Do kdy bude ubrečená?
Dneska jsem z ní už dost zoufalá. Asi do šestého měsíce jsem jí musela chovat celý den, protože jinde než v náručí plakala. Poslední měsíc se to zlepšovalo, ale tři dny zpět jí zase musím celý den chovat. 😒 Někdo mi řekl, že jsem si jí rozmazlila. Je jí ale přes sedm měsíců a tak malé dítě přece nejde rozmazlit, ne?
A vy, co jste měly také ubrečánky, kdy přestaly? Nebo je to povaha a nepřestane nikdy? 😕
Ahojky,i ja mela podobne obdobi a preslo to🙂 Chce to jen cas a uvidis,ze to prejde 🙂
@laska.nezna.hranic Hezky napsáno a ten tvůj nick k tomu krásně pasuje 🙂
@ikarkulka - děkuju. no vidíš, to mě ani nenapadlo 🙂 ten byl totiž narychlo vymyšlený na beremese kvůli manželovi, který v té době byl v EU ilegálně a já potřebovala poradit co nejjednodušší způsob, jak se vzít a přivodit si co nejmíň problémů 🙂 a když jsem přešla sem, tak jsem zjistila, že už mi to je přiřazeno definitivně 🙂 jinak dlouhé nicky nesnáším a oslovovat mě tu zkráceně se ostatním jaksi příčí 😀 ale co už 🙂
Tak nevím, zda je ještě dotaz aktuální. Ale třeba potěší ostatní, že i "uplakánci" mohou přestat brečet. Naše malá jako miminko pořád brečela. Často i vztekle, když si něco vynucovala. Nikdy jsem ji nenechala "vyřvat" jak mi radila tchýně a další. Nosili jsme ji, chovali, utěšovali. Přes den jsem se ji snažila zabavit. Úspěch měl např. kolotoč. Pustila jsem ho a rychle umyla nádobí. A pak super zábava byly obyčejné plastové kroužky a "špendlík". Později se vše zlepšovalo, když se začala plazit, sedět, vstávat a chodit. Kolem 1 roku už chodila hezky a brečení ustalo. Nadále je velmi citlivá a chce nás mít blízko. Brečení však vystřídalo mazlení. A to je příjemnější. 🙂 Když to hodnotím zpětně, tak si myslím, že brečela hlavně ze strachu, aby nebyla sama. Občas má noční děsy, ale i to se zlepšuje. Porod jsem měla dlouhý, zakončený sekcí. Nekojila jsem. Jen pro zajímavost. Malá má noční děsy pravidelně ve 2:30 a když ji pohladím nebo vezmu do náruče, hned se uklidní. Manžel jednou podotkl, že to je čas, kdy zůstala v porodnici sama. V tu dobu odešel domů (předtím byl u ní hodinu) a já jsem ležela na JIPce. Kdo ví... Tak přeji pevné nervy a vydržte! Jednou se to zlomí a třeba už to nebude trvat dlouho. (Jo a jinak u nás byla rehabilitační pracovnice na Vojtu, laktační poradce - pediatrička a taky dula. A každá z nich něco poradila, co trochu pomohlo proti brečení - úprava postýlky, místo pro postýlku, způsob nošení miminka apod.)
@xsenova Tak už jsem se dočkala celkem hodného dítka. 🙂 (Jen do doby, než přijde první vzdor. 😀 ) Už skoro vůbec nepláče a dokonce jsem i zatoužila po dalším. 😕 😀
A jak psala @lucieandrlova , pláč vystřídalo mazlení.
Takže pokud si to čte také někdo s ubrečeným mimčem, nezoufejte!
Ahoj holky,
strašně ráda čtu vaše příspěvky. Já si každý začátek nového měsíce říkám, že ten příští bude lepší. No, není. 😀
Kde jsou časy, kdy jsem chtěla děti tři. 🙂 Strašně mě to mrzí, ale já tohle znovu zažívat nechci. Teď mám prožívat nejkrásnější období života. Opravdu?? Je to smutné, ale já to tak necítím. 😔 Poprvé to veřejně přiznávám, ale měla jsem pár týdenní období, kdy jsem trpěla na hodné úzkostlivé stavy. Možná deprese, nevím, nejsem odborník, ale v tu chvíli jsem chtěla jen utéct pryč... Byla jsem na dně a jen ona mě držela, abych fungovala a chovala, chovala, chovala...
Snad se to brzy zlepší.. 🤐