Chteli jste někdy ublížit svému díteti?

tiao
12. črc 2009

Uz delsi dobu na tyto stranky chodim, ale jeste jsem nenasla odvahu zeptat se Vas na radu. Je jasne, ze me asi uz predem odsoudite, ale stejne..

Mam maleho syna ktery strasne moc place, malo spinka a ja to nezvladam ☹ Vubec jsem si nedokazala predstavit jak tezke muze byt starat se o dite!! Nevim zda to nezvladam jen ja nebo ma tuto zkusenost vic maminek... ale ja si pripadam hodne neschopna a moc se za to nenavidim.
Uz nekolikrat jsem na syna kricela a nebo ho "mrskla" na postel a nechala ho rvat ☹ Ale vcera se stalo neco co me opravdu vydesilo 😢 Vcera sem mu poprve ublizila. zatrasla jsem s nim 😢 Strasne me to hned mrzelo, okamzite sem ho vzala do naruci a utesovala ho, omlouvala jsem se mu... On totiz zacal uplne silene plakat, uplne se zalikal, asi se chudinka lekl ☹ Bylo mi ho tak silene lito!!!! A tak strasne moc sem si za to nadavala!!! Od te doby nemyslim na nic jineho a mam strach, ze se mu neco stalo ☹ Uz jen to ze na to maminka jen pomysli je myslim trestuhodne natoz kdyz svemu diteti ublizi!!!

Ja mam syna strasne moc rada, moc jsme s manzelem miminko chteli, dala bych za nej zivot... ale nekdy sem uz tak vyrizena ze mi asi v hlave neco preskoci a sem na nej oskliva 😢 ☹

Co mam delat? Poradte mi prosim ☹ Nechci synovi ublizit, to bych si nikdy neodputila ☹
Mate to nekdo taky tak? ☹

egyptanka
12. črc 2009

lidus, ty to mas jednoduchsie, ze nekojis a tak mas volnejsiu ruku a moze sa v noci starat manzel.
ja tiao uplne chapem aj ja mam taketo stavy a kedze dojcenie je pre mna alfa a omega tak nehrozi, ze by bol s malou niekto iny a ja isla na pol dna prec, manzel furt v praci a ja niekedy padam na hubu. A ano mala som stavy ako tiao, ked mala revala o dusu, tak som s nou zatriasla a hodila na postel. Myslela na to, preco sa vlastne narodila a ze ja som neschopna matka.

tiao, mas velku ale fakt velku vyhodu a to dojcenie ... ked si unavena, padas na hubu a potrebujes si lahnut a odpocinut si, zober si do postele maleho a dojci ho poliezacky. U nas to funguje tak, ze zaspime obe na taku hodinku - hodinku a pol a to ma vzpruzi a doda energiu. Taktiez ked manzel rano odchadza do prace tak mi malu prebali a donesie do postele, kde ju kojim a takto spinkame do takej deviatej. Kaslem na domacnost. Snazim sa spravit aspon jednu dve veci. Na konci dna si nehovor, ze co si nestihla, ale to co si stihla a pochval sa za to. A ked si nestihla nic tak sa pochval, ze si sa postarala o syna.

Neviem aky mas vztah s maminou alebo so svokrou, ale mne niekedy pomkoze ked stravim den s mamou. Napriklad dnes ... vcera hrozny den, potrebovala som si oddychnut. Tak som doobeda zbalila seba a malu, isla k mamine, malu som nakojila, pohrala sa chvilu s nou a moja mamina s nou isla von a ja som si na hodinku a pol zdriemla. Fakt to pomoze.

Vaha dietatka je dost obmedzujuca, ale skus investovat do kvalitneho nosica alebo satky tak ako pisala artuse. Nech ta cena neodradi ... ono sa ti stonasobne vrati. 🙂

A najme nezabudaj cim viac si nervoznejsia ty tak tu nervozitu citi babo a je nervozne aj ono.

Takze drzim palce a dufam ze to zvladneme. I ja sa ucim byt matkou a ono sa neda fungovat na 100% 365 dni v roku.

blandik
12. črc 2009

Já jsem zase po porodu zaznamenala (asi jako každá) pokles hormonů a s tím spojenou depku a díky problémům s kojením jsem i často bulela, byla neš'tastná a strašně se bála krmení. Každopádně jsem si tehdá četla o laktační psychöze, protože jsem doceal uvažovala, jeslti ji nemám a takže, pokud se nebojíš zubního kartáčku (ten příměr tam byl) nebo jiných běžných věcí a tvé dítě ti není lhostejné - pak žádná laktační psychóza to není. Každopádně zkus prozkkoumat tu poradnu pro plačící děti /psala jsem na ni odkaz/ a tuším při určitém počtu probrečenýc hodin za den se už jendá o nadměrně plačící dítě a proč si nenechat poradit od odborníků, třeba na něco příjdete, co malému vadí a proč pláče.

berunka
12. črc 2009

no do kase bych se hned nevrhala.nase Eli ve 4 mesicich malo pribirala a v noci se budila tak nam doktorka rekla,at davame kasi a vysledek?budila se jeste casteji a vecer nemohla usnout protoze ji to "zabetonovalo".ne kazde ditko po kasi krasne spinka.myslim ze pro plne kojene dite je to celkem skok,materske mleko je dobre stravitelne oproti kasi.zkusit to samo muzes ale necekej zazraky.

mizulienka
12. črc 2009

aj ja si myslim, ze s kasou by si mala pockat...plne dojcis, bolo by zbytocne ist uz teraz do prikrmov, to staci najskor po 6 mesiacoch.
A podla mna su to iba myty, ze po kasi deticky spia lepsie...z mojho okolia poznam viacej mamiciek, ktore museli vylucit kase, pretoze babatka od toho boleli bruska. A to boli uz 9-10 mesacne babatka, nieto 4,5 mesacne. Je este prilis malinke, aby jeho brusko vedelo kasicku spracovat.

Tiao...tiez viem o com pises...aj ja som bola neskutocne stastna, ked sa mi narodil maly a mala som vysnivane, ze bude krasne papat, spinkat a ze budeme v klude chodit na prechadzky, ale realita bola tiez ina ☹
Maly plakal asi vkuse a ja uz potom s nim.
ja som si uplne znicila chrbat, lebo on chcel byt stale na rukach...a poviem ti, tiez som mala hociake myslienky, ale vsetko to je tou vycerpanostou.

Presne ako baby pisu, skus sa dohodnut s manzelom, aby, ked sa neda cez tyzden, aby aspon cez vikend ta nechal rano poriadne vyspat. Uvidis, hned sa ti trosku ulavi.

a chcem ti este povedat, ze ono to fakt prejde...ja viem, teraz sa mi to hovori, ale aj ja som bola v podobnej situacii a preslo to...maly mal do 5 mesiacov koliky, ale strasne stavy ale potom sa to spravilo a je fajn 🙂

uvidis, ze o par mesiacov napises, aky je maly nadherny a aku mas z neho radost a on zo svojej stastnej maminy tiez 🙂)) drzim ti palce, si silna, zvladnes to 🙂

jituskak
12. črc 2009

Tiao, vím přesně, co prožíváš. Malej má 9 týdnů a ještě nedávno nedělal nic jinýho, než řval. teď se to malinko zlepšilo, ale pořád to není žádnej med. byly dny, kdy jsem jen seděla na posteli a brečela, vždycky jsem ho chytla a zlobila se na něj, držela mu cumel v pusince... moc mi pomohla maminka, která si malýho vzala na jednu noc k sobě (u ní samozřejmě nebrečel). nekojím, tak to šlo. a pak pár dnů vstával manžel. fakt to pomohlo. a taky jsem se naučila ho nechat vyřvat. je pravda, že už jsem pomýšlela na návštěvu nějakýho odborníka, ale stačil jeden večer u karet s mamkou a vínem jednou za čas a je to v pohodě. a ještě je dobrý jet třeba párkrát nakoupit sama v klidu. však se i tatínci umí postarat. neboj, zvládneš to. já to taky zvládla a to jsem si už připadala nervově labilní 🙂

momin
12. črc 2009

Me taky pomohlo maleho proste nechat brecet.. je to krute ale on se fakt unavi a usne....
Ale Tia uz to tak ma 4 mesice to fakt k zblazneni... kdybych si predstavila 4 mesice 6nedeli.... 😲 😲 😲 pomooooooooccccccc

shaula
12. črc 2009

Musím se přidat - kaši ještě ne. Kromě toho je mnohem více maminek, které říkají, že jejich děti se po kaši budí stejně často nebo častěji než bez kaše, než těch, jejichž děti spí lépe.

gedgitka.a
12. črc 2009

ahojky dříve se mi takzvaně otevírala kudla v kapsa, když jsem viděla nějakou reportáž o tom, jak maminka ublížila nebo dokonce zabila svý dítě, dnes jsem taky maminka a pravda je, že po spoustě informací o laktační psychóze a podobných problémech maminek po porodu se na to dívám o malinkato jinak. Já měla docela naprd porod hned po porodu mi skoro na 3 hodiny ztratili miminko a věřte, když se scháníte po prckovi celá ko po nic moc porodu a těšíte se, že ho konečně sevřete v náruči a oni vám řeknou mi ho tu ještě nemáme a nevíme kde teď je moc vám to na psychice nepřidá v tu chvilku ani dál do šestinedělí v mém případě osminedělí, které nebylo nic moc a já byla fakt ko, věci ze soukromí tu ventilovat nebudu napíšu jen tohle myslím, že neexistuje maminka, která by v těžké chvilce, vyčerpaná, nevyspalá a úplně ko na své miminko nezakřičela nebo ho třeba při chování v náruči místo poplácávání po prdelce a konejšení trošku víc nehoupala, aby ho uklidnila a mohla se trošku vyspat i já jsem měla chvilky kdy jsem z posledních sil zatínala zuby a cedila mezi nima na malýho, ať je chvilku sticha, když měl prdíky a nic nezabíralo, pak se mu dotoho přidal po 2 měsíci Atopák a první 4 měsíce skoro nespinkal a já samo s ním, dotoho koukání jak se neustále drápe, protože má celý obličejík atopem jako by jste ho opařili horkou vodou a svědí ho to a ta bezmoc mu pomoct dotoho spousta jiných starostí dnes se malej umí pořádně rozeřvat a vztekat, když chce a ač bych mu nikdy jako maminka neublížila přiznám se, že jsem mu párkrát plácla přes plínku, ale vždy jsem měla v sobě nějakou brzdupředtím i teď, že to bylo tak aby věděl, že je zle, ale já mu nijak neublížila, třást s ním to mě nikdy ani nenapadlo, protože vím, že je to hrozně nebezpečný a případné zdravotní poškození miminka je nevratné a proto bych asi taky radila obrátit se na pomoc odborníka nebo někoho blízkého i vypovídání a chvilka odreagování někdy fakt moc pomůže 😉

tiao: jestli jsi četla co jsem napsala rozhodně to neber jako odsouzení Tebe to ne, jak jsem napsala každá z nás měla určo chviličky kdy, už neměla moc sil a i mi ostatní jsme si to své zakřičení, apod. potom vyčítali a říkali si, že jsme neschopné mamky, které to nezvládají, ale tak to není, jak tu holky píšou jsme jen lidi nejsme strojky na baterky nebo na dobíjení, ale určo si na tohle dávej pozor, když přijde zas nával vzteku, tak ho třeba jen polož do postýlky, poodejdi, otoč se od něj, na chvilku si ucpy uši a třeba si počítej rada co dělala kámoška s nespavým synem v garsonce 😉 hlavně klid, protože je pravdou, že miminko vnímá tvůj stres a pak je samo víc ve stresu a podle toho se i ono chová nepřidá to ani Tobě ani jemu 😉 😉 a neboj bude líp 🙂 😉 😉

shaula
12. črc 2009

Malá miminka se NESMÍ nechat plakat bez pomoci... Doporučuji knihu Věda zvaná rodičovství - při pláči se uvolňují stresové hormony, které mění chemické fungování mozku, takže děti, které jsou často nechávány plakat, jsou náchylnější ke stresu, neumí ho zvládat, nedokážou se vyrovnat se zátěžovými situacemi atd. atd. Takové malé dítě se ještě neumí uklidnit samo od sebe, potřebuje k tomu pomoc dospělého. Vím, že je to strašně vyčerpávající, ale bohužel, jsme matky, tak si s tím musíme umět poradit, na nějaké poporodní deprese a laktační psychózy nemáme čas. A věřte, že vím, o čem mluvím, Vám pláče nebo plakalo jedno dítě, ale představte si najednou dva hystericky řvoucí kojence... To už jsem pak často brečela s nimi...

onlika
12. črc 2009

tiao, tak ako uz Ti popisali ine maminy, nie si zla, len vycerpana. Skus oddychovat a nad nosicom nevahaj ani sekundu, oplati sa. Nas Matko sa tiez rad nosil a nedalo sa doma uplne nic, kupili sme nositko a pohoda. Teraz uz sa vie pohrat aj sam, tak ho uz tak casto nenosime. A toho, ze ma maly 8 kg sa neboj, pri kvalitnom nosici Ta chrbat fakt boliet nebude. Tak drzim palce, nech sa to coskoro zlepsi. Na margo kase, ja som zacala davat a ziadne zlepsenie spanku nenastalo, skor zhorsenie. Tak s tym by som fakt pockala 🙂

gedgitka.a
12. črc 2009

shaula: myslím, že laktační psychóza a podobné problémy se časem neřídí a prostě přijdou a ne všechny maminky jsou dost silné zvládat stres jasně všechny musíme zatnout zuby a o ty naše mrňousky se prostě postarat za cenu svého nevyspání a vyčerpání a udělat maximum, aby byla naše miminka zdravá a spokojená. Já nikdy nenechávala malého vyřvat a ani toho nejsem zastáncem právě proto, že ví, že je to k ničemu jen to miminku přitíží, ale myslím, že minuta pláče mu neublíží a mamince třeba trošku v uklidnění ano lepší, než s ním třást apod. ne a mamina, která by byal ok si myslím doopravdy neexistuje 😵

shaula
12. črc 2009

gedgitka, jasně že minuta neublíží🙂 Ale vyřvat, jak tu někdo radil, určitě neee...

A teď vím, že se mnou nebudete souhlasit a asi mě tady utlučete, ale já na ty různé poporodní deprese a psychózy prostě nevěřím (snad až opravdu nějaká těžká forma, ale to už je psychická nemoc a chce psychiatrickou léčbu). Podle mě je to jen jednoduchý způsob, jak si zachovat dekórum, když si někdo neumí přiznat, že to nezvládá. Jasně, prvních pár týdnů či měsíců po porodu je fakt těžkých, obzvlášť u prvního dítěte, a souhlasím, že asi neexistuje maminka, která by tím prošla bez problémů. Ale je třeba si to přiznat, říct si "nezvládám to dokonale, ale budu dělat to nejlepší, co umím". Je strašně jednoduché říct "mám poporodní depresi, proto to nezvládám, vždyť je to normální". 😒

megi93
12. črc 2009

Naša pediatrička nám povedala jednu múdru vetu: Ešte žiadne dieťa od plaču neumrelo. Je to síce kruté, ale vypozorovala som, že naša malá si plačom vydobíja čo chce. Keď chce na ruky, na brucho, na chrbát, sedieť, stáť, byť v kočíku, nebyť v kočíku, proste všetko plačom. Pričom väčšinu vecí vie aj sama, ale je pohodlná, lebo zistila, že keď spustí, tak všetci skáčeme. Takže sme zaviedli to, že neletíme za všetko, samozrejme ju kontrolujem pri každom zamrnknutí, či je v poriadku, ael pokial je to len nejaký vrtoch,tak nech si poplače. Musí sa naučiť, že v živote okolo nej nebudú všetci skákať. Ale samozrejme ju nenechám vyrevať do únavy alebo nejak dlho. Max. pár minut a pototm idem k nej a vysvetlujem jej...keď kričí, kričím aj ja, aby ma počula. Väčšinou sa započúva do môjho hlasu a zostane ticho... takže vyrevať doslova nie, ale zase chvíla plaču dieťaťu nemôže uškodiť.

astrane
12. črc 2009

chce to se vyspat a bude líp...jak přijde táta,nafasuje dítě na dvě hodiny a jdi spát a choď s ním klidně spát i odpoledne...na nepořádek se vyprdni,ten tam bude pořád🙂 a večer si uvař až je manžel doma a bude hlídat a druhej den si to třeba jen ohřej auvař aspoň na dva dnz a o víkendu taky spi-chlap-nechlap,,,ať se trochu stará.
já spala s malým denně přes 12hodin,abych dala dohromady tak 6...taky byly doby kdy jsem brečela s ním a kdy jsem ho plácla do postýlky s tím že je zmetek a šla pryč...trvalo mi asi 10minut,než jsme to rozdýchala a taky mě to pak bylo líto...bylo mu 6 týdnů a celo dobu se od narození budil po hodině a půl a ž dvou a dvě hodiny třeba trvalo než usnul,k tomu prdíky a já ještě 14dní po porodu jsme byla ráda že dolezu na záchod a vleču se po bytě...no maso....na to pomáhá jen spánek...tak si to musíš nějak zařídit,aby spalas víc...jak -to už je na tobě a tvém manželovi

gingerlady
12. črc 2009

tiao, taky se pridavam k mamkam, co ti pisi, ze nejsi zla, jen totalne vycerpana. Ale na to treseni davej pozor, to radsi opravdu od prcka poodejdi a zacpi si na chvilku usi. Ja si s nasim prckem uzila prvni tri mesice hodne krusne casy....nejdriv to bylo s kojenim....pro nas oba utrpeni, protoze jemu mlicko nestacilo (v mesici jeste ani nebyl na porodni vaze), ja u kazdeho kojeni brecela, protoze mam vpacene bradavky a jak se maly snazil pit pres kloboucky, totalne mi popraskaly a maly pil mliko s krvi a neskutecna bolest. Pak jsem ztratila mliko uplne....do toho zacalo boleni briska a nic nezabiralo, takze rev, rev, rev....v noci jsem ho uspavala 2-3 hodiny nosenim na ruce, houpanim ve vajicku, vozenim v kocarku po byte a stejne usnul az vycerpanim. Nic k utiseni place nepomahalo. Byla jsem hotova, bez energie, sotva jsem stala na nohou. Ale naucila jsem se s malym chodit pres den spat. Kdykoliv usnul, sla jsem si lehnout taky - i ta pulhodinka pomuze. Ted uz v noci spinka perfektne - davam mu Nestle mlicko s kasi a u nas to zabralo....budime se jen 1-2x maximalne.
Moc ti drzim palecky, bude lip!!!

raubirka
12. črc 2009

Didii: ja chapu, ze se s detma nema trast, ale to aby sla na rentgen mozku mi prijde docela ujety...
co myslite, ze delali v dobe, kdy my jsme byly mimina... urcite nas nenosili jak v bavlnkach, to bychom nemohli jezdit ani pres koleje s kocarkem, pres zpomalovaci prah v aute, pres kameny v terenu... a driv, jak s nama hopsali a delali hopsa hejsa do Brandejsa a urcite s nami na zadny rentgen mozku nechodili...
a ani zadnou reportaz ve zpravach kdysi nedavali...
myslim, ze s rentgenem mozku tiao nepovzbudime 😉
jeste pisnu, musim bezet...

dagina
12. črc 2009

Ahojky,
nejsem moc kompetentní radit, také máme první mimčo, plácáme se v tom jak umíme dle nejlepšího vědomí a svědomí.
Skrz ten pláč...., těžko říct, na svůj věk je klučina opravdu macek 😉 (pokud jsi ho jen kojila, tak jsi opravdu šikulka), ale možná by nebylo od věci, třeba po poradě s mudrou začít s příkrmem, samozř. mléčným.
Ohledně toho otřesu, pokud jsi nejsi opravdu jistá zda jsi mu neublížila, zajdu k mudrovi, můžeš si lehce přivymyslet, že se ti malý při manipulaci vymrštil a stalo se to a to, a nyní že si nejsi jistá......

Také bydlíme v 1+1, nyní to beru jako výhodu, bo mít nastarosti ještě barák nebo velký byt, tak hnijeme ve špíně a v prachu, můj veškerý čas patří Lůce, dávám jí co můžu, myslím, že se mi tahle "investice" vrátí a bude z ní dobrý, samostatný.... člověk, který bude umět "přežít" v této náročné době...

vendeta
13. črc 2009

tak ja mužu z vlastni zkušenosti doporučit ergo (ergon. nositko nebo šátek).
Je opravdu rozdíl v ergonomickém nositku a klokankou!!!!
Ergo je šité a udělané tak aby to bylo fakt pohodlné.

veruska007
13. črc 2009

Ahojky, Tiao. Ja byla v prvnich tydnech z maleho taky zoufala. Nastesti mam hodnaska. Ale z pocatku take mival zachvaty place, hlavne v noci. Jednou v noci me vzbudil hrozny krik - miminko plakalo a manzel na nej kricel, miminko se take rozervalo a kriceli na sebe oba. Pak jsme se s manzelem domluvili, ze kdyz uz jeden nemuze, proste preda dite druhemu a na chvili odejde. Je to super. I ja jsem nekdy vycerpana, ale kdyz za sebou zavru dvere a vim, ze se o maleho chvili postara manzel, je to super.

Myslim si, ze by Ti pomohla i kamaradka, se kterou bys vyrazila drndat a na prochazky... proste aby ses odreagovala a citila se i jako zena, kamaradka, nakupujici v obchode, ne jen jako pecovatelka o dite.

Jinak satek je super, my stridame s kocarkem, hlavne kdyz musim na urady nebo nejede nizkopodlazni tramvajka. Je to jako mit batoh na brise 😀 . Zato kdyz mam maleho v rukach, jsem za par minut vyrizena. V satku s nim muzu chodit hodiny a v pohode 😎

momin
13. črc 2009

shaula urcite nehodlam vychovavat sve dite podle knihy.. A trocha place jeste nikdy niko nezabilo.......

berunka
13. črc 2009

ja tedy souhlasim se shaulou,je jasny ze kdyz vidim ze se Ela vylozene nej vzteka a zkousi to tak si chvilinku poplace.ale nechavat ji takhle dlouho nebo treba kazdy den to rozhodne ne.dovedes totiz ditko akorat k tomu,ze sice prestane plakat,ale jen z duvodu ze uz nebude verit ze mu nekdo prijde napomoc.miminko place kdyz ho neco trapi a dava tim mamince najevo,ze neco neni v poradku a "vola o pomoc" 4,5 mesicni miminko je jeste male na to aby pochopilo proc ho maminka opousti a nereaguje na jeho volani.

sisstin
13. črc 2009

tiao: nejhorší je to nevyspání...kor u člověka, který potřebuje hodně spánku....já se jakž takž vyspim asi poslední měsíc, vstanu tak max. 5x za noc, a to už je pro mě labůžo 😎 kdyby mi někdo před těhu řekl, že syn ještě skoro ve 22m nebude spát celou noc, tak do toho snad nejdu 😅 😅 😅 nejhorší je první půl rok, já jsem byla úplně vyřízená...myšlenky byly různý, ale naštěstí se dokážu ovládat, takže jsem zatim syna nikdy neuhodila...a asi 2x jsem na něj zakřičela, když byl ještě hodně malej a doted mě to mrzí 😔 jak píšou holky, důležité je vypnout, aspon na 2hodinky denně, nebo třeba o víkendu..nemohl by manža třeba v sobotu hlídat, že by ti ho nosil jenom na kojení? 😉 A nebo jak psaly holky, super jsou ergonomická nosítka..většina miminek se v nich uklidní, a ty můžeš dělat běžné domácí práce 😉

jasterka
13. črc 2009

Ahoj tiao-ked som si precitalatvoj prispevo prve co ma napadlo nebolo ziadne odsudenei,ale chut ta objat a podporit!si uzasna mama,svojmu malinkemu si obetovala vsetok svoj cas,spanok,plne ho kojis,len ti vycerpanim rupli nervy,verim ze sa to stalo vecsine z nas,ja som sice mojou dcerkou nezatriasla,lebo som citala o tom hrozny clanok,ale mala som ktomu neuveritelne blizko....vtedy som ju polozila revucu do posielky,odisla do kupelne(tiez mame len maly jednoizbak),pozrela som sa na seba v zrkadle,obliala sa ladovou vodou,predychala aisla k malej a utisovala som od znovu....malinkemu si urcite neublizila,davno by sa to ukazalo a ty si sa tim poucila a uz to nikdy neurobis,plac mu neublizi,nechaj ho plakat ,kym ty zase najdes silu...ako baby pisu,nejky nosic by bol fajn...
drz,zelam ti vela trpezlivosti a nic si nevycitaj,aj my mami mame pravo zlyhat,mysli uz len nato ako takej situaci predist. 🙂

alishia
13. črc 2009

holky ja vas nechapu....ikdyz plne kojite tak proc nechcete dat mimcu na noc kasi? Vzdyt na to stejne jednou dojde, tak o co jde? ja bych to udelala hned, kdybych byla vyrizena a vedela ze potom bude treba malej lepe spat. Ja sice nekojila, ale ikdybych kojila, tak bych premyslela tak, aby to pro me i miminko bylo, co nejvyhodnejsi. Nechapu to oddavani se kojeni.

sisstin
13. črc 2009

alishia: problém je v tom, že ta kaše většinou vůbec nepomůže..ne každý dítě se budí hlady 😉

alishia
13. črc 2009

siss: ja vim, ono to taky chce zkouset dyl, je jasny ze jeden nebo dva dny s tim nic neudelaji. Dite si potrebuje delsi dobu zvykat. Jeji kluk ma 8 kg, treba mu proste to mliko na noc nestaci. A dela si z maminky dudlik a tim se uklidnuje. Me malej spal celou noc kdyz mu bylo 4,5 mesice, jezis to byly doby🙂) Zkusila bych tu kasi a davat dudlik.a hlavne bych dala maleho do vlastni postylky. jak sem pochopila tak spi s nima v posteli, treba se tim budi. malej s nama taky nemohl vubec spat, budil se, dokonce ho budilo i to, kdyz mel s nami v loznici postylku. Jenze chapu ze v grazonce se neda prendat jinam. Jinak se vetsinou deti budej kvuli hladu nebo zubum. Mozna to pomuze mozna ne. to ja nevim. Jen sem psala ze bych vyzkousela vsechno🙂 Jako to delam ted.)

momin
13. črc 2009

berunka nerikam nechat uplne vyrvat... To sem taky jeste nedokazala.. Ale nechat ho rvat nez se proste maminka uklidni...

alishia
13. črc 2009

ja osobne kdyz na me jde vztek, tak si pripomenu tu chvili kdy sem na nej byla zla a nebo si reknu ze ho treba neco boli. Horsi je kdyz ho uspavam a on se mi vysmiva.) to me pak bere eextra vztek. nastesti se stridame s manzelem. takze mu ho vzdycky vzteky vrazim do naruci a jdu se uklidnit k notebooku🙂

moda08
13. črc 2009

alishia - souhlasím se sisstin
tak i já se musím přidat, náš malý se začíná v noci čím dál víc budit (taky dosud kojím) a jsem z toho vyřízená. Nevím čím to je, jestli má tu potřebu být u mě a pochovat,ale někdy je to hrozné (uspím ho a za půl hodiny je vzhůru, sotva zavřu oči). Takže taky se mi občas stane, že mu v rozčílení plácnu přes zadek a nebo na něj zvýším hlas, ať už spinká. A přesně jako ostatním, pak mě je to ráno líto. Jenže v noci je člověk vyčerpaný, takže to chápu. Když už opravdu nemůžu, radši ho ani z postýlky nezvedám a řeknu manželovi ať ho pochová on. Takže určitě je dobrý mít někoho, kdo ti pomůže.

alishia
13. črc 2009

moda: a ty davas kasi?