I po roce pořád pláče. Máte doma taky uřvánka?

Ahojky 🙂

Samsa tak jsem přelouskala tvůj příspěvěk a v mnohém jsem se viděla - to uřvaný fialový dítě, který nevydrží v kočárku a ty vzteky teď po roce. Nesmím vůbec použít slovo "ne" tak jsme to doma hodně eliminovali, ale stejně neschováte všechno, obzvlášť když má oči jako ostříž 😝 Jen věřím, že po těch dvou letech se to třeba změní a budu mít doma taky andílka, nemusím mít úplného, ale když neprořve denně pár hodin v kuse, tak budu spokojená 😅 🙂 a obdivuju tě že jsi ji nikdy nepleskla, to já bohužel nevydržím, když hodně neposlouchá tak symbolicky přes ruce nebo zadek (přes plenu) je u nás skoro pořád, někdy má z toho srandu, jindy to zabere.
Držím moc palečky, aby případný druhý sourozenec byl andílkem od začátku! 🙂 Já si teda pořád říkám, že aspoň máme ty nervy vycvičené, horší by to podle mě bylo naopak 😉

Ivis nezavrhuj to s tím druhým dítětem 😀 Já si teda říkám že nebýt těhotná (a to jsem těhotná plánovaně) tak jsem to taky kolikrát zabalila, ale až bude Lucinka větší a hodnější třeba přehodnotíš plány a i kdyby ne, tak ti přeju ať z toho brzo vyroste! 🙂

Puzzi taky pořád hledám chybu, i když mi už několikrát někdo řekl, že moje chyba to prostě neni - máme zlobivý dítě a vyroste z toho - doufejme 🙂

Holky, kočár se u nás díkybohu trochu zlepšil sezením, tak koukám, že ještě na tom nejsem úplně nejhůř 😒 Honzík tam poslední dobou vydrží třeba i půl hodiny koukat, půl hodiny spát a zas půl hodiny koukat, což je pro mě velkej úspěch, od 3. do 6. měsíce probíhal kočár takto: uřvat se do spánku, půlhodina, probudil se, třeba i do růžova, takže úsměv, ale max. 10 minut a nuda a vztek a řev a velkej řev a já hnala vždy domů jak blázen (neumim honzíka nést a tlačit kočár).
Autosedačka jak kdy, je třeba ho neustále zabavovat, dudlík vracet, ale jsou i světlé chvilky, kdy spí nebo kouká ven.
Ale asi nejhorší je ta nevýdrž u hraní, asi ani nemá oblíbenou hračku, přijde mi, že si snad ani nehraje s úsměvem, ale že někdy chvíli vydrží, že prostě musí, tak si u toho poheká, pár hraček si okousá, vztekle si zakope a už honem mě mámo vem a pojď dělat něco jinýho, ovšem sám nevim co - asi tak...
Samso, to je hrozně povzbuzující, že máš ze vzteklouna hodné a rozumné dítě, tak k tomu se teď upnu 😀

Holky, to jsem ráda, že jsem vás povzbudila 🙂 Pro mě bylo asi nejhorší to, že jsem s ní nikam nemohla, prostě ona v kočáře nebyla ani chvilku, to byly tak šílené řevy, že by se tam snad zadusila. Takže jsem nemohla třeba vyrazit do města s kamarádkama a trochu se odreagovat, protože každý šel se mnou jen jednou a stačilo mu to, ten řev nikdo nesnesl. Budila dětičky kamarádek, co v poklidu spinkaly v kočárcích. A v šátku ani nosítku být nechtěla, musela jsem ji nosit přes rameno, aby viděla, co kolem děje. Taky byl horor u doktorů, 2 x jsem byla na pohotovosti, jednou v roce a to byl zážitek. Doktor byl na mně sprostý, že neumím uklidnit dítě, že ji nemůže vyšetřit, že prý v životě něco takového neviděl a řekl sestře, to dítě má snad nějaký amok nebo co, no ostuda...ale kdo má uřvance, tak ví, že když se rozjede, tak nic nepomůže. Podruhé mi dr. na pohotovosti řekla, že prý v životě ještě neslyšela dítě s tak silným hlasem, že málem ohluchla. Naše mudra naštěstí naši berušku zná a je na ni moc hodná.
Kristo a se zákazy to bylo u nás naprosto stejné, bylo to jako červená barva na býka, jak jsem řekla ne, tak následoval šílený hysterák. Teď si nechá vše vysvětlit. Trochu amok byl předevčírem po dvou měsících. Sousedčina holčička jí sebrala hračku, ale opravdu 2 měsíce nebyla naprosto žádná scéna.
Jo a co jí zůstalo, že je strašně moc aktivní a trvá, než se unaví, pořád běhá a něco kutí, ale zase si vydrží dost dlouho hrát sama a soustředit se. Za to jsem ráda, bála jsem se, zda ty řevy a vzteky nesouvisí s pozdější hyperaktivitou, dokonce tu na MK bylo i téma, zda se dá hyperaktivita poznat už u kojence a dost to na malou sedělo, ale naštěstí ne. Holky, tak se držte a ať to telecí období brzo odezní, protože je to opravdu hrůza.

Samsa přesně tu hyperaktivitu teď řeším a taky jsem o tom dost četla, stejně tak jako o cholerickém dítěti, hodně toho na ní sedí, ale není to do puntíku, tak snad časem taky zjistím, že to tak neni, protože to by nám začla další "sranda".

S hysterákama u doktorů jsme taky pověstný 😖 stačí přijít, pozdravit, položit a řvala, řvala, řvala, přesně jak jsi psala v minulém příspěvku, doktorku jsem vůbec neslyšela a když jsem se jí potřetí zeptala "Prosím?" a stejně jsem jí nerozumněla tak jsem to vzdala, protože jsem si připadala jako blbec 😅 Naštěstí naše doktorka má pochopení, to na té pohotovosti byl teda protivný doktor - no jo chlap 😅

To jak jsme museli být doma mě taky deptalo, kolikrát jsme měli naplánovaný nějaký srazík, ale já jsem měla takovou hrůzu jet s ní třeba autobusem nebo jít s ní na procházku dál od baráku že jsem to neriskovala, málokdo mě v tomhle pochopil a myslím si, že často si spíš mysleli že jsem až moc pohodlná na to abych zvedla z domu zadek 😝 nám teda strašně pomohla klokanka, to byla na pár měsíců naprostá spása 😵 byla v ní ticho a usnula snad do chvilky, ale stačilo položit do kočárku byť uspanou tak zase hysterák, takže klokanka byla po ruce v košíku u kočárku a kdykoliv se tohle stalo tak šup do klokanky a byl klid, jenže pak už začla být těžká a s klokankou konec 🙂 Hodně nám později pomohl přechod na sporťák, to jsem zažívala nejlepší časy 😵 teď jak už umí chodit tak je to zase horší, včera jsme si taky užili pár scén venku, kdy si chtěla hladit cizí psy a lézt někam za zavřenou bránu a člověk jí nic nevysvětlí, no škoda mluvit dál, znáte to! Ještě k tomu kočárku - od roka nám v něm nespí, takže jakmile je čas spaní, tak musíme být doma, musí mít svou postel, svůj pokoj a klid 😅

Ahoj,
jsem to dočetla a souhlasím, pro mě taky bylo strašný, někam sama s dvojkama jet kočárkem, (proto jsem s nima sama odmítala ven chodit, jednu dobu jsem odmítala "vůbec chodit ven ☹ ) ječeli mi v kočárku oba 😒 a nejhorší ze všeho byly ty pohledy lidí, že jako co jsem to za matku že mi ty děti tak břečí. 🙄 😝
A co se týče poradny, tak mudr mi řekl že takový jekot (Bára) v životě neslyšel 😝 😝
Ona taky mívala takové hysterické záchvaty s fialovým zbarvením těla 🤐
Ted už je to "lepší" v kočárku vydrží, i když sedět se už jim nechce - chtějí chodit, což je pro mě když jsem s nima venku problém 😒 ale babičky pomáhají, venku je prostě sama pustit nemůžu, takže rohlík a ucpat pusy 😉 😀 😝

kuzelka to jsem si taky říkala jak to dělají maminy s dvojčatama. Já když Lucku vypustim z kočárku, tak jí musim hlídat co kde sebere, a taky nejde tam kam já chci, ale chodí se kam chce ona a já jí pak chytám. S dvojčatama bych se musela rpzpůlit.
Jinak Lucka si dva dny za sebou vydržela asi hodinu hrát v klidu sama. Že by se blýskalo na lepší časy?
A před chvílí sem se musela smát. Byla taková nervní, a najednou slyšim vzteklej řev, tak se jdu podívat a ona řve, a vztekle kope do knížky. 🙂

Ahojky holky,
jen jsem se chtěla zeptat na radu co děláte nebo dělali jste, co se vám osvědčilo v případě že opravdu dlouho vytrvale řve? Chovat, ignorovat, proplesknout? Já už nevím co s ní, teď tady Kristý řve v kuse skoro 30min. ... a nevím proč. Chovat ji nechci, protože se na to naučí, ignorovat nepomáhá a třískat ji? To by k ničemu nevedlo...

krista-co odvést do jiné místnosti?Nebo pevně sevřit?

Dvojka myslíš jako pevně sevřít a držet dokud nepřestane? Obávám se že by pak spustila znova 😅 Tak svírat dokud to nepřejde? 🙂
Odvézt do jiné místnosti jsem zkoušela, ale jak už chodí tak si za mnou vždycky dojde a řve snad ještě víc 😅

Ráno jak jsem tady psala, tak řvala tak dlouho až se osypala 😲

nám teda to sevření pomáhalo.Je to tak, pevně k sobě přitisknout a držet ještě chvíli po zklidnění.Jo,ale bacha,třeba Kika mě i kousla do tváře když byla hodně rozzuřená,stalo se to jen jednou.
Když se odvede do jiné místnosti,tak je třeba tam s ní chvíli být,páč ona potřebuje tvou pozornost,je to tak,všechno tohle dělá proto,aby si získala pozornost.
Ještě nechápe,že tím že plláče,vzteká se v tobě budí vztek.
Je to opravdu běh na dlouhou trat.

a to sevření se musí opakovat vždy když jí to chytne,mělo by to zabrat. 😉 a když né,tak nám bylo řečeno,dát pod studenou sprchu,či švihnout proutkem přes nožky.
Sprchu jsem nikdy nevyzkoušela,proutek ano,avšak efekt byl mizivý 😒 .Ale to už měla přes dva roky

Ježiš tak to je síla s tím kousnutím, ona naštěstí nebývá agresivní a když už, tak jen mlátí kolem sebe, ale co není může být že 😅 😉 Na sprchu zatím nemám, ale třeba až mě chytne amok až bude řvát fakt dlouho tak se odhodlám, proutek taky zajímavý... na každý dítě asi zabere něco jinýho a na některý vůbec nic. Každopádně díky za ten popis, to sevřetí nebo odvedení do jiné místnosti ještě vyzkouším! 🙂

Tak jsem zkoušela objetí a to teda nešlo, za prvé mě rozbolela hlava jak mi silně vřískala u uší a mohla bych ji rozmačkat a s ní to nic nedělá, chvíli jsem přemýšlela i nad tou sprchou když už byla v tom ječáku protože o sobě vůbec nevěděla, ale přišlo mi to krutý 😅 A ještě dotaz, při tom objetí mi řve ještě víc, tak to má být? 😅

Teda už řve zase, to jsou snad nejhorší ječáky který zažíváme, když byla malá tak řvala daleko dýl, ale zase neuměla ječet tak nahlas, teď řve až se dáví a když už si myslim, že budu absolutně hluchá tak ještě přidá až z toho kašle a dáví se 😒

no Kristýnka byla vždy při sevření úplně nepříčetná.Většinou to bylo tak,že když jí to popadlo odvedla jsem jí úplně někam jinam a tam sevřela,vůbec se jí to nelíbilo,mě taky ne,taky jsem myslela že ohluchnu...Do minuty,někdy ale i trochu dýl se zklidnila.Když jsem jí pustila a začala znova 😠 tak jsem jí zase drapla,ona to opravdu potom většinou vzdala,ale Kristý,ono je fakt skutečně možný,že zrovna tohle na ní platit nebude.
Zkoušela jsi s ní někdy zatřást?U nás to teda nepomáhalo,ale já si dokážu úplně představit jak ti ted je a ještě k tomu jsi těhotná,to musí být hrozný nápor 😒 😔

no když má teprve 15 měsíců tak je to fakt těžký,těžko se jí můžeš zeptat co jí trápí,co chce 😒 ,nezbývá než doufat nebo přijít na něco co jí zklidní.
My jsme to sevření uplatnili o něco později,ale určitě to něco do sebe má.
A nakonec,mám takový pocit,že z naší druhý dcery roste úplně stejný trýznitel jako byla první a vůbec si nedokážu představit,že to budeme prožívat znova

já taky slyšela o tom objetí pevně držet v náručí ale zároven v tý knížce psali že ne u každýho to zabírá..já to teda taky někdy dělám, ale když má amok tak u nás spíš funguje že odejdu z místnosti a nechám jí tam a ona se vyvzteká a přijde ze mnou, nemá se mlátit, že to dítě když je v afektu, tak stejně nevnímá co povídáte, ale někdy je to fakt těžký a dám jí přes plínu nebo přes ruku, je hodně vzteklá poslední dobou, když jí to chytne, tak bije hlavou o zed, a to je parádička 😠

jani-ty jo,já když odešla z místnosti,tak ona si úplně rvala oblečení co měla na sobě,nudle měla až na podlahu. 😀
To je přesně to o čem tu píšem,že na každý dítě platí něco jinýho.
Mě by ale opravdu zajímalo co je k takovým záchvatům vede.Člověk se jim věnuje a beztak taková odezva 😒

Dvojka já jsem ji nakonec odvedla do pokoje a tam nechala vyvztekat, když se uklidnila, vzala jsem si ji, chovala, hladila, za nějakých 10min. ani ne, slezla a chovala se jakoby nic, za dalších cca 10min. se situace opakovala - ječák - odvod do jiný místnosti, ale udělalo se mi blbě, tak tohle jsem nedokončila a vzdala to, chvíli jsem ji ignorovala, když byla už šílená 😲 tak jsem si ji vzala k sobě a hladila, najednou koukám, že spí, tak tu leží na mě 😕 takhle nespala hoooodně dlouho 😲

To že jsem těhotná, za to si můžu sama 😅 říkala jsem si husa hloupá, že to určitě přejde v nějakým rozumným věku (tím jsem myslela tak do roka) a pak bude hodnější, i hodně lidí mi to říkalo ☹

A to se chci zeptat, dokonce má občas období kdy je třeba týden andílek a pak jede zase pár týdnů ječáky, tohle měla Kika taky?? Já si to nedovedu nějak vysvětlit proč to tak je???

No to bych ti nepřála, aby vaše maličká Anetka byla to samé, přece neni možný aby si měla obě děti zlobivý 😲 😔 (jemně řečeno 😅)

Jo tak nudle až na podlahu to je přesný, nechtěla jsem tady být nechutná 😅 ale kdykoliv má tenhle záchvat tak jí teče snad všechno ze všech otvorů 😝

kristý-u nás to nebylo na období,u nás to bylo téměř každý den,popadlo jí to kdekoliv,kdykoliv.I když je fakt,že měla třeba i několik dní kdy byla celkem v pohodě,ale to jsem si myslela že jí něco je 😲

No uvidíš,je možný že s příchodem druhého dítěte se Kristýnka dá do kupy 😉 ,máš to už celkem za pár,až vychytáte to,jak jí z klidnit nebo důvod(ten je ale téměř vždy nejasný)tak se to bude pořád zlepšovat 😉

kristi- tobě to pěkně utíká koukám, hele třeba se malá zklidní až bude mimi, nebo bude žárlit, nechci tě strašit, snad ne..
asi všechny děti se vztekají podle mě, někdo víc někdo mín, prostě to k věku patří, zkouší co si můžou dovolit, mě dneska kačí škrábla do nosu, až mi tekla krev trochu teda, äle bolelo to, jenže měla dlouhý drápky,maminka jí je neostříhala, takže je to moje vina 😠 ale plácla jsem jí přes ruku. taky děti občas plácnete?

když se pak uklidní, tak jí taky chovám, chválím jí, to miluje, když jí chválím, jak je šikovná a tleská si 😵

holky není to k tématu, ale chodí děti na nočník a kdy je tam dáváte? kačí nechce, utíká, ví, že tam má dělat ee, ale prostě nechce, nemá se to prý lámat přes koleno, në?

jani-určitě to nelámej přes koleno,ted určitě ještě nee 😉
no a chválení dětiček je hodně důležitý

Dvojka no my si taky myslíme že jí něco je 😀 Vždycky oba koukáme, nepoznáváme ji, ale rychle si člověk na to hodný dítě zvykne i když je to jen na pár týdnů a pak najet do starých kolejí je těžší bych řekla ☹ taky mě štve, že ji to chytne kdekoliv, protože na tý veřejnosti je to hrozný, já nemám vůbec ráda pozornost lidí a teď to máme dvojnásob, to samý sousedi co si o nás asi musí myslet, že jí tady týráme celej den ne 😒

Jani zrovna dneska jsem to psala do jednoho tématu tak si dovolím to sem zkopírovat a poupravit ať to dává smysl 🙂 chystám se koupit redukci, sice nočníkujeme od 10měs., ale neni to to nočníkování co bych si představovala, malá si neřekne a když si řekne tak nic neudělá, utíká, pak se snad jako na truc vyčůrá nebo vykaká do plenky, když ji na nočník vracím tak řve, už se jí povedlo párkrát mít suchou plenu, tak jsem byla nadšená a teď se za dva týdny sotva dvakrát vyčůrala a vykajdila do nočníku 😖 prostě totální bojkot. Jen doufám, že se trefíme a bude nám to sedět na mísu 😉 takže tak 🙂

Já teda na ty její vztekací nálady nemám a nejhorší je, že to málokdo chápe ☹ opravdu kdo nezažil nepochopí, příbuzní jen koukají co tý holce asi děláme když pořád řve, určitě má hlad nebo něco podobného, prostě miluju poznámky tohodle typu!

Přes ruce plácám ano, pokud to k tomu vyloženě je, já z ní teda nechci mít rozmazlenýho fracka 😅 takže když jí xkrát řeknu klidným hlasem NE (aby třeba nesahala na kabely, nervala žaluzie...) a xkrát zvýšeným hlasem NE tak už teda fakt vstanu a přes ty ruce jí dám... ona ví moc dobře co nesmí, protože kolikrát když vstanu tak se toho pustí (to už jí dám jen maličko symbolicky) a když se nepustí tak dostane tak aby se pustila 😅

A taky pochopitelně chválíme - za každou blbůstku 😵 Dokonce jsem ji zkoušela dneska u toho ječáku i hladit po tvářích, jestli to prostě nepůjde po dobrým a taky jí to nas... ještě víc 😅

kristi jak říkám u nás nejvíc pomáhá když odejdu a nechám jí tam, ona ví že nebude středem pozornosti, ví, že to nemá dělat že se mi to nelíbí, a prostě zkouší co jí dovolím, a já jí na to taky prdím nechám jí bejt a za chvíli dobrý a jdeme si číst, nebo něco dělat spolu.

okolí at si trhne nohou, kačí taky dneska v noci brečela, chtěla si hrát, nechtěla spát, a tady v baráku je to taky slyšet, no co se někdo nepo....ne? kačí pořád spí blbě jak kdy teda, ale v noci nebo k ránu si jí musím brát do postele, což mě taky teda štve..

kristi ted jedeme př. týden zase na šumavu do drslavic na chalupu, jenže je tam pořád babí, a kačí fakt jak spí tak nevím vůbec jak si jí budu brát do postele aby neslítla, jindra spí vedle v pokoji, postel tam je malá, ale bojím se aby mi v noci nevypadla, to je stará postel bez čela takže tam může spadnout, je tam tma jako v pytli, to jsem si teda půjčila to světlo dětský na baterky, aspon něco,no jsem na to zvědavá a jak tam bude spát, jedeme tam na deset dní, jenže to je horší než doma to starání doma to zná, tady ne, bude chtít všude vlézt, já za ní budu lítat, jindra bude dělat s babí, tak nebude mít čas,doma je doma no.. a jak je tobě, dobrý?

Jani a to za tebou neletí s ječákem ještě větším? Ona za mnou právě chodí a řve víc a víc, to bych před ní pořád jenom utíkala.

Já teď nevím jestli už jsem to sem psala, ale my máme jet právě taky na takovou malou dovču k příbuzným a já se toho bojím jako čert kříže, spaní poslední dobou stojí taky za dvě věci a hlavně se děsím toho, že tyhle lidi nemaji prostě uzpůsobený byt pro dítě + máme spát v průchozí místnosti s vrzajícíma schodama, pod schody je hned kuchyň a obývák (nikde nejsou dveře), takže pořád hluk, na malým gauči, to nevidím dobře když malá se teď naučila spát ve vl. pokoji + vl. posteli a já těhu, prostě to asi nepůjde, je to blbý, ale hotel si platit nebudu abychom se na ně mohli podívat 😖 tak budeme nejspíš doma a budeme doufat, že za pár let až budou děti větší pořád bude ke komu jezdit 🙂

Mě je celkem fajn, díky za optání 😉 Bolí mě akorát záda, ale to se dá přežít a sem tam se mi udělá blbě asi z toho vzteku 😝

Kristo, tak tohle znám taky až moc dobře ty ječáky, ale nám to po druhém roce fakt přestalo. Nám teda nezabíralo nic. Zkusila jsem objetí, to ječela ještě víc, jednou jsem ji plácla po zadku, no, to jsem si teda dala, stejně tak domluvy nepomáhaly, odejít taky nešlo, to hned letěla za mnou, ještě se ve vzteku většinou někde o něco praštila. Takže jediné, co jsem dělala bylo, že jsem ji položila v obýváku na koberec, aby si neublížila, jak kolem sebe mlátila a kopala, sedla jsem si na pohovku a čekala. Ona takto vydržela ječet třeba hodinu v kuse, ale pak se sama uklidnila a unavila a většinou tak do půl hodiny po ječáku usnula. Někdo mi poradil, že jí mám umýt vlažnou vodou obličej a u toho říkat, že ten vztek umyjeme, ale to se nám neosvědčilo, to dostala malá ještě větší amok. Sprchování studenou vodou mi radilo hodně lidí, ale to mi přijde pro to dítě drastické a ponižující a bála jsem se toho, aby třeba při tom vzteku nedostala z té vody nějaký záchvat. Kolegyně v práci mi říkala, že měla vzteklého syna a toho osprchovala takto 2x v životě a pak, když to na něj přišlo, tak stačilo říct, půjdeme do sprchy a byl klid. Ale mně se tato metoda vůbec nezamlouvá. Jo a když se rozzuřila venku (my teda chodily jen kolem baráku), tak jsem ji drapla a letěla jsem s ní domů, sousedi na mě taky vždycky koukali, že ji snad vraždím a ještě měli komentáře, jenže co chcete dělat se vzteklým dítětem....
Holky, přeju pevné nervy. Kristo, uvidíš, že Lukášek bude zlatíčko a Kristýnka se taky zklidní.

to jsem taky šlyšela dát dítě pod sprchu kamarádka to dělala párkrát už teda se starším dítětem a pomáhá to..

kristi- to se ti neidívm, že se bojíš, kačí by byla pořád vzhůru bez dveří, z kuchyně tam budou slyšet zvuky, odvykne si spát sama, to pak zase bude učení. na jak dlouho tam jedete? my na 10 dní nikdy jsme taky takhle dlouho nebyli,min. rok asi na 4 noci a bohatě mi to stačilo, a ted bude běhat, řádit a já za ní a neodpočinu si asi vůbec ach jo, jsem na to zvědavá teda 😝