2,5letá dcera má noční záchvaty řevu

Zdravím všechny, pročetla jsem dnes jedním dechem všechny vaše příspěvky....moc mne to pomohlo, neb jsem prostě také už zoufalá. Mám 2,5 dceru, cca už rok trvá to, že s různými časovými intervaly se prostě budí v noci a nejlépe bych to přirovnala k tomu, že má snad nějakou "padoucnici"...😞 je to opravdu šílený stav...budí mne neuvěřitelný řev, jekot...nedá se utišit ničím...všechny nás vyhazuje pryč, kope, křičí ještě víc...vůbec si v noci nevím rady, připadám si úplně neschopná. Nejhorší je to s ohledem na mladší dceru, té je nyní cca 8 měs. Vzbudí mne ji, ta pláče, někdy vidím, jak je úplně vyděšená. Řešila jsem, jestli to není reakce právě na nové mimčo v rodině, ale začalo to už před tím, než se malá narodila. Jsem také vděčna za každý názor a typ, co komu pomohlo.Nevím ve finále jak pomoci i sama sobě, abych si nešla lehnout večer s hrůzou, kdy se to šílenství opět ozve z pokojíčku.... 😞
kekulice
27. únor 2017
@luki1 dceři je 6 a občas to má doteď. Doktor to nazval nočním děsem, kdy mozek znovu musí zpracovat zážitky a je to docela časté a souvisí to s dozráváním nervové soustavy a mozku. Dobře na to fungují homeopatika. U nás na to funguje i bylinkový čaj pro klidný spanek.
hojda
27. únor 2017
Švagrové na to doporučila dr. vitamín B. Jinak u nás tento stav byl přechodně po očkování MMR.
zdenka_novotna
27. únor 2017
Mam take zkusenosti, zkuste aj jinak presunout postel, kde spava. Nase dcerka sla v rijnu do MS a uz dlouho je klid, ale byvalo to dost divoke driv 😞 zacalo cca kolem pul roka a jak sla do sveho pokojicka v cca 15ti mesicich, tak to bylo max 2x, pokud neberu "klasika spatny sen" 🙂 souvisi to s mozkem, presne tak. Deti si prehravaji nove zazitky, svuj den a mozek v noci pracuje a dozrava. Zkusila bych jeste na noc davat medunkovy caj 🙂
luki1autor
27. únor 2017
Děkuji za vaše názory, já jsem už ve stavu, že si říkám, že je asi nemocná a že bych s ní měla jít k psychologovi....snažím se myslet pak i na to, co vše v průběhu dne a večera proběhlo...zda měla nějaký ošklivý zážitek...ale i když je moc fajn den, pohodové uspávání..prostě nic, co by mohlo zůstat "navrchu její dušičky", stejně se to stane...jaká homeopatika využíváte? Mne Mudr. naposledy říkala o Sedalii" sirupu...nechci jí nic vážného dávat...ale pravda je, že v noci mám jiný názor a jsem zoufalá...Co se čajů týká...to je trochu na spaní problém, v takových šílených stavech se mne opakovaně počůrá a někdy, hlavně pokud se záchvat stane přes den a je dlouhý...tak se i pokaká...prostě šílené..válí se vzteky po zemi a ještě k tomu v oblečení plném hovínek... 😞
zdenka_novotna
27. únor 2017
O Sedalii sem taky slysela, my to zmakli s chlapem bez homeo apod. Radila sem se o tom hodne s mamkou, preci jen jsme 3 sourozenci a delavala v MS a PPP, takze mi to vysvetlovala, vzdy sme rozsvitili a malou uplne vzbudili, je fakt, ze ten moment je tezky pro vsechny, kdy dite kope a krici a nevi, kde je atd. I kdyz se zda, ze je pres den vse ruzove a nic by ditko nemohlo rozhodit behem spanku, tak i spatny sen toto muze zpusobit, my dospeli se otrepeme, zjistime bezpeci domova a usneme, ale deticky jsou i casto zmatene bohuzel a hure se s tim vyrovnaji 😞
krystalka
27. únor 2017
@luki1 - měli jsme úplně to samé - začalo to někdy po 2. roce - a bylo to přesně, jak píšeš - šílený řev, nereagoval na nic, utěšit nešel, vřískal, kopal, mlátil kolem sebe, vyhazoval nás pryč.....je to noční děs, bývá to u malých dětí poměrně časté....taky mě to napoprvé vyděsilo....ale moc se toho s tím dělat nedá, neuroložka mi říkala, že to mívají častěji hodně citlivé děti (což to naše fakt je...) a že je to nevyzrálou nervovou soustavou......u nás trochu pomáhalo hlídat denní režim, aby se nepřetáhl, aby neměl moc nějakých extrémních zážitků (a nemusí vůbec jít o žádné špatné zážitky, tyhle děsy spouštějí i ty pěkné zážitky, ale prostě je toho na ten mozeček moc...) apod...ale stejně to přicházelo třeba několikrát do týdne a jeden čas i dvakrát za noc a trvalo to třeba i půl hodiny....v noci se s tím taky nic moc dělat nedalo, zkoušeli jsme rozsvítit, zhasnout, omýt obličej, mluvit na něj, hladit, chovat, nabídnout napít, vyčůrat....nic....jediné, co se dalo dělat, bylo sedět někde poblíž, hlídat, aby si neublížil a čekat, až to přejde....většinou to takhle skončilo mnohem dřív, než když jsme se s tím něco snažili dělat.....vím, že je to dost stresující, ale ono to časem přejde....i když u nás to trvalo cca do 5 let, možná o trochu déle, ale pak už to bylo jen sem tam.....nejhorší to bylo mezi tím 2. a 3. rokem.....
krystalka
27. únor 2017
@zdenka_novotna - a dalo se vám z toho dítko vzbudit? Nám se syna nikdy z toho "vzbudit" nepodařilo....dokonce jsem před časem někde četla, že se v takových případech dítě budit nemá....ale nemůžu si už vzpomenout, jestli tam psali proč......každopádně náš z toho vzbudit prostě nešel....maximálně se dostal do takového stavu, že nás sice částečně vnímal, ale reagoval úplně nepřiměřeně a jenom na něco.....takže jsme to pak už nedělali, jen jsme dávali pozor, aby si neublížil a ono to obvykle přešlo mnohem dřív, než když jsme se snažili nějak zasahovat.....
kustka
27. únor 2017
Taky jsme to tak u starší dcery měli- až skoro do 4, 5let. Bylo to šílený, ale nic moc s tím nešlo dělat. Nakonec to odeznělo samo (asi "dozrála") a teď spí jako když jí do vody hodí 😉 Určitě je dobré hlídat nepřetáhnutí, ne moc silných zážitků atd. (jak už holky psaly), ale i tak to odeznělo až s věkem...
luki1autor
27. únor 2017
Upřímne, ještě jsem ji nezkoušela prostě rozsvítit v noci, když jdu za ní....nemáme doma ani v noci absolutní tmu, tak že v místnosti je prostě vidět slabě...na jakýkoli podnět z mé strany reaguje ještě o stupen šílenějším řevem, i když si už někdy myslím,že to více nejde...já se stále snažím najít prostředek, jak ji z toho vytrhnout, neb jak jsem psala, dost to odnáší ta mladší dcera, kterou to samozřejmě vzbudí....a často pláče samozřejmě také a bojí se...to že je separuji nemá vůbec význam neb v nočním tichu je taková scéna na celý byt...dům....snad i ulici.... 😞
krystalka
27. únor 2017
@luki1 - jo, to chápu, že je to hodně stresující, ale ono se toho fakt s tím v noci moc dělat nedá...my zkoušeli doslova kde co, právě i rozsvítit světlo (i když taky nemáme doma úplnou tmu - nepoužíváme závěsy ani rolety), dokonce i pustit televizi.....ale bez výsledku, spíš to bylo ještě horší....zkusila bych tu Sedalii, my máme celkově v rodině s homeopatiky dobré zkušenosti, nebo nějaký ten čaj.....my měli svým způsobem "výhodu", že máme jedináčka a bydlíme v domku, takže jsme to slyšeli jen my....jinak ještě si vybavuju, že párkrát se nám to podařilo jakoby "zastavit", když jsem to zachytila hned na začátku, kdy ještě jen tak pokňourával (už jsem pak poznala, že se k tomu schyluje, bylo to takové charakteristické pobrekávání....) a začala jsem ho hladit po hlavě, nebo jsem mu jenom položila dlaň na temeno hlavy (to ho celkem dobře zklidňovalo už od miminka)....ale to bylo spíš výjimečně....obvykle jsem s tím nezmohla vůbec nic.....
yerry
27. únor 2017
@luki1 moje starší mela taky. Přešlo to samo. Ani nevím kdy to skončilo ale pamatuji ze byla uplne mimo. Brečela a nešlo ji utišit a čim vic jsme tišili tim více ječela ... Občas pomohlo uplne rozsvítit a nebo jsem ji odnesla do koupelny a namočila jsem si ruku a otřela ji tvář. ... to se pak lehce probere z toho "transu " a po chvíli se uklidnila. Ptala jsem se na to mudr. A říkala že to je normální a ze z toho vyroste a kdyby to bylo moc zle napsala mi na papírek homeopatika. Nejsem si uplne jista názvem ale myslím že se jmenovaly Sedalia. ..
krystalka
27. únor 2017
@yerry - u nás právě nepomáhalo nic - ani to omytí obličeje, to jsme taky zkoušeli, ani světlo....prostě nic 😞
krystalka
27. únor 2017
@luki1 - jenom mě ještě tak napadlo - nezkoušeli jste si jí vzít spát k sobě? Náš malej třeba spával daleko líp a klidněji, když spal s námi....
luki1autor
27. únor 2017
zkoušela...hlavně jsem si původně myslela, že je to kvůli malé / miminku...nabízela jsem jí to večer..nechtěla tam jít spát...v noci jsem si ji tam vzala...spustila tuto scénu u mne v posteli...škube sebou..kope...mlátí rukama...když je u mne v posteli..chce zpátky do své postele...když ji odnesu do její a lehnu si k ní..chce zase zpět...cokoli co udělám, bud spustí mnohem větší řev nebo chce přesně to opačné...nevezme si v danou chvíli žádný sirup...bombonek (i tak zoufalé řešení jsem zkoušela)...nechce pít...nic z toho, co normálně má ráda a je to např. odměna za něco...sedím tam, říkám ji, jak ji mám ráda a že to spolu přepereme...a ona mne při tom kope a buší do mne...brrrrr.....sedím pak a dávám se z toho do kupy....nevím často, kde hledat tu svou vlastní rovnováhu, abych toto pravidelně v klidu zvládala....
jani76
27. únor 2017
Přesně tak jak píše kekulice - také jsme si tím s naším malým prošli, a dávala jsem mu homeo na zklidnění a mělo to výrazný efekt (chamomilla vulgaris). Taky jsem zjistila, že je lepší mu dávat přes den méně podnětů, aby to dokázal zpracovat, tzn. i když se přes den výborně bavil a vyblbnul s dětmi, návštěvou u nás apod., tak pak to v noci nedával, takže jsem to vždycky trochu omezila. Pak jsem to zase zkusila a když to bylo OK, tak jsme v "socializaci" pokračovali, a nebo to zase trochu pozastavili, prostě po krůčkách. Vracívá se mu to do jeho 2,5r., a to jsem si myslela, že už je po všem.
krystalka
27. únor 2017
@luki1 - já jsem to začala zvládat líp právě tehdy, kdy jsem si uvědomila, že s tím fakt nic nenadělám a když jsem zjistila, že to i dřív přejde, když nijak nezasahuju.....sedla jsem si prostě vždycky kousek od něj, třeba na židli nebo na zem v pokojíčku a čekala, až to přejde....ale chápu, že se dvěma dětmi je to daleko složitější 😞
krystalka
27. únor 2017
@jani76 - přesně, stačila nějaká návštěva u nás, nebo my u někoho, výborná zábava, vyblbnul se....ale prostě to bylo moc zážitků, i když pozitivních....nebo podobně rizikové byly třeba akce typu karneval, mikulášská besídka apod....to jsme pak na čas vypouštěli úplně....
kekulice
27. únor 2017
@krystalka u nás to samé, dcera je citlivá a hodně vzruchu znamenalo i hodně rušnou noc, taky jsme zavedli system, že méně je více.
krystalka
27. únor 2017
@kekulice - jo, jo, přesně tak, rovnice "rušný den=rušná noc" u nás taky naprosto spolehlivě fungovala.....
zdenka_novotna
28. únor 2017
@krystalka vetsinou se vzbudila a dobry, my uplne rozsvitili. Ale delo se to jen v nasi loznici, jinak ne, par veci tam jeste k tomu bylo, takove zahadne no, takze sem z toho byla taky samozrejme vydesena 🙂 samo to pak preslo, nevim, zda starsi deti uz treba to tolik nevnimaji.
betelgeuzz
28. únor 2017
To vypadá na noční děs, starší to občas má https://www.celostnimedicina.cz/nocni-desy-u-de...

Jak některé děti mají noční můry, některé jsou náměsíčné, tak některé mají noční děsy. Musí z toho vyrůst. Zkusila bych ty homeopatika, sedalii, nebo meduňkový čaj před spaním.
lv
28. únor 2017
Dcerka má-měla noční děsy, po zážitcích ve dne, Sedalia pomáhala. Byla ve sledování neurologie, do 9let, prostě než nervová soustava dozraje.
stastnablcha
28. únor 2017
ahoj. mne to mali obe deti. ja som sa snazila pekne na nich aby sa prebrali, az kym to nezobral muz do ruk a radikalne ich zobudil. niekedy pofrkal vodou, niekedy az zatriasol.. niesom s tym ok, ale pravda je, ze to pomohlo a cele to nocne metanie sa vyrazne skratilo.. a trvalo to dost dlho. syn to mal dlho dlho, zacalo to ked mal 2 roky a skoncilo asi ked mal 4.. vraj to zacalo tym, ze spracuvaval strasne vela informacii a tak toto bol vysledok
krystalka
1. bře 2017
@stastnablcha - u nás tyhle pokusy o násilné "probrání" dopadaly tak, že to bylo ještě mnohem horší, stejně probrat nešel a ještě pak řval mnohem víc a déle.....takže asi se to musí zkusit, co zabere....jinak my máme dost citlivé dítě, noční děsy u něj začaly něco po 2.roce a sem tam se objeví ještě i teď, po nějakém intenzivnějším zážitku - bude mu příští týden 9 let....
lv
1. bře 2017
Pomáhalo dát ji čurat, to "fyzické konání" ji probralo, pak stačilo ukonejsit. Jak zivnula, už jsme věděli, že to odchází. Teď v 9 už jen při horečce, nebo výjimečně (když si natloukla na kole).
krystalka
1. bře 2017
@lv - přesně, u nás se taky vždycky párkrát za sebou nadechl, zívnul a věděli jsme, že už je to u konce 🙂, jak zívnul, tak si lehnul, zahrabal se do peřin a spal dál 🙂 .....ale třeba čůrání u nás nezabíralo, jakákoli zmínka, jestli chce vyčůrat, nebo pokus ho dovést na WC znamenaly ještě větší řev a mlácení kolem sebe.....jinak u nás teď taky už jen výjimečně - po horečce, nebo po nějakém extrémnějším zážitku, nebo třeba kdysi v 5 letech to měl dvě noci za sebou po narkóze, když byl na nosní mandli....
lv
1. bře 2017
@krystalka ona se dovést na wc nechala, i když se třásla, cvakala zuby, byla propocená (hlavně hlavu, vlasy). Měla je někdy, u teplot, nemoci i týden každou noc. Už nás vyřadili z neurologie, eeg nález (ve spánkové deprivaci, kdy musela být od 1h v noci, i od půlnoci vzhůru) konečně normální, takže pouze při potížích, už ne co půl roku. Loni nejela na školu v přírodě, letos už může, ale tam (zážitky) bude mít homeo Sedatif.
stastnablcha
5. bře 2017
@krystalka Poskusaj. ked som deti budila ja , bola ta krutarna, ale neviem ako to robil moj muz, asi dost radikalne, ale do 5 minut bol pokoj. ja som vedela ze ked si uz dcera vypytala pohar vody bolo dobre. tak som jej niekedy dala flasku s vodou dopredu, ale to situaciu len zhorsilo... no nic prijemneho to nieje, ale urcite najdes ten spravny kluc
krystalka
5. bře 2017
@stastnablcha - díky, no, u nás ty pokusy o buzení fakt nefungovaly, čím radikálnější, tím horší to bylo, vyzkoušeli jsme tehdy fakt kde co....nejlepší bylo nechat ho být a přešlo to daleko rychleji, než když jsme se snažili nějak zasahovat....nicméně, my už to řešit nemusíme, našemu už bude zítra 9 let a má tyhle stavy už fakt jen výjimečně...párkrát do roka....

Začni psát odpověď...

Odešli