2leté dítě nechce dělat aktivity v kroužku. Co dělat?
Ahoj, chtěla bych se zeptat. V září jsme s dcerou (2 roky) začaly chodit do Sokola. Dcera je obecně mezi lidmi nesmělá, má pouze pár "vyvolených", ale s ostatními ji trvá, než se sblíží (i když je zná, např. mé kamarádky, širší rodina atd). V Sokole je vždy společná rozcvička, kde se cvičí a říkají říkánky (to dcera sedí a ani se nehne, nikoho nevyrušuje a jen pozoruje, ale necvičí). Pak je většinou nějaká společná aktivita (taneček, písnička) a to úplně odmítá. Následuje opičí dráha, kde naopak vše dělá, ale jen proto, že se stanoviště dělají individuálně. Ale má problém se stanovištěm, kde je lektorka, to vždy obchází obloukem. Pak je další hromadná aktivita, kterou také naprosto odmítá. A nakonec rozloučení, které probíhá podobně jako rozcvička na začátku. Na konci děti dostávají křupky a razítka do kartiček a na ručičku. Křupku si vezme, ale pro razítko si jde jen někdy (jako jediná občas odchází bez, protože nechce k lektorce). Dcera v drtivé většině nebrečí, nevzteká se, nic nenarušuje, jen odmítá zmíněné aktivity dělat a často se stane, že prostě sedíme bokem na lavičce a díváme se, jak ostatní děti cvičí. Pozoruje, třeba se u toho i usmívá, ale dělat to nechce. Myslím si, že ona je s tím naprosto v pohodě, ale já jsem z toho nešťastná, protože žádné další dítě to tak nemá. Navíc vím, že všechny aktivity by ji moc bavily, jen kdyby tam nebyli ostatní. Ani po dvou měsících se to nezměnilo, naopak mi přijde, že se to trochu horší. Kurz máme zaplacený do pololetí, takže to určitě nevzdám, ale spíš se chci zeptat, jestli má někdo podobnou zkušenost a případně rady, co by jí mohlo pomoci, aby se víc zapojovala? Samozřejmě ji nutit nechci, ale platit za sezení v koutě se mi taky moc nechce. Děkuji
Syn začal se Sokolem v necelých třech letech. Na začátku to úplně sabotoval. Trvalo skoro půl roku, než začal cvičit s ostatními dětmi. Teď, po roce, se tam moc těší. U nás je teda Sokol doporučený od tří let. Dva roky mi přijde málo.
Určitě bych ji netlačila. Ne každý dítě je extrovert (stejně jako dospělí). Klidně bych chodila dál, ale určitě bych ji do ničeho netlačila. Ať dělá jen co chce sama. A časem se třeba začne zapojovat. Sokol je super věc, hrozně moc tomu fandím. 🙂
Ano, máme podobnou zkušenost (chodla jsem tam teda s dítětem, které bylo trošku mladší), odchodili jsme předplacené lekce a vzala jsem to...byla to totální sabotáž a individuální činnost, zásadně nedělal, co se "mělo"...dcera to měla podobně takkto v miminkovském plavání, přestali jsme chodit asi v 15m, když taky další pololetí jsem už nebjednávala.
Jako popravdě, tyhlety "cvičení s dětma" jsou asi fakt spíš víc pro maminky, které mají potřebu, že musí vypadnout "mezi lidi", než pro ty děti...hodně dětí do tří let věku kolektiv ostatních dětí vůbec nepotřeuje a nevyžaduje (nebo mu stačí sourozenec či občasné soukromé návštěvy u dětí kamarádek, které zná).
My máme právě i plavání, tam je to docela v pohodě, tam chodí od cca 9 měsíců. Tady ten Sokol je už od úplně nejmenších (mám dojem 6M), takže 2 roky mi nepřišly málo. Navíc synovec chodí do úplně stejného Sokola od malička, takže je to spíš povahou dcerky. Jako asi nechám doběhnout to pololetí a uvidíme. Plavání je v tomto jiné, jelikož tam je to plně s rodiči a vesměs celé individuální, takže tam problém nemá. Navíc možná protože tam chodí fakt od mala, tak jí to tak nevadí. Ale děkuji za názory. My jsme docela aktivní rodina (i já chodila do Sokola celé dětství), takže mě děsí představa, že nebudeme mít žádné aktivity, zvlášť přes zimu, proto jsem nás přihlásila. Snad se to s věkem zlepší. Ale jak jsem psala v úvodu, myslím si, že je problém spíš ve mně, že ona to bere úplně v pohodě, jen si to dělá podle svého.
Vedu jednou z velmi podobných cvičení (taky Sokol, trošinku jiná struktura lekce, ale podobné prvky). Jeden z oddílů se nám teď sešel opravdu víceméně čistě z dvouletých dětí. To, co popisujete, je chování tak třetiny oddílu. A některé děti u toho rozhodně nesedí a nemlčí...
Za mě jako cvičitelku:
1) proto je to cvičení rodičů s dětmi, aby rodič mohl individuálně dítěti "dělat živý štít" a prostě ho zabavit, když zrovna nějaká aktivita nesedne. ... Když mi řízenou aktivitu dělá půlka dětí, považuju to za super výkon. Prostě jsou malé - učí se vůbec vnímat cizího dospěláka... a fakt to není snadný. Ale ono i to pozorování je pro ty děti cenný.
2) Jsou děti, které mi chodí do oddílu třetím rokem a neslyšela jsem od nich jediné slovo (třeba u dávání těch razítek - my teda máme nálepky) a za ruku na "kolo kolo" se s nikým nevezmou. Prostě nenutím (to, že mi to často nedojde a na dítě třeba promluvím, je jiná věc.). Sama mám extremně "nespolečenského" syna... teď kolem sedmi let se to začíná trochu lámat.
3) mám v oddíle i rodiče, kteří tohle chování svých dětí nesou blbě... po pravdě, ti rodiče jsou větší problém než ty děti. Pak mám naopak rodiče, kteří jsou s tím v pohodě... a já vlastně o celém páru většinu hodiny nevím... Za mě dobrý.
4) Snad jediná praktická rada: pokud vám na tu lavičku neodchází přímo dcera sama, zkuste vydržet na místě. Klidně stujte a pozorujte - ale na místě mezi ostaními - neodcházejte od skupiny. Nebo klidně cvičte vy a nechte dceru stát a koukat. Ona se jednou chytí.
@cilkat Děkuji za vyjádření, je pravda, že naše lektorka to párkrát okomentlovala (za mě trochu negativně), ale ona je ten typ s "prořízlou pusou". Většinou sedíme mezi ostatními (nebo na dosah, pokud děti cvičí), lavička je jen u vybraných aktivit, abychom fakt nezavazely. Ale třeba dnes jsme sice seděly na lavičce, když ostatní děti závodily, ale malá se tomu strašně smála. Takže si taky myslím, že i to pozorování je pro ni přínosem a já prostě celou situaci musím jen v sobě nějak zpracovat. Takže moc děkuji za názor 🙂
@petiulka2 se synem chodim na krouzek, ma necele 2 roky, privitani a rozlouceni ignoruje, pak se obcas zapoji do toho co ho bavi: skakani na mici, opici draha, nejake behani, hazeni...Neresim, vim ze ho to bavi, protoze po me doma chce opakovat basnicky a rikanky. Starsi syn byl jeste horsi. Kolikrat behal okolo a nedelal nic a to mel uz pres 3 roky. Zapojil se treba az 10 minut pred koncem. Ale doma o nicem jinem nemluvil, nez ze byl ve cviceni a co delali. Manzel vzdycky rostl, protoze ho tam 40 minut nahanel a doma to znelo, jakoby nacvicovali na olympiadu😁. Jestli tam mala vylozene neplace, chodila bych dal. Treba se postupne osmeli.
@petiulka2 taky chodíme na Sokol. A malou něco baví, něco min, něco vůbec. Takže to tak beru, do ničeho ji nenutim. Do ktere pobočky v Brně chodíte?
@veroniquecz na Kouničku, jako průběh té hodiny se mi líbí, i když Sokol má dost striktní pravidla na ten chod, ale je pravda, že lektorka je na mě moc rázná, že se s ničím nemaže... A malé tento přístup nevyhovuje, na ni se musí se vším velmi pomalu...
@petiulka2 tak tam to neznam. My chodili v zidenicich se starší, teď s malou v Lisni a tam je to na pohodu.
@petiulka2 Není možné se na fb domluvit s jinou maminkou a přenechat jí to zaplacené? Jo a pokud je lektorka rázná, vybodla bych se na to prachy, neprachy. To je přístup, který nesmělému dítěti moc nepřidá, to prostě bez debat.
Tam by nikdo nedostal ani mě, a to je mi 30 😁 já na tyhle řízené aktivity nejsem
Na neco podobneho syn chodil, kdyz mu byl rok a pul. Basnicky, pisnicky, vubec se nechytal, nesnazil. Lital jen vysmaty okolo, zatimco ostatni tleskali do rytmu, opakovali, tancili. Nutila jsem ho i do opici drahy, pritom je miluje a na lanovych hradech jsme denne. Rikala jsem si, jak to nebude super, kdyz bude v kolektivu deti, ale nakonec to bylo utrpeni jak pro me, tak pro nej. Kdyz se nekde necitim dobre ja, nebude se citit i to dite.
Vzdyt je jeste malickata. Syn se projevoval v batolecim veku podobne a to je extrovert jak vysity🙂 Nektere deti (i dospeli) opravdu potrebuji v novem prostredi cas. Hezky to vysvetluje Teorie typu, pokud bys mela silu se tim prokousat. Neodhlasovala bych ji, kdyz tam nikomu nevadi, ona si to muze uzit, i kdyz jenom pozoruje.
Dcera se sice dětí nestranila, spíš naopak, ale ve školce (byly jí 3 roky) odmítala všechna skupinová cvičení a tanečky. Trvalo to asi rok, než se ke třídě přidala, vždy seděla na lavičce a koukala
ježiši vždyt je malinká.... když tohle budee dělat v pěti letech, tak bych to bych asi začla nějak řešit.... 🙂
Starší dcera 2 roky a 3 měsíce, zapojovala se, šikovná, pohybově nadaná, užívali jsme si společně vše.
Mladší 2 roky a 5 měsíců, nechytal se, nezapojoval se do cca poloviny věcí, sem tam se vzteknul 😀. Je složitější přijít na to jak na něj. Letos 3 roky a měsíc a jako by do sokola chodil roky 😆. U prcků je každý měsíc velká změna v něčem.
V sokole od dcery si už moc podrobností okolí nevybavím. Ale teď také děti co nemají problém s ničím a děti, co se pořád něco řeší. Nechávám vše na prckovi, ať si čas se mnou užije. Pohybově už dohnal dceru. A je kreativnější ve vymýšlení skopičin.
@petiulka2 píšete že jste aktivní rodina,přece v zimě se toho dá tolik dělat,když napadne sníh tak na boby,když prší tak jít i s dítětem na procházku -holinky, nepromokavé kalhoty a bundu,deštník do ruky a to uvidíte ten úsměv dítěte když cape v kaluzinach😂 ne každé dítě je pro takovou zábavu jako je sokol nebo kolektivní cvičení.taky záleží kde bydlíte,zda na vesnici nebo ve městě,všude je dost možností
Na Kounicové jsem kdysi se starší (tehdy 18měsíční) dcerou odchodila jen 2 hodiny, lektorka měla přesnou představu o tom, co měly děti dělat, v jakém pořadí zdolávat prvky opičí dráhy, ze které strany atd. To prostě nešlo. Na závěr dostávaly odměnu jen děti, které na povel usedly na lavičku, jinak je označila za "zlobivé". Děs. Naštěstí takové lektorky nejsou všechny. Pak jsme chodily cvičit do Centra pro rodinu a sociální péči a maximální spokojenost. Ale mladší dcera ani tam nespolupracovala, tak jsem to nelámala přes koleno. Teď chodí do Sokola všechny naše děti a je to úplně v pohodě, přišlo to s věkem.
@petiulka2 Takhle jsem to měla s oběma dětmi. Nikdy se do ničeho nezapojovaly. Přestala bych tam chodit a šla místo toho radši na procházku.
@petiulka2 Já chodím se synem na cvičení od října a probíhá to dost podobně. Nenutím ho do ničeho a jsem tam pro něj. Přihlásila jsem nás proto, že nemáme v okolí moc dětí stejného věku a chci jeho i sebe trochu socializovat. Rozhodně neuvažuji o tom, že bychom tam přestali chodit. On je tam spokojený, často se i usmívá, ale prostě se nezapojuje. Někdy je mi to taky nepříjemné, ale jsou tam fajn lidi a všichni to chápou. Když si o tom se synem povídám, tak mi připadá pyšný, že tam chodí. I když nejradši má jídlo po cvičení a pak mě odtáhne pryč.
Jejda neřeš to, je malá, o nic nejde. 🤷♀️Tyhle typy aktivit beru jako zpestření programu a ve skutečnosti je úplně jedno, jak moc se dítě zapojuje. Jestli ji to baví pozorovat, no tak ať. Jestli ti nesedí lektorka, zkus salesiány v Žabovřeskách, ti mívali dopoledne cvičení pro batolata a byly tam moc milé instruktorky, spíš ještě člověka povzbudily, ať si z toho nic neděláme. (Ale je to pár let zpět, nevím, jestli to ještě funguje). A nebo rok počkej, dcera z toho bude mít víc rozum.
@petiulka2 měla sem podobnou zkušenost s dcerkou, ale to byla mladší (14-18 měsíců) některé věci nechtěla na cvičení dělat, spravil to jen čas. Někdy jsem dělala ty věci s ní na ruce. To pomohlo hodně. Prostě se mě držela a já to dělala za ní s ní 😉😃s tím, že na potřetí už to třeba zkusila také. Doteď má "nálepku" stydlivá. Ačkoliv už to není pravda. Nyní 2,5 roku, chodíme na 3 kroužky a super. Máme tedy obecně problém, že moc nemusí jiné děti, jen "paní učitelky" ty miluje 🙈😂 možná jestli je to váš první kroužek a před tím se s tím nesetkala, tak i to dívání se na ostatní může být prospěšné 🙂 nevím, na jaké úrovni komunikujete spolu, ale já bych se dcerky zeptala, jestli se jí líbí sedět a dívat se na děti a jestli bych jí třeba mohla vzít do náručí a např. rozloučení udělat s ní v náručí ♥️ mně je jedno, co si myslí ostatní okolo, takže jestli se na to cítíte, vyzkoušejte.
Nechodila bych tam s ní, případně ji nechala dělat to, do čeho se zapojit chce. Je malá a pokud ji to nevyhovuje, není co řešit. Sama jsem introvert a chápu to....