Chteli jste někdy ublížit svému díteti?

krpcek,spousta maminek si prošlo a prochází tím co ty.Ty hold jen nemáš takovou trpělivost...určitě si nemusíš odrovnat ruce,ale pokud se chce mimčo nosit nebo chlácholit určo má svůj důvod a tady je jednoduchá pomoc.Šátek či nosítko,myslim,že každé dítě si ho časem oblíbí,vím z vlastní zkušenosti,chce to čas páč porvé chce nosítko bez problému málokdo.
Naopak souhlasím i Ajsa,pokud hrozí zkrat,nejépe nechat dítě v postýlce řvát a 5 min si dát relax!!! Ale to je zcela jiná situace.
A navíc atopický exém bych z 90% viděla v psychice

Dalli,ono je toto sporné téma,já říkám,že bych v životě těm prckům neuměla ublížit,ale na druhou stranu(ač to zní fakt příšerně a asi mě za to někdo odsoudí),se nedivím,když nějaké mamině rupne v bedně a bohužel to skončí,jak to skončí☹je to strašné,ale je to tak a kdo má dítě andílka(v jedné diskusi psala jedna,že nikdy nenechává dítě brečet,že jí to nedá,ale to neví jaké má štěstí,jenže i stím jedním,když je prostě mrzuté,nebo s těma dvěma,to prostě nejde a ona tam i dokonce odsuzovala ty maminy co psali,že je nechávají vyplakat).Ten kdo si to neprožil,opravdu neví o čem je řeč a lehko se to říká.Já když na ně houknu(a to jenom houknu,jenže samozřejmě efekt ještě horší),tak pak i brečím,jak mě to mrzí,ale pořád lepší si zařvat,než něco udělat,jenže nikdy nevíte,kdy vám tam prostě přeskočí.My nejsme opravdu stroje,jsme taky jen lidi a to nemluvím o tom,že se nestaráme jen o ty děti,ale ještě o celou domácnost a někdo ještě o chlapa,já naštěstí mám chlapa,který se umí postavit k plotně a prckům a i když je od rána do večera v práci,tak u koupání asistuje.Pokud já stíhám v klidu a zvládám,tak nic nevyžaduju,ale když už toho mám opdravdu dost,tak dáme děti spát a já mu říkám,že teď je na řadě on,než půjde spát a já si jdu lehnout.Je pravda,že teď se budí až kolem 2 hod.ránood toho koupání v 18.00hod:-),ale pomůže to.

Všimli ste si, že Tiao tu už pár dní neodpovedá? Dúfam, že to nie je zlé znamenie...

crca, ja uprednostim radsej bordel v byte a zit na jogurtoch a cestovinach so syrom, chodit v pokrcenom a budem mat nervy v klude ako by sa to malo u nas bliskat cistotou a denne tepla vecera na stola, ale s nervami v koncoch s hrozbou ze ublizim malemu. Myslim ze v normalnej domacnosti na spinu este nikto neumrel... na syndrom traseneho dietata sa vsak umiera ☹

u nás tiež skončil poriadok odkedy sme prišli z porodnice 😀 😀
ale už sa zlepšujeme už máme systém, stíhame navarit a obhádzat!!!! synovi sa fakt treba venovat celý den takže všetko robíme v rýchliku a vačšinu sme vonku lebo doma ho ustriehnut je fakt tažká úloha.. on je všade. takže doobeda navaríme na 2 dni a poobede sme niekde v prírode na preliezkách a tak pod.

hold niektore maminky su tu dokonale, pribehnu len co dieta zamrnci a hned ho beru na ruky.

krpcek: tak o tom to vůbec není, ale mlátit 3m dítě přes plínku, nechat ho vyřvat..to mi teda nepřijde zrovna ideální 😉 já netvrdim, že někdy nerupnou nervy..sama jsem měla příšerný stavy prvních 6m, ale tohle teda ne...nemysli si, malej má skoro 22m, nikdy ještě nespal celou noc, min. 5x za noc je vzhůru, je strašně chovací, všeho se bojí, prostě takovej mazlínek..taky mi to leze na mozek, ale prostě my jsme to dítě chtěly, my jsme ho porodily...ono si to nevybralo 😉

krpcek: já netvrdim, že se to nemůže stát, ale důležitý je, si uvědomit, že to není správný..že z toho dětátko může mít trauma..a ne si říct, tak co, rodiče mě taky nechali vyřvat, a jsem normální 😉 všechny tyhle věci se na psychice podepíšou a jsou někde vevnitř 😉 já doted lituju, jaký jsem udělala v začátcích chyby..a to jsem rozhodně dítě nemlátila, ani ho nenechala řvát 😉

ono pro někoho to je šok, že se mu nenarodí milé, usměvavé miminko, co pěkně papá, spinká a nikdy nepláče 😉 já si to představovala jako hurvínek válku..a najednou ten nedostatek spánku bylo něco příšernýho, neměla jsem radost z ničeho, jen jsem se automaticky starala o dítě, ale radost z něho žádná...jen únava, únava, únava 😖 a to jsem nemusela vařit, prát ani nic..a stejně to bylo strašný 🙄

důležitý je fakt mít někoho, kdo nám pomůže...ne každý zvládá mateřství na jedničku, ale je potřeba si svoje chyby přiznat, a snažit se je změnit, a nevybíjet si svoje vzteky, únavy a nervozity na těch malejch drobečkách, co bez nás nedokážou přežít 😒

No, tak niekedy ozaj staci pribehnut a pohladkat a uz dalej sladko spinka... co by som si pomohla, keby som nepribehla a nechala ho nech sa poriadne "nastartuje"?

krpcek: ty toho můžeš ještě hodně změnit, a nemusíš dopadnout jako já, a žít s tim, že jsi neudělala všechno, co jsi mohla..a první dítě bylo pokusný králík 😉 věř, že to není lehký 😉

Zuzi já taky nepíšu,že mám doma uklizeno,tohle jde i u mě stranou,ale prostě někdo má holt štěstí na hodné děti a když pak máš dvě,tak to není pr...,mám jenom dvě ruce,když byli malinký a vážili 2,6tak jsem je vzala obě,ale když má teď kluk 5,15 a holka 4,5kg,tak to fakt nejde,stačí to nosit na střídačku celý den. 😉

crca: tak já mít 2Tygry, tak už asi nežiju 😅 😅 😅 😅 😅

Krpcet myslim ze to nema cenu.... 😀
A chtela bych vas videt jak se tulite s mojim malym.... on chce jenom nosit a koukat se kolem... kdyz si ho pritulim zase rve...

momin: myslim, že tady to není o tom, že někdo chce ukázat, jak je dokonalej..ale právě proto, že dokonalej nebyl... 😉 myslíš, že mě bavilo vstávat 5x do hodiny, myslíš, že mě baví tahat skoro 2letý dítě neustále..ale tak prostě to potřebuje, má takovou povahu a já se holt musim omezit 😉 taky jsem si to představovala jinak, ale zas mi to vrací jiným způsobem..vidim, že mě to malý dítě miluje, má ke mně důvěru...což si myslim, že mlácením a vyřváním se fakt docílit nedá 😉

vy se tady pořád vymlouváte, proč to a to nejde..tak se zkuste zamyslet, aby to nějak šlo 😉 a fakt to není o tom, že dítěti dovolím vše, jen abych měla pokoj..já ten pokoj právě nemám 😉

😀 Konec... Mejte se holky. kazdy ma na tohle jiny nazor a vidim ze nazor mensiny se tady neujima tak to nema vazne smysl. 😉

momin: poslední věc, já si doted vyčítám, a to fakt strašně..jaké jsem měla těhu, a celkově prvních 6m synova života 😒 otěhotněla jsem neplánovaně, bylo mi necelých 23, o děti jsem nijak nestála..a dítě jsem si nechala vlastně jen proto, že mě moc nebavilo zaměstnání, které jsem měla..a řekla jsem si, že co, že horší už to doma s dítětem nebude 😉 pro mě ted naprosto absurdní důvod, ale prostě to tak bylo 😉 celý těhu jsem depkovala, co já s dítětem vlastně budu dělat, a že ho vlastně vůbec nechci...ale už se to nedá změnit(stačí si tady najít mé příspěvky starší 2let 😉 ), čím se porod blížil, tím víc jsem byla ve stresu 😒

pak se narodil syn, a co se stalo? Naprosto nic, prostě prázdnota..žádný city, nic...jenom únava, únava, a deprese 😒 v podstatě jsem ho jenom nakrmila( nechtěl jíst, prý je to díky odmítání matky), přebalila..a někam položila..to bylo vše 😖 štvalo mě, když brečel..štval mě celkově..nejštastnějsí jsem byla, když někdo přišel domů a zbavil mě ho 😔

naštěstí čím víc ten tvoreček začal reagovat, tím víc jsem k němu začla cítit...hodně věcí jsem přehodnotila( vyřvávání, spaní v posteli...) a začla syna šíleně milovat, i když to fakt s jeho bojácnou povahou není lehký...ale v podstatě si za to můžu sama, jak jsem prožívala těhu a porod 😖 všechny tyhle emoce se na děti přenášejí, a právě proto jsou pak neklidné, bojácné, nesamostatné..a mně ted zbyly jenom úvahy o tom, jaký by to třeba bylo, kdybych byla v klidu a na miminko se těšila..a ten první půl rok byl úplně jinej

není lehký o tom vůbec psát, skoro se mi chce brečet, jak jsem všechno posrala..

proto vám píšu, že nikdy není pozdě něco změnit 😉

hezký den 🙂

Momin, vůbec přece nejde o to, že "názor menšiny se neujímá" - o tom přece každá diskuze je, že se vyměňují názory a padají argumenty pro a proti. Vždycky budeš buď v menšině nebo naopak ve většině a ta menšina si bude připadat "utlačovaná" většinou... Což je samozřejmě nesmysl. Každý má právo na svůj názor, ale nemůže čekat, že s ním budou všichni souhlasit 😉

crca...tak ty mas dvojcatka... no klobuk dolu 😉

Podla mna asi kazda mama co je doma s detickami (staci aj jedno), tak aby sa nezblaznila, alebo aby jej nepraskali nervy - a potom si to odnesie babo, by mala mat dobru psychohygienu. Pre mna je to cvicenie, dlha sprcha, vybehnutie na kafe s kamoskou (bez dietata!), dlhe prechadzky s prehravacom v usiach (dietko spi v kociku) ...

Baby nebojte sa narokovat si troska volna iba pre seba. Starat sa o babo 24/7 by bolo aj na kona vela. Niekedy je clovek fakt zacykleny a nevie ako z toho von. A urcite nie je lahke odist od vrieskajuceho cloviecika a ist sa von prejst... ale nech si to aj vasi manzelikovia trosku uziju. Nech vidia, ze MD nie je med lizat.

jinak ta pomoc je fakt velká věc, mně stačí se na 1-2hodinky denně utrhnout, jít si něco koupit, zajít si na nehty, na kosmetiku a hned je život růžovější a já jsem plná elánu 🙂

shaula ja vim.. Ale nechci at mi tady nekdo rika to je spravne.. to neni.. podle me je normalni kdyz si mimco nekdy trosku pobreci.. A jeste vice me stve kdyz to tady nekdo svadi na vek. Me je 21 ale proto prece nejsem spatna matka ne? Mimco sem moc chtela... A moc ho miluju!! Tak jako vy ty vase... jenom ho proste porad nechovam....

momin: tady nikdo netvrdí, že jsi špatná matka..jenom nastinuju druhej pohled, já to ve věku tvýho mimi viděla tak nějak podobně 😉 že si přece dítě nerozmazlim chováním a tak 😉 a právě, že jsem to nedělala..tak ted je na mně tak závislej a vyžaduje to 😉 nesmím se na něj ani zamračit, aby okamžitě neplakal, nevrhal se po mně...a nemyslel si, že ho nemám ráda 😉

souhlasim se sisstin, nekdy je opravdu potreba proste vypnout a jit se nekam pobavit, projit se, zajit si treba do kina, ono malokdo dovede vypnout i pri takovych radovankach , ale ma aspon chvilku na sebe

ja kdybych sem tam nesla do kina, nebo holky si nevzali nasi na zahradu, tak jsem zachvilku ko 😉

holky já už se v tomhle tématu ňoumat nebudu, protože jsem vše co jsem na srdci měla, už napsala, prostě jsme jen lidi a každé z nás jednou ujedou nervy a ta, která říká, že ne prostě kecá sorry za ten výraz, ale proč jsem sem dnes ještě šla písnout dnes jsem se fakt zhrozila nad jednou maminou s 15 měsíčním chlapečkem můj malej mě zrovna kousnul do ramene při prochajdě a krmení u pískoviště samo jsem mu řekla, že to je bebí a, že kousaní do maminky je tytyty a nenene, protože, už krásně rozumí co to znamená a ta mamina na mě, tak ho kousněte pořádně taky a garantuju vám, že to znova, už neudělá u mýho to fungovalo sice řval 5 minut jako ďas, ale od té doby si do mě nekousl no můžu vám říct, že jsem zavřela přesnídávku koukla jsem se na ni a řekla jestli to myslí vážně, že to bych nikdy neudělala bo nejsem magor a, že od ní raděj odejdu páč jsem byla kouda od toho nedat jí FACÁKA 😠 😠

Siss to sem ani nevěděla,že jsi taková depkařka,to je fakt špatný,aspoň,že ses zavčas probrala,vytrpěla sis se sebou fakt dost.Malého jsi jistě naočkovala taky,ale základ je začít s tím pracovat,byť později.Tvoje máma je taky taková?Četla jsem,žes byla jako malá stejná jako syn...

Jinak holky,myslim,že Krpcek to co dělá,dělá jen v těch extrémních situacích,když už si neví rady,tady napsala,co se děje,když pohár přeteče!Jinak je jistě vzorná matka,která se pro dítě obětuje,jak jen to jde!.Má jen svá pravidla,která bude vyžadovat po Sabině stejně! Jen nám to tady sdělila.Může se poučit z této diskuze a na leccos si přijít sama.Musí ale chtít jít dál. My tady ale neřešíme ji,řešíme Tiao,která má strach zde něco vůbec napsat,protože,popravdě,to co si zde přečtě pro ni pozitivní moc není! Taky možná diskuzi pročítá a pracuje s tím.Určitě to zvládne,protože pozitivní mysl je základ!

ja tiež nepíšem, že tie čo deti nechajú plakat sú zlé matky.. viem sama aké to bolo tažké.. ako som písala aj ja mám málo rokov vo veku to nieje,.,, niekto može mat aj 30 a na dieta nebude pripravený. ide o to nájst príčinu plaču a íst za tým a hovorit si, že jednoducho bábatko neplače len tak, lebo si zmyslelo, že chce íst na ruky...
a mne pomohlo aj to, že som si povedala, že niektorí rodičia by aj za ten plač dali všetko a ja mám zdravého syna a plakat hádam nebude do osemnástky , no nie?? Raz to prejde aj už prešlo a fakt je to teraz náš smejko!!!

Holky, víte co? Jako řekla bych, že jedna věc je na dítko zařvat nebo ho plácnout přes plínku, druhá věc je mu fakt ublížit (jakože ho týrat) - ale o tom to tu, doufám, není... 😕

Víte, osobně si myslím, že samozřejmě není správný vybíjet si svoji zlost na prckovi, byť ji právě on způsobil. Ale jak už jsem psala, nervy máme jen jedny, takže občas se stane a nikdo se tomu nemůže kdovíjak divit.

To, co tu chci teď ještě doplnit, je, že si myslím, že snažit se za každou cenu vychovávat dítě v harmonii a vždy s úsměvem, je totální kravina. Jako ty maminky, které se o to snaží, ať se na mě za tento názor, prosím, nezlobí, já jim moc přeju, aby se jim to podařilo a všechno bylo O.K., opravdu. 😵

Ale prostě si myslím, že tak, jak má dítě vyrůstat nejlépe v "ideálním" modelu rodiny - tedy řekněme muž a žena (neříkám, že jsem odpůrce samoživitelek či gayů atp., to by bylo na jinou debatu, mluvím skutečně o tom "ideálním" modelu) chovající k sobě vzájemnou lásku a úctu, má mít v lepším případě sourozence, babičky a dědečci mají v jeho životě hrát taktéž významnou roli, nemá mu být upíráno koukání na televizi, práce s počítačem, telefon a jiné diskutované výdobytky doby (vše samozřejmě o míře vhodné jeho věku), tak stejně tak musí ve svém životě vidět, jak se rodiče hádají a usmiřují, jak mamince nebo tatínkovi rupnou nervy a jak se s tím vyrovnávají, jak se dokáží omluvit, projevit lítost, z druhé strany odpuštění... a taky musejí vidět, že jejich vlastní chování má na lidi kolem vliv a nezůstane bez důsledků. Trestáme je, když bijí kamaráda na pískovišti... tak proč bychom je neměli potrestat, když nás vydírají (jsme-li si tím jisti a nemáme-li pochyb, že to není kvůli nějakému psychickému či fyzickému bolení) svým řevem, vydupávají si to či ono? 😕 Všechno, co jsem uvedla, patří k životu a děti se musejí učit od malička to vnímat a vyrovnávat se s tím.

Dítě, které vyrůstá v naprosto harmonickém prostředí (myšleno dokonale-nepřirozeně bezkonfliktním, kdy si na něj rodiče udělají vždy dost času, odloží všechno jen kvůli němu, nikdy se nehádají, nikdy na něj nezařvou atp.), zcela jistě nevyroste ve zdravého jedince schopného kvalitního partnerského života. 😕 Toť můj názor. Samozřejmě s tím nemusíte souhlasit - pak, prosím, nekamenujte. 😀

dukie máš pravdu, ale v jednom mám iný názor a to je trestanie malého bábatka... vieš bábo fakt neplače len tak aby ta nahnevalo a myslím, že keby ho niečo netrápy tak prečo by plakalo?? Len tak pre srandu?? vždy si predstavím ako sa asi musí dietatko cítit, ked ho niečo trápy plače a miesto trošku lásky dostane...ono nám nevie povedat, mami bolí ma bruško, zuby alebo pod.. preto plače...
teraz je to iné teraz ked syn vymýšla tak ho aj vyhreším ked trucuje a hádže sa o zem nechám ho tak nech ho to prejde ale to vidím, že je z trucu, lebo sa musí obliekat a on sa chce hrat alebo pod.. v každej rodine sú hadky to je pravda a vždy som hovorila, že pred detmi sa hádat nechcem, ale ono to patrí k životu, a nedá sa to obíst, lebo potom je to umelé.. to je fakt.

dukie: tak jsem psala, že sem už nenapíšu, ale mrkla jsem cos napsala a musím napsat, že si to přesně trefila, každá mince má taky dvě strany a život není jen o samých krásných věcech a zážitcích a pokud má každá maminka hranici v tom, aby svému miminku neublížila fyzicky nějakým bytím apod a psychicky tím, že na něj bude řvát stále a nervovat ho pro každou maličkost myslím, že občasné zvýšení hlasu nebo plácnutí po plínce je taky potřeba a, ať je maminka sebe víc unavená a ve stresu, že u každé převládá to, že své miminko hladí, pusinkuje, mazlí a chlácholí, prostě mu dává najevo lásku a bezpečí než to, že mu někdy vyhubuje a ta miminka to i tak chápu od určitého věku je to úplně normální milující mamina 😉 😉