• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Hysterický řev v kočárku. Co s ní mám dělat?

26. dubna 2011 
Ahoj,
mám problém se svojí skoro dvouměsíční holčičkou. Pokaždé, když se pokusím ji dát do kočárku, tak ječí a řve, až se zalyká nebo začne dusit. Je to hrůza, dneska jsem po dvou hodinách vypravování se (nakojit, přebalit, obléct, znova přebalit, ještě trochu cucnout, přebalit a zkusit kočárek) vycházku vzdala, malou jsem odstrojila, flákla do postýlky (kde okamžitě usnula) a já jsem se musela jít celá zpocená a vynervená uklidnit na balkon, abych se aspoň nadechla čerstvého vzduchu a trochu vychladla. Omlouvám se za ty výrazy, ale jsem úplně vyřízená. Když malou dám do kočáru, tak musí spát, což představuje několikrát ji dát k prsu (oblečenou) a pak rovnou ve spánku strčit do kočáru, rychle se oblíct a utíkat ven. Když se probudí venku a zjistí, že leží v kočáru, tak řve opět celou dobu, dokud nedorazíme domů. Už nesnáším ty připomínky od lidí okolo, co se mě ptají, proč to moje miminko tak pláče. NEVÍM!!! Kdybych to věděla, tak něco udělám, aby neplakalo. A dotazy jestli třeba nemá hlad mě už vytáčejí do nepříčetnosti, přestože v klidu odpovím, že nemá, protože právě jedla, načež následují další chytré připomínky, že si asi potřebuje odkrknout (to je) nebo že ji bolí bříško. Těžko někomu vysvětlovat, že takhle řve v kočáru "zaživa" pořád. Už vážně nevím, co s ní dělat, kromě toho, že přestaneme kočárek používat, což si dost dobře nedovedu představit, protože chodit všude se šátkem a obr taškou případně batohem na nákupy se mi nechce a moje záda by asi taky dost protestovala. Máte nějakou radu, co s tím, kromě morfia pro dítě a panáka pro matku před každou vycházkou? :angry: Jsem už prostě zoufalá ...
4. dub 2008 v 17:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky Ivee, to mě moc mrzí, dovedu si přestavit jak jsi z toho vyčerpaná, naší malou teď trápí prdíky, takže mi taky pořád huláká a já mám podobný pocity, ale v kočárku je anděl, tak to ti nedovedu poradit, vůbec nic mě nenapadá, většinou to maji děti rády :astonished:
4. dub 2008 v 17:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj ivee,mě tohle malá taky ze začátku dělala ale jen dva dny a pak byl klid!!Třeba jí trápí prdíky nebo bolení bříška...jinak asi neporadím :frowning2: :unamused:
4. dub 2008 v 17:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj ivee.To co popisuješ,znám velice dobře,to jsem si protrpěla před skoro 12 lety se synem.Lidi mě málem ukamenovali a ty poznámky,typu co jste to za matku a chudák dítě,si moc dobře pamatuji.Řval jako by byl týrán a přitom jsme se snažili,aby měl vše nej.Takže jsme koupili 3 kočárky,jeli ven jen když byl najeden,ale vše bylo marné.Doktorka si s ním nevěděla rady a mi jezdili s kočárem tak,že jsme malého nesli a kočár táhly před sebou.Byla jsem zralá na psychyatra.Každá procházka byla utrpení a taky na roce odmítal do kočáru vlézt takže chodil po svých.Když odrostl - a že je to ted super kluk,jsem se ho na to ptala,proč to asi dělal.Ted už to vím.FOBIE Z MALÉHO PROSTORU.Rada - kup šátek,prodej kočár a nos dítě v šátku.Jo a moje další děti jezdili v kočáru rádi.
4. dub 2008 v 17:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
ivee, taky je mě tě líto, ale musela jsem se i trošku teda zasmát. Promiň. Já mám tedy pětiměsíčního chlapečka, ale v kočárku kromě spaní taky být nechce. Když byl teda starý jako tvoje holčička, tak tam většinou hned usnul a spal i docela dlouho, teď s přibývajícími měsíci....samozřejmě spí méně a když nespí, tak taky ječí. Prostě dám ho do kočáru buď usne za chvíli nebo taky vůbec a až se probudí, tak tam vydrží maximálně čtvrt hodiny vzhůru a pak začne hulákat a nepomáhá taky naprosto nic, jen úprk domů. Já si s tím taky nevím rady...vysvětluju si to tím, že ho nebaví ležet a koukat do blba...dřív pomáhalo aspoň trochu, že jsme skopili stříšku, ale teď ani toto. Já teď spoléhám na sporťák, že až ho tam přendám, tak bude víc vidět a třeba nebude tak řvát. Takže shrnuto podtrženo, taky ti nic neporadím, ale aspoň víš, že v tom nejsi sama. V sobotu, když bylo krásné počasí jsem jeli autem a pak jsme vystoupili a chtěli jít na procházku. V autě se ovšem prcek už prospal, takže když jsme ho dali do kočáru, tak spát už nechtěl a jak říkám po čtvrt hodině spustil hysteráček. Zkoušeli jsme všechno, nakonec jsme ho i vyndali z kočáru, ale už asi bylo pozdě, už byl naštvaný a řval a řval a řval, než jsme dorazili domů. Lidi taky koukali...se jim trochu nedivím...řev to byl hrozný :wink: :wink:
4. dub 2008 v 17:54  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
carys, super tip....fobie z malého prostoru, to bych i chápala...to mám skoro taky...ale myslíš, že se to může projevovat už u takhle malých dětí??? no a šátek taky máme, ale bohužel tam být taky nechce...zkouším to aspoň na chvíli doma, někdy to chvíli vydrží, ale většinou začne taky ječet...a to podotýkám, že mám jinak velmi velmi hodného chlapečka, který jinak právě ani moc nepláče....ale tak snad ta rada pomůže Ivee
4. dub 2008 v 17:58  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj ivee, toto veľmi dobre poznám to isté máme aj my. Ale radu to fakt neviem. Keď uložím malú do kočíka tak buď syn, alebo manžel hojdajú kým sa oblečiem a malá zaspí väčšinou keď prídeme k autu, alebo pred dom. Keď som sama tak malú oblečiem, nakŕmim nechám položenú na posteli oblečiem sa ja malú opatrne prenesiem do kočíka a môžme ísť väčšinou do 10 min . zaspí, ale veru už som si kúpila klokanku, lebo som zistila, že tam sa jej páči neviem síce čo na to moja chrbtica, ale čo neurobím pre dieťa. Zaujímavé, ale že večer spí v kočíku vtedy neplače, lebo pre zmenu nechce spať v postieľke. :frowning2:
4. dub 2008 v 17:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dagmíku snad pomůže,vím že jsem byla překvapená když mi to zhruba ve třech letech naznačil,protože mě tohle vůbec nenapadlo.Ještě dnes se otřepe když nahlíží do kočárku sestřičky.Jo a když je v koupelně,musí mít otevřené dveře.
4. dub 2008 v 18:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ivee, možná jí zkus do kočárku dát třeba svoje tričko nebo něco, aby tě cítila blíž u sebe.
4. dub 2008 v 18:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Presne viem o čom píšeš :pensive: zažila som to teda ešte stále to zažívam

v kočíku mi síce malý zaspal ale iba na nejakých 30 minút :rolling_eyes: ja som to riešila klokankou.

Isla som s nim von iba keď som vedela, že chce spať ale vždy som mala v košíku klokanku a keď sa zobudil chytil hysák tak som ho strčila do klokanky a mohli sme byť vonku do aleluja...

Myslela som teda skôr dúfala, že ho to v športovom prejde ale nie on proste nechce byť v kočíku, sem tam som ho uplatila nejakým rožkom alebo kukuričnou chrumkou a letela som domov...teraz už keď má rok je to troška lepšie, vydrží v kočíku cca 30 minút a potom von behať alebo na ruky

A inak komentáre okoloidúcich ma vedeli vtedy vytočiť, a tie "bohovské" rady, že čo mu asi chýba....no nič bol najedený, prebalený, nebolo mu zima ani teplo no proste nechcel byť v kočíku....
4. dub 2008 v 18:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj Ivee, mě se tohle stalo s malou, když jsme přesedlaly z hluboké korbičky do sporťáčku - v korbičce byla vždy v pohodě, hodná, spinkala a když ne, koukala na mě. Ve sporťáku chytala hysterické záchvaty, lidi se za mnou otáčeli, no hrůza.....takže vím jak ti je. U nás pomohlo to, že jsem jí dala do ruky plínku (látkovou), ona si přikryla očička a spinkala...od té doby je v pohodě.

Hele a není jí tam třeba zima? Nebo horko? jak ji máš oblečenou?? A máš ji v zavinovačce?? :confused:
4. dub 2008 v 18:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak já to znám až teď u půl roční holčičky prostě jí to tam neba řve jak tur pak na 15minut usne a nanovo lidi čumej ale naštěstí neraději jen si kroutěj hlavou. ale co může vadit takhle malinkýmu mimču nevím ale každopádně jsem o tom kdysi četla na rodině a maminnek s dětičkama co nemaji rádi kočárek tam bylo moc tak aspoň víš že v tom nejsi sama ikdyž to ti rozhodně nepomůže.. :confounded:
4. dub 2008 v 19:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky já nevím,ale asi bysme si z toho neměli nic dělat když lidi čumí...Když mimčo pláče tak pláče a těm lidem to muže být jedno NE??Já vím,že je to někdy na palici,ale co se dá dělat :wink:
4. dub 2008 v 19:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
jojo, nám to začíná taky cca 14dní, když usne je to ok, když neusne řve a řve a řve, no prostě jí to tam nebaví ležet chce se dívat, když ji vyndám je to ok, čučí kolem sebe, jenže ještě není tak teplo abych ji mohla nest jen tak bez fusaku..... :frowning2: snad až budem moci sedět ve sorťáku, tak se to zlepší
4. dub 2008 v 19:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nás ze začátku taky hysterák, pomohlo udrncání na kostkách nebo v trávě. Pak byl klid, no a od 3.měsíce zase. A to řve už když ji oblíkám. Už jsem nevěděla co s ní, až jsem potkala v parku jednu maminku, a mímo mělo ve sporťáku plínku přes hlavičku. Tak jsem to zkusila na tu naši malou řvounku a ono to pomohlo. Když ji dám do kočáru řve jak tur, přehodím přes ní plínku, a je klid a malá za minutu spí. Ale musím s kočárem jet, jinak plínka neplínka řve a řve.
A těch pohledů kolemjdoucích si nevšímej, kdo to nezažil, nepochopí :rolling_eyes: :angry:
4. dub 2008 ve 20:07  •  čeká miminko, termín má v červnu 2010  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,mám 4apůl měsíčního chlapečka a úplně stejné jako u tebe...doma pohoda,kočárek=řev,do kočáru ho dávám jen když už je mrtvý únavou a sotva drží očka,no většinou spí už když ho tam dám a vím,že mám max hodinku,než se vzbudí,protože otevře oči a řev...jezdím s kočárem jako bych ho ukradla...i když poslední týden nastalo zlepšení,už 2x byl asi 5 minut byl vzhůru a neplakal,než usnul,já mu sklopila trochu boudičku a jezdila pod stromy,aby koukal na větve,to ho trochu zaujalo...doufám,že prostě jen nechce jezdit a ležet,nudí se a až bude ve sporťáku,tak se zabaví.Opravdu ti rozumím,je to hrozný,já zchvácená,zpocená a nervozní ještě před tím než vyjedu a to jsem si plánovala,jak si budu krásně procházkovat...To samé je v autosedačce...Se starší dcerkou jsem byla venku pořád a byla moc spokojená...takže neporadím,ale asi nám nezbývá než vydržet a doufat,že bude líp :slight_smile:
4. dub 2008 ve 20:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
ivee........ahojik, jsem ráda, ze nejsme sami komu rvalo díte v kocárku, pác v mém okolí na me koukali jak na ekzota :grinning: Mám dva bobinky a jeden proste rval porád 6 mesícu, procházky bych dávno vzdala, ale holcicka je pravý opak, té se v kocárku líbilo vzdycky, takze jsem je zkrátila na minimum ale ven se chodilo, rvát prestal az zacal ven videt a sedet, a na procházku nechodíme spát, ale dívat se, vyspinkají napapaní :wink: takze vydrzat! :wink: jo a jednu dobu jsem ho i nosila v klokance to bylo v pohode, ale k tomu ten nás megakocár, nadrená jak pes :grinning:
4. dub 2008 ve 20:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
aj my to mame a zacala som to riesit tiez klokankou, ako dadka. Jedine, co este praktizujem, je, ze ju dam do toho kocara, ked vidim, ze je naozaj unavena a necham ju tak. Niekedy ju ani nehojdam. Necham, nech sa uspi sama. V poslednej dobe som zistila, ze chce mat v ruke plienku a pri tom reve ju drzi a zaspi, ked si ju prehodi cez tvar.
4. dub 2008 ve 20:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
mne to mala tiez robi. ked ju moc naobliekam. vrieska jak sialena. takze v poslednej dobe davam ciapku ne doma, ale az vonku, detto zakryvanie. ked po chvili zacne zas revat, dam prec deku. a zrazu je po placi
4. dub 2008 ve 20:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Měli jsme něco podobnýho, zakládala jsem tu i kdysi diskusi "Sabotáž kočárku", tak se kdyžtak do ní mrkni. Nejprve musím vyjádřit soucit se všemi podobně "postiženými" maminkami - je to fakt hrůza a brutální stres! Řešila jsem to tak, že jsem Edíka zkojila do němoty (už oblečenýho, popřípadě si poslední kousky oblečků narafičila do kočárkový tašky a tam ho dooblíkla) a pak až jsme vyjeli. Vycházky trvaly asi 30 minut, páč pak následoval hysterák, takže jsem pelášila nejkratší cestou domů. Nechtěla jsem, aby si kočárek ještě víc zprotivil, takže jsem ho tam nenechávala vyřvat. Takže jsme měli několik krátkých vycházek za den, prostě jsme "trénovali". Výrazně se to zlepšilo ve 3 měsících, kdy Edík objevil paleček a při probuzení se zase ududlal do spánku - no neměla jsem z toho radost. A taky jsem se děsila období, kdy nafasuje rukavičky, ale nakonec se to zvládlo, protože naše pravidelné kočárkové tréninky přinesly ovoce - Edík se přestal v kočárku cítit opuštěný. Jo a taky mně občas zachánilo, když jsem mu zacinkala klíči - měl ten zvuk rád, takže jsme za velmi častého cinkání nakonec dorazili šťastně domů :grinning: .
4. dub 2008 ve 20:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj holky, moc děkuju za všechny odpovědi. Zkusím plínku přes obličej. Šátek je u nás taková nouzovka, když potřebuju doma něco udělat a malá zrovna ječí. Včera jsem ji tak vzala poprvé ven (nákup jen přes silnici) a poté co jsme přežily soucitné dotazy (to tam máte skutečně živý děťátko? a neudusí se tam?) jsme celkem v pohodě absolvovaly 15 minut na nákupu. Jenže v šátku se jí taky moc nelíbí. Doma zatím neplakala jenom dvakrát a včera byla úplně tuhá (uřvaná), takže nákup zvládla, ale po přiběhnutí domů zase pláč
:frowning2:
Možná se jí opravdu nelíbí ten stísněný prostor, protože v postýlce se roztahuje jak žába naplacato a nejradši by spala v naší posteli, protože tam je místa dost :wink:
Jinak k oblékání - dávám malé bodýčko s krátkým rukávem, dupačky, kabátek a pak takovou fleecovou bundičku a kaťata a čepici. V kočárku máme emitex zimní zavinku a přes to deku. Tak nevím, jestli je jí hic. Abych řekla pravdu, tak se nemám s kým poradit, jestli ji oblékám málo nebo moc :unamused: Zítra musíme jet pryč (takže bude řev v autosedačce) a pak bude v kočárku, tak zkusím vaše rady. Jinak asi budeme běhat jak se štafetou a z hloubi kočáru bude řvát běsnící dítě ... :frowning2: Do sporťáku daleko, malá je nedonošená a ve dvou měsících má tři kila a 50 cm, takže si ještě počkáme, až povyroste :slight_smile:
4. dub 2008 ve 21:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, tak aj my sa pridavame...je to priserne..kazdu sobotu musim ist na velky nakup do nakupneho centra (lebo byvam na dedine kde su o nicom potraviny) ked ju vylozim z auta do kocika zacne jacat jak blazon...uz teraz mam nervy lebo zajtra ma to caka :stuck_out_tongue_closed_eyes: stale len cakam ze raz to zazrakom prejde. Vsetci sa mi cuduju ze co som furt doma, ale ja mam stres len ked si predstavim ze mame ist von...idem len ked viem ze isto bude spat aj to jaci aspon 10 min kym zaspi...potom vydrzi niekedy aj 2 hod :astonished:
Tiez neznasam tie vsetky tetusky a babky co len mudruju a staraju sa do toho a pozeraju na mna ako na matku tyranku a na malu ako na "chuda dievcatko ako ju mozte nechat takto plakat" Ale ked sa ma spytaju preco tak place poviem ze "lebo je to dieta a keby bola pes tak by stekala" je to sice drze ale vacsinu z nich to odradi a podla ma je tiez drze starat sa do druhych na ulici :wink:
4. dub 2008 ve 21:03  •  2 děti - čeká miminko, termín má v lednu 2015  • Odpověz  •  To se mi líbí
Miriam rvala v kocarku udesne, neprestala celou dobu, co jsem s ni byla venku. Ale ona rvala i bez kocarku, takze pro me zadna zmena. V kocarku se ji nelibi dodnes, nema rada ani autosedacku ani jidelni zidlicku.
Na prochazky s ni chodim minimalne a pokud s ni nekam musim s kocarkem, tak se to cely zmeni na zavod s casem. Vim, ze ji chvili zabavim rohlikem nebo jinym zvancem, ale za par minut je konec. Takze vzdycky zenu uprkem se rvoucim ditetem a mijim ty desitky jinych kocarku, kde zpusobne sedi ostatni deti a spi nebo se divaji ven.
4. dub 2008 ve 21:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
ivee ja by som sa na ten šporťák až tak veľmi nespoliehala, aj ked nádej zomiera posledná, že? :frowning2: Ja som tak strašne rada, že už to máme za sebou, len s tým rozdielom, že my sme používali babyvak - celkom úspešne. Inak von som s ňou chodila, ale celý čas som ju vláčila na rukách, už ma tak poznalo celé mesto :angry: A ked sme išli s tatinkom, tak ju vliekol on. Ale ešte aj vonku som ju musela uspať na rukách a potom opatrne pomaličky položiť do kočíka. Ak sa zobudila, hned spustila a ja som mohla začať odznova. Teraz, ked už vie behať, tak sa rada aj povozí :wink:
4. dub 2008 ve 21:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, my jsme měli úplně opačný problém... Luky spinkal jak andílek, ovšem do doby, než jsme vyšli na první procházku :frowning2: Od té doby doma prostě neusnul - neusnul v postýlce, u prsa, v náručí, v naší posteli, houpala jsem, dělala jsem i to, o čem jsem prohlašovala, že dělat nikdy nebudu :frowning2: Nic nepomohlo. Celé dopoledne se u nás prořvalo, usnul max. na 30 min. Sotva jsem ho dala do kočáru, že jdeme ven, byl klid. V tu chvíli spal a spal i 4 hodiny :frowning2: Pak jsem přišla na to, že mu stačí dát ho i dopoledne do kočárku a na balkon a spal. Večer ze začátku v postýlce taky spát nechtěl, ale to jsem ho naučila. Přes den ne :frowning2: Kdykoliv jsme někoho potkali z rodiny nebo někam přijeli (ať už autem nebo s kočárkem), tak malý spal... třeba i 2 hodiny jsme mohli být na návštěvě než se probudil... Všichni ho chválili jak krásně spí a nechápali, jak můžu říkat, že zlobí a doma nespí :frowning2:

Teď se tak trochu naučil spát doma v postýlce, ale taky spí jen 30 min. Ale aspoň to. Ale naopak začal zlobit v kočárku. Ale jen, když se probudí - důvod je jediný - chce vidět. :slight_smile: Sedá si, točí se na břicho a neskutečně vyvádí. Jednou jsem ho vzala z kočárku a to byl ve svém živlu. Hulákal na lidi a pejsky okolo (byli jsme zrovna v parku), smál se a byl šťastnej. Ale od té doby už jsem to neudělala - zvykne si a nebude chtít být ani ve sporťáku, takže ne :slight_smile:

Ivee, je možné, že ji to časem přejde - Lukášek se doma naučil spát až ve 3 měsících. Do té doby byl schopný hodinu v kuse řvát a stejně neusnul. :frowning2: A kdo má na to srdce, nechat ho hodinu řvát, že :frowning2: A kecy, že mu něco je, naprosto nesnáším... :frowning2: U nás nezabralo vůbec nic, ani ta plína ani moje tričko v postýlce nebo v posteli. Vyzkoušela jsem fakt všecho - musel na to prostě časem přijít sám.
4. dub 2008 ve 21:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Luci a prečo ti prekáža keď cez deň vie spať len v kočíku? Však to je super, keď toľko času strávi vonku, nie?
4. dub 2008 ve 21:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Ivee u nás to bylo stejný,ty poznámky lidí mě málem zabily,teda dneska se tomu už směju,ale tenkrát jsem byla na mašli...nevím,proč pláče tvoje mimčo,ale když jsem nad tím zpětně přemýšlela,u nás to asi bylo tím,že kočár nehoupal...měla jsem hlubokou korbu na podvozku od sporťáku a ten pochopitelně nehoupe,malou jsem tam vrzla přesně jak píšeš spící,ale vzbudil jí i sebemenší hluk v okolí,tak jsem obcházela nejodlehlejší výspy mého bydliště a stejně jela vždycky domů s šíleným řevem,ale fakt šíleným....vypadalo to,že tam to dítě snad vraždím...nakonec to vyřešil šátek a později nosítko,vrazila jsem to do košíku od kočáru a jak začal ryk,vyndala jsem malou,přehodila do šátku/nosítka a šlo se dál,většinou to zabralo...ve sporťáku taky nejdřív protestovala,ale výhled ven jí nakonec zlomil a pak kočárkovala docela ráda. Když jí bylo 7,5 měsíce,tak si opařila ručičku,strávily jsme v nemocnici 14 dní a dávala jsem jí tam občas spát do starého hlubokého Deltimu,co houpal jak oceán a neviděla z něj vůbec,ale vůbec nic...chvíli krákala,tak jsem s ní houpala tak,že já bych měla mořskou nemoc a pak,světe div se,zabrala a chrněla v kočáře jak zavražděná...a to podotýkám nemám doma nic co houpe,takže navyknout si na houpání nikde nemohla,prostě asi byla typ dítěte,co to k své spokojenosti potřeboval... :wink: Tak to můžeš zkusit,ale je to jen tip,samozřejmě Tvoje mimčo neznám,tak nevím.Ale nenech se hlavně totálně zdeptat těma kolemjdoucíma,je to sice děs,ale zas ven chodit taky potřebuješ,být pořád doma je na zešílení,tak i kdybys měla chvíli šátkovat,tak to za to stojí,třeba si malá prostě časem zvykne :slight_smile:
4. dub 2008 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj ivee,uz som o takomto probleme pocula u nas v meste tiez tak vozia dievcatko v kociku ale streska na nom musi byt stiahnuta dole.asi jej vadi ten stiesneny priestor tak ako pisala carys.vyskusaj to a uvidis ci to pomoze potom daj vediet ci to zabralo :slight_smile:
4. dub 2008 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ivee pokud se jí v šátku líbí,tak to stísněným prostorem asi nebude,navíc mimča jsou z dělohy na stísněný prostor zvyklá,proto většinou mají ráda i zavinovajdy...no většinou,Anička teda ani zavinovačky neměla ráda :grinning: sákryš už nebudu radit,já fakt nejsem ta pravá :grinning: :grinning:
4. dub 2008 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Caute zeny, tak vam mozem dodat trochu optimizmu... vyrastú s toho... Naša staršia dcéra, no to bol horor... V kočíku vôbec byť nechcela, keď som niekam potrebovala ísť, bola som vynervovaná, vypotená, no otras... Môj otec, ktorý chodil sestre von so všetkými deťmi, bol s Alžbetkou raz a povedal, že nikdy viac, vraj akoby vozil klbko hadov... :grinning: S kočíkom som vždy letela, ako s prepáčením za výraz, keby som mala "raketu v zadku"... Všetci sa za nami vždy obzerali, určite si mysleli, že som ju niekde ukradla :slight_smile: Teraz s mužom už na to našťastie len spomíname... Nezaberalo totiž nič... ani plienka... ani strieška... ani hračka... Proste až keď dokázala v kočíku sedieť sama, mohla sa obzerať okolo seba, nebola zabalená v deke ani vo fusaku, tak to proste odoznelo samé...
4. dub 2008 ve 22:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
My jsme ze začátku musely furt houpat a houpat a brát to přes výmoly a pak usnula a byl klid,poslední dobou už moc nepláče spíš jen když mě nevidí a teď když už ji můžu poloposadit tak přestala plakat úplně ,ona si postupem zvykne neboj (nebo si zvykneš ty :sweat_smile: )
4. dub 2008 ve 22:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
1 2 3 ... 11
Tvůj příspěvek