Jaký způsob výchovy upřednostňujete?

@amabilis To je smutný. Mně když hlídají rodiče, tak je taky občas musím upozorňovat, aby nebyli tak přísní. Ne že by mi dítě plácali přes ruce, ale prostě jdou cestou příkazů a zákazů a zakazují i to, co se u nás doma normálně může 😒

@llluckaaa S tím mám taky dost negativní zkušenost ☹ Já teď poslouchám, že už tu babičku nechce, protože je na něj hnusná. Dneska má přijet druhá babička, tak se moc těší (akorát škoda, že si sebou nemůže přibalit ještě králíky, slepice a kočky a psi, to by byla ještě větší legrace). Aspoň, že moje maminka má rozum. Sice taky preferuje poslušnost dětí, ale ne v tom smyslu, že by měli poslouchat jako pes, ale v rozumných mezích a to se mi líbí. Ono záleží na formě. Je rozdíl říct tohle nedělej a támhleto nesmíš, než tohle se nedělá, protože a támhle to se nedělá protože... A přitom není tak těžké změnit formulaci a trošku to polidštit.

@power700 ne nikdo se tu nechce hádat 😉 ale ten tvůj úvodní příspěvek je opravdu dost zavádějící, proto jsem tu psala to vysvětlení a rozdělení stylů výchovy, ty jsi tam sice správně popsala definici demokratické výchovy, ale pak jsi tam uváděla příklady liberální výchovy (to nezdravení, neděkování, žádné hranice....) a vydávala jsi to za demokratickou, která může na někoho působit jako nevychovávání, jestli tvoje známá neučí děti základům slušného chování,její děti si dělají, co chtějí, tak potom vychovává liberálně, volně. Pokud ty svoje děti pravidlům učíš s láskou, pochopením k jejich vývojovým potřebám a osobním příkladem, pak vychováváš demokraticky, pokud je to učíš příkazy a zákazy a tresty, pak vychováváš autoritativně. Hodně se tu mluvilo o klasické, staromodní výchově, tak ano, ta byla spíše založená na autoritativním stylu, hodně lidí takhle svoje děti dneska vychovávat nechce, ale zároveň neví, jak tedy dosáhnout té demokratické výchovy a bohužel velice často sklouznou k opačnému extrému, a to je liberální, volná výchova, Právě proto, aby se to nestávalo, je dobré podle mě si přečíst literaturu, která nám dává pár možností, jak postupovat jinak... jak tedy jinak dosáhnout toho, aby z dítěte vyrostl slušný člověk, který respektuje sám sebe i druhé, když na něho nechci řvát, přikazovat, zakazovat, ponižovat, bít, jak nastavit ty hranice, aby byly pro děti srozumitelné, jasné

ahojte, jen strucne: doporucuju knizky od Jiřiny Prekopové a jeji znama Teorie pevného objetí.

@gabtcha Prekopovou určitě, ale zrovna pevné objetí nám moc nešlo, to chce asi odborný přístup společně s psychoterapeutem

@reruna to nevim, nemuzu soudit, bo Editka je jeste mala a nemam tedy zkusenosti. Byla jsem asi pred mesicem na prednasce primo od Prekopove a ta tam rikala, ze dite se ma pevne obejmout a neznamena, ze ustane, at se klidne vyplace, ale zaroven citi tu jistotu, bezpeci...a klidnym hlasem na nej mluvit a at se klidne vyplace..jeste jsem knizku, co se venuje tomuto objeti necetla, ale chystam se..

Zajímavá kniha je Respektovat a být respektován. Ale je to běh na hodně dlouhou trať a hlavně tam není moc popsáno, jak se tímto způsobem chovat k miminům a batolatům, kde metoda samozřejmě ještě příliš nefunguje.

a jeste pridam jeden tip🙂 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/178161...

@amabilis O babičkách a jejich stylu výchovy bych už mohla psát romány ☹ Jedna babička by neustále stála Verunce za zadkem, aby se nedej bože někde neškrábla nebo neuhodila. Stojí nad ní i u jídla a říká, jestli nechce krmit!!! Ve třech letech, když je Veru cca od roka a půl schopná se najíst sama!!!! Nejraději by za ni i dýchala. Tak to je jedna babi extremistka. A druhá absolutně nerespektuje moje příkazy a přání a přitom je to moje máma, o které bych to před porodem fakt neřekla. Čekala jsem to spíš od tchýně ☹ Ve dvou týdnech dala Verunce fenyklový čaj, prý ji bolí bříško, uvařila ho z fenyklu z roku 1987, který našla babička ve špízce. Celou noc mi Verunka nespala, protože teď opravdu ji to bříško bolelo. Přišla jsem na to pozdě. O tom, že jí neustále cpaly dospělý kořeněný jídlo (např. roštěnky) a to od jejích pěti měsíců, ani nemluvím. Měla přísný zákaz jí cokoliv dávat, myslíte, že mě poslechla? Ani omylem. Pokaždé, když přijedou, tak jí přivezou bonbony nebo zmrzlinu a když řeknu, že před chvílí jedla, ať to do ní necpe, tak že je to jen bonbon a že z toho dělám vědu. A co se týče výchovy, Verunka je beran a tudíž palice, musí se na ni oklikou, přímý rozkaz neposlechne. To ovšem babička nechce nebo neumí pochopit. Takže tuhle šly na prochajdu, Verunka si postavila hlavu, že chce na mašinky, jenže babi ji asi dost hnusně odbyla (vím, že to umí, je na ni docela drsná, když nemá zrovna náladu) a Verunku jsme slyšeli vřískat přes celou ulici. Máma mi pak řekla, že tohle teda nezná a že jí dala na zadek, aby aspoň měla proč brečet!!!! Tak to jsem vylítla, protože tenhle argument je naprosto debilní (pardon za výraz)!!! Pak si stěžovala, že ona vezme Verunku na prochajdu a ona se jí za to takhle odvděčí!!!! Jako kdyby to tříletý dítě udělalo naschvál, řeklo si: "Tak a teď babičku naštvu" Nehledě na to, že nevím, jak u ostatních, ale když se naše děvenka vzteká (a že to umí), tak nezabere absolutně nic a nejmíň výchovná na zadek (zkusila jsem to dvakrát a teda efekt žádnej). Nezabere ani pevné obejmutí, nalákání na něco jiného, ignorace, vyhrožování, že přijde čert apod. Naštěstí už je tahle fáze za námi (doufám, že se nevrátí 😀 ), ale cca kolem těch dvou let, jsem myslela, že emigruju 😀 Takže tolik naše babičky.

@zuzik24 Jé, to je jak kdybys popisovala mojí tchýni. Stěžuju si, že Matýsek špatně jí (kromě toho, že je dost vybíravý, tak se i ve 3 letech chce nechat krmit), a ona mi pak vykládá, jak u ní pěkně jí. No a pak ji přistihnu, jak do něj cpe smažený květák s brkaší (všechno najemno nasekané jako pro mimino), Matýsek si s něčím hraje (aby odvedla jeho pozornost) a ona ho krmí 😠 No co, jsem zticha, nemá smysl se s ní a před ním hádat, ale u nás doma to tak fakt nefunguje - pokud sám nesní připravené jídlo, tak nemusí, nenutím ho, jen upozorním, že je to jeho problém, že bude mít hlad a nic jiného nedostane 😉

@amabilis ty jsi psycholog? Já jsem založila tuto diskuzi z toho důvodu, abych vůbec zjistila, o co jde a čekala jsem nějaké vysvětlení. Já psycholog nejsem a tudíž jsem se chtěla poučit. Toho se mi dostalo. Děkuji. Bohužel, jak říkáš, jsem to napsala dle tebe NEŠŤASTNĚ.

Také jsem zastáncem demokratické výchovy. Nastavit hranice, ale bez bití, křiku a neustálých zákazů. Než se narodila první dcera, tak jsem tvrdila, že nějaké plácnutí přece neuškodí, že i já tak byla vychovaná a neuškodilo mi to. Pak jsem si přečetla knížku Respektovat a být respektován (tehdy jsem si myslela, že jde o volnou výchovu, ale nechtěla jsem kritizovat něco, co neznám) a úplně mi to převrátilo názor. Hlavně když jsem se zamyslela, jak jsem se cítila jako dítě ve chvíli, když jsem byla trestána.
@amabilis já myslím, že RABR se dá aplikovat i na mimiko. Mluvit na něj, říkat mu, co se chystáš udělat a ne ho drapnout a někam odnýst. V podobném stylu je i knížka Nejšťasnější batole v okolí, to je zaměřené na děti od 1 - 4 let (mám výpisky ve fotoblogu).
@gabtcha zrovna Prekopová není můj šálek kávy 😒

A k tomu zdravení, děkování: neříkám dceři "Poděkuj", "Jak se říká?" Sama jí děkuji, prosím a ona to nedávno začala říkat sama od sebe. I tchýně chválila, jak to pěkně říká. Cizím lidem to neřekne, s nimi moc nekomunikuje, ale to určitě příjde i bez mého pobízení. Překvapilo mě, že taky začala říkat S dovolením, když potřebuje projít kolem mě a je málo místa. Zdravení na přivítanou jí taky nejde, teda babičky a dědečky pozdraví, ale od cizích se drží dál. Spíš jí jde pozdrav při loučení, řekne pápá, nebo zamává. Myslím, že při chování k cizím lidem to hodně ovlivňuje stud a nevím, čeho bych dosáhla, kdybych jí k té komunikaci nutila.

@reruna ano a o to mi šlo, dozvědět se o tomto tématu víc. Takže díky za doporučenou literaturu.

Ještě jsem chtěla napsat, že nemám moc ráda řeči typu: Lidi moc čtou, hledají na netu, stačí mi instinkt. V práci člověk taky potřebuje vzdělání, musí si dělat certifikáty, zkoušky, kurzy, tak proč si lidi myslí, že výchova dítěte je něco tak jednoduchého, na co si nic přečíst nepotřebují?

@zuzik24 to mám taky ráda tu větu: "dostal, aby měl proč brečet". Dcera mi jednou řvala na ulici, tak jsem čekala, až jí to přejde a kolemjdoucí paní jí řekla: "Taková pěkná holčička a brečí". Nějak jsem to nepochopila, to jako pěkný holčičky nemůžou brečet??? V tu chvíli mě bohužel žádná odpověď nenapadla.

U nás demokratická.

@reruna Ahoj, nám nikoliv vyloženě pevné objetí Prekopové, ale naše domácí verze objetí funguje dobře - malá se chodí sama vyplakat ze vzteku či jiné negativní emoce. Nabídla jsem jí kdysi náruč a tak se chodí uklidnit, ujistit, ... Asi to není klasika, ani jsem to nestudovala, ale dospěly jsme k tomu samovolně a funguje to skvěle. Pak si vždy v klidu o věcech popovídáme..

Nejlepší výchova dle mého "vzorem". Neznám a ani nechci znát jaké způsoby výchovy existují a pak se nějakým řídit. Líbí se mi jak to hezky popsala @berenika39. Dominiček je ještě malinký, ale čím více na něm sleduji jak je jeho chování podobné našemu.
Ano chci ať je slušně vychovaný a né proto, že se to musí, ale protože to prostě chce sám od sebe.
Chci a je to dle mého teď potřeba aby dítě bylo samostatné - ano pomáhat mu v určitých trablech, ale né mu krok po kroku ušlapávat cestičku.
Chci aby věděl, že né vše je zadarmo a že člověk nemůže mít všechno na druhou stranu ho chci naučit aby i někdy myslel sám na sebe.

@ffiinnkkaa k té výchově příkladem - nám se to tentokrát malinko vymstilo - mm s petrem pro mě chystali překvapení - a jako že mi nic nesmí říct, abych byla překvapená a měla radost. jenže Petr od té doby párkrát konstatoval: neřeknu, to bude překvapení (třeba na dotaz, jestli spal ve školce, nebo jestli si pamatuje, které kalhoty má ve skříňce na zahradu) 😀 😀 . Ale to jen tak na okraj, nic zásadního, to přejde🙂

Ad děkování - mám stejnou zkušenost jako @betelgeuzz - děkuju (když mi něco podává např., ale i za abstraktnější věci), začala děkovat úplně sama, někdy si to sice plete a děkuje, když si od ní nějaké dítě půjčí kyblíček 😀, ale chápe v jakých situacích se to používá. Nenutím ji a neříkám "poděkuj", v tomto věku to od ní ani nežádam. Věřím jí, překvapuje mě, že hodně věcí dokáže sama od sebe (s pomocí pozitivního příkladu), dobrovolně a hlavně vědomě, dřív než bych se pokoušela něco do ní drtit, aby to bylo jen na efekt. Pamatuju si, jak jsem měla knedlík v krku, když mě jako tříletou pobízeli, abych zazpívala TU písničku, jak ji hezky umím 😅 blok, just ne.
Slušnost hlavně není v naučených frázích, ale v nějaké vnitřní zažité úctě (ke všemu, k druhým, i k sobě). A v té pro mě spočívá výchova.

Nikdo se tu nepřiznal k "liberální" výchově (či spíš nevýchově), že by už dneska docela vymizela..? 😅

@berenika39 Přejde co?

@ffiinnkkaa myslela jsem to jeho zatajování skutečností 😉

@berenika39 Ale měl hezký důvod proč to tají 😀

@llluckaaa jééé, tak to moje tchýně dělá taky s tím krmením 😀 synovec 4 roky, ve školce a doma jí prý sám, ale když je na víkend u tchýně, tak se nechá krmit, sám jíst i pít odmítá 😝 a ona to omlouvá tím, že to je výjimečně jen když je u ní, ale u ní je každý víkend 😅 ale to je asi na jinou debatu proč on je u ní a jeho mladší sestřička s mamkou u druhé babičky 😖 to náš skoro 2leťák se krmí sám a pokud by to zkoušela i u něj, že ho bude krmit, tak bych "autoritativně" zakročila vůči ní 😀

Někdy koukám v "živě na jedničce" na psychologa Jana Svobodu - jeho názory se mi ve většině případů libí neviděla jste někdy některá?

@apollo11 no možná proto, že by na něj ostatní ukazovali "ty máš to nevychovaný dítě" 😅

@ffiinnkkaa mě byla asi před měsícem o víkendu zima ve stanu, a oni mi jeli koupit nový super spacák a že mi ho nedají doma, abych jako jela s tím, že zase budu mrznout, ale dali mi ho až v pátek večer před spaním. vydrželi🙂. partyzáni, hodný🙂.
omluva, mimo téma🙂

jinak mně se líbí demokratická výchova, ale musím se přiznat, že co nastoupilo fakt hustý období vzdoru, tak občas sklouzávám k autoritativní a celkem nekompromisnímu způsobu jednání (třeba to odnesení dítěte z hřiště za hlasitého zvukového doprovodu 😅 ) protože jinak to prostě nejde 😅 😒 a plácání přes ruku musím konstatovat, že nezabírá, ani když strká prstíky do zásuvky nebo si 10x schválně skřípne prstíky do dvířek u skříňky v kuchyni 😝 naopak se mi párkrát stalo, že mě přišel taky plácnout přes ruku 😅 takže v některých situacích si stále nevím rady jak na ně reagovat ☹

@berenika39 No každopádně jsem vzorem myslela, že nemůžu prostě po dítěti chtít něco když to sama nedělám a jen proto, že to tak chci já..No snad bude tahle věta pochopena 😀
Uvidíme co přinese čas 😉

zdravit, děkovat atd. musíme děti naučit . Upřimně jsem proti demokratickému stylu výchovy jak v rodině tak ve školách. Z praxe znám jak to dopadá.... Nejsem samozřejmě despota 😀 , ale naprostá svoboda u dětí opravdu vede spíše k nevychovanosti. Je možné, že jsou pak děti ctižádostvější a samostatnější a kdoví co ještě, ale pro mě jsou i jiné priority - vychovat slušného člověka co umí děkovat, zdravit, poslouchat a chovat se ve společnosti. ( to tyhle demokraticky vychované děti často postrádají, vadí mi , když přijdou na návštěvu a lezou mi v obýváku do skříněk kde máme naše věci a rodiče je prostě nechají ....).