2letá dcera chce spát u nás v posteli, vzteká se
Mamči, už nevím co dělat :( Malá 2roky krásně usínala.Napřed měla postýlku u nás v ložnici, kdy jsem jí vždy pustila hrací berušku zhasla a odešla. Pak je to tak měsíc a půl má už postýlku v pokojíčku.Vše v pořádku.Zase stejný rituál až nedávno je to tak týden co se začla šíleně vztekat a vyvádět,že chce spát u nás v posteli. Napřed to začalo tak, že normálně usnula a probudila se kolem 1 hod ráno a začla ten svůj hysterák. Snažila jsem se jí uklidnit, dát jí mlíko to už tedy nepije,ale ani to nepomohlo, až když jsem jí dala mezi nás tak usnula.Takže já nespím, počkám až usne a přenáším jí do postýlky, abych se vyspala. Dnes opět hysterák tak jsem jí nechala řvát,ale prd platný, dala jsem jí k nám do postele kde je sama a je klid :( Už nevím co dělat :( Po dobrém ani po zlém to nejde.Máte některá zkušenost??? Děkuji
@luciamala1979 jenže u nás to trvá už přes týden :( Ani postýlka v ložnici nezabrala zase šílený hysterák a to jsem jí nechala půl hodiny řvat. Nakonec jsem jí dala k nám do postele kde byla sama po tmě a usnula.Tak já fakt nevím.Přitom mi ted odpoledne krásně usne v postýlce v pokojíčku :( jsem už zoufala.
My měli takové období u všech dětí.Vždy několik týdnů a pak byl klid.
@piwinka no protože cítí vaši vůni, na Vašem místě, dosáhla svého. Dcera, 2 roky, to taky dělala, přes den klid, sama usnula a v noci řvala. Pak usnula u mě, přenesla jsem a znova po hodke.. pak jsme to sekli. Syn jak jsem spomínala výš. Je to fakt o tom, jak si tonastavíte a za čím si budete stát, co je pro Vás důležité. Jakmile zapochybujete Vy, dítě to vycítí a trvá si na svém. Musíte se rozhodnout, když má v posteli s Váma zůstat, tak to neřešte, když Vám to vadí, prostě nebrat. Přijde na to, že je to ok, máte ho rádi ale že tady řvem nevyřve. A ano, jsou to takové období, chvílky, když to zkouší. Někdy se to spojí i s nemocí, v tomhle momentu bych ale nevychovávala, psychika dělá své, i kontakt s mámou..
Dcerka nám to taky periodicky dělala. Nijak jsem to nehrotila a když to fakt vyžadovala, tak jsem ji u nás nechala spát. Prostě čas od času potřebovala být na blízku.
mám, syn to zkoušel týden a pak prestal. Prostě jsem necouvla, bylo to pro mě důležité. Jde o to, co chcete a na co máte nervy, někdo v klidu veme k sobě, někdo trvá na postýlce.. každopádně hranici / pravidla nastavit pevnĚ a pak neměnit. Jasně, že když zařve a dostane se tak do postele, tak ví, že to funguje, zkusí to znova. Pak už to neměňte. Nebo je prostě Vaše postel tabu a hotovo, platí druhá varianta, taky nastálo.
I když Vám tady určitě napíše kopa matek, jak je důležité aby dítě s váma spalo. Věc názoru, pocitu, postoje 😉