Dcera je strašně vzteklá. Je to špatnou výchovou?

@mamca26 Ahoj, koukám že jsi od Benešova 🙂, my taky .-). Můžu Tě uklidnit, že my jsme o půl roku mladší a máme podobné období, i když asi klidnější a takové naschvály nedělá. A co třeba tatínek? Nezasahuje do výchovy, že by to od něj brala třeba jinak. Náš Maty bere od táty vše úplně jinak. A přitom to řekneme stejně 🙂.
Vypadá to, že spolu dost bojujete... Už je docela velká, a když byste si sedli, tak jí třeba spoustu věcí vysvětlíš. Jde asi o to,že ve spoustě věcí spolu teď bojujete a možná by bylo dobré teď ze začátku se vykašlat na upozorňování nedůležitých věcí a kárání. A třeba s tím brumíkem... Já bych jí to jenom okomentovala, že takhle se to nejí, a pokud to chce dál dělat, tak si to potom sama uklidí. Za činy ať si nese i následky. A i s tím rukávem. Pokud si ho tam sama namočíš, tak se jdi sama převléct. U nás to docela funguje. Nejsem jeho "otrok", domluvím se s ním na některých věcech, ale pokud chce dělat něco takového, tak si to musí potom udělat sám...

@mamca26 Určitě nejste jediní, to se opravdu neboj a výchova na tohle období má vliv jen trochu, ono to prostě musí proběhnout, bud v kludu. SPíš jde o to, aby to pro vás nebylo jako období stresu, nervů a křiku, to by bylo škoda. Zkoušela jsi někdy reagovat úplně opačně, než to děláš a než je ona zvyklá? Zkus jí říct: já vím, že tě to štve, že jsi chtěla to a a to. Bude v šoku, že se nekoná opozice a bude muset přemýšlet, co se děje...

Ahoj, máme podobné období. Máťa nemá vztekací projevy takové "rafinované", jsou mu teprv dva roky, ale naschvály dělá + se vzteká kdykoliv už něco umí a my to chceme udělat za něj. Nebo si vezme do hlavy, že nepůjde do kočárku, že nám nedá na přechodu ruku, že nebude snídat to a to atd... Jeho nejčastější věty jsou teď: "matěj sám" a "to je matěje" apod. - beru to prostě jako období vzdoru, na vztek se snažíme nereagovat (ani na veřejnosti) a především mu neustupujeme, aby si nezvykl, že si něco může "vyřvat". Hlavně se snažíme být v klidu, což je někdy téměř nemožné (když ho na veřejnosti zkouším narvat do kočáru apod., to mi teda taky často tečou nervy). Je to strašně náročné období, ale každé dítě si tím musí projít - některé děti mají drsnější projevy,u některých to rodiče ani nezaznamenaj. Tvrdohlavost a vzteklost je u mužských příslušníků manželovo rodiny bohužel zcela běžná... Tak držím palce, ať to zdárně zvládnete.

Ahoj, taky jsme na tom podobně, synovi je 2,5 roku a cca měsíc půl je hrozně uvztekaný, ukňouraný, nic nechce atd. Ale dělá to jen pokud nemá nějakou činnost nebo zábavu nebo pokud po něm chci něco, co nechce on. Teď momentálně jsou strašný výjevy, pokud ho mám oblíct, děti v jeho věku by se měly už skoro oblékat samy, ale já jsem šťastná, že ho dokážu oblíct sama, většinou to sama ani nezvládnu, co dělá, nahánim ho po celým baráku, většinou se dá do řvaní a hysterickýho pláče, že prostě ven nechce atd. Tak ho nějak dostanu ven a pak zase dělá to samé, pokud má jít domů. Jinak je syn šikovný, chytrý, učenlivý, ale tohle s oblíkáním je už na mě moc. U mě ví, že jak začne brečet, tak mě zlomí ( když byl malý, tak od porodnice do 8 měsíců pořád brečel, takže já dělala vše proto, aby nebrečel a on to bere jako starndard ). Už se těším na léto, až se nebudou muset prckové rvát do těch bund, čepis a rukavic. My vždy zkoušíme vše - po dobrém, po zlém, formou hry, formou učení, vysvětlování atd., ale pokud se náš syn zabejčí, tak s ním nikdo nehne, dokud ho to nepřejde samo, a čím víc se ho snažím nějak přimět k tomu, co po něm požaduji, je to ještě horší. Takže zatnu zuby, nechám ho a pak to pomalu zkouším znova. To se u nás osvědčilo. A taky zabírá tatínek, má z něj respekt 😉 .