Dítě se mě bojí, ale když jsem klidná, je drzý, odmlouvá

morava739
5. únor 2012

poradite mi nekdo co delat kdyz mi syn v posledni dobe parkrat rekl ze se me boji?(ma 5let) snazim se nekricet ale pokud mu musim porad pripominat ze ma neco udelat a on je jak hluchy nebo zacne odmlouvat nebo mi zacne sermovat pred oblicejem pesti tak proste zarvu nekdy prijde i na varechu ale ne bezhlave 1max3 placnuti a ne vsi silou.taky si uvedomuju ze jsem cim dal vic podrazdena,jenze kdyz zvedam hlas uz se zacina prikrcovat.kdyz si to nechavam od nej libit a jsem klidna tak je drzy a odmlouva jeste vice.nevim jak to vyresit,klidem nebo placnutim?, ale vadi mi ze mi rika mami bojim se nervi ale kydz nervu tak mi kali na hlavu

1983hr
8. únor 2012

@stavba Hurá ...konečně jsi tady ,já jsem ráda že tady zazněl takový pravdivý názor.

tyrisa
8. únor 2012

@stavba chápu,já na sebe taky v tu chvíli nejsem hrdá,ale nejsem dokonalá a moje dcera taky ne....těším se aý bude ještě starši,to už se pak dá diskutovat a vysvětlovat na jiné úrovni 🙂

stavba
8. únor 2012

Teď jen tak na odlehčenou.Představuju si sebe,jak mám před sebou hysterické dítě a říkám mu,moment tu počkej,já se jdu podívat do jedné chytré knížky,jak že se to má v takovémto případu postupovat. 😀 Nic ve zlém,ale některé reakce mě k tomu inspirovaly. 😎

tyrisa
8. únor 2012

@stavba jo,nebo když dítě ječí a vzteká se a ty na něj promlouváš klidným hlasem....a co se děje dál? dítě ječí ještě víc a kolemjdoucí trousí komentáře o fyzických trestech a jak máš uječeného a nevychovaného fracka....toho jsem byla svědkem....prostě se to nedá praktikovat všude 😝

1983hr
8. únor 2012

@stavba 🙂Třeba by to fungovalo ovšem to abys jí tahala všude sebou

lenam
8. únor 2012

@stavba v zásadě s tvým názorem souhlasím, ale jen dvě připomínky, četla jsem diskuzi od začátku a nikde jsem se nedočetla, že by někdo psal, že jsou holky tyranky. Většina holek připustila, že jim také ujedou nervy a plácnou. A druhá, jednou si na mě prosím vzpomeň, ono to bude skoro za chvíli 🙂 a napiš mi, zda pomohlo, když jsi dítě v obchodě za vztekání plácla. Zda pak šlo dítě dál a bez problémů 🙂 nebo si jen ten rodič "uleví". Dříve jsem si to myslela také, že to možná pomůže, moje zkušenost je tedy jiná, ale třeba když to dítě pak pořádně plácneš, tak se rozchodí. Já jsem si našla jiné způsoby řešení tohoto problému a docela to zabírá. Ale jak jsem psala, v cizině dítě na veřejnosti plácat nemůžu, takže si musím poradit jinak 🙂
Jinak pokud mám být mimozemšťan za to, že neplácám dítě za snědené sušenky, tak jsem na sebe docela pyšná, že se umím v tomto případě ovládnout 😀 😉

1983hr
8. únor 2012

@tyrisa To je snadné,budeš k díteti klidně mluvit a dítě histericky řvát.Za 5min.bude kolem vás takový dav že se dítě zalekne a jdete v klidu domů.

tyrisa
8. únor 2012

@1983hr asi tak 🙂

1983hr
8. únor 2012

@lenam Tak já dítě plácla a fakt šlo.Čim to je ,čím to je.

nicole_1
8. únor 2012

@1983hr myslím, že jste to trefili....rozdíl mezi bitím a plácnutím a docela mě to vždycky vytáčí, když se člověk začne bavit o tom, že dítě dostalo na zadek, tak hned se mluví o fyzických trestech, týrání....přitom takový plácnutí přes oblečení dítě ani pořádně neucítí, spíš spozorní, že něco je špatně, nebo když dostane lehce přes ruku, samozřejmě když někdo své dítě mlátí páskem nebo vařečkou, tak už je to velký rozdíl a už se můžeme bavit o bití....já mám dva kluky a snažím se s nimi domlouvat, diskutovat a vysvětlovat po dobrém, ale někdy je to vážně úmorné 100x za den něco vykládat, 24h denně 365 dní v roce, to fakt nervy občas ujedou, my nemáme problém ani tak na veřejnosti, ale spíš doma, venku, ve společnosti jsou docela hodní, stačí jim to vysvětlit po dobrém a pochopí, ale doma to je o nervy, nudí se a dělají binec, snažíme se co nejvíc chodit ven, ale ne vždycky to jde ....takže bych navrhovala abychom se koukali, jestli v našem okolí skutečně nejsou týraný děti, kterých je stále mnoho a lidi předtím zavírají oči než řešit, jestli jsme dítěti plácli na zadek 😒

stavba
8. únor 2012

@lenam však já jsem nenapsala,že tady někdo někoho říká,že jsou matky tyranky,ale že to tak skoro vypadá.A je mi jasné,že ve vztekání dítěte plácnutí často nepomůže,ale tak proč sem ty matky,kterým to funguje bez plácnutí nenapíšou různé příklady a to,jak postupovaly.Omlouvám se,nečetla jsem celou diskuzi,ale několik stránek jsem pročetla a nic takového jsem nenašla.Bylo by to víc smysluplné než se tady vzájemně obviňovat.

lenam
8. únor 2012

@1983hr Tak to máš můj "velký obdiv". Většinou se dítě vzteká dál a ještě přidá na hlasitosti, ale pokud ti jde dál a je potichu, tak klobouk dolů. To je pak jen tím lehkým plácnutím? 😉

1983hr
8. únor 2012

@nicole_1 Svatá pravda

1983hr
8. únor 2012

@lenam Samozřejmě,nejde o to hodně plácnout.Syn vždy spozorněl co se děje že jsem ho plácla a to zavelím ticho a jde se domu.

nicole_1
8. únor 2012

ještě teda já kluky nikdy neplácnu pokud mají hysterický záchvat, u nás pomáhá ignorace, když si ho nevšímám, tak pochvíli přestane, naštěstí takových hysteráků venku jsme měli jen pár, a vždycky to pomohlo a co si myslí lidi, tak je mi jedno, jakože se dítě hystericky rozčiluje, plácla jsem je jen v tom případě, když něco provedli a před tím jsem jim asi 100x vysvětlovala, že se to nemá dělat

lenam
8. únor 2012

@nicole_1 U nás platí to stejné 🙂 Já se také neohlížím na to, co si lidé myslí a osvědčilo se mi ignorovat a nebo zabavit v košíku. A nebo když má svůj vlastní košík a jakoby sám nakupuje.
@stavba Víš, jak to vypadá, to mne moc nezajímá, protože pak můžu spekulovat zase nad tím, jak se chová druhá strana a jakým způsobem píše o holkách a jak to může vypadat 🙂 Myslím, že se už několik stránek vůbec netýká původního tématu a že tady ke shodě stejně nedojde 😀

stavba
8. únor 2012

@lenam to je jasné,že ke shodě nedojde.Mě jen vždycky zaráží,u čeho všeho se dokážou lidé pohádat a to nemluvím jen o tomto tématu,takových je tu hodně.

meleri
8. únor 2012

@naty dekuji za odpoved. vetsinou ho bouchne nebo mu neco veze kdyz jsem napr v kuchyni a pripravuju svacinu, nebo zvednu telefon prost e dycky kdyz sse mu nemuzu plne venovat tak me napada jestli nezarli...hm to je pitome, ja se z bratrem hadala a rvala taky do krve je to desne presne tohle nechci aby meli budu fakt stastna kdyz se budou mit radi, druhe dite jsem chtela aby na tom svete mel nekoho bliz nez kamarada jestli toto vyjde budu fakt ta nejstastnejsi mati...vidis tady jsi mi to pozdeji napsala ze to bude zarlivost 🙂asi mas pravdu pritom ti reknu ze starsimu rikam x krat za den jak ho mam rada porad se mazlime vysetlujumu jak moc jsem je oba chtela jak jsem se na ne tesila atd....ale neni to takova hruza jen proste dycky nevimjak mam reagovat....

@tyrisa no ono to neni tak hrozne jsou od sebe dva a pul roku ale reknu ti ze jak jse m prisla z porodnice mela jsem bobky jako blazen zvlast jak ho vzal po hlave tim cednikem, nesmirne na neho zarlil ale pak se to spravilo....obdivuju vsechny matky co maji tri ctyri deti a k tomu novorozence.....

sova33
8. únor 2012

@1983hr Ano, vím, jaký je mezi tím rozdíl. A co to s tím má společného? Schválně jsem použila pojem fyzický trest. Ale nemíním tu slovíčkařit. Každí rodiče si musí svůj přístup najít. Já jen vím, že každý fyzický trest, který kdy použiju (ať uz plácnutí po zadku nebo přes ruku) budu považovat za svoje selhání. Jak jsem napsala, jsem výbušná a netrpělivá, takže to prostě nemůžu vyloučit, ale taky vím, že to bude z velké části moje vina a bude mi to líto.Už teď občas na malého zvýším hlas a pak mě to mrzí. Nejsem odpůrce trestů jako takových, ale spíš se kloním k přirozeným důsledkům.
A ještě jednou k těm, co by se do mě chtěly pustit. Ve většině případů je fyzický trest zbytečný a nic nevyřeší (viz vztekání batolete v obchoďáku). To, že někdo doma na zadek dostával, neznamená, že to nešlo jinak. A za to, že nám matkám dojdou slova, ujedou nám nervy z přetažení nebo nevyspání to dítě nemůže.

sova33
8. únor 2012

@nicole_1 Víš, já si myslím, že se tu rozpoutala bouře ve sklenici vody úplně zbytečně. Já používám pojem fyzický trest i pro to plácnutí přes ruku nebo přes zadek, protože o fyzickém týrání ani diskutovat nehodlám, to snad není normální a s takovými lidmi, co mlátí děti hlava nehlava se bavit prostě nebudu. Jde tu spíš o způsob výchovy a o to, že zakladatelka v úvodním příspěvku o nějakém plácnutí mluvila. Tak se tu ozvaly hlasy, že by měla zlepšit komunikaci a že by to šlo i bez plácnutí. Já s tím souhlasím. Ale zároveň prostě vím, že občas ujedu (zatím je prcek malý, tak ne, ale dokonalá asi nebudu). Prost si taky myslím, že plácnutí je už selhání. Nikdo tu nikoho asi nechtěl napadat, jenom se to tu nějak zacyklilo 😀

nicole_1
8. únor 2012

@sova33 no já taky beru plácnutí jako selhání, ale bohužel se tomu člověk neubrání, jelikož máme jedny nervy, i když kdysi, když se diskutovalo právě o fyzických trestech viz plácání, že bude zakázaný, tak i někteří sami psychologové řekli, že lehké plácnutí je u děti do 3 let daleko účinnější než dlouhé vysvětlování, ale nesmí se to zneužívat a dělat to často, jinak to ztrácí účinnost, já mám 3,5 letého a skoro 2 letého syna a používám metodu volby, a docela to funguje...nechceš se oblékat, dobře ale zůstaneš sám doma, a v tu ránu už je oblečený...u mě to selhání je většinou, když provádí něco nebezpečného, co může ohrozit je nebo někoho jiného

stavba
8. únor 2012

Ještě to tu trochu pročítám a napadá mě jedna věc,zajímá mě názor zkušených maminek.Dejme tomu,že budu své dítě vychovávat tak,že nikdy nepoužiju fyzický trest,vždy mu domluvím,vysvětlím a bude to fungovat.Pak přijde období,kdy půjde do školky,školy a potká se s dalšími dětmi,které to fyzické trestání asi znají neboť když se budou hádat např. o hračku,tak mé dítě plácnou apod. Takže moje dítě pozná poprvé,že když se někomu něco nelíbí,tak může plácnout a zapamatuje si to.A teď mi řekněte,jak mám potom dítěti vysvětlit,že i když ho jiný bouchne a bude ho to bolet,on to udělat nesmí a má mu jen říct,že tohle se nedělá.Co mám poradit svému dítěti,jak se má zachovat?Myslím svůj dotaz upřímně a vážně,fakt mě to zajímá.Setkaly jste se s tím a jak jste to řešily?

sova33
8. únor 2012

@nicole_1 No právě, u dětí do tří let, ale zakladatelka má pětiletého, tam už by to asi mělo fungovat jinak. JInak s tebou plně souhlasím. Prostě asi spoustě z nás ujedou nervy.

nicole_1
8. únor 2012

@stavba to by mě taky zajímalo, ale ne jen proto, že budu své dítě fyzicky netrestat, ale jak řešit konflikty, když se děti mlátí, aby z nich nebyli otloukánci, ale na druhou stranu ani agresoři, jak to těm dětem vysvětlit a co mají dělat když je někdo napadne...

llluckaaa
8. únor 2012

@stavba Nad tímhle jsem přesně nedávno přemýšlela. Taky by mě zajímalo správné řešení 😀 My malému říkáme, že děti se bít nesmí, ale kdyby k němu nějaký chlapeček ve školce přišel a plácl ho, že ho může plácnout taky 😅

stavba
8. únor 2012

Já si dodnes pamatuju ze školy,jak nám při hodině už nevím čeho asi psychologie říkaly "Část výchovy dávají dětem rodiče a část společnost,ve které vyrůstají".Ale jak zestejnit výchovu na obou "frontách",to je mi tedy záhadou.

weri1
8. únor 2012

@diviska tvému příspěvku se musím smát 🙂

diviska
8. únor 2012

@weri1 jsem ráda, že jsem tě rozesmála, mě je z většiny příspěvků k pláči

mikimiri
8. únor 2012

@stavba Bojím se že v tom asi nikdo neporadí nebo tolik kolik bude lidí bude názorů. Setkala jsem se u svého nejstaršího v první třídě ze šikanou,byl vždycky vychovávanej tak že se mladší,slabší a hlavně holčičky nikdy nebijí,že se vůbec pokud to jde má tomuto vyhnout a on to dodržoval,mnohokrát jsme měli potyčku na pískovišti nebo kdekoliv jinde,protože každý mu všechno vzal a on pak jen seděl a brečel,nechal se opravdu od všech otloukat.Jediné co mě vždycky napadlo vzít ho a odejít pryč a konfliktu se vyhnout než ovšem přišla ona první třída,tam si už musel poradit sám. No neporadil přijel ze školy v přírodě a po jednodenním tichu z něho začali pomalu vylézat věci ze kterých se i mě jako dospělému dělalo špatně. Vydrželi jsme to ještě skoro celý rok kdy se střídaly období klidu a období zoufalství,pak mě došla trpělivost a syna dala do jiné školy,měli jsme to štěstí že tam bez problémů zapadl,měl tam spousty kamarádů a chodil tam rád,do dnes mě říká že to bylo to nejlepší co se v tu chvíli mohlo stát. Jediné co vím že syn byl pořád stejný a oťukal se až mnohem později zpětně bych řekla tak šestá sedmá třída,kdy už si nenechal všechno líbit. Také by mě zajímalo jak z těchto situací ven. Stála jsem totiž i na té druhé straně kdy se druhý syn nenechal nikdy nikým zahnat do kouta a rázně si prosadil své i když byl vychovávanej stejně. Pokud si ho nikdo nevšímal byl klid,ale běda když mu někdo chtěl něco vzít nebo by jen přišel a uhodil ho to pak bylo zle. Tak nevím když nad tím přemýšlím řešila jsem to stejně snažila jsem se maximálně těmto situacím vyhnout. U holčičky jsem ten problém neměla vždy se zatím z každým nějak tak dohodla.

weri1
8. únor 2012

@diviska no ještě se mi nestalo, že by se syn krčil když ho chci pohladit, a že sem tam ho lupnu přes plínku