• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

16ti měsíční batole nechce poslouchat. Jak to řešíte?

16. října 2013 
Holky poradte, mame dcerku, je hodná, je jí16 měsíců.
Ale když jí chci něco zakázat, aby třeba např, něco nebrala do rfuky apod a řeknu jí že nesmí, ne ne apod. Tak to dělá dál a směje se. Určítě ví co znamená ne, protože když neco nechce tak řekne ne.
Jak to řešíte?
14. srp 2009 ve 20:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj aj ja mam dcerku 16mesacnu a tiez jej oblubene slovo je nie
14. srp 2009 ve 20:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Je to prostě nebetyčná trpělivost stale a stále do omrzení říkat že to nesmí a hlavně to nevzdat protože jak ti drobci zjistí že už to nevnímame vyhráli a už si s nima asi neporadíme ale je to teda o nervy
14. srp 2009 ve 20:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja cetla zajimavy clanek, ze batolata nechapou vyznam zaporu "ne". Proto je potreba veci zduraznit jinym zpusobem. Napriklad, kdyz jde louze, tak rict....obejdi to a ne, ze ta nesmi. Moc jsem tomu neverila, ale docela to funguje.
14. srp 2009 ve 21:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
No mám doma stejný problém ale prcek chápe, že nesmí...jsou chvíle kdy poslechne ale jindy se mi vyloženě vysměje do obličeje...kdyby ste některá věděla jak na něho budu fakt vděčná... :sweat_smile:
15. srp 2009 v 10:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,tak moje drcerka už je sice starší ,ale zkouší to taky,jediný co občas zabere je bubák :sweat_smile: nebo když si sní zkusím rozumě promluvit,že to nejde protože..... ale zabere to jak kdy :unamused: Nejhorší je utíkání na to fakt nezuabírá nic :frowning2: jediný co vzmůžu je,že jí dám vybrat buď půjdeš za ruku nebo si sedneš do kočárku ... no chviku poslušně ťape vedle a pak zas začne zdrhat :unamused:
15. srp 2009 v 11:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lenkazdenek- ty snad mluvíš o naší malé :slight_smile: Zdrhá třeba na hřiště a je jí jedno, že za ní nejdu. Ještě k tomu přidá někdy scénku typu, že si sedne na zem a začne se vztekat. Hlavně, když odcházíme z hřiště... Nevím snad to přejde samo. A doufám, že brzy nebo snad přestanem chodit ven :grinning:
15. srp 2009 v 11:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tohle je hrozně těžký říct, co bude fungovat,přecejen ty děcka jsou každý jiný a to, co by platilo na jedno vůbec nemusí platit i pro druhý.Já to řeknu na rovinu- já mám domu vysloveně rošťáka, který má zkrátka svojí hlavu a poslouchat se mu dvakrát nechce.vím, že po dobrým to s ním zkrátka nejde a potřebuje mnohem ostřejší přístup-to už zkrátka vím.Teď už je to snad lepší,ale musí vidět, že se sním o tom nehodlám bavit, že to zkrátka bude tak, jak jsem zavelela a šmitec.Nesmí mít pocit, že budu divákem jeho divadla nebo že ho budu prosit aby to či ono udělal.prostě ho čapnu za ruku a donutím ho to udělat.nepředstavujte si pod tím nic brutálního,já jsem během toho vklidu,jen mluvím trochu rázněji.
15. srp 2009 v 18:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak když ho netlučeš :wink: Já vím jedno ja na toho našeho už někdy křičím a on si na to holt zvykl a teď je imunní můj na něj zvýši hlas a už pláče jak si to mohl dovolit.No asi všeho z mírou ale je to opravku kus umění vychovat z toho tvorečka člověka.Na ty chyby co děláme příjdem až časem a pak si budem užívat babičkování :grinning:
15. srp 2009 v 19:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
lenkazdenek a gabca1 - Tak vás můžu uklidnit, protože to moje 15měs kvítko je úplně stejné..Zdrhání je její veliká zábava a když ji vezmu za ruku nebo řeknu, že to nesmí, tak se začně hrozně vztekat..A nebo když cestujeme MHD, to je něco..křičí, vzteká se a já ji prostě nedokážu uklidnit..nepomáhají ani knížky, povídání ani zobka.. :frowning2: Když jsme doma, tak docela pomáhá při vztekání, když si jí nevšímám nebo odejdu naoko pryč.
15. srp 2009 ve 20:04  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
pralinka - jj, doma se to zvládá líp, venku mi vadí jak každej čumí co udělám, když malá neposlechne :unamused: a co se jako děje, když se vzteká.
Terezka - taky trochu pomáhá, když na ní křiknu hlasitěji, někdy bych se ovšem ukřičela :slight_smile: občas lupnu i přes zadeček, ale moc to nezabírá a pak mě to akorát štve....
15. srp 2009 ve 21:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
lendych: našemu uličníkovi už byly 2 roky a dělá to samé. čím víc zakazujeme tím větší je to sranda. snad přijde čas kdy se umoudří :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
15. srp 2009 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
gabca1 - přesně tak, no mě se dokonce stalo, že mě řidič vyhodil z trolejbusu..malá měla den blbec, křičela, vzktekala se, lidi se rozčilovali..prostě bylo mi do breku...Je to těžký, v takové situaci to nejde po dobrém a už vůbec ne po zlém.
15. srp 2009 ve 22:06  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
ježiš holky, ještě že bydlíme na vsi, tady na malýho křičím jak chci, no ne že by to pomohlo nějak výrazně :sweat_smile: Když schválně dělá něco čím si může ublížit tak ho i plácnu, ale to taky vždycky nezabere. Prostě doufám, že jednoho dne se na mě podívá a řekne: jak si přeješ, maminko... :grinning: JInak jsem z něj taky na mrtvici, leze do louží, skrz plot za psem, cpe se vším co vidí a nějaký pokřik typu: vyndej to z tý pusy, Alexi NE, to nesmíš, Nelez do tý louže.... Výsledkem je v lepším případě naprostá ignorace, v horším, což mě dokáže rozpálit doběla, se na mě podívá, usměje se, řekne bleee a nacpe si plnou pusu písku či popř. si sedne do louže a podobně. Prý je to dočasné, jen doufám, že to přežijeme oba ve zdraví.
15. srp 2009 ve 22:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nase Breberka ma napr.zakazano machat se rukama v akvariu - 3x ji reknu,at toho necha,ze se to nedela... Koukame si uprene do oci - treba i minutu (aspon mne se to zda dlouhe),kdy se rozhoduje,co delat.Kdyz poslechne,tak pochvalim,kdyz ne,tak ji proste od toho odnesu a najdeme nejakou hracku,knizku... Proste misto placnuti prevadim pozornost jinam. S cim ale stridave bojujem je prebalovani,nechce lezet a tam teda vysvetluju a vysvetluju a mam pocit ze mluvim sama pro sebe... Placnuti jsem parkrat zkusila a melo stejny efekt jako vysvetlovani,tak jsem placat prestala.Pochybuju,ze to pomuze - mozna v tu chvili ano,ale ne trvale. Jinak doporucuju knizku Jak mluvit,aby nas deti poslouchaly - je spis pro starsi deti,ale dost veci jde aplikovat uz ted a fakt staci jen jinak volit slova a dite poslechne...
15. srp 2009 ve 23:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
pralinka - to je blb ten řidič trolejbusu a ty lidi taky, nechápu jak si to může dovolit. Asi pan řidič nemá děti....
Taky doufám, že je to jen dočasné, ale blíží se nám 2 roky a nic se nemění :slight_smile: Jsem zvědavá jestli to malou přejde než půjde do školky....
16. srp 2009 v 07:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
simlenka- my přebalujeme už asi dva měsíce jedině vestoje :grinning: Na záda už ji prostě nedostanu. :angry:
S tím neposloucháním, to je to samé, "nejlepší" je to zdrhání venku, za ruku nejde ani omylem. Ach jo, doufám,že to brzy přejde! :astonished:
16. srp 2009 v 07:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
taky přebalujeme ve stoje :slight_smile:
16. srp 2009 v 08:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
gabca1 - No blbec to byl, což o to, ale neměla jsem nervy hádat se s ním prakticky o ničem, tak jsem raději hodinu pěšky a navíc zústat tam když se na tebe lidi dívají jako na neschopnou matku, to je silný kafe..Naštěští se tohle už nezopakovalo. Malá sice zlobí na cestách, ale už tak "normálně". :slight_smile:
timboctou - Páni, hned bych se odstěhovala někam na vesničku. My s malou jsme na sídlišti, parky aby jsi hledala pod lupou.
16. srp 2009 v 08:39  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
pralinka - asi bych taky raději šla hodinu pěšky než se s nim hádat a snášet jak ostatní čumí :astonished:
16. srp 2009 v 11:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, tak kolem těch 18 měs jsme měli takové to první období, kdy si dítě prosazuje své a chce si dělat i to, co nám vadí. U nás teda Fíla věděl, co znamená NE! A jediné co pomohlo, bylo vzít ho silně za ručičku a zopakovat ne a odvést ho jinam. Někdy to bylo doprovázeno řevem, někdy nee :sweat_smile: Nikdy jsem své dítě nějak netloukla, ale v tomhle období jsem ho přes tu ruku i občas plácla :frowning2: a to už potom věděl, že je zle. Teď máme takové druhé vynucovací období,ale platí opačná metoda - jít na něj po dobrém, vysvětlovat atd...
16. srp 2009 ve 13:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
No u nás už jde taky lecos vysvětlit po dobrém, ale jsou určité věci, v kterých je malá nekompromisní - hřiště, ochutnávání zboží v obchodech atd. :grinning: To je pak vzteklá a nenechá si vůbec nic říct.
17. srp 2009 v 08:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
náš mladej se mi řehtá do xichtu když vypíná a zapíná telku nebo pc. a když po stý řeknu že ne, dojdu k němu a udělám tytyty. Tak dostane přs pazouru a bu´d začne hystericky bulet nebo se hystericky smějobrečí :sweat_smile: no na pěst. Ale dělá to proto, že se učim na státnice a on vyžaduje moji pozornost a ví že přilítnu :stuck_out_tongue_closed_eyes:
17. srp 2009 ve 12:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, může mi někdo poradit? malý bude 16 měsíců a poslední dny je doslova na ránu, hlavně u jídla, jakmile chci aby jedla začne se vztekat, dostanu do ní silou pár soust a konec, chci to dohnat večer mlíkem, před spaním a v noci, budí se kolem čtvrtý pátý na flašku, vždycky si jí držela sama a taď hrůze, vzteká se v postýlce, kroutí, no hrůza, ale když jí flašku nedám tak řve taky, musím si jí vzít jako miminko a nakrmit( a to jí tu flašku musím rychle vnutit, ale jakmile ochutná pije), pak jde spát, přejde to samonebo to mám nějak řešit? Jo a asi nám rostou stoličky, tak jestli to může být tím? Předem díky
11. zář 2009 v 07:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Marmazel tak to snad píšeš o mém dítěti :wink: u nás totéž, scény u jídla, není to ani tím, že by nechtěla jíst, ale nebaví jí sedět,já odmítám za ní s jídlem běhat, takže bojujeme :unamused: v noci pak taky chce mlíko, u nás je to o to horší, že se ještě kojíme, někdy spí celou noc, ale jsou i noci kdy chce třeba 3X!!taky jsem si říkala, že to bude zubama,. ale už nám vyrostly všechny čtyrky a zatím to nepřešlo :unamused:
jinak přes den je hodná, krásně si hraje, je pohodář, ale jídlo mě ničí....
11. zář 2009 v 08:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
u nás je jídlo taky problém, ne, že by se budila v noci hladem, nějak to jídlo do ní dostanu. ale nevydrží u jídla sedět a když už sedí, tak v žádném případě nechce krmit. jen "sama".jenže to abych seděla u ní s kýblem a hned uklízela spoušť :confounded: nejraději u jídla běhá a to zase slyšíme od babiček jak to bude hrozný ve školce. všechno to chápu, ale praxe je jiná..
11. zář 2009 v 09:00  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
já právě běhání u jídla nesnesu, takže se jí snažím udržet co to jde....když to nejde, tak nejí
bud ráda, že se snaží sama, nám to moc nejde, pouze na vidličku, ze lžíce jí to spadne, než si to dá do pusy :slight_smile:
11. zář 2009 v 09:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Takže vydržet a doufat, že to přejde. Já teda doufám, že jsou to zuby, protže je protivná i přez den. Je prostě jiná. Tak nevím.
11. zář 2009 v 09:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
mě jakmile mladej začnš dšlat blbosti v židličce, jídlo odnáším a jde si po svejch. A nedám mu nic ani do ruky ani mlíko. On se pak u dalšího jídla nadlábne :wink:
11. zář 2009 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Pralinkan, ve školce ti bude při jídle sedět, protože budou sedět ostatní děti a ona to okouká.

U nás jídlo katastrofa, ani tak né, že by nejdela vůbec, ale u nás je to asi spíš o tom, že holka má svou hlavu a ona sama si rzozhodne, kdy bude jíst.Takže já jí dám doma jídlo, ona spustí ječák vzteklej, huláká nenene,odstrkuje mi jídlo a je vzteky bez sebe.Tak jí to nechám na stolečku, ona si tomu za chvíli příjde a něco sní.


To, že stoluje jak prasátko, to ani už nekomentuji.Už prostě jí nahá a nejraději bych, aby jedla na igel.ubruse, tempak vzít a vyhodit.

To, že děti běhají při jídle mi ani tak nevadí, furt lepší, aby se najedla, než pak byla hladová a vzteklá.Další jídla by pak stejně nechtěla, protože by už dopředu věděla, že musí sedět u jídla to jí nebere.Si myslím, že je to obdobím, že ted prostě nepobírá to, proč by měla sedět, když jí to vyhovuje at a mě taky, at se nají kde chce, hlavně že pak bude pohodový den, než jí vynervovat s kulturou stravování a celý den na pikaču.Na to má času dost.Už jsme to nějak přestali řešit a jak baští pěkně, žádný nerváky u toho, sní toho hromadu a ještě se nechá krmit, páč má ruce plný nějakých hraček a bordelu z toho minimálně.Takž my si polepšili, že nebazírujem na drobnostech.
12. zář 2009 v 08:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky,taky na nás přišlo období,kdy je malá fakt na ranu :grinning: .jíst nechce vůbec,ale pozor,když jí dám misku s jídlem,jí sama-rukama,všude to patlá,mně vstávají vlasy na hlavě!!!!o to nejde,alespoň něco sní,ale jsou jídla,která rukama prostě jíst nemůže,jako dnes omáčku s rýží.já musím vždy první lžíci nacpat násilím.ona nechce ani ochutnat,takže chytnu hlavu,otevřu pusu a šupnu jí to tam.a není to jen o jídle.probírá mi odpaďák(moc dobře ví,že nesmí)a když řeknu NE,navzteká se a začne ho probírat dvakrát tolik.dělá mi poslední dobou šílené naschvály.roztrhne mi časopis,když řeknu NE,uteče s ním pryč a rozcupuje ho úplně celý.nehledě na to,že když se někdy fakt naštve,rozběhne se a jednu mi vpálí.vůbec nevím,kde to vzala.takhle je to se vším,nesmím jí vůbec říct slovo NE nebo NESMÍŠ,to je pak stokrát horší.Navíc si poslední dobou připadám jak kdyby byla novorozeně-myslím co se týče mé únavy.

Ohledně toho jestli dítě plácnout,kříčet na něj,vysvětlovat mu něco nebo odvést pozornost dítěte.Myslím že u každého dítka zabírá něco jiného.Třeba naše malá-kdybych si hlasivky vyřvala,tak nic.Ona pozná,že jsem naštvaná,ale je jí to úplně jedno.Někdy funguje,když odvedu její pozornost,vysvětlit si ale nikdy nic nenechá.Většinou musím dat placáka na zadek.Ale to dělám opravdu tak,aby věděla,kdy a co udělala špatně.Dnes mi mačkala čudlíky na pračce,když jsem prala.Stokrát jsem řekla ne,když jsem čudlíky zakryla rukou,dostala amok,taak dostala přes ruku.....Většinou ale dostává na prdel jen při odpoledním spánku.Chodí každý den po obědě ve stejnou hodinu,stejný rituál a vždy mě pokouší,utíká mi.Položím ji,leží a pak zas uteče a to třeba pětkrát než usne,tak občas na prcku dostane.Mě to hrozně mrzí,ale v tom afektu se na nic jiného nezmůžu.
12. zář 2009 v 16:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek