Jak si s miminkem hrát?

@lucaaaaaaqa dobrej typ od Tvy mamy jestli chc aby jeste vic křičel.. Akorat takhle malého vic unavis kdyz to budes dokola zkoušet s hráčkami a bude rvát už jen únavou. Za me nosit, chovat, mazlit a vydržet :(

@laskonka85 no 2 týdny zatím v neděli mu budou 3 týdny pravé ze on nespinka je skoro porad vzhůru takže proto se ptám už nevím jak si sním nějak hrát jako :/

@terezapetrova to všechno dělám no :/

@lucaaaaaaqa Já si myslím, že hrát si s dítětem a povídat mu je důležité, ale u takhle malých dětí to opravdu jde jen na těch pár minut. Za prvé to dlouho nevydrží, za druhé když do něj budeš pořád něco hustit, bude unavené a nevrlé. Takže těch pět minutek je myslím ok 🙂 Dělej to tak, aby to vyhovovalo miminku a tobě. My jsme v tomhle věku pásli koníčky (vždy jen chvilku s nějakou hračkou nebo knížkou, obrázky), mazlily jsme se, říkala jsem jednoduché říkanky nebo něco zpívala. Chrastily jsme s chrastítkem, dělala jsem jí s rukama pacičky, s nohama kopy, masírovala bříško... Já jsem docela ukecaná, takže jsem na ni vždycky u všeho hodně mluvila nebo zpívala a řekla bych, že se jí to líbilo. Nevím, jak velkou to má souvislost, ale naučila se docela brzy a hezky mluvit (momentálně mluví mezi svými vrstevníky co známe nejlíp). Ale opravdu neřeš, že u ničeho dlouho nevydrží - je to maličké miminko, má nejvíc práce s tím, aby papalo, spinkalo, rostlo 🙂 Hraní si užijete za pár měsíců - mě se dcera začala ve třech měsících otáčet na bříško a to už jsme si pak vyhrály víc.

@lucaaaaaaqa tak to děláš dobre ❤️

Ještě doporučím - pokud už nevydrží u hraní a je nevrlý, zkus nosit. Ono to miminko i když nespí, je pak u maminky klidnější, než když nespí a leží v postýlce. Nebo nad postýlku nějaký závěs, na který bude moct koukat. Dceru to vždycky docela zabavilo, takže neměla čas zjistit, že ji nechovám 😀 Jo a doporučuju dát na něj něco černobílého - před těhotenstvím jsem někde četla, že takhle malé děti vnímají jen kontrastní barvy - černou/červenou a bílou. Dceři jsem pár takových hraček pořídila a je fakt, že na ně reagovala nejlíp a hrála si s nimi nejvíc.

Opravdu malé miminko většinu času prospí.
Ale když polozis na bříško,dáš kolem hračky,bude se snažit koukat,zároveň ho to unavi.
Nebo jsou přece podložky s hrazdickou,kde jsou povesene různé hračky.Jsou chrastitka do ruky...
S miminky se dá jít na plavání.
Nejlepší pro mé děti bylo koupání.To si obě užívaly od narození.

@janulkakraniska určitě,ale ne pro 2 týdenní prvky. Co si pamatuju tak jsem jen kojila,uspávala,zpívala, kochala se a pooorad přebalovala a tak dokola do zblbnutí 😊

@petrasipkova1 že jsou mu 2 týdny jsem přehlédla...

Na začátku nebylo třeba si s ním nějak hrát, to přišlo až tak ve čtyřech týdnech myslím, ale ono to každé miminko bude mít jinak. To začal fakt koukat kolem sebe, takže jsme pořídili kolotoč (ale ono stačí cokoliv zajímavého), vytáhla jsem už nějaké chrastítka a ty mu ukazuju, nebo ho nosíme po bytě a komentujeme to, teď mám na poště podle mě prima knížku of Taf Toys, je z jedné strany jen černobílá-výrazná. Na kojení si ho občas beru k počítači, to zase kouká, jak to září (pochopitelně k večeru víc), nebo jsou i takové "pořady" pro nejmenší na youtube, kde se hýbavjí černobílé věci - na to vždycky kouká jak puk. :D A pak dělání různých obličejů, zpívání, nebo mu povídáme jen tak, brzy chceme začít číst (jenže můj už má šest týdnů). Teď mi došlo, že mu moc nepouštíme hudbu, kromě toho kolotoče, ale zase tady hrají z PC různé filmy a tak, takže má i tyhle zážitky.
A taky teda pokládáme na to bříško, což beru celkově jako cvičení a zajímavý čas celkově, vždycky ho položím v pokoji na zem jinam, takže tam je jinak nábytek, světlo apod. :D a jak tady někdo už psal, vždycky můžeš mazlit, masírovat,..

@lucaaaaaaqa No tak ho nos,hlaď,kolíbej,houpej v náručí,zpívej,pohupuj se s ním na míči,dívej se na něj a užívej,že je zdravý a v pohodě. Je to novorozeneček,nemůžeš od něj čekat nějaké výkony nebo spolupráci...

http://www.mimisek.estranky.cz

Tady jsou krasne napsane tipy na aktivity s miminkem od narozeni,jsou tam i riksnky a vlastne i hry ktere zaroven prispivaji k podpore motoriky atd.

tyjo já si myslím, že s takhle malým miminkem si hrát nejde, ještě nevnímají.. já třeba komentovala všechno co delám a vyprávěla co budu dělat, aby slyšela můj hlas, hladila jsem ji, ležela s ní na gauči, chovala a tak, stačí že má kontakt, ale hračky a takový ji začalo zajímat někdy ve třech měsícíh, takže neboj, musíte se teprv sžít, seznámit🙂

@lucaaaaaaqa máme třítýdenní miminko a ten třetí týden už vnímá více. Od narození pravidelně nespí v době od 20:00 do 23:00. První dva týdny tuto dobu (a nejen tuto 🙂 ) proplakala, pokud zrovna nebyla u prsa, chování pomohlo vždy jen na chviličku. Byl to kolotoč, přebalit, nakojit, pocvičit bříško, pochovat, poslechnout si s naprostou beznadějí srdceryvný pláč a znovu. Třetí týden přišla změna. Je klidnější, více pozoruje a změna přišla ze dne na den. Když jí natočím k televizi, čučí jak puk. Už výrazně reaguje na náš hlas, takže jí povídáme cokoliv, důležitý je hlavně tón hlasu ... Asi druhý den reaguje na náš hlas nádherným úsměvem, ze kterého jdu do kolen a chytám novou energii. Nijak si s ní zatím nehrajeme, ale u přebalování jí třeba ztiší, když jí necháme chvilku větrat prcku bez plíny, necháme jí pozorovat telku a mezitím jí hladíme, nebo cvičíme nožičkami. Pak nám pomáhá položit si ji na stehna a houpat ze strany na stranu. Uklidní jí to jako kočárek a je pak jako paralizovaná 🙂 Přijde mi, že i kojení začíná omezovat na sání mléka a dudlání ustupuje. Stačí, když si ji pak do usnutí nechám u sebe přitulenou. Takže vydrž, každým dnem bude lépe 😉

@juka22 moc dekuju koukám ze je to lepší a lepší snad u nás bude taky 🙂 už aby to bylo

@lucaaaaaaqa být čerstvou maminkou, prvorodičkou, je psychicky hodně náročné, samotnou mne překvapilo, jak moc mě ty začátky vyřídily. Každý den je ale opravdu lepší. Když si vzpomenu na první dny v porodnici, stresy, že se mi nedělá dost mléka, že malá pláče a já ji neumím pomoct. Měla jsem stres i z cesty autem z porodnice domů, co pak s ní budu doma dělat? Nebudu mít po ruce zdravotní sestřičky, které by mi pomohly apod. Brečela jsem, že jsem špatná máma a že jsem miminko mít neměla, že mě manžel přestane mít rád, protože na něj nemám čas a nestarám se o něj jako dřív, a tím výčet negativních pocitů zdaleka nekončí 🙂 do toho rady ze všech stran a každá jiná - přišlo mi, že všichni by byli pro malou lepší maminkou než já. Největší nával hormonů už je ale pryč a dnes se na ty začátky dokážu podívat s nadhledem a to není tak dlouho. Malá má teprve 3,5 týdne, ale mám pocit že je s námi podstatně déle. Když teď malá pláče, tak na ni prostě mluvím, pohladím ji a zkouším všechny možnosti. Ono jich nakonec zase tolik není 🙂 a vážně je to každý den o kousek lepší. Pochopila jsem, že to chce velkou dávku trpělivosti a někdy i humoru, tak se díky ní taky učím a pracuju na sobě 🙂 tak držím pěsti, ono to půjde 😉