Hodně aktivní dítě, máte zkušenost?

A co ohrádku, nemáte?

My jsme právě jedli všichni spolu, přes týden sami a o víkendu i s manželem, ale malému je to jedno. Je to právě pár dní, co ho do té židličky nedostaneme. Zase ho nechci krmit za chůze, aby si pak nezvykl na to, že co udělá on je dobře a my se mu budeme podřizovat ☹
Frantiska85 ohrádku máme, ale když do ní malého dám, tak začne tak hysterčit, až se bojím, že si něco udělá. Navíc se snaží ji přelézat, i když se mu to snad nikdy nepovede. To dělá i v postýlce, že když ho do ní dám, tak v ní chodí, ale jak tam má hračky a deku, tak pak o to zakopává a padá přímo na hrany postýlky ☹ Takže ohrádka je jen v nejnutnějších případech, kdy si musím odskočit.

@misulicka69 to popisuješ moje děti? 😀 Zdědili to po manželovi,neboj po 30-ce se zklidní😀 Ale ted vážně-chce to trpělivost,čas a spoustu fyzických aktivit na utahání.Co třeba jít do bazénu a pak jak je dítko utahané,tak by mohlo i jíst v klidu.

@misulicka69 mě zase příjde "divné" když děti sedí kočárku a mámy si v klidu povídají povídají a dítě sedí a sedí. Taky to neznám. Od roka máme doma nezřízenou střelu říkám nožičky bez hlavičky 😀 teď už je to trochu lepší ..zkušenostmi malá poznala že některé věci radši nedělat. Podle mě je přirozené že děti mají energii a je potřeba ji vybýt..a běhání je to nejpřirzoenější jak ji vybít..
S tím jídlem jak tu bylo psáno výše...jíst s ním nebo třeba nedávat do sedačky ale posadit ho jako "velkého" ke stolu (na kolínka aby dosáhl)..když mají hlad tak jedí..U nás třeba tu stoličkut tak neřeším ale za dítkem nikdy neběhám! Když má hlad příjde a je fakt že mi dcera jí krásně bez problémů ..Ale jinak chápu že je to náročné..moje dcera je hodně aktivní já prý byla x kát horší 😀 😀 😀 mamku lituju 😉 ale já byla hyperaktivní..zatím co dcera je "jen aktivní"..prostě je to normální a v pohodě 😉

Já za malým nechodím, taky mu dávám najíst až když přijde sám. Dneska jsem ho zkoušela posadit na normální židli jako "velkého", ale rovnou vstal, chtěl vylézt na stůl a hrabat se v jídle. No budu doufat, že se to časem zlepší 😀

@misulicka69 Určitě se to věkem zlepší. Syn možná zůstane živější i nadále, ale dokáže se najíst na místě. A čím bude starší tím déle vydrží u nějaké aktivity 😉 Mám podobný exemplář doma, u jídla teda pořád kope nohama, různě se kroutí, ale už dávno to není, že by někde šplhal, poletoval apod. Jinak když jedu třeba autobusem a vidím tam dítko sedící v kočárku, co se za 15 minut jízdy pomalu ani nepohne a přitom nespí, tak mi to hlava nebere. Jak jsem zvyklá, že syn je od malička imrvére v pohybu, tak tohle nechápu (a závidim) 😀

taky mám doma takové exempláře, Nelča byla taková zhruba do 3 let, pak se trochu zklidnila a zlomilo se to po čtvtém roce, teď už je fakt hodně v pohodě, Vítek dračí pořád i když už je to taky mnohem lepší, vydrží teda sedět u jídla od malička protože jídlo miluje, zase to je asi jediná chvilka kdy je v klidu🙂 možná bych zvolila opačnou variantu a na procházky chodila bez kočárku a nechala ho pořádně vylítat venku, když přijde unavený na oběd třeba chvilku vydrží, takhle se unavíš venku akorát ty a on pěkně načerpá sílu když se kochá krajinou🙂 jinak v tomhle věku jsme hodně jedli venku,např.na hřišti, tam si na chvíli sedla i Nelča která nikdy nebyla velký jedlík, případně jsem jim strčila do ruky rohlík, prostě něco nenáročného s čím mohly i běhat a vždycky jsem se snažila uštvat je co nejvíc venku, pak to s nima šlo i doma🙂 ale je to opravdu hodně o věku, tvůj malej je zrovna v tom nejhorším kdy ještě nezná nebezpečí a do všeho se vrhá po hlavě, tohle všechno se časem srovná🙂

@misulicka69 měla jsem něco takového s mladší dcerkou...
co jsem tedy vyžadovala, aby seděla u jídla, můžu vyletět z kůže když vidím jak maminky běhají se lžičkou za dítětem a prosí ho, aby jedlo! 😨 😅
párkrát byla bez svačiny když chtěla lítat s jídlem, prostě s věkem to vyžaduju víc a víc postupně, ale i teď ve 4 letech občas někam vylítne od stolu a pak se někdy už i s omluvou vrací 🙂

jinak je to jednak povahou a druhak věkem...
u obou dětí nejaktivnější období od začátku chůze tak do 3 let, neřízené střely jak píšeš.... tam pomůže jedině zaměstnat a hodně nechat vyběhat, vybírat aktivity, které to dítě unaví... (třeba naše mladší teď byla poprvé v divadle, jsou jí 4, do 3.5 by prostě nevydržela ani u zajímavé pohádky sedět ani půlhodinu.... taktéž sezení v autě v autosedačce - no pro mě představa jet třeba na dovolenou autem dál jak 2 h je noční můra).....
prostě neplánovat věci, které víš, že s Tvým dítětem nejsou v klidu zvladatelné, spíš chodit na hřiště, ven, do lesa... my jsme pak malé koupili trampolínku do dětského pokoje a to ji hodně baví 🙂 taky jsem ji nahlásila na kurz plavání, to ji docela umorduje 😉

a zároveň pomalu, s věkem zařazovat aktivity, které dítě zabaví tak, aby si zvykalo si sednout... na to je v 15 měsících ještě malé 😉 to tak od 2.5 let, od 3 let.... aktivní děti můžou mít opravdu období kdy budou lítat a bude to trvat měsíce, mají prostě tu potřebu...
pamatuju jak jsem si ve 2 letech malou fotila, že si sedla na gauč 😉 😀 k Vánocům teď dostala maličké korálky třeba... nebo s ní od 3 let vařím, myje mi zeleninu a ovoce, podává věci, váží apod... ale do 2.5 roku zhruba ji tohle vůbec nezajímalo!! prostě měla potřeba lítat, s tím se nic nenadělá, nech dítě, ať si to užije, prostě naše úloha je pak hlídat a přežít do další fáze - kdy v tomhle bude třeba zlepšení a v něčem jiném zase zhoršení 😀

ale může se to změnit, starší byl mega aktivní a pak ve 2 letech to šlo hodně dolů, teď je tak na průměru... jsou to takové vlny.. v 15 měsících je opravdu ještě malý, to je přesně to období, kdy lítají a užívají si to, že konečně můžou chodit !! 😎 😵 😝 😝 😅 😉

@misulicka69 mám taky doma podobný exemplář, navíc nespavce a velmi špatného jedlíka, ve 4,5 letech má krásných 14 kg 😉 . Jídlo je pro něj pouze jedna z nudných životních nutností, běhá od chvile, kdy začal chodit, mnohokrát jsem vedla vnitřní boj, jestli za ním přece jen s jídlem nejít, když už je takhle droboučký, ale vytrvala jsem. Chodí si tedy mezi běháním do dneška, sedět vydrží jen chvilku a tím, že ho jídlo jen "zdržuje", tak sebou vždy vytrvale šije, kynklá nohama, staví panáčky z chleba....Rady typu, že by měl sedět a slušně jíst, nejlépe s námi, jsem zkoušela aplikovat taky, je to tak i ve školce, prostě sní jen malinko, aby mohl říct, že už nemůže a honem honem utíká se hýbat. Jediná rada je unavit co to jde, chodit bez kočárku, my chodili od 7 měsíců na plavání, zatímco ostatní děti usínaly jen je po lekci daly maminky do autosedaček, náš princ si zdříml 10 min po cestě a byl ready pro další zábavu 🙂 , ale musím uznat, že se to časem zlepšuje. Hlavně dobré nervy, ono tohle období je nejhorší, ještě nemá rozum, ale rychlost už ano 🙂

moje dcera je na tom úplně stejně. Chvilku neposeděla a má strašné energie. Ve 2,5 letech začala chodit na sport a začala se sklidňovat. Teď chodí do školy, po škole na 3 hodiny na trénink a je ráda že může chvíli sedět. Až bude dítko starší tak to bude lepší.

@misulicka69 syn byl hodně "náročné" dítě - od miminka měl znaky hyperaktivity - zrychlený motorický vývoj (ve 2 měsících se přetáčel, ve 4 seděl a v půl roce sám chodil), v půl roce spal v průměru 6 hodin denně, kolem 2 let naspal dohromady 4 hodiny po 30minutových intervalech v 24 h dni. Fungoval jako tank a demoliční koule na solární pohon, neustále v pohybu (i ve spánku se neustále hýbal), udržet si jeho pozornost byl nadlidský výkon. Apod. Péče o něj byla na údržbu figury lepší než fitnescentrum s osobním trenérem a soukromým výživovým poradcem.
Bylo spousta věcí, které jsem s ním musela řešit jinak než později s dcerou, která byla poměrně "normální" dítě. Jediná věc, u které jsem odmítla dělat ústupky bylo jídlo. U JÍDLA SE SEDÍ a přes to vlak nejede. Nechceš sedět, tak to znamená, že nemáš hlad a nechceš jíst. Chceš jíst, tak seď u stolu. Vstaneš a odejdeš, uklízím talíř. Jí se každý den ve stejný čas a mezi jídly se žádné "bokovky" nekonají. Žádné dítě dobrovolně hlady neumře, takže dřív nebo později si při vytrvalém a důsledném dodržování i to nejdivojčejší dítě zvykne, že pokud chce jíst tak bude muset přijmout pravidla. Pokud ovšem maminka má strach že dítko umře hladem, když pár dnů tvrdohlavě odmítá u jídla sedět tak si holt malý ochočí rodiče a ti za ním pak pobíhají jak pejsci a roznáší jídlo po celém domě.

@misulicka69 Bože co mi to připomíná..... 😀 😀 Kluk byl taky takový "aktivista" Přes to že měl vrozenou vadu nožičky, běhal už v 9 měsících. A to doslova běhal!!!! Uhlídat pytel blech by bylo snažší 😅 . S jídlem jsme problémy něměli a to ho drží dodnes ( sežral by vola v běhu, jak říká mje kolegyně a je samý sval - až mu závidím 😅 , se spaním taky v pohodě, od půl rokuspal celou noc, ale když byl vzhůru ☹ , to byl záhul..... Drželo ho to do nějakých 12-ti let.Od 6 let chodil na sporty, zvládal i tři najednou ( fotbal, tenis, plavání), ale unavená jsem byla spíš já, jak jsem s ním lítala z tréninku na trénik.Pak musel ze zdravotních důvodů po úrazu ubrat.a to ještě stačil po zbytek času s klukama lítat venku, ještě že jsme bydleli na vesnici - a únava žádná. Dneska se divím, že učitelky ze základky přežili, bez psychické újmy 😀 . A já taky!!!! Teď je mu 16 a aktivitu vybíjí na brigádách, ale už jeto mnohem mnohem lepší. je to moje zlatíčko 😉

@benjik Po třicítce se to zklidní? Tak u mého muže tedy vůbec 🙂 A syn tu aktivitu má po něm.

@misulicka69 Syn má dva roky pryč a na nočník si ani nesedne. Mnohdy je to opravdu o nervy, ale nemá význam to nějak lámat. Tyto aktivní děti nejdou utlumit. S věkem se to dá jen lépe korigovat.

na to rada neexistuje. jen se obrnit. náš druhý syn by se asi taky dal zařadit mezi aktivnější děti. já radši nechci říkat, že je hodně aktivní, neb zítra by to určitě teprve natřel 😀 a jinak si i myslím, že jsou jistě aktivnější. ale taky už se kolikrát stává, že ho musím krmit za běhu, jinak neposedí, všude leze, skáče... musí být na trampolíně, na každý skluzavce, prolýzačce.... naštěstí máme zahrádku, tak je to snazší.... ale jinak mi většinou nechce sedět ani v kočárku a to už trvá dlouho... pokud v něm nějakou chvíli sedí, musí být kočár jedině v pohybu bez přestávek 😀 jakmile zvolním, nebo nedejbože zastavím, protože se starší někde zasekl, tak je zle a jde okamžitě ven. na celodenních výletech v kočárku nespí. takže to, co jsme si užívali s prvním synem, nám teď ten druhý "vynahrazuje" s tím, že vše je o dost komplikovanější, neb už jsou ty děti dvě. jíst se s ním nedá, furt někam zdrhá, něco potřebuje, všechno vylejvá... a tak dokola. se starším jsme hodně jezdili na výlety, víc cestovali... s Jáchou je to poněkud už opruz 🙂)) 😅 jediné co, tak naštěstí není úplně kamikadze... buch buch buch!!!! 😀 takže soucítím, chápu.

takže pokud rada - tak jedině nějaký byliny, odvar z makovic, rum... buď pro rodiče, nebo dítě, to jak je vám libo 😀 😉

jo a ještě... první syn nebyl nijak pohybově aktivní, to zas byl opačnej problém a všude jsem ho musela vodit za ruku a neskutečně mě to nudilo (a teď to mám za to! 😀 ) a taky si odmítal sednout na nočník. ale on byl dlouho povahově náročnější, než pohybově... tak ono všechno má asi něco... taky bych si přála, aby byli někdy na klíček 🙂)) ale mám peška. sakra 😀

jo a to jsem chtěla... už neudržím myšlenku kruciš 🙂)) ten nočník nakonec vzal na milost v 18m a ve 22 už byl odplenkovanej i na noc (a to se taky v totální hysterii prohýbal, že bych mu nohy musela jedině zlomit, abych ho tam posadila). tak zas to vzalo rychlý spád. jáchym se do nočníku zatím jednou nějakým zázrakem vyčůral (jinak na něm jen jezdí, nesmím ho svléknout 🙂), ale jinak mu nevadí být v pokaděný pleně... takže u něj to bude asi na dýl :( tím jsem chtěla říct, že ač váš syn teď nechce, za měsíc může být všechno jinak. 😉