Dítě se mě bojí, ale když jsem klidná, je drzý, odmlouvá

morava739
5. únor 2012

poradite mi nekdo co delat kdyz mi syn v posledni dobe parkrat rekl ze se me boji?(ma 5let) snazim se nekricet ale pokud mu musim porad pripominat ze ma neco udelat a on je jak hluchy nebo zacne odmlouvat nebo mi zacne sermovat pred oblicejem pesti tak proste zarvu nekdy prijde i na varechu ale ne bezhlave 1max3 placnuti a ne vsi silou.taky si uvedomuju ze jsem cim dal vic podrazdena,jenze kdyz zvedam hlas uz se zacina prikrcovat.kdyz si to nechavam od nej libit a jsem klidna tak je drzy a odmlouva jeste vice.nevim jak to vyresit,klidem nebo placnutim?, ale vadi mi ze mi rika mami bojim se nervi ale kydz nervu tak mi kali na hlavu

romcovaklarka
6. únor 2012

@1983hr Proč ses sem vůbec teda pouštěla do diskuse? Původní příspěvek šel o tom, že zakladatelka chtěla poradit. Na to tys jí napsala, cituji "To ti neporadím u nás je to to samé,s tim rozdílem že u nás řve manžel a čim víc řve tim menší to má učinek.Bohužel mu to nemůžu vysvětlit,sám byl tak vychováván". Pak napsaly další holky, které se poradit pokusily a ty ses s nima začala hádat, že radí špatně a že ty, která děti občas plácneš nebo na ně houkneš to děláš líp. Tak promiň, ale k čemu to je zakladatelce dobrý?

A k věci @morava739 Teda to, že ti dítě řekne, že se tě bojí, to mi připadá už jako mazec největší. Určitě bych na něj okamžitě přestala křičet a bít ho a snažila bych se mu vše v klidu vysvětlit - samo ne v tu chvíli, kdy je sám v nějakém záchvatu vzteku, ale v době, kdy se uklidní. V 5 letech už si bude pamatovat, co dělal před 1/4 hodinou. Ale je to jen můj názor k tomu, žes psala o radu, nemám patent na rozum ani ze sebe nedělám supermatku, abych předem předešla napadání ze strany třeba jiných maminek 😉

llluckaaa
6. únor 2012

@petruskaz Nevím jak to napsat... ale nelíbí se mi tvůj způsob prezentace liberální výchovy, možná to nemyslíš tak, jak to tu vyznívá... Ono když někdo nemá Respektovat a být respektován za svoji bibli, to ještě neznamená, že je špatný rodič a má doma špatnou výchovu. Nejsou všechny děti stejné ani jako nejsou stejní dospělí - na každého může platit jiný přístup.
A vážně netrestáme dospělé, když mají jiný názor? A co třeba uděláme s člověkem, který se rozhodne, že si vezme moje auto bez mého svolení a odjede s ním? Nebo když někdo někoho zmlátí? To by asi nebyly plné věznice, kdybychom je netrestali...

petruskaz
6. únor 2012

@llluckaaa
- já snad řekla, že je někdo špatný rodič? 😅 jen jsem napsala svůj názor a svůj postoj k výchově... a ve stejném řádku jsem psala, že každý máme právo vychovávat své dítě podle svého 😉
- nepleťme si pojmy - nejedná se o výchovu liberální ale demokratickou, a to je dost rozdíl...
- zacházíš do extrémů - já mluvila o běžných denních situacích - rozdílné názory mezi přáteli, v práci apod.
zločiny a následné vězení je úplně jiná kapitola...

rozarka65
6. únor 2012

@1983hr Nevím,co je to starat se o tři děti...ale vím,co je starat se o dítě s postižením...máš můj obdiv...🙂

1983hr
6. únor 2012

@romcovaklarka Já se s nikym nehádám jen mam jiný názor.

1983hr
6. únor 2012

@rozarka65 Děkuju🙂já se tady nechci hádat jen mam jiný názor.

rozarka65
6. únor 2012

@1983hr 🙂 Víš,každá si neseme něco z domova...každá jsme jiná...každá máme jiný názor na výchovu svých dětí...tak to je...takže když tu někdo chce radu apod.,tak tu každá něco napíšeme a zakladatelka si vybere....🙂 A není potřeba se tu hádat nebo se obhajovat...🙂

1983hr
6. únor 2012

@rozarka65 🙂

llluckaaa
6. únor 2012

@petruskaz Ne, nenapsala jsi o nikom, že je špatný rodič, ale přesně tak to vyznělo 😉 To ostatní je už jen slovíčkaření...
Ale nemá smysl se hádat (hlavně kvůli tomu, že mně se ta knížka taky celkem líbila, jen si nejsem jistá praktickými výsledky). Asi se tu shodneme všechny, že pokud je autorka diskuze v takové situaci, v jaké je, tak by měla určitě změnit svůj přístup, přestat na dítě křičet a plácat ho. Na mě kdyby někdo křičel nebo mě dokonce mlátil, tak se ho budu taky bát...

petruskaz
6. únor 2012

@llluckaaa jestli to tak někdo chápe, tak mne to mrzí... ale rozhodně jsem to tak nemyslela... pouze jsem shrnula rabr a řekla, jaké ním mám zkušenosti...
s čím ale souhlasím je, že hádky jsou k ničemu a autorce ničemu nepomůžou...
k čemu by to ostatně bylo, kdybysme měly všechny jeden názor...

evulina77
6. únor 2012

holky všechny určitě chceme vychovat naše děti dobře, aby si dobře vedly v životě a aby jsme se všichni měli rádi. Každý má jiný příistup, který je ovlivněn tím, jak jsme byli vychováváni my, rodiče.
Jsou dny, kdy mám pocit, že moje dcera (starší, u mladší je to ještě brzo) je nejrozumnější a nejlepší dítě na celým světě, ale bohužel nám začala asi nějaká předpuberta a dny, kdy s ní nic nesvedu je taky dost a je jich čím dál tím líp. Snažím se vysvětlovat, snažím se být trpělivá apod. ale někdy se mi udělá černo před očima a taky plácnu, nebu zařvu. Nejsem na to hrdá, ale stane se... Až emoce vychladnou, omluvím se jí a vysvětlím, co se stalo, proč jsem byla rozloběná a co jsem po ní chtěla apod. Nevím, jestli to pomůže, ale mě určitě jo, necítím se tak provinile...
Jinak mě fakt pobavily mamči dítek pod dva roky. Ten pocit dokonalého a poslušného dítěte jsem měla taky, i ten pocit hrdosti, jaká sem matka. Nemyslím to zle, zažívala sem to úplně stejně. S růstem dítěte a taky se školkou a narozením mladší a dalšími a dalšími věcmi se to začalo měnit. V duchu se omlouvám těm maminkám, který jsem tak šmahem v odsuzovala s tím, že moje dítě tohle nikdy nebude dělat apod. Mám pocit, že prostě nějaký věci dělají prostě časem všechny děti. Od válení se v obchodě, po vyřvávání si věcí, naprosté ignorace rodiče apod. Čím je dítě starší, tím je to víc a víc vidět a taky si na vás okolí celkem dost smlsne a je hodně těch, kdo i poradí, nebo začne komentovat úroveň rodičů apod. Což situaci nevyřeší, jen přidají na nervóznosti rodiče a celou situaci ještě vyhrotí. Prostě to není jednoduchý a chce to hodně síly a už chápu, že někdy je nad lidské síly být vyrovnaný a třeba neplácnout. Není to správně, ale chybovat je lidské a snažit se to dělat jinak je jenom dobře...

berenika39
6. únor 2012

Uvidíme, jestli se autorka alespon ozve, příspěvků naskočilo dost, všechny dost na stejnou vlnu, třeba jí to pomůže a zkusí to přehodnotit. Ty dohady tu jsou zbytečné, nevznikly kvůli ní. Tak aby se nelekla, zbytečně🙂).
O špatných rodičích tu nebyla řeč, jen o tom, že něco je možné dělat třeba jinak, netvrdím líp, ale jednodušeji🙂)) než jak je to po století zažité, to je všechno, jen nabídka ....

evaviki
6. únor 2012

@berenika39 podla psychologov je maximalna hranica, kedy mas dat dietatu na zadok 5 rokov.. Takisto zastavaju nazor, ze jedna na zadok je v urcitych pripadoch lepsia ako sto krat vysvetlovat.. (napr. vybehnutie na cestu - to u nas vysvetlovanie nezaberalo, dva krat som mu capla na zadok a prestal.. mal vtedy asi rok a pol a vysvetlovat, ze je nieco nebezpecne? na tom sa akurat smial).. nas maly ma tri roky, obcas na ten zadok dostane, ale fakt uz vynimocne.. ani si nepamatam, kedy to naposledy bolo 😀 nezastavam sa bytia deti, to nie, ale kazde dieta je ine a nie kazde dieta zabera iba na vysvetlovanie.. Pravda je, ze v piatich rokoch dat decku na zadok - to je uz ponizovanie dietata..
asi by som to tiez skusila riesit cez zakaz cinnosti - i ked to mi obcas pripada ako vydieranie.. ak neurobis toto, tak nebude toto.. ☹

berenika39
6. únor 2012

@evaviki to bych si skoro dovolila polemizovat, když jsou dítěti 4 roky a 9 měsíců, může dostat, ale po pátém roce ne? to je absurdní. možná se to někde píše, dřív to tak bylo, vím..ale dneska se o dětské psychice ví přeci mnohem víc.... To přecházení - stačí to dítě dostatečně včas naučit, ne ho stále vláčet za ruku a pak ho při první příležitosti okřiknout, když se rozběhne...nebo mu plácnout (ted píšu obecně - ne o tobě !!! 😉 😉 😉 ), Dostatečně včas myslím při prvních procházkách mimo kočárek - sednout si k němu, povídat o autech, ukázat, jak rychle jezdí, pokaždé, ale pokaždé se u přechodu zastavit, říct, že je třeba jít spolu, nabídnout ruku..a tak, pomalu, spolu se to naučit. Postupně je to pro prcka automatické, přijde, přiběhne k silnici a zastaví, nabídne ruku. Jasně že dítě může rozptýlit cokoliv, rozběhne se ani neví jak, nebo když má maminka ještě kočárek, je to složitější, ale pracovat se s tím dá a nemusí dojít k tomu, že dostane na zadek, protože neposlechl. Ono - upřímně - co je z toho za výstup? Nesmím utíkat na silnici, protože bych zase dostal , a to je samozřejmě špatně.

evaviki
6. únor 2012

@berenika39 on pred cestou vzdy pekne zastal a cakal. potom skusal, co to spravi, ked mi bude utikat.. a radsej mu dam na zadok, ako mat zrazene dieta.. jasne, ze som vysvetlovala aj nadalej, preco nema utekat.. neviem ako ine deti, ale Sebik proste v tom roku, roku a pol absolutne nechapal, co mu hovorim... 😀
v tom veku mas pravdu, bolo to pisane tak, ze od troch rokov uz to proste nema vyznam, v piatich uz to je naopak zle.. prasny vek si musi urcit kazda matka sama, podla toho, ako je dieta vyspele.. a kniha je vydana tusim v poslednych dvoch rokoch..

berenika39
6. únor 2012

@evaviki já vím, že to není vždycky tak jednoduché, jak se to píše, když ono to má tolik souvislostí 😉 😉 😉 .: dítě, které pořád dokola slyší jen okřikování, které je nucené k bezmyšlenkovité poslušnosti, které je občas plácnuté, které je pod palbou nedělej, nesmíš, nech toho..nebo...už na to časem rezignuje. Logicky, jedním uchem tam, druhým ven, stejně je to pořád dokola. 😉 Přestane to brát vážně. A pro maminku to znamená - on neposlouchá!, on nerozumí, co mu vysvětluju...
Když se to zbytečné okřikování nahradí pozitivním, radou, jak to má udělat, namísto NE, jde to pak použít a dítě se zarazí. Stačí k tomu i jen nahlas přísně vyslovené jméno. A jde to bez plácnutí 😉
Nechci se tu ale určitě nějak dohadovat o tom, jak by se to mělo, fakt je to každého věc, záleží na zvyklostech rodiny a tak. Píšu, jak to dělám já, funguje to a dítě mám úplně normálně akční. Ráno nastartuje, v osm vypíná. 😉 😉

evaviki
6. únor 2012

@berenika39 nase vypina v deset.. a to aj pocas noci nie je vypnuty uplne, ale tak na 70% ☹

apollo11
6. únor 2012

@evaviki 😨 podle psychologů? 😅 (ne každý "psycholog" je autorita s jedinou pravdou)
Těžko vyvrátit tenhle argument, protože "jedna na zadek" doopravdy MÁ žádaný efekt. Ale upřímně, ta cesta k němu je nějak příliš krátká 😉 .. a tam i končí. Když si pak odmyslím tu danou situaci, nemá to z dlouhodobého pohledu (a hlavně z pohledu toho, jestli to dítě doopravdy chápe PROČ se to vyžaduje) efekt žádný.. Je to spíš trochu jak Pavlovův reflex 😉

morava739
autor
6. únor 2012

díky za názory .on byval zlatíčko než začal chodit do školky tam se to změnilo.poprvé co dostal na prdel měl přes 3 roky a to jsem se taky kdysi dušovala že nebude bit.Naše babi pracuje ve školce ale ne tady u nás když tam byl v létě na týden tak z něj byla první2 dny na palici vůbec ho nepoznávala tak na prdel dostal i od ní.Ona mi to řekla ale malý se samo že nepochlubil.zrovna teď mám zlomenou nohu díky němu,potřebovala jsem na záchod a on na mě visel jak na věšáku a prostě mě nepustí tak jsem jsem ho na noze táhla sebou a poslední schod mě pustil samo že jsem špatně došlápla a mám nechodící sádru na 4 týdny.Bylo mu to moc líto ale nedá si prostě říct tak jsem mu řekla že to neva to se mi zahojí.Loni mi šlapl v bruslích na nohu a byla jsem to zašívat.docela mě likviduje já jsem jak gramofon když mu říkam přestaň ale to né dokud něco nevymamlasí.No a dnes do mě tak žduchl při pití že mám ulomený zub prvně jsem myslela že je to kus hrnku.Pak se divte že mám na něj nervy,když chytne ty své roupy a neposlouchá jen čekám co vyvede.Přece si nemůže donekonečna dělat co chce a ze zlosti mi pak načůrá schválně vedle záchodu ale teď už málo nepustím ho z toho záchodu dokud si to nevytře

morava739
autor
6. únor 2012

Někdy to ustojím počítam do deseti nebo zhluboka dýchám,ale někdy fakt vypěním a to řev jak lev

berenika39
6. únor 2012

@morava739 a jaký je váš taťka, jestli se můžu zeptat?

romcovaklarka
6. únor 2012

@morava739 A když se nad tím poctivě a s odstupem zkusíš zamyslet, tak přijde ti, že je malej jenom "z divokých vajec" anebo že dělá spíš vyloženě naschvály?

morava739
autor
6. únor 2012

jak kdy na malého má málo času a co si zamane tak mu většinou dá,jeho poslouchá více ale taky mu odmlouvá jenže když on zvýší trochu hlas tak malý poslechne.Mi říká že má přirozenou autoritu jenže pokud já jsem s ním pořád a on ne tak je to jiné né.Na mě ví jak má jít jenže tata zvedne hlas a je to titineček a já slepice

morava739
autor
6. únor 2012

někdy je fakt jak pytel blech a jindy anděl jako děti.říkám mu že musí myslet na to co se může stát ale já do něj mluvím a on stejně po svým.Drzý je většinou doma n před jinýma dětma u babi a jinde ne taky mu říkaj tak se s mamou nemluví a to ho pak asi mrzí ale doma to má na háku

berenika39
6. únor 2012

@morava739 Zkus ho posadit ke stolu, aby neutek. sedni si taky. Řekněte si, že od ted bude všechno jinak. Prostě - že ty se budeš snažit, aby se tě už nikdy nemusel bát. A on se bude snažit, aby ti nedělal to, co je ti nepříjemné - a vyjmenuješ mu to, co tě trápí. Nic mu nevyčítej, nic negativního, prostě si hrajte na spiklence 😉 , vymysli něco, od čeho byste se mohli odrazit. když se bude blížit průšvih, připomeneš mu, na čem jste se dohodli. pak je ale potřeba trvat na dodržení. každý den, každý týden. zkuste začít znovu, mohl by t pochopit, i jemu je nepříjemné, že se tě musí bát, třeba bude o změnu stát.

morava739
autor
6. únor 2012

@berenika39 to jsem zkoušela že mě vadi to at t nedela a on at řekne co vadi jemu,ale mu vadi jen to krřičeni a že se boji když křičim.jsou dny je je u nas fakt klid ale někdy prostě ne.dá se s ním mluvit jenže podle jeho nálady

morava739
autor
6. únor 2012

ma nějakou cholerickou tvrdohlavost a uminenost když ho prosím at nezlobí a poslechne,tak jeho odpověď je jen si pros.No je to normální?
nevěřím na horoskopy ale on jako štír je fakt šílený

romcovaklarka
6. únor 2012

@morava739 Jo, ale když jsi to zkoušela, tak možná jsi to podala, jako že mu to vyčítáš? Jako že mu hubuješ? Zkuste to probrat ještě jednou, jako dva "dospělí lidi", bez toho, abys mu říkala věci typu "pořád zlobíš", "ty mě jednou utrápíš" nebo podobně. Tím neříkám, že přesně tyto věty používáš. Jen se to snažím nějak přiblížit.

kacenka1111
6. únor 2012

@morava739 AHoj, nevim, jestli to tu nekdo radil, ale co zkusit detskeho psychologa? podle me neni normalni, aby dite mame reklo, jen si pros...Bala bych se, aby v budoucnu pak nebyl "zly"...ne proto, ze bys mu obcas dala na zadek....Pisu to proto, ze to mame v rodine...jedno ditko vyhrozuje vsem v osmi, ze je zabije a lita po byte s kudlou....Nevim, co presne ma za nemoc, jeho matka na neho kasle, ale davala bych si na to bacha....Mozna jsem mimo misu, nevim.... 😖

marecek4
6. únor 2012

@berenika39 pokud se Ti podařilo staršího a teď i mladšího vychovávat bez vařečky a křiku-žádného,tak klobouk dolů a závidím Ti děti,které jsou přístupné domluvě,já si taky kdysi umiňovala že takto budu děti vychovávat-je to vlastně severský vzor,ale bohužel ne vždy se zadařilo a daří,takže i u nás přišla vařečka(mastička) na řadu,a rozhodně v tom nevidím ponížení dítěte,na druhou stranu,zase s dětma dokážeme rozebrat proč to či ono po nich chci a můžu po těch pár letech říct,že jsou ženské,které mi závidí,jak jsou děti vychované ač dřív mi nedokázaly pomalu přijít na jméno,protože si myslely,že MUSÍ dělt určité věci,ale nevidím nic špatného na tom,že když chce 10ti letá slečna pomoct a vyžehlí kapesníky a utěrky nebo že kluk byl aktivní a nachystal dřevo na topení ke kamnům,pravda,teď už jsou to povinnosti,ale berou je jako samozřejmost,kdežto ty pomlouvačky musí zvládnout všecko samy a ještě si stěžují,jak je toho na ně kolikrát už moc a nikdo jim doma nepomůže,takže sice někdy )opradvu někdy) za pomoci křiku a vařečky,ale rozhodně využité účelně