• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Maminko mám odřeninku! Ako to řešit?

1. července 2013 
peroli - petruna :wink: :wink: :wink: mě zas rozesmálo, jak jsi to trefne okomentovala - když jsem viděla, kolik jsem toho napsala, tak jsem se zděsila. :sweat_smile: že jsem vás vyděsila :grinning:
15. srp 2009 ve 12:11  • Odpověz  • To se mi líbí
Dcera už měsíc mluví o boláku co měla na palci :sweat_smile: Strhla si tam dost kůži což teda bolelo,politovala jsem a ošetřila a ona o tom mluví pořád a navíc teď říká "bolí" na každou kravinu. Dělám to podobně jako vy,když to nic vážného není,řeknu že už je to dobrý nbo to obrátím v žert než začne brečet. Výsledkem je že bolestín je pořád,ale občas spadne řekne au bolí a pak "dobý" :sweat_smile: Ovšem jestli se to bude stupňovat s věkem tak bude hysterie na denním pořádku. Kvůli tomu palci ještě týden brečela jen si vzpomněla.

Zlehčování nemám ráda, si říkám že kdybych třeba rodila a MM mi řekl že mně to nemůže tak bolet tak ho zabiju :grinning: A ještě větší brutus je trestání za zranění. Moje kámoška se bála doma říct že si ublížila protože by ji seřvali a dostala domácí vězení,to je k zblití.
15. srp 2009 ve 12:54  • Odpověz  • To se mi líbí
lenkabu - jo, to je úplně obrácené na hlavu s tvou kámoškou. Místo aby dítě rodičům mohlo říct cokoliv a dočkat se opory, tak se bojí, že mu k současné bolesti přidají ještě další - to už jsou rodičovské zločiny :frowning2:
15. srp 2009 ve 20:56  • Odpověz  • To se mi líbí
tak to měl můj táta, když si málem ufik palec na cirkulárce, tak jediný bylo, "neříkejte to máme" :sweat_smile: :pensive:
15. srp 2009 ve 21:39  •  2 děti  • Odpověz  • To se mi líbí
siss, to si mi připomněla , jak mi jednou ségra volá,že s tátou musí na šití, že si něco udělal s nohou
prej něco, ve vzteku si zatnul sekyru do holeně :sweat_smile: :grinning: výsledek : asi 30 vnitřních ztehů a dalších asi 37 vnějších :sweat_smile: :confused:
když mi pak vyprávěl, jak se mu to stalo, tak jem se neudržela a můsela jsem se smát jako pitomá
mámě dělal ohrádku kolem záhonu a máma mu řekla,že je to trošku křivý.on na to že mu to měla říct hned a ne ted. a jek byl vzteklej,tak tu ohrádku chtěl tou sekyrou zbourat. jenže sekyra se mu smekla a ztala do holeně :stuck_out_tongue_closed_eyes:
16. srp 2009 v 00:00  • Odpověz  • To se mi líbí
soanpe - no tos mě dostala - to dokážou cholerický povahy. Hrozné zranění, ale :grinning: :grinning: :grinning:
16. srp 2009 v 10:06  • Odpověz  • To se mi líbí
kubaka to tvoje zamyslenie kolem a kolem bolo veľmi pekné.
20. srp 2009 ve 21:13  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
mám to v hlavě taky - pamatuju si, bylo mi... ? ... loupala jsem si večer pomeranč a nůž se mi svezl tak blbě, že jsem si komplet přeřízla takovoutu "blánu" mezi palcem a ukazováčkem... měla jsem strach, že mi mamka vynadá a nepustí mně další den na turnaj... tak jsem jen houkla, že už jdu spát, nějak "odborně" jsem si to zavázala a brzy ráno fičela na turnaj... přes noc se mi udělal takový ten lehounký povlak jak se pár vlákínek přichytlo... no nebudu to zdržovat - v průběhu zápasu jsem zarvala rukou a rozletělo se mi to v plné parádě - krev vystříkla, protihráčka má myslím dodnes trauma jak mi mohla způsobit takové zranění :sweat_smile: :sweat_smile:

MM to dnes dělá naší malé - když zakopne, spadne, cokoliv... tak jeho reakce je, že ji seřve, že nedávala pozor, nedívala se pod nohy apod.... :pensive: tolik mně to štve... tisíckrát mu můžu vysvětlovat, že to neudělala schválně, že to prostě patří ke jejímu věku apod.... nechci ji litovat, ale přece ji nebudu ještě za to trestat!!! :angry: :angry: :angry:
20. srp 2009 ve 22:04  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
sarka - jo, hrůza. bohužel klasika -
podobné story jako soanpe s tátou:
Náš táta - vzpomněla jsem si - přišel tiše ze své kutilské kde trávil spoustu času a tu přinesl vysoustružené hrnky ze dřeva, tu přívěsky, kožené kabelky atd ...jen tak si sedl na lavici v kuchyni, ruku si držel ledabyle na předloktí a "chtělo se mu něco říct". Pokukoval po matce a že se prý trochu škrábl - no o cirkulárku - no, ona běžela - no je to trošku větší - víš, možná by to asi potřebovalo ošetřit - myslím, že pár stehů by to sneslo.
No, máti mu nejdřív vynadala, že pořád dělá blbosti a že proč nemůže dávat pozor a bla bla bla - večer měl 15 štichů jako vyšitých, že. :rolling_eyes:

inkinka -to se mi ulevilo, že jsem tě nevyděsila grafomanií :dizzy_face:
20. srp 2009 ve 23:17  • Odpověz  • To se mi líbí
kubaka a mne sa uľavilo že sa ti uľavilo a budeš písať ďalej :wink:, dobre sa to číta
20. srp 2009 ve 23:26  • Odpověz  • To se mi líbí
tak naše malá byla vždycky "bezbolestná" - namlela si, vstala, oprášila a šupajdila dál. u doktorky na očkování se koukala na jehlu v rameni, pak řekla "au au" a šly jsme...

Ale před dvěma měsíci jsem doma slítla ze schodů (mimochodem protože na nich blbla a já se bála, že spadne), křuplo mi v kotníku, bolest jako pr..se, takže jsem zařvala - ona se hrozně lekla a začala brečet, zvednout jsem se nemohla, takže jsem seděla pod schodama a brečela, ona si sedla vedle mě a brečela a takhle nás našel manžel :dizzy_face:. skončila jsem na pohotovosti s krevním výronem a natrženou šlachou - od tý doby klaudie každýmu na potkání vypráví, že máma udělala doma bum, táta mámu pš pš (pochoval, resp. odnesl do auta) a pán udělal mámě malá a velký bebí pryč (dr mi dal sádru)...- jenže to jí tak vzalo, že má pořád bebí! sebemenší píchnutí, spadnutí atp. - tak foukáme, děláme malá, případně pochovám a dle závažnosti další kroky :wink:

kubaka - my máme stejnýho tátu? taky kutil - a všechno bylo vždy jen povrchní, to nic, to přejde...ten můj by si nejradši vyléčil sám i zlomenou ruku...
20. srp 2009 ve 23:37  • Odpověz  • To se mi líbí
sisi - no to je teda pech :unamused: to jí z toho šoku budeš ještě chvíli dostávat. Ony když nás vidějí v tomto stavu, tak je to vyděsí víc, než když se stane něco jim. Máma musí být ta silná a nezranitelná - a pak že je rodičovství brnkačka.
Dan je extrémně citlivé dítě a úplný barometr mé nálady. Když jsem měla deprese, propadl se do nich taky a téměř do jakési "regrese" ve vývoji. CHodil zasmušile, coby druhák všude jen se mnou za ruku, nic se mu nechtělo. Hrůza. Chraň nás všichni svatý, aby se rodičům něco stalo

táta byl neuvěřitelný kutil - jeho heslo bylo, že nic není nemožné a všechno jde. Pradil si úplně se vším. To jsem docela od něho okoukala - taky si se vším poradím a ukutím, MM jen čubrní. Nikdy nestonal, až na ty úrazy, ze kterých si nic nedělal, fungoval čile až do 75 i s anginou pectoris. Nakonec ho skolila super rychlá rakovina plic. Dožil se 83 - vloni umřel :pensive:
21. srp 2009 v 10:42  • Odpověz  • To se mi líbí
Přesně Pepa.... Dlouho byl hrdina, ale teď? Klepne se, nebo nedejbože když do něj i třeba nechtě strčí Martin, a bůůůůůbéééééhůůůůů....

A já najednou nevím jak se k tomu stavět, odmávnout se mi to nechce - nechci ho tím ranit, ale ani ho litovat a podporovat to v něm.

Stačí když zakopne v přítomnosti mé matky, zkrabatí obočí, hlas nasadí skoro brečavej a "poď sem broučku," že kluk se rozeřve i když jindy by po fouknutí na to už nemyslel....
14. srp 2012 v 16:00  • Odpověz  • To se mi líbí
u nas tohle teda neni, sebou flakne,vstane a jde dal, max.. krivi pusu ale jinak je na tohle az moc chlap ( teda jak kterej) :grinning: asi to je vychovou i povahou, minule jsme byli na veceri, stejne stary chlapecek slapl na vcelu a rval tam asi hodinu. Mia vcelu mela v piti a pichla ji do jazyka, ale po 5-ti minutach byl klid. U nas teda trosku plati placebo efekt - zalepit, obvazat atd.....hnedka potom uz to neboli :wink:
14. srp 2012 v 16:06  • Odpověz  • To se mi líbí
@sarkabrezen já bych jí nějakým způsobem vysvětlila že jsou horší věci a že se jí to i tak brzo zahojí
24. led 2013 v 15:56  • Odpověz  • To se mi líbí
Tak takový nový postřeh - přečetla jsem si, co jsem tu před pár lety psala.
Staršímu bude 17. Před Vánocemi mi jednoho nedělního rána oznámil, že mu "čvachtá" srdce - zdravý kluk, takhle ráno. Sáhla jsem mu na tep, nic atypického necítila, zeptala se na pár otázek atd. Nic. Po obědě si najednou lehnul na gauč s divným výrazem - byl zaražený, vyjukaný, že mu to "srdce hrozně čvachtá". Měli jsme zrovna namířeno s mladším na pohotovost s hroznou rýmou a krvácením z nosu. Bylo mi divné, co syn popisuje, nemá ve zvyku dělat hypochondra a srdce má na beton zdravé. Popadli jsme je s mužem oba. Na recepci se mi smáli - s čím to jako chodíme na pohotovost - říkala jsem, že když dítě řekne, že mu něco dělá srdce, tak neřeším a jedu. I lékařka potlačovala rozčarování - nicméně ho důkladně poslouchala a poslouchala a už se netvářila rozčarovaně. Poslala nás na RTG plic, EKG a výsledkem byl malý pneumotorax v levé horní plíci, hospitalizace, léčba kyslíkem. Za to odpoledne se mu znatelně přitížilo, rychlejší chůzi už neudýchal.... Kdybych ho poplácala, že to nic není, v noci bychom nejspíš volali sanitku, protože by byl už dušný.... Jak se to stalo, jsme se zatím nedopátrali,(možná srážka se spolužákem při tělocviku) , teď nás čeká kontrolní CT, zda se plíce roztáhla a čekáme na genetické testy, protože spontánní pneumotorax se objevuje u jednoho syndromu. Užitečné na tom všem pro nás oba je, že já vím, že se mohu spolehnout na instinkt a on, že umí poslouchat svoje tělo, vycítí, že se něco děje - ať toto vypadalo jakkoliv absurdně. Doktor na lůžkovém říkal, že pro ně byl užitečný poznatek, jak subjektivně může být pneumotorax vnímán - jak splasklá plíce plandala, vnímal to jako čvachtání. Mě by pneumotorax nenapadl ani ve snu, příznaky neznám. Doktorka na pohotovosti to ale poznala už bez RTG - byla na sebe taky hrdá. :slight_smile:
27. led 2013 v 10:54  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
Ahoj já používám jako desinfekci už jedině Bepanthen plus. Nepálí, desinfikuje a dá se použít i na malá nepatrná zranění. Prostě to namažeme a už to nebolí.
21. čer 2013 v 17:45  • Odpověz  • To se mi líbí
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Nevkládej kontaktní údaje firem".
30. čer 2013 v 00:04 • silvapokorna
kamaratka mala podobny problem, a ked sa malemu nieco stalo zacal robit cirkus a nezaberalo nic, az raz mal vacsi uraz, kedy to uz ozaj muselo boliet, kedze bolo vidiet ze nesimuluje, postriekali sme mu to sprejom prvej pomoci a odvtedy je pokoj, cokolvek sa stane pyta sos sprej, muselo mu to vtedy ukludnit a nestipalo. Takze formulka sos a je klud :wink:
1. črc 2013 v 07:48  • Odpověz  • To se mi líbí
Tvůj příspěvek