"Agresivní" batolata. Jaký máte názor?

luthien.k
20. led 2011

Děvčata znalá dětské psychologie, zajímalo by mě, jaký máte názor na agresivní chování batolat k jinám dětem mezi prvním a druhým rokem. Chodíváme s prckem do mateřského centra a někdy se nestačím divit, co stejně staré děti jsou schopné zničehonic udělat jinému dítěti, počínaje nečekaným štouchancem, že druhé dítě letí na zem, přes různé ataky rukama nebo nohama až po cílené kousnutí... Obvykle se to děje kolem nějaké hračky, ale někdy ani to ne. Náš malej tohle nikdy žádnému dítěti neměl tendenci udělat, za což jsem moc ráda, ale zajímalo by mě, jestli existuje rada pro maminky, jejichž děti se tak chovají (a není jich málo), jak se zachovat, jestli se to dá nějak "odnaučit". Obvykle totiž nastane různě intenzivní reakce typu: "To se nedělá!" "Nesmíš bouchat jiné děti!" "Do dětí se nestrká, kde jsi to viděl(a)!", někdy lehké plácnutí a vyhrožování, že se půjde domů atd., ale děti si z toho obvykle nedělají vůbec nic a do pěti minut je tu podobná situace znova. Dělá to i kamarádky syn a očividně si s tím neví rady... Díky za zkušenosti a názory.

k.jolanka
20. led 2011

tak já zkušenost zatím nemám,ale osobně si myslím, že je to normální a že to dělá hodně dětí. je to období, které odezní..co jsem tedy zatím slyšela od kamarádek a od mých rodičů..protože já jako batole jsem byla prý hodně agresivní a na písku jsem se neváhala bít o bábovičky 😅 no a bum a byla za mě tichá zakřiknutá holčička..takže si fakt nemyslím, že z takovýchto dětí vyrostou nějací agresoři 😉 ale včera jsem přesně o tom četla jeden článek v časopisu, moc si to nepomatuji, ale psali něco ve smyslu, že pokud tvé dítě ublíží jínému, tak se máš nejdříve druhého dítěte zeptat, jestli je vpořádku, pak své dítě na chvíli odvézt stranou tam s ním pár minut zůstat, nezvyšovat hlas, nekřičet na něj a poté se vrátit zpátky a prý když se chytnou 2 děti do sebe, tak hlavně nehledat viníka, roztrhnout je od sebe, no ale už si právě nepomatuju jestli mu máš říkat že se to nedělá, nebo něco podobného.. 😕 chápu že to asi musí být pro tebe taky nepříjemné, ale některé děti prostě jsou takové no..

berenika39
20. led 2011

@luthien.k ahoj, koukni na poslední dvě stránky diskuse Respektovat a být repsektován, zrovna se to tam probíralo, je tam příspěvek od @fem, krásně to tam popisuje, jak se s tím dá pracovat. Máme taky takového kamaráda, chodí k nám občas dopoledne jen tak na pokec, a Petr už poslední dobou předem hlásí, že neeee, bude bim bim...a bojí se. Hodně je to jen obdobím, jako všechno, zkoušejí, co si mohou dovolit, ale zrovna agrese je zrádná, pokud se to nechá být, může si to prcek zafixovat, naučit se, že se konflikty řeší výbuchem a nést si to do života. Asi záleží, jak "moc" je dítě agresivní.....

https://www.modrykonik.cz/diskuse/tema/respekto...
Tady na té stránce...dotaz od @prom....

sturnus_vulgaris
20. led 2011

Já s tím zkušenost mám jen z "druhé strany", tj. moje dcera zatím ve většině případů není iniciátor takových potyček, ale pokud se jí něco nelíbí, brání se. Tím myslím třeba situace, kdy ji jiné dítě někam táhne proti její vůli, bere jí něco, co si vzala, strká ji, atp. Ale čím víc času s dětmi tráví, tím se víc otrkává, takže je asi jen otázka času, kdy přiostří.
Co jsem tak vysledovala, mám pocit, že si na ni troufají výhradně děti starší, které asi cítí nějakou "hmotnostní převahu" (pravdou ovšem je, že s mladšími dětmi se stýká podstatně méně než se staršími). Dále bych řekla, že u téměř každého dítěte to období, kdy svou převahu nad někým vyzkouší, přijde, stejně jako téměř každé dítě si projde "majetnickým obdobím", kdy nechce půjčovat své hračky, bere hračky druhých dětem, atp. Je asi dobré dát najevo, že se to nesmí a že to není chování vítané, ale zase bych tohle období nepřeceňovala a nedramatizovala, věřím, že je pouze dočasné.

berynka
20. led 2011

@luthien.k , taky jsme si tím prošly 😉 . Dcera byla ten mírnější typ, vyloženě si ubližovat nenechala, ale když ji někdo vzal hračku, tak byl řev. Já byla na mrtvici, chtěla jsem, aby jí to v herně nebo vůbec mezi dětma bavilo a furt jsem musela něco zachraňovat nebo být jak ostříž, co se zrovna děje 😅 . Hlavně ono se těžko "vychovává" cizí dítě a i u některých dost malých dětí je vidět, že jsou to prostě hajzlíci 😝 .
Pokud to půjde tak, jak má, uvidíš, že se to všechno srovná 🙂 . Děti, které byly neprůbojné se nejpozději ve školce naučí co a jak a ty, které jsou agresivní, brzo narazí a pochopí, že to teda ne. Když na ně nezapůsobí rozumní rodiče (a někteří jsou dost ostří 😎 ), tak okolí jim to dá taky pocítit 😉.

simonceli
20. led 2011

Ahoj, tak moje malá se nebrání žádnému útoku. A to v dětských centrech teda dostává kolikrát sadu. A setkala jsem se maminkami, které si sedí u stolu 3, 4 a jejich dětičky (některé) tyranizují jiné a ony ani nic neřeknou. Moje malá už byla kopnutá do hlavy a maminka o pár měsíců starší holčičky nijak nezareágovala, a to seděla tak metr od toho.... Mám sto chutí v té situaci tu maminku nakopnout. Ale vždycky jen utěšuji svoji berušku, přece nemůžu vychovávat cizí dítě navíc, když je maminka poblíž.

mauska
20. led 2011

souhlasím s @simonceli Mám úplně stejné zkušenosti. Některé maminky se ještě ohánějí tím, že má dítě staršího sourozence a že vlastně musí bojovat. Ale jak už tu padlo - nemůžeme vychovávat cizí dítě, když to mamince přijde v pořádky. Asi se dá jen dokola vysvětlovat že tohle se prostě nedělá a takhle se chovat nesmí a doufat že to dítě brzo pochopí 🙂
Naše vždycky stojí jak trdlo a nechápe co se děje...

luthien.k
autor
20. led 2011

@berenika39, díky za odkaz, já to zkusím kamarádce přereferovat. O to mi hlavně šlo, jak si s tím poradit, cizí mamince samozřejmě radit nebudu 🙂, ale kamarádce bych to zkusila.

zzuzinda
1. bře 2011

Zdravím vás, tak já jsem zrovna asi z té druhé strany. Našemu prckovi jsou 2 roky a 8 měsíců, donedávna byl spíš otloukánek a teď se to tak před měsícem zlomilo a je dost drsný. Když má svůj den, tak doslova jde po kamarádce. Je fakt, že ta mu dávala co proto, i když je menší a mladší, ale holčičky jsou zase chytřejší a vynalézavější 🙂. Přitom sám řekne, že to není hezký, že to nesmí dělat, jde se omluvit, pohladit. I v herně mi tuhle plácal děti. Samozřejmě ve chvíli, kdy jsem si řekla, pohoda, je u hraček, kde bývá v klidu, tak si vypiju kafe a pokecám s kámoškou a Adam začal řádit. Tak jsem dostala sodu i já od jiné maminky. Adam se rozjel a ve finále dostal na zadek. A zase není to hezký , na mou duši, na psí uši už jsem hodný ....Přitom doma je zlatý. Je hodně živý, ale dá se zvládnout. Nakonec mě překvapilo, v jiné herně jsme byli, hrál si tam s bagrem a přišel k němu chlapeček, už jsem si říkala, že půjdu k nim, ale zase mu nechci běhat za zadkem 🙂 a chlapeček Adama poprosil, jestli mu půjčí bagr a Adam bez řečí bagr půjčil, ještě se smál a pak si hráli spolu. Takže možná byla chybka i jinde a na náš prcek vrací tím, co dostane. Což samozřejmě není omluva, ale potěšilo mě, že zjevně není zlý. Doufám, že to je jen obdobím a vyroste z toho. Je to docela náročné. Dokola mu vysvětlujeme, že nesmí ubližovat, on to chápe, ale pak zase začne.

sawmy
12. dub 2012

@simonceli ahoj my mame taky podobnej problem jinak by me opravdu zajimalo co by se vastne v takovem pripade melo delat?
ja bych se mozna zeptala decka ktera je tvoje maminka???? no a pak bych ji to pred vsema maminkama zvysenym hlasem rekla . 😀