• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jakou povahu má vaše dítě?

18. ledna 2013 
Ahoj, zajímalo by mě, jaké povahy jsou vaše děti a zda vás to ovlivnilo např. v rozhodování, kolik dětí si pořídit (měly jste třeba již u prvního pocit, že druhé nezvládnete, případně dostaly chuť na třetí :slight_smile: )?
14. led 2012 ve 12:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, já kapku věřím na astro takže dyž se narodila první tak byla opravdový blíženec, ráno se probudí s úsměvema za pět minut řve kuli hovadině.. jinak je chytra, šikovná a všemu rozumí a osud chcel tak mám i druhou v ten samí den .-).. jediné co ovlivnilo je že první ma revma tak jesi bude geneticky v možné že to dastane i druhá.. to ukaže čas...
14. led 2012 ve 12:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak muj syn ma teprve 14 mesicu, ale povaha je jasna. Je to trochu sasek, rad dela srandu a lotrovinky, ale je to i velky mazel, obcas vzteklounek, ale to mu netrpim :wink: a obcas je za herecku, to kdyz se bud vzteka nebo se nekde prasti a mysli si, jak ho budu moc chlacholit :slight_smile: Chci tri deti a povaha syna me v tom utvrzuje. Takze pristi rok chceme kazdopadne druhe dite a treti se pak uvidi dle situace.
14. led 2012 ve 12:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Já jsem už dávno věděla, že chci mít děti cca dva roky od sebe. Nevim jestli by moje přesvědčení ovlivnila povaha prvního dítěte. Naše Linduš je vcelku pohodový dítě, vzteká se přiměřeně, jedinej problém máme se spaním od narození blbě spí. Ale to se jednou snad naučí a neodradilo nás to od dalšího miminka. Jinak je společenská, hodně vnímavá, chytrá.
Nevim jaký bude druhý dítě, může být úplně jiný než Linduš, ale už teď přemýšlíme o třetím.

Myslim, že nezáleží úplně až tak na povaze dětí, ale hlavně rodičů. Podle mě má každá ženská představy o tom kolik chce dětí už dávno předtim, než si vůbec najde chlapa se kterým by je chtěla mít. Pokud chce žena dělat kariéru, nebo se prostě na víc dětí necítí a chce mít jenom jedno dítě, tak i kdyby bylo nejhodnější, tak si jich víc nepořídí. Naopak, pokud se žena cítí na to, že chce žít jenom pro děti, chce jich mít kupu, být klidně 10 let na mateřský, tak si pořídí třeba 4 i kdyby to byli největší vzteklouni.
14. led 2012 ve 13:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ano,ovlivnilo a hodne. Mala je naprosty pohodar-nevime kdy rostou zoubky,spinka krasne,zdrava,smisek,ockovani v pohode... Puvodne jsem chtela druhe "az nekdy" a ted vazne uvazuji,ze si jej poridime co nejdrive. Resp.kdybych resila jen to,tak uz jsem tehotna,ale aspektu k rozhodnuti je vic :wink:
14. led 2012 ve 13:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
dovolím si přispět, já jsem se rozhodla mít 3 děti snad už v době kdy jsem zjistila že je nenosí čáp.. :wink: :grinning: pak přišlo první, do roka byl nejhodnéjší miminko na světě a pak jako kdyby s ním deset čertů začalo šít.. ráno vstane a do večera se nezastaví, lítá, vříská ( i vztekání máme na dením pořádku), nemůžu bez něj ani na wc... jinak je moc šikovnej, hodně mluví, ale poslední dobou se mu stal i spánek neznámým pojmem.. přes den vůbec a v noci spíme tak že já ležím na zádech on se mi celou noc převaluje po břichu a tak spíme.. no za toho půl roku jsem z toho (nejen fyzicky) absolutně vyždímaná, že mě to ovlivnilo tak, že další mimi už ne... alespoň zatím... :wink:
14. led 2012 ve 13:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem chtěla 2 děti s malým věkovým rozdílem, ALE: Naše malá první měsíce po narození doslova celý prořvala, protože jí neustále bolelo bříško, na který nepomohlo fakt nic. Takže já jsem celý dny i noci jenom chovala a konejšila, aby malá tolika neřvala,jediný, kdy neřvala bylo, když byla v kočáru - tam vždy chrněla jako dudek. Takže já, abych měla "klid", tak jsem celý dny jezdila venku s kočárek, opravdu za každýho počasí :stuck_out_tongue_closed_eyes: Pak se to řvaní trochu uklidnilo přechodem na UM. Ale začalo zase mamánkovské období, který trvá vlastně doteď. Ani teď se bez malý nemůžu ani uprdnout. Sama si nehraje, nic moc jí nebaví, vzteká se, ječí, pořád vyžaduje mou pozornost, občas doslova opruzuje...., nenechá mi chvilku si sednout a odpočinout. Pořád se mnou chodí i na záchod....Ale je zajímavý, že když jsme venku a ona si hraje s dětma, tak si na mě moc nevzpomene :wink: No a taky když jsme někde na návštěvě a má tam iný lidi, tak je to taky v poho. Ale jak jsem s ní sama doma, tak je to někdy fakt na pěst :angry:
No a spaní je u nás taky kapitola:Od mala má děsný problémy se spaním, odmala je nespavec, teď jí stačí po obědě spá 45 minut a je vyspalá. Ráno sice vstává kolem 8, hodiny, večer chodí spát kolem 21.hodiny, ale já jsem z ní za ten den tak hotová, že padám na hubu :frowning2: Mám dny, kdy se fakt od rána těším, až malá půjde večer chrnět.
Ale abych malou jen nepomlouvala, ona je společenskej tvor, je šikovná, moooc ukecaná. A hlavně, když jsme u někoho s malým miminkem, ona se o to mimi tak krásně stará, mazlí ho, dává mu dudu, ale nevím, jestli by jí to vydrželo i u sourozence?
Takže teď mám dilema, jestli jít teď do 2. mimi,nebo ne. Opravdu jsem fyzicky i psychicky unavená - přesně jak píše @raci .
Teď jsem malou začala dávat občas na 1 nebo 2 dny na hlídání k našim nebo ke tchánovcům, abych si trochu odpočinula, oni jí rádi uvidí a já jsem spokojená :grinning: Tak je to lepší, ale ty dny bez malý tak rychle utečou..... :sweat_smile:
Také ale doufám v to, jak se říká, když jedno dítě zlobí, že to druhé bude hodné. :grinning: Ale je to opravdu tak???
Chtěla bych 2. mimi, ale bojím se......A co teď? :unamused: :unamused:
14. led 2012 ve 14:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miskadis tak to mam jak přes kopírák s tím rozdílem, že mám chlapečka, který také první měsíce jen řval a to už v porodnici, kde mě nenechal ani jeden den vyspat :stuck_out_tongue_closed_eyes: Naivně jsem si myslela, že doma to bude jiné .... omyl ... jediný klid byl také v kočárku, takže já jezdila i v dešti, taky každý den, i když jsem padala na hubu a jelikož se mi narodil v září a loni byla velká zima, tak jsem jezdila i v -7, hlavně, že spal ....
Dodnes je to stejné, když nejdem ven, doma spí 30 - 45 minut a to mu stačí ...
A čekám druhý .................... :sweat_smile:
14. led 2012 ve 14:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@joelly - no já prvnímu synovi pracovně říkám "labil". On je úžasně úžasnej, usměvavej, spolupracující a najednou střih a začne kňourat a je to to nejotravnější dítě na světě. Jako mimouš mi moc nechtěl usínat vstával v 5 ráno a tak. Přiznám se, že jsem si moc nedokázala představit, že bych měla druhé dítě. Nicméně náhoda tomu chtěla a v alfíkově 10ti měsících jsem znovu otěhotněla, z čehož jsem byla dost na prášky. Narodil se nám adámek, který krásně spinká, je usměvavej téměř od rána do večera. Ale zatím se nám s mužem jeví trošku jako "cholerik" - tzn. pořád samá legrácka a úsměv, pak mu člověk vezme ovladač na tv a on by mne za to klidně zfackoval a o řevu ani nemluvě.
nicméně píšu to trochu s nadsázkou, oba kluci jsou zlatí a jsem ráda, že je mám :slight_smile:
14. led 2012 v 15:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@darjanka to jsem ráda, že v tom nejsem sama :grinning: Opravdu jsem si oddychla. Malá se mi narodila v únoru a taky jsem drandila s kočárem ve větru, v dešti, v mrazech (taky bylo víc jak těch -5st.). Ostatní mohly bejt s mimčama doma, já ne :stuck_out_tongue_closed_eyes:. Já pořád váhám...., je pravda, že se třeba nepodaří druhý mimi hned, a pak bude dalších 9 měsíců pořád čas, aby se malá srovnala :grinning:
14. led 2012 v 16:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak já mám zlaté mimčo, dobře spí, vyhraje si sám, pořád se usmívá, a právě proto mám strach z druhého, protože většinou je každé dítě úplně jiné... Nevím, komu se poštěstí, že má dvě děti úplně zlaté :wink:
14. led 2012 v 16:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Máme dvě a tím končím. Starší je po mě - nervově labilní :grinning: , zároveň nervák. Dcerka je zatím malá, ale vypadá, že bude to samé, možná míň citlivka, ale nervák je taky, už teď.

Kamarádka má pět dětí, říká že každé bylo ještě horší než to předtím, prý se vždycky uklidňovala, že horší to být nemůže a mohlo a bylo :grinning: :confused:
14. led 2012 v 16:52  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miskadis první syn jinde než doma neusnul, chodili jsme i v -15, prostě doma neusnul a jak jsem vjela dovnitř do baráku, hned se vzbudil....
Druhá dcerka vypadala na to samé - tu jsem to ale rychle odnaučila. Stačilo pár nechání vyřvat doma a spinká krásně. Aspoň to teda :grinning:
14. led 2012 v 16:54  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miskadis Já si zas říkam, že to druhý bude hodnější, že bude spinkat i když bude kočár stát, v noci bude spát.... když to tak nebude, doufám, že bude rodina trochu nápomocna :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile:
Jestli bude to co malej, tak nás sousedí už asi vystěhují, protože taky je pořád řev, malej se vzteká, občas i v noci, nevim, co si o nás můžou myslet ..... řve i když si musí čistit zuby, když jdeme ven z vany, když se někdo zavře na záchodě, když ho oblíkam ....
Když se mi malej probudí v kočáru, tak ani neotevře oči a řev, hrůůůůza, ženu domů, jsem celá spocená, lidi se otáčí, protože on přidává a přidává....... :stuck_out_tongue_closed_eyes: ale jinak je to pohoda :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning: :grinning: :grinning:
14. led 2012 v 17:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dobrou :dizzy_face: Zdědila poměrně dost temperamentu, ale daří se jí ho směřovat většinou pozitivně, je hrozně milá, dobrosrdečná, takovej filantrop. Někdy je hodně vehementní, ale taky tak mile, dost svéhlavá a umanutá, dokáže na něčem lpět jak blázen - říkám si, že až pobere rozum, bude se třeba umět věnovat věcem naplno, ale to ještě těžko říct. Vzteká se úměrně věku, jako každé normální dítě, ale už se s ní dá fajn komunikovat, je bystrá, zvídavá- a teda žádná tichá voda (to po tatínkovi :dizzy_face: )

Doufám, že postupem věku k ní budu taky kritičtější :sweat_smile: Milovala bych ji stejně, ať by byla jakákoli, stejně jako další dítě, i kdyby to byl čert nezvladatelnej nebo "mouchy snězte si mě" (ale to bych mu do vínku nepřála :grinning: ). Takže rozhodnutí, přání.. mít či nemít další děti to nijak neovlivňuje.
14. led 2012 v 17:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
První dítko hodné, klidné a snílek, druhé dítko je vzteklá příšera na mě hodně vázaná. Myslím, bohužel, že je to druhé povahově spíš po mě :frowning2: A že při tom prvním jsem měla velké štěstí, kterého jsem si ovšem nevážila.
Takže jsem mnohé fakt nečekala a občas jsem dost hodně vytočena.
Co je pozitivní, že to druhé dítko má zas jiné vlastnosti, které prvnímu dítku chyběly a pro život se hodí, je dravější, umí se víc prosadit v kolektivu, víc ho baví sport.
Takže vlastně skvělé jsou obě mé děti :sunglasses:
14. led 2012 v 19:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nas prvni je velmi narocne dite. Rekla bych nezvladatelne. Hodne breci, vzteka se, dokud nedostane, co chce. Od narozeni doposud dela sceny u prevlekani, prebalovani (kope, stipe), do roka nonstop u prsu a tak dal. Navzdory tomu jsme si poridili druhe s rozdilem 20mes. Kdyby prvni mel povahu druheho, asi bych si dalsi poridila jeste driv. A kdyby pak druhy mel povahu prvniho, tak bych asi dost cumela :grinning:
14. led 2012 ve 21:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tak muj malej je naprosto hodné a pohodové ditko.Nebyly a nejsou s nim žádné problemy, vsechno zvládá nad ocekáváni dobre.Je teda trošku nespavec, ale jinak vse jde jako po másle-prestala jsem kojit ze dne na den v jeho 15mes a prijal to v klidu a v pohode, nočník, zoubky, nástup do školky(až teda na prvni den kdy trochu plakal), ockováni, ..vse dobrý..POhodář a sluničko, bezproblémový chlapeček, až si nekdy rikám, že v dnešni dobe být tak hodný asi neni uplne vyhra.Ale tak cas ukáže..Co se týká sourozence, poridila bych hned, ale bohužel neni táta.
14. led 2012 ve 22:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Díky všem za odpovědi. Samozřejmě, že rozhodnutí mít/nemít další dítě ovlivňuje spousta faktorů, ale i moje kamarádka má silné obavy z druhého dítěte právě kvůli tomu, že první je pěkný rarach, a tak zatím snažení odkládá především z tohoto důvodu. Já sama mám malé miminko, které je zatím pohodové, tak uvidíme :slight_smile:
15. led 2012 v 15:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pisu po roce a všechno je jinak. Malej je totální sebevrah(všude vyšplhá, rozbíhá se na terénu a nemá vubec pud sebezáchovy) starší se zhruba pred 3 týdny uplne změnil. Rozmluvil se a je uplne jiný. Dá se s ním mluvit, je veselejší, mam z toho radost.
18. led 2013 v 19:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek