Dětský strach z věcí, co se hýbou

rage
7. čer 2017

Dobry den, chtěla jsem se zeptat jestli nemáte někdo zkušenost. Můj syn 2,5 roku se začal hystericky bát věci co se sami od sebe hýbou díky větru. Boji se kdyz jdeme venku a po ceste začne poletovat spadane listi nebo papírky. Začne hystericky brecet, ze se toho boji. Nebo ted to začlo také s houpačkou na hřišti, houpačka se začla větrem hýbat a my museli odejít. Ted v podstatě nemůžeme na žádné hřiště. Jakmile vidí houpacku začne strašně plakat a vyžaduje ať ji dam pryc. Jsem uz z toho zoufalá protože jakákoliv prochazka se zmeni v peklo jen co nam neco proletne přes cestu.

mimisekelis
7. čer 2017

Hezký podvečer, opravdu věřím, že to musí být nepříjemné, a bohužel vám asi nemůžu poradit zaručenou radu, neboť každé dítko je jiné, ale o 12 let mladší brácha to dělal taky, akorát mu tehdá byly skoro 4 roky... Nemohl chvíli chodit ani do školky, neboť se na procházce zastavil, dostal hysterák a učitelky se s dětmi musely vrátit zpátky. Přesně jak popisujete,náš měl takovou zvláštní skladbu věty, takže křičel "toho já se bojím maminko" nebo "vůbes se mi to nelíbí!", akorát mu většinou nebylo rozumět jak plakal. Dalo se s ním už ale jakš takš komunikovat a zkoušeli jsme mu často vysvetlovat že to je vítr a průvan, potom trošku pomohlo když jsme koupili takový ten větráček co se do něj fouká pusou a on se točí. Zkusila jsem to před ním, chvíli na to podezíravě koukal, pak začal nabírat, tak jsem hned prstem zastavila a koukal jak by objevil Ameriku.😲 Sám ho roztáčel, foukal... Venku jsme pak společně foukali do hopuaček, v parku foukali do listí atd. Občas podezíravé koukání ale už neplakal. Začal pak chodit do školky, pak občas komplikace když zapoměl foukat 😇 , ale samo to pak přešlo. Horší že 2,5 je fakt malý... Zkusit pohyblivou věc zastavit, zkusit ho zaměřit na něco jiného. Asi to bude těžké no... 😘

ivular
8. čer 2017

Syn mé známé měl kolem dvou let hrůzu z větru i např. padajících vloček. Můj syn to v tomto věku taky špatně snášel (i když nevím jistě, jestli řešil přímo ty pohybující se věci). Každopádně jsem to nelámala přes koleno a když hodně foukalo nebo sněžilo, zůstali jsme doma (pokud to šlo). Postupem času se to mírnilo.
I když teď je mu 6 a vítr pořád příliš nemusí;)