Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Kamarádčin 3letý syn ubližuje mé dceři, máte zkušenost?

sunshine125
23. únor 2015

prosím o Vaše názory. Poslední dobou jsme se začaly dost scházet s kamarádkou,chodíme ven,jedna k druhé na kávu nebo obrážíme dětské akce tipu maškarní. Máme stejne staré děti (teď na jaře oběma 3) . Ona kluka , já holčičku. Problém je,že poslední dobou začal kluk mé dceři ubližovat. Nejdřív jsem to moc neřešila,aby se naučila takové situace zvládat sama,ale je to čím dál horší. Minule jí kousl do prstu,poškrábal... rve jí, kouše,sráží k zemi,když ona má hračku,on jí to sebere... Začínám se bát aby jí neublížil. Dnes už jsem ho vzala za flígr i já a řekla,že když jí bude ubližovat , udělám to samé já jemu. Dcera je zase docela flegmatik , vše si nechá líbit. Manžel i babička řikali , ať mu to vrátí,ale to ja jí učit nechci a evidentně se to i jí samotné příčí. Nějak nevím co s tím,kamarádka to vidí,ale sama asi neví,jak to dítě zvládnout. Má některá takovouto zkušenost? Jak jste ji řešily? Nebo jak byste ji řešily? Děkuji

leniczka23
23. únor 2015

@sunshine125 Ve 3 letech je už dost velký na to,aby se mu to dalo vysvětlit,já řeším to samé se synem,ale je mu rok a kousek,štípe mně i děti,jenže on je ještě malý,chytnu mu ruku,vysvětlím mu že nesmí,ale on ještě moc nechápe co způsobuje..ale ve 3 už to ví moc dobře..Musí zakročit kamarádka,byla by škoda kdyby jste se kvůli tomu přestali vídat..Mluvila si s ní o tom?Že se ti to už fakt nelíbí a že jestli s tím něco neudělá,nebo se o to aspoň nepokusí takže se nebudete vídat?Je taky možný,že má nějaké období a zase to přejde..Tohle je těžký no..my jsme s kámoškama domluvené,že se kvůli tomu rozhodně nebudem hádat,ale rozumně se domluvíme..Třeba ti kámoška řekne ať na něj zkusíš dělat bububu ty,třeba by to zabralo víc..ale musíte se domluvit..

tamarila
23. únor 2015

@sunshine125
A jak to vnímá dcera? Mám stejně starou, a podobné věci řešíme taky. Obvykle se řídím tím, jestli dcera má dané dítě ráda, nebo s ním moc chodit ven nechce. Taky má kamaráda raubíře, ale z nějakého důvodu ho má moc ráda a těší se na něho, takže to beru jako školu života. Taky jdou za chvíli do školky, a tam nikdo nehlídá kdo komu co sebral. Hádky a tahanice o hračky jsou v tomto věku normální - děti chcou obvykle to co má ten druhý, půjčovat ještě moc neumí. Ale zase vysloveně ibližovat bych jí nenechala, nevím jak moc je ten chlapeček agresivní. Zkus se domluvit s kamarádkou, že si ho "zhoukáš" sama, obvykle to působí líp než od maminky. Pokud dostaneš od ní svolení, tak na něho trochu pusť hrůzu a řekni mu, že malá je tvoje a nenecháš jí ubližovat, a že si ho pohlídáš. A že jemu by maminka taky nenechala ubližovat. Prostě bych se zeptala kamošky jestli můžeš zasáhnout a dopředu se domluvit jakým způsobem. Toto se mi osvědčilo v obou směrech (jsem na písku s povolením "seřvala" cizí dítko, a jednou když moje malá neustále házela písek na jiné dítě, tak zase dokonale pomohlo že na ni houkla ta maminka) Držím palce, takové situace jsou vždycky prekérky, matky jsou neobjektivní a zaujaté pro vlastní dítě ( i my) takže se těžko hledá cesta.

pajab
23. únor 2015

Měla jsem podobný problé. " Kamarádku " která měla stejně starého kluka 2,5 roků a navštěvovali jsme se na kafíčka, pokecali atd .... jenže potupem času její syn byl nevychovaný a začal nejen mého syna napadat a trápit. Ze začátku jsem to nechala být v tom že musí si to vyřešit sám že celej život nebude mít za zadkem maminku. Jenže se to stupnovalo a došlo to tak daleko že syn při návštěvě mi seděl celou dobu na klíně a nechtěl se hnout. Zjistila jsem že se potom pozvání k ní vyhýbám a vymlouvám. Jednou jsem to nevydržela a napsala jsem jí že se nemá zlobit že my dvě se můžeme stále bavit ale jedině bez dětí. Že si můžem sednout ven nebo zajít na procházku ale bez dětí a důvod proč . No myslela jsem to v dobrém, že nebudu se přetvařovat a chtěla vysvětlit a zkončilo to tak že se se mnou pohádala, nevzala to a dnes tomu jsou 2 roky co se nebavíme a na ulici děláme že se něznáme. Ikdyž je o vtipné když spolu ted naši synové chodí do školky a stejné třídy. Chtěla bych je dodat že to co píšu o ní ví celá vesnice a díky ted už 2 klukům agresivním ( ten druhý je prý stejný ) nemá žádné kamarády a nikdo jí to krom mě neřekl.

sunshine125
autor
23. únor 2015

@leniczka23
@tamarila
@pajab mluvila jsem s ni o tom. Mam dovoleno ho sjetna tri doby jenze to nepomaha a bit se mi cizi dite fakt nechce (i kdyz se mam co drzet). Vcera na maskarnim ji rval saty,hazel konfety do oci,strkal do ni,dupal na nozicky. Ale ja mam asi divny dite a ona si max pobreci a pak zase,ze chce s nima jit ven. Dnes jsme si ani poradne nepopovidaly,ale mam vyrvany hlasivky,jak jsem ho napominala porad. A kdyz ji srazil z odrazedla (ponekolikate) tak uz jsem ho opravdu servala a bez uspechu. On je celkove nevychovany.

pajab
23. únor 2015

Ta moje ex známa nedokázala ani pořádně zařvat a když už tak jen řekla klidně - Tome nechej toho .... to mě dokázalo vytočit nejvíc. Dívá se nato jaký je hajzlík a nic neudělá a když mi syn začl plakat nevěřícně kroutila hlavou proč jako řve dyt se ho Tomáš ani nedotkl .... Nemělo to cenu. Musím přiznat že jsem dnes i ráda že se nebavíme. Mám klid a nemusím se obávat toho že budu v kontaktu s jejíma klukama :-/ Já být váma, řekla bych jí to na rovinu a bud jí stratíte nebo naopak pochopí a bude děco s tím dělat. Trápíte tím hlavně svou dceru, ta se neumí bránit.

atinkaa
23. únor 2015

@sunshine125
uplne nerozumiem tomu...mam dovoleno sjet ho...ako cesky chapem..teda nie vyznamovo ale aky ma zmysel to aby si ty kricala, ci inak davala do late cudzie dieta....
😅 🙄
kamaratka vtedy robi co?
ty jej ho strazis?
lebo ak jo tak potom asi skor ako kricanie sa o Tom skusit s chlapcekom porozpravat
inak ak ide iba o kluka od vedle ...kus je v tomto pripade jedno ci je pani kamaratka alebo susedka...tak by som si najma zabezpecila vlastne dieta...teda aby jej po nozkach nestupal - da sa ju predsa zdvihnut na ruky..a ked tak k nemu by malo ist jasne nie - ostatne je skor na jeho mame, ktora by ho asi mala ucit ze su veci, ktore jednoducho cudzim detom robit nemoze ☹
No a co ty?
1 - dcerke vysvetlit ze toto si k nej nema nik dovolit ak je vo veku ako chlapcek - niekde som zazrela 3roky, ale nepatrala som ci tolko ma dcerka alebo ten klucik...tak urcite rozumie..a mala by vediet ze ani v skolke ani nikde si taketo spravanie nema nechat - plus sa asi dohodnut ak je skolkarka, co s tym moze robit ona...udriet spat nie je riesenie - ale urcite by som ju ucila - viedla k tomu, ze by mala mat doveru v teba stale ti povedat ak sa cosi take udeje+verit pani ucitelke ze taku situaciu zvlada vyriesit a teda oznamit jej to...kopa i dospelych to berie ako zalovanie...ale s ohladom na vek skolkarov...toto si nemozu deti riesit sami...teda zas v skolke by som chcela vediet ako to vidi, riesi pani ucitelka ktora ma deti na Starost.
2 - no a plus ta caka rozhovor s kamaratkou..aspon myslim ze to vhodne je...za seba..rozhodne by som to tak nenechala..taky rozhovor moze byt narocny, druha strana moze nepocut...ale vzdy sa da finalne aspon vyhnut danym situaciam...teda kontakt obmedzit...ak je dobra kamaratka tak myslim ze by mohla chciet pocut na to ze to nie je ok.

Kazdopadne drz sa.

sunshine125
autor
23. únor 2015

@atinkaa děkuji za názor. Píšu v příspěvku,že jsem se pokoušela klukovi vysvětlit,že ona je holčička a on nesmí nikomu ubližovat. Kamarádka to samé. Kluk ale asi nechápe. Takže proto mam dovoleno ho sjet. Já mám zlaté dítě,které skoro nezlobí natož aby někomu ublížilo (ano,ted na jaře jí budou 3). A neříkám to jako zaujatá matka,ale říkají to všichni. A ano,důvěru ve mě má a vždy příjde s tím co se jí stalo. A proto mi vyvstává otázka co s tím? Jestli třeba kluk nežárlí, protože kamarádka si občas s dcerou popovídá a vůbec k ní má pěkný vztah. Bavíme se tu více méně jen s nimi. A jak už jsem psala,dcera několikrát denně povídá,že s nimi chce jít ven a když se tak nestane (já nebo ona něco máme) tak pláče.

sikulik
23. únor 2015

@sunshine125 ahojky, myslím, že si kamarádka má srovnat své dítě a ne že ti řekne, že ho můžeš sjet. To si to pěkně usnadňuje. Měla by mu to vysvětlit ona jako máma, a když nebude poslouchat, tak holt nebude s tvojí dcerou kamarádit. Já mám syna 4 roky a dceru 2 roky, a taky stále vysvětluju a vysvětluju, občas plácnu, když už není zbytí, ale nenechám je, aby si ubližovali, dělali si věci, které se nedělají nebo, které se tomu druhému nelíbí a snažím se nikomu nestranit. Ona už se dcera naučila si nenechat nic líbit 🙂. Ale zatím se daří a ve většině případů se k sobě už chovají jako nejlepší kamarádi, tak snad jim to vydrží......

atinkaa
23. únor 2015

@sunshine125 s ohladom na svoje vlastne dieta za mna plati co som napisala
- ty vysvetlit dcerke
a kamaratke

cokolvek so synom je na nej 😉

sunshine125
autor
23. únor 2015

@sikulik tomu ji take ucim. Ale nevim,jak naucit nekoho aby naucil sve dite :D ono to totiz s kamaradstvim neskonci,protoze spolu od zari nejspis nastoupi do skolky.,jestli pujde vse tak jak ma

marca22
23. únor 2015

Hele a je to možný že by mu ta holčička předvedla pořádnou hysterickou scénu a pořádně na něj zaječela aby věděl chlapec že to přepísknul? Tohle u jednoho mýho divocha zafungovalo,on teda nebyl až takhle agresivní,jen do ní strčil,ale i tak,už to od tý doby nikdy neudělal 😀

sikulik
23. únor 2015

@sunshine125 pokud si ho kamarádka "nesrovná", a ty i tvá dcera se s ní i jejím synem chcete i dál stýkat, tak bych možná volila to, že kdykoli tvé dceři něco nehezkého provede, formou legrace bych mu dala jako pěstí do nosu, když to máš povolené, a schválně to jako učila svoji dceru, že mu má takhle jednu pěstí do nosu dát, třeba by ho to přestalo časem bavit. Ve školce si pak každý z nich najde spoustu jiných kamarádů a syna tvé kamarádky to brzo přestane bavit

sunshine125
autor
23. únor 2015

Dcera je o mesic mladsi a o hlavu vetsi nez on :D takze kdyby se vytocila a jednu mu ubalila,tak to kluk pochopi lepe nez z tisicereho vysvetlivani. Ale jak jsem psala,dcera je flegmous a i kdyz ji ucim a rikam "tak mu to vrat" tak ona nechce... Dekuji Vam za nazory,zkusim si promluvit se vsema trema

amazonka.k
23. únor 2015

@sunshine125 No, kluci tohle prostě dělají, blbým způsobem, ale projevují tak o holku zájem 😀 Tohle je záležitost Vaší kamarádky, musí ho krotit ona sama, je to její dítě. Bohužel to taky trochu znám a je mi vždycky strašně, když syn někde někoho strčí, málokdo pak s námi chce ven 🙂 Je to ovšem jen etapa, která za čas sama odezní. Tedˇ je opravdu jen na kamarádce, aby se snažila, dobře zabírá : jestli budeš .... ubližovat, budeme muset jít domů a pokud nadále bude pokračovat, pak ho opravdu vzít a jít s ním domů. Za čas to pochopí...

amazonka.k
23. únor 2015

@sikulik Já bych dceru násilí neučila, to taky není dobrý způsob, nakonec bude mít tazatelka problémy s tím, že si dcera bude řešit konflikty s dětmi pěstí do nosu a nadávat bude moci jen sama sobě 🙂

sunshine125
autor
23. únor 2015

@amazonka.k to si prave take myslim,ale zase nechci aby se neumela branit.

amazonka.k
23. únor 2015

@sunshine125 Život jí naučí sám, ona si na to za chvíli přijde sama 🙂

tamarila
23. únor 2015

@sunshine125 Pokud ti za to kamarádka stojí a nestaví se k tomu úplně zády, tak bych asi vydržela. Míru toho co se děje ovšem znáš jenom ty, takže třeba bych to nedala. Samo vydržela neznamená nechat ho ať jí provádí co se mu zamane, shazování z odrážedla je nebezpečné a taky bych to netolerovala. Ale jak píše @amazonka.k - jde o období. Když byl mojí dceři rok, tak kamarádčina skoro tříleťačka ji neustále strkala zepředu, a děsně se jí líbilo jak padá dozadu na hlavu. Bylo to nebezpečné, pro mě zraňující a nechápala jsem takovou zlobu. No, uplynul rok, a tatéž holčička se k mojí nyní tříleté chová jako nejlepší pečovatelka. A moje tříletá se jí občas odvděčí nějakým bouchancem nebo jiným úletem. V tomto věku ty děti ještě moc rozumu nemají, a jak jsou hodné nebo ne je dané i dost naturelem a povahou. Znám i děti co je vychovávají opravdu velice důsledně, a přesto jsou hůře zvladatelné. (jsem úča, takže znám dětí dost ) S věkem se to zlepšuje, i divočáci si začají uvědomovat důsledky chování. Je to na tobě jak moc to tebe a dceru trápí, versus jestli si s kamoškou rozumíte. Třeba se tomu jednou zasmějete, až se vaši puberťáci budou vodit za ručičku .o)

sikulik
23. únor 2015

@amazonka.k no já jsem to myslela jen jako legraci, aby děti pochopily, že je to sranda, ale aby pochopily, že se to nedělá 🙂

niko119
30. čer 2015

Momentálně řeším to samé. S kamarádkou se scházíme několikrát v týdnu. Můj syn má 3,5 roku, její syn je o rok starší. Chce s námi chodit ven, často přesvědčuje maminku, aby nám zavolala, jestli jdeme ven. Říká, že se těší. V poslední době ale malému dost ubližuje a napomínání nepomáhá. Malý mu nic nedělá, např. si v klidu hraje, nebo jezdí na odrážedle... Její syn je chvíli v pohodě a pak z ničeho nic začne malého popichovat, křičí na něj, napadá ho (bere mu hračky, tahá, shazuje, hází po něm věci, bije...). Řekla jsem mu, že s ním nebude chodit ven a že se s ním nebude malý kamarádit. Na chvíli to zabere, ale pak (ještě v ten den nebo další den) to začne znovu. Kamarádka se mu v klidu snaží domluvit (,,nech toho, to se nedělá, neubližuj mu..."), nechce být za matku "tyranku", která řve a bije své dítě atd. Udělat to můj syn, tak už se asi neudržím. Mám pocit, že tady domluva nestačí. Kamarádka je fajn a jsem za ní ráda, ale nevím co s jejím synem. Ve školce se prý chová normálně a k ostatním dětem se tak nechová.

barinkas
30. čer 2015

máme to taky tak, jen bohužel u nás ubližuje moje skoro 3 letá princezna... Ze začátku je andílek, pak ji nevím, něco přeskočí v hlavě a šup... hlavně teda škrábe a štípe. Nejen děti ale i zvířata. Má ráda pejsky, tak vždy dělá malá, po chvíli už ho tahá za srst, chňape po něm, a ještě říká že má bebi... směje se tomu. Domlouvat taky nepomáhá, dát na zadek taky... když trochu přitvrdím, tak chvíli řve, po chvíli se oklepe a znova...
Dál kolem někoho jen projde a žďuchne do něj... už ji to občas někdo vrátí, ale efekt nula, dělá to pořád.
Takže tohle nedělají jen kluci, ale holky taky.. Občas se už bojím s ní někam jít, bo nikdy nevím, co zas provede, až se pak stydím....

pevetra
12. únor 2016

Diky za tuhle diskuzi. Mam podobny problém, hodného dvouletého synka, který se neumí bránit,a ja ho nechci nechat bit, tak ho bránil sama. Se dvama kamoskama uz se kvůli malým agresorum nestykam a třetí ma taky zlobivce, ale když malyho napadne, tak ho zklidni. Ale stejně u nich na návštěvě se malej ode mě skoro nehne 😌 je možný, ze nepotřebuje kamarády?

jancip
13. únor 2016

Mám bohaté zkušenosti z opačné strany. Jsme tři kamarádky, které máme stejně staré syny (4roky) a vidíme se téměř denně. Kolem 3 let to byl jeden velký boj. Byť s jinými dětmi to bylo v pohodě, tihle naši kluci se rvali o sto šest. Při tom se chtěli pořád vidět. V iniciaci nesvárů se různě střídali. Co za sebe doporučuji:
1. Být pořád ve střehu (nelze klidně popíjet kávu) a sledovat, kdo jak začal, abychom pak neviděly spor v průběhu a někomu tak neukřivdily (důležité v případě, že jedno dítě něco byť malého udělá a to druhé mu to vrátí nebo si to nenechá líbit a to první začne řvát nebo si stěžovat mamince, pak se za agresora považuje neprávem to druhé dítě)
2.Nespolhat na to, že si to v tomto věku vyřeší sami. Vyhrál by ten silnější. Potřebuji ještě cítit oporu v dospělých, aby nám pak mohly i dál věřit.
3. Netrestat je fyzicky, ani jim tím nevyhrožovat. To nedává smysl. Napomínáme je, že se nemají bít a pak je zbijeme?
4. Nenavádět je, ať si to vrátí. Pokud tedy chceme učit nějakému odpuštění, toleranci a ne postoji oko za oko, zub za zub, jak to bylo ve starozákonní době.
5. Pokud nefunguje domluva (jakože mnohdy ne), pak učení důsledkem. "Ubližuješ někomu? Pak jdeme domů a kluci si budou hrát bez Tebe". A pravdu to dodržet.
6.Na hračku má právo ten, koho je, pokud se nemohou domluvit. Půjčování nevynucovat, ale učit, že je to mezi kamarády hezké se podělit o hračky.
7. Trpělivost, trpělivost, vysvětlovat a vysvětlovat.
8. Tříleťáky neoznačovat za nevychované a agresivní. Ano, tříletý už to chápe lépe jak roční, ale období vzdoru dokáže divy.
9. Věkem se hodně věcí spraví (samozřejmě s našim přičiněním, nemůžeme to nechat jen tak, že se to spraví samo).

bureska
19. dub 2016

@jancip děkuji za příspěvek a zakladatelce za diskuzi!
Jsme ted se synem ve stejné situaci a trápí to i mně, syna i kamarádku. Ubližuje mu její 4 letý syn a nevíme co s tím, jiné děti prý nebije, jen syna.
Vše co popisujete zkoušíme, bezvysledně. Už nevím co s tím

Sem začni psát odpověď...

Odešli