulutje častěji :slight_smile:....já doufám, že se to časem nějak poddá, že se naučí ty emoce kontrolovat...mě to taky trvalo dlouho.....je holt asi vzteklej po mě. Sákriš, jeden by řekl, že se ty geny trochu naředí tím manželovým flegmatismem a ono nic :slight_smile:
4. led 2013 ve 22:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pupicka já myslím, že to nic proti respektovaní není, oplácet stejným dílem.. jen jde o to netrestat, neukazovat, že silnější má pravdu.. a nepoužívat větší sílu než dítě.. Posílat do vedlejšího pokoje a učit dítě se přetvařovat a popírat samo sebe je teda základ na větší problém.. (můj názor, nedávno se ke mně dostaly Čtyři dohody, hodně zajímavý, doporučuju).
Jsem pro vysvětlovaní a když to nejde, tak malýho nacpu do kočárku, vysvětlím a jdem pryč. Hlavně nevyhrožovat, netrestat, neurážet a snažit se jednat s ním slušně, jako s dospělým. Prostě co vidí, jak se chovám k ostatním, tak chci, aby se choval on ke mě. Ale teda provokuje někdy pěkně :slight_smile:).. že se já odcházím nadechnout do vedlejšího pokoje :slight_smile:)))).
5. led 2013 ve 21:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vdovec no ja si myslim, ze pouziti fyzicke sily proti slabsimu (diteti) je prave dost nerespektujici, protoze to neni jednani jako rovny s rovnym...ale ja uz fakt nemam jiny napad...tak jsem podlehla a najela jsem na vychovu ala moje mamka :(. Tema ctyrma dohodama se prave prokousavam :slight_smile:. A posilam do jiny mistnosti, ale ted uz to taky nejak moc nefunguje...zaprve si sam otevre dvere a stejne prijde jecet za mnou a zadruhe zahlasi, ze uz se uklidnil a jakmile prijde za mnou, zacne to nanovo....ale nekdy to pomuze...aspon z toho hlediska, ze nema obecenstvo, takze se proste driv zklidni...myslim, ze tam prave nemusi nic popirat a pretvarovat se...jde o to, aby se naucil uklidnit sam si myslim
5. led 2013 ve 23:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vdovec já myslím, že odesláním do jiného pokoje jí k přetvařování nenutím, naopak jí dávám prostor k vybití emocí a zároveň jí tím dávám najevo, že její chování není správné a nebudu to tolerovat... Pro mě osobně je oplácení mnohem horší... Jakože až jí nějaké dítě omylem strčí, tak jí bude připadat správné ho taky povalit? Jak to dítě pak odhadne, jestli oplácí stejnou silou? A nacpat dítko do kočárku a odjet pryč, no mít ještě kočár, asi bych to taky dělala, ale to mi zrovna nepřijde jako jednání se sebou rovným. Mně do té předsíně alespoň chodí sama a dobrovolně :grinning: Neber to ode mě nijak zle, každé dítko je jiné a každá si musíme najít ten svůj přístup...
5. led 2013 ve 23:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vdovec já myslím, že odesláním do jiného pokoje jí k přetvařování nenutím, naopak jí dávám prostor k vybití emocí a zároveň jí tím dávám najevo, že její chování není správné a nebudu to tolerovat... Pro mě osobně je oplácení mnohem horší... Jakože až jí nějaké dítě omylem strčí, tak jí bude připadat správné ho taky povalit? Jak to dítě pak odhadne, jestli oplácí stejnou silou? A nacpat dítko do kočárku a odjet pryč, no mít ještě kočár, asi bych to taky dělala, ale to mi zrovna nepřijde jako jednání se sebou rovným. Mně do té předsíně alespoň chodí sama a dobrovolně :grinning: Neber to ode mě nijak zle, každé dítko je jiné a každá si musíme najít ten svůj přístup...
5. led 2013 ve 23:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pupicka ale mě nejde o použití fyzické síly proti dítěti, jde o to vysvětlit, že to ostatní bolí, když jim dělá to a to.. at se zkusí štípnout sám, nebo zatahat za vlasy.. třeba ty vlasy byly před půl rokem u nás.. když zatahal, já zaječela, zatahala ho spíš mín a říkala, že to přece takhle bolí.. a co teda budem dělat, budem se tak tahat, aby nás to bolelo, nebo co? dost rychle toho nechal.. ale to mu byl rok a něco.. Mi připadá, že tímhle si třeba vynucoval pozornost.
rozhodně pak neštípal víc, nikomu nic neoplácel a tak.. prostě to nechápal, že vyhraje ten silnější, ale pochopil, že to bolí. Třeba na cvičení, když ho jeden agresivní kluk (teda mě děsně nesympatickej, ale asi za to nemůže, něco ho nutí být takovej) naschvál žduchnul, tak běžel za mnou. Jsem řekla, že jsem to viděla, šli jsme spolu za tím klukem. Já řekla, že se děti přece nebijou, že je lepší někoho pohladit. A D ho sám pohladil. No kluk teda jen koukal a Davida už nechává být. Stejně tak se na mě netvářila blbě klukova maminka.

@aajda jako jít vedle do pokoje s ní podle mě by nebylo tak špatný.. třeba se vybít spolu na polštáři a tak... Ale poslat někoho se uklidnit vedle.. to zrovna v těch 4 dohodách hezky popisuje Dušek, má tam příklady, jako nejlepší asi, že jako říct naštvanýmu šéfovi, prosím tě jdi se uklidnit do svý kanceláře a až tě to přejde, tak přijd :slight_smile:. Ale taky bych ho kolikrát s chutí zavřela do pokoje :slight_smile:)).. aby pak poslal hodný dítě, ale právě mě ty 4 dohody od toho dost odradily.. taky nechci, aby mi manžel řekl, když něco řešíme, at se jdu to a to.

A s tím kočárkem řeším takhle situace typu, nechce jít za ruku přes silnici, nebo chce vlízt do řeky apod. Tak mu vysvětlím rizika, dám na výběr: jít za ruku, jít jinudy, do kočárku... a když se nemůžem domluvit, tak řeknu, že je to nebezpečný, že prostě se ted do kočárku musí, ale že si třeba můžeme spolu říct tu oblíbenou básničku, aby nám to protivný (pobyt v kočárku) líp uteklo. Já to neberu jako dokázat fyzickou převahu, nebo trestat, ale pořád vysvětluju a neustupuju.
Jenže on ví, že mu většinu věcí vysvětlím, k horkým kamnům se přiblížíme a zblízka zkusíme, že fakt pálí, že to nemá cenu.. takže si nechá fakt hodně věcí vysvětlit.
U nás jsou konflikty nejvíc o tom, že on chce něco nebezpečnýho dělat, nebo si hrát s něčím blbým, nebo někam lízt. A pak ještě, To když je hodně rozjetej, tak si vezme něco, co nesmí, přijde za mnou, ukazuje mi to, kroutí hlavou a říká NENE. A nechce si to nechat vzít, takže jdu pro hračku, ukážu, co se smí a tak.. a většinou se chytí. Věci typu, že by chtěl bouchat kostičkou o TV, řešíme tak, že místo kostičky dostane do ruky něco jinýho a jdem spolu bouchat do gauče..

A s tím, že každý dítko je jiný a potřebuje něco jinýho určitě souhlasím :slight_smile:. Jen se z toho nezbláznit, že? :slight_smile:
Nechci tu nikomu nic nutit. já vyrůstala na výchově cukr a bič a teda s tím vůbec nesouhlasím.
Jen mě zaujalo, že tu někdo píše o respektování a na to dost slyším :slight_smile:).
6. led 2013 ve 12:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@vdovec Já vyrůstala taky na cukru a biči a nepraktikuju to. Asi chápu, jak to myslíš, ale jít s ní vedle do pokoje a vybít se na polštáři by pro ní žádný trest nebyl... jednak ona nikoho nemlátí, takže mlátit polštář není náhražka pro nás. A druhak, pokud bych šla s ní vedle se koukat, jak se válí vzteklá po zemi, tak postrádá smysl chodit vedle, mohla bych se na to koukat přímo na původním místě. Což je ovšem přesně to, co chce = pozornost při vztekání.
A tedy především, samozřejmě vysvětluju a vysvětluju, většinou to padne na úrodnou půdu, rozhodně jí neposílám vedle hned na první dobrou. Ale když už se válí hysterická po zemi, že chce nutně piškot nebo podobnou kravinu, tak jí prostě vedle pošlu a pokud to funguje, tak to budu používat dál.
Ale já taky psala, že náš způsob není nic pro ně, protože něco jiného je řešení fyzických útoků a něco jiného je vztekání a vyřvávání.
S tím příkladem... mé dítě není můj šéf. Spíš naopak, já bych měla být jeho šéf = vzor, neříkám dítěti velet, ale vést ho a jít příkladem. A pokud bych já byla šéf a podřízený začal s hloupými až vzteklými argumenty (=hysterické válení po zemi), tak ho požádám, aby odešel k sobě do kanceláře se nad problémem zamyslet, sepsat si nějaké záchytné body a pak to v klidu dořešíme společně. Takže bych asi praktikovala totéž, co s dítětem.
A za tip na knihu dík, zkusím si půjčit... i když jak říkám, předsíň budu asi praktikovat i nadále, prostě to funguje. Ale u druhého třeba fungovat nebude.
6. led 2013 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
právě já nechci dávat TRESTY... vím, jak to bylo u mě, některý tresty jsem byla ochotná podstoupit a už dopředu s nima počítala a "zakázanou" věc provedla... takže z hlediska výchovy to nemělo smysl. Naši pak trestali za každou blbost, protože to jinak neuměli. Moc dobrá knížka je Respektovat a být respektován. Jako hezky se to čte, ale praxe je samozřejmě jiná. Jako kdo má tu trpělivost?
No a ŠÉF versus podřízený. Já jsem pro (nebo teda ráda bych byla) rovný s rovným. Nejlépe starší sourozenec nebo kamarád, co vede životem, radí a učí. Co vidí u mě at se pak tak chová.
Já ty 4 dohody poslouchala na mp3. Dají se najít na netu. Knížku jsem nečetla.
Jenže D se moc nevzteká, jako zaječí si, ale pak si to nechá vysvětlit. Ví, že neustoupím, ale snažím se s ním přátelit. Takže kdyby byl agresivní jako ten kluk, nebo uvztekanej, tak bych asi hledala nějaký tvrdší metody.
Jo a vlastně ted koukám, že máte taky na cestě přírůstek :slight_smile:. Tak at jde všechno dobře :slight_smile:.
6. led 2013 ve 13:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vdovec Jé, no jo, ty už taky čekáš... a dokonce ještě dřív... Tak držím palce, ať vám to všem pěkně šlape :wink:
6. led 2013 v 18:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vdovec jo, jasny to chapu...ja jsem mu taky jen chtela tim oplaceni naznacit, ze nas to boli, kdyz nas bije...ale bojim se prave, aby se to nezvrtlo v to, ze si zafixuje, ze kdyz placne nekdo jeho, tak mu to oplati a nebo ze kdyz je nastvanej, tak muze nekoho zmydlit :(. Dnes jsem mu dala i pres pusinu....pote co me trikrat liskl....a uz to nikdy nechci udelat bylo mi z toho zle :( ...jinak se taky snazim vysvetlovat - pokazde, kdyz hlasi, ze nas chce bit, tak mu reknu, ze se to nedela, ze je lepsi nekoho pohladit, pohladim ho a on me naoplatku bouchne po ruce, tak nevim, jestli se to vysvetlovani k nemu dostane...Nezbyva mi, nez Ti gratulovat, ze Tvuj syn je tak rozumny a vyslechne si, co se mu snazis vysvetlit.
S tim kocarkem, jak jsi psala, ti taky rozumim a obcas jsem nucena udelat neco podobnyho....vetsina nasich stretu je taky proto,ze se snazim ho odtrhnout od nejake cinnosti, ktera je nebezpecna, ale z jeho pohledu naopak velmi atraktivni anebo kdyz chce lezt do silnice, vztekle hazet hrackama apod. Ted je taky hodne vztekly, ale to bych fakt rekla, ze je asi tim obdobim vzdoru...proste to na nej najednou prislo a zrejme si s tim taky nevi rady a zkousi hranice....coz v kombinaci s jeho drazdivejsi povahou je vrazedna kombinace....on se treba rano probudi a ja jdu za nim, popreju mu dobre rano, nabidnu mlicko a on jak me uvidi, tak hned spusti "ne ne, konec...a zacne po me machat ruckama, jakoby me chtel placnout"....tomu taky moc nerozumim, ale dela to tak mesic.....tak jen doufam, ze to taky patri k tomu vzdorovani :(
7. led 2013 v 00:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pupicka tuhle jsem slyšela docela zajímavou (ač extra jednoduchou metodu-jak už to tak bývá)...když dítě bije, štípe, tak neoplácet, neodcházet...ale prostě ho to nenechat dělat. Chytnout mu ruku a držet, aby plácnout nemohlo. Klidně pět minut, pak povolit a když uvidíš, že se chystá plácnout znovu, zas chytit. Prostě aby si uvědomilo, že tohle dělat NEBUDE, nemůže, nemá to smysl, nejde to. Je fakt, že u extra vzteklých a silných dětí je to o zánět šlach :slight_smile: , ale mělo by to pomáhat a nikdo by neměl přijít k psychické úhoně.

nás malý teda nebije...jde akorát po nohou (kouše je) a má z toho hroznou srandu. Já se nebavím, zlobím se (přijde mi to hlavně zdravotně blbý, přece nemusí olizovat to, co jsem předtím nabrala v botách), ale bohužel tím víc je mu to k smíchu, veškeré jiné metody (tytyty, okřiknutí) se minou účinkem, směje se jeeště víc, takžejediné, co pomůže, je prostě se zvednout a odejít :unamused: (v mých očích tedy ustoupit, ale co už mám dělat). Ono na něj vůbec tak nějak neplatí nic moc...ví, že doopravdy se mu nic nestane, že i když odejdu, tak zas přijdu (a když jsem pryč, hurá, pojďme kramařit do skříně :rolling_eyes: ), takže u nás sice není z jeho strany žádná agrese, ale i tak je to někdy "veselý".
8. led 2013 v 08:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pupicka No ona mě nemlátí ani nekouše, to je jediná výhoda, ona se prostě kvůli všemu dokáže rozvztekat a dokáže řádit faaakt doooost dlouho. Tohle jsem prostě u starších dětí nezažila. Ona má neskutečnou výdrž už od narození. Od narození řvala jak na lesy, v kočáru neusínala, to jsme mohli jezdit i 3 hodiny a ona to jenom prořvala, pak když už jsem jí mohla v kočáru posadit, tak se to trochu zmírnilo,ale pak zase jak začala v 10-ti měs. chodit, tak zase odmítala kočár a jen chodit a chodit. Spát téměř nepotřebuje, neutahá jí nikdo. Denně je s manželem v tělocvičně s atletama, běhá s nima, cvičí, jak kdyby byla stejně stará (jsou tam 11-ti leté), všechno musí vykoušet taky a přijde domů a usne stejně až tak ve 22h a po půlnoci už je zase vyspaná a má hodinu až dvě řevu a vztekání. Prostě co dítě, to originál. Přes den spí tak půl hodinky maximálně a to jí k tomu tak hodinu v posteli doooost přemlouvám. Uf, takže nás nebije,ale terorizuje psychicky :frowning2: Ale holky, ono jsou to jen začátky. každé období přinese nové a nové SITUACE a těm předchozím se s chutí zasmějeme :grinning:
8. led 2013 ve 14:17  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jana974 týý jo tak Amča je teda super číslo :slight_smile:...vidím, že mlácení a fyzická inzultace ještě není to nejhorší :slight_smile:. A teda ta tvá poslední věta mě dost vystrašila....já totiž naivně doufám, že se to tak nějak bude spíš zlepšovat :sweat_smile: ...že až se vyvzteká, ujasníme si hranice, přejde ho to "ne ne", tak už bude dobře:slight_smile:!
8. led 2013 ve 22:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vdovec Líbí se mi tvé názory a souhlasím s nimi.já navštěvovala kurz efektivního rodičovství,kde šlo v podstatě o respektování atd.ale upřímně já jsem dost impulzivní člověk takže kolikrát dřív jednám a pak myslím :frowning2:
@elana u nás je to samý malá má ze všeho srandu a čím víc ji to zakazuju tím je to větší legrace.ale už to období ustupuje.
9. led 2013 v 15:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, me je po vas smutno ale nejak nestiham, mala vyzaduje vic casu, do toho tu mame jeste svagrovou s detma a travime spolecne vic casu:slight_smile: jinak uz se pomalu ale jiste chystam do prace pomalu se to blizi. mala se cim dal vic rozkecava a pomalicku uz se s ni da domluvit co chce a co nechce:slight_smile:

mejte se tu krasne
10. led 2013 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@hribek Ahoj, taky nestíhám sem chodit...a kam mmch bude chodit Izulka? Do jesliček?
Já mám rodičák na roky tři, ale stejně to uteče jako voda a pošupem do práce...akorát nevím, jak to budu dělat, když pracuju do půl páté, domů 3/4h cesty a školka je do čtyř :unamused: takže nejspíš budu hledat jinou práci.
11. led 2013 v 15:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@germaine no tak ja uz tomam vyrizeny.dnes sem prisla do prace a sef mi oznamil ze uz semnou nepocita ze pro me nema praci takze musim poresit co a jak....
11. led 2013 ve 23:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hribek tý jo, tak to je drsný! A já myslela, že jsi v práci vypomáhala i během rodičovské a že jsi s nima v kontaktu:(!
11. led 2013 ve 23:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pupicka jj presne tak.o vanocich si to promyslel a oznamil mi to dopredu at vim a pocitam s tim
13. led 2013 v 00:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hribek tak to je mi teda líto...zmetek. Jo, pro dobrotu na žebrotu. Půjdete do druhého nebo budeš hledat práci? Tak či tak-hodně štěstí :wink:
13. led 2013 ve 13:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hribek tý jo a to může? Vždyť tě nemůže vyhodit, když jsi na rodičáku, ne?!
13. led 2013 ve 22:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pupicka
@elana no oznamil mi to dopredu.podepise mi vse co bude treba abych dostala co nejvic od statu.konec bude az v rijnu takze zakonny to bude.holt jedna etapa konci.mimco asi az po svatbe.a musim mit odpracovano 270 dni abych dostala materskou.takze to vypada ze pomuzu pritelovi rozjet podnikani.
14. led 2013 v 00:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hribek ani nevím, že chystáte svatbu. Na kdy-na léto? Každopádně hodně štěstí v podnikání a pak se uvidí...ono to nějak dopadne, i když je to fakt nepříjemná nejistota teď.
14. led 2013 v 07:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek