Dítě 3 roky mě přivádí k šílenství, má výbuchy vzteku

lubinla96
24. led 2018

Ahojky. Začnu asi tím že se za to sice stydím ale už nemám žádnou sílu a mám pocit že mě mé dítě dohání k šílenství. Mojí dceři jsou tři roky. Do roka a půl byla celkem hodná a pak to pomalu začalo. Přestala spát po obědě a pozdě večer usínala. Začala mít nezvladatelné výbuchy vzteku. Pořád jsem měla naději že to přejde že jenom vzdoruje ale postupně se to zhoršovalo až to dospělo asi do téhle fáze. Čtvrt dne křičí nebo ječí a to brutálním způsobem. Stačí malinký důvod např. nejde posadit panenka, pes se schová pod postel, chce další sladkosti atd. Prostě křičí někdy půl dne i kvůli tomu že člověk řekne prosté ne. Od dvou let přestala jíst. Jí pouze suchou rýži nebo těstoviny. Suchý chleba, žádné maso. Pije mlíko a sirup. Žádné jídlo do ní člověk nedostane. Kdykoliv někam jdeme tak řve že nechce chodit. Dnes jsem byla na gynekologii jsem ve dvacátém týdnů těhotenství. Vyšli jsme před vchod a lehla si na zem. Půl hodiny se válela v blátě a na chodníku a pak začala běhat do silnice. Nakonec po třičtvrtě hodině co jsme došli na zastávku chtěla čůrat. Při čůrání si načůrala hodně do kalhotek a chtěla jít na hřiště. Nesla jsem ji přes kilometr řvoucí na rukou, hazela sebou napínala se a kopala. Já mám velké problémy se zády mám jen 50 kilo ještě do toho to těhotenství. Ona má třináct kilo a dokáže sebou tak házet že ji pomalu ani nemůžu odnést domů. Pak buší do dveří protože chce jít pryč. Sousedi téměř každý den vyhrožují policií. Má dcera křičí asi půl hodinky každý den před spaním. Trpí nočními běsy ve velkém stylu. Už od roku. Minule mě do krve kousla do ruky. Nešla zklidnit absolutně ničím. Skoro vůbec neposlouchá a není s ní domluva. Moc jí miluju ale čím dál tím častěji si říkám proč zrovna já mám takové dítě. Autismus máme vyloučeny. Jsem už hrozně zničena . Pořád doufám že se to spraví.... prosím má někdo doma podobný problém s dítětem či zkušenost? Budu ráda za každou radu...

luckamarcu
26. led 2018

Zdravý člověk neexistuje, je to jen špatně vysetreny pacient...polovina republiky kdyby ji vyšetřili určitě by nějakou diagnózu dostala... Dřív nebyl čas a ani se tolik nezaobirali zlobivama detma. Diagnóza byla maximálne nemoc nebo viditelné postižení... Dnes jsou všude psychologové, psychiatri, milion diagnóz a stejně se vyřeší velký kulový. Prostě holčička jen z největší pravděpodobností nezná hranice a nemá vůbec zadnej respekt k rodičům.. Potom tam samozřejmě můžou být vlohy dedicny a cholericnost u obou rodičů není pro ni asi taky nic příjemnýho.

saralinda
26. led 2018

Nečetla jsme vše, ale řešila bych spaní a jídlo. Mám taky nejedlíka a pokud má hlad (což nikdy neřekne), tak je hodně vzteklý, drzý,...., ale jakmile se nají, tak mám zlaté dítě. Ale přesvědčit ho, aby se najedl, je někdy opravdu nadlouho a stojí to hodně energie, fantazie a motivování (špenátová polévka je prostě polévka zeleného hrdiny Halka; jindy zase motivuji, že bude mít veliké svaly jako nějaký jiný oblíbený hrdina,...)...je to opravdu náročné, ale stojí to za to.
A co se mi také velmi osvědčilo - být v klidu. Pokud se nenechám vytočit, tak je vše většinou jednodušší. Ale je to kolikrát těžké, to je jasné.
Přeji pevné nervy.

kaculinecka
22. únor 2018

@lubinla96 dobry den, mám syna kterému jsou dva roky a čtyři měsíce a druhého syna který má tři a půl měsíce. Ten starší syn je od narození brutálně vztekly. Ať člověk dělal co dělal furt jen řval. Byl napřed ve vývoji, všechno ho nudilo,bavilo jen chvíli. Když začal lézt obrátil barák vzhůru nohama za dvacet minut já dlaň uklidila a vše na novo. Přes den málo spánku pořad nám rukách jinak to neslo. Ať sem zkoušela všechny možné metody a zaručeně rady nic na nej nezabralo... když začal chodit byli jsme prakticky non stop venku, potřeboval pohyb pořad jsem musela něco vymyslet doma jen řval a vztekal se. Do teď když mu něco spadne nebo mu nejde se vším mlátí a je naštvaný. Mužů vysvětlovat stavět se nám hlavu,být klidná křičet, plesknout mu nepomůže nic. Doktor mi řekl,ze je jen aktivní a potřebuje kolektiv. Je pravda ze mezi dětmi je úžasný, šikovný chová se k nim hezky není Lakomý dělí se. Máme za sebou i neurologické vyšetření a vše v pořádku jen jen proste více akční. Co se tyka jidla žákyň nám moc nejí všechno je fuj přitom se dřív cpal. Ji snad jen s tatínkem jinak jen uzobava. Když se narodil druhy syn, měl ten první dva roky a par dni měla sem strach jak bude reagovat,ze bude na mimi zlý a nebudu to zvládat a světě div se úplně se změnil, tak desetkrát žab den řekne ze má rad mimi hladu ho drží mu láhev s mlékem pusinkuje. Vztekly je pořad ale nikdy ne nám miminko ikdyz nám měn hystericky křičí jak uvidí mimi hned změní hlásek a je hodný 😂 zkuste ji brát víc do kolektivu snažte se ji unavit, je to těžké ale dřív nebo později prijde zlom a bude to dobre, jen musíte opravdu vytrvat a nenechat se dostat do fáze kdy to proste jen vzdate. Hodně sil a uvidíte ze s příchodem druhého dítěte to bude lepší

kaculinecka
22. únor 2018

@shine2015 syn když nechce jít a Jan řeknu tak čau já jdu,ikdyz hrozil žen budeš brzy tma a přijdou strašidla tak mi řekne hm čau 😂 nebojí se čertu ničeho. Když bych mu řekla ať si klidně jde zabalit jde si kam chce tak půjde zabali si a odejde 😉 je to pecka nedá se s nim domluvit jediné co Na nej platí je tatínek,ze dojede nebo mu jdeme naproti jinak nemám šanci.ani uplácet ho nejde proste chce dělat zrovna to co chce on a ne to co chci já přitom je hrozné mazlivy, pořad naše hladi a pusinkuje a říká jak nás mám rad.

pavluse125
25. srp 2020

@lubinla96 Dobrý den, zajímalo by mě zda se to u vás s odstupem času zlepšilo? 🙂 Co třeba pomohlo v jaké situaci atd. Děkuji 🙂