Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Kárala mě paní na ulici kvůli výchově

nemlal
23. srp 2018

Ahoj,

chci se podělit o svůj dnešní zážitek, protože to ze sebe potřebuju dostat.
Mám batolátko, je mu rok a půl, přišel za námi dnes můj kamarád, tak jsme šli ven.
Prcek má teď problémy s usínáním a přes den neusnul, takže byl podrážděný. Do toho jsou ta hrozná vedra, asi se necítil nijak moc dobře. Protože měl špatnou náladu, nechala jsem ho lézt venku na lavičce, aby se trochu rozveselil.
Jenže chtěl pořád na zem a ještě nechodí, nechat ho na tom špinavém chodníku jsem nechtěla, takže jsem ho zvedla.
No, brouček se naštval a začal se vztekat. Ale jak! Byl to opravdu pořádný hysterák, hrozně moc plakal, nedal se uhoupat, utišit, nic. Vzpouzel se, až jsem se bála, že mi vypadne. Dala jsem ho do kočárku, že se snad uklidní.
To už se úplně zalykal pláčem, já se k němu přivinula a objímala ho, ale to se mu nelíbilo a začal mě odhánět.
Obvykle se nám podaří se spolu domluvit, ale dnes jsem ho naštvala a jak už byl unavený, byl z toho opravdu neuvěřitelný pláč, na několik minut, ještě nikdy takhle neplakal. Byla jsem z toho úplně v háji, že moje malé pláče, cítila jsem to jako svoje selhání. Nakonec jsem se sama rozbrečela, protože to bylo opravdu neuvěřitelné, nedal se uklidnit a když jsem ho chtěla vzít do náruče, plakal ještě víc.
Okolo šla nějaká dáma, která si asi myslela, že dítěti ubližuju a hned se vložila do situace.
"Proč ho nevezmete na ruce, to čekáte, až omdlí?"
Kamarád se zastal: "On už na ruce byl a nepomohlo to."
Já jen začala o to víc bulet, byla jsem opravdu úplně vyřízená.
A paní tam stála a stála, snad celou věčnost, a zírala na nás. Po hrozně dlouhé době nám ještě oznámila, že to není normální.

Když jsem byla malá, matka mě týrala. O to víc se snažím být dobrou mámou, svého syna miluju nade všechno na světě, jako každá normální máma.
Normálně je prcek úžasně hodný, dneska neměl den.

Řeknu vám, že kolikrát jsem měla chuť taky nějaké matce něco říct. Inu, po dnešku si to asi dobře rozmyslím. Ta paní to jenom celé zhoršila, já jsem se pak cítila tak strašně. Jako by nestačil ten příšerný zážitek s malým.
To je asi jako když mi sousedi začali tlouct vidličkou do topení, že mi brečí dítě. Pro případ, že bych si NÁHODOU NEVŠIMLA. Jako by nestačilo, že brečí malý, ještě mi k tomu zahrají sousedi na topení.

Abych to shrnula, asi je lepší se ozvat, asi je lepší někoho zbytečně rozhodit, než nezasáhnout, když někdo ubližuje dítěti.
Jak jsem psala, byla jsem týrané dítě a nikdy nikdo mi nepomohl, tehdy bych za to byla opravdu vděčná. Celé dětství jsem doufala, že mě někdo zachrání a že půjdu do děcáku, kde mi bude líp.
Ale je dobré zjistit, co se děje, protože situace mohou navenek vypadat jinak, než jaké jsou. Kdyby paní líp obhlídla terén, nebo se místo kárání pokusila pomoct, mohlo by to být pro všechny mnohem příjemnější.

alkuska
23. srp 2018

Určitě jsi skvělá matka, nic si z paní nedělej. Někteří lidi jsou prostě takoví, kecají do čeho nemají a co by měli řešit, to nevidí.

nemlal
autor
23. srp 2018

alkuska: Děkuju. 🙂 Potřebovala jsem nějaké to vlídné slovo.

zuzalinkak
23. srp 2018

Lidi jsou všelijací, nic si z toho nedělej. Taky mám dost zážitků, ale já jsem teda co na srdci, to na jazyku a nevhodné řeči hned dotyčnému řádně vytmavim.
Ale jsou i vlídní "kolemjdoucí". 🙂 Dnes mě zastavila paní, aby se podívala do kočárku a zeptala se jak je děťátko staré a přála nám zdraví a štětí. Moc fajn. 🙂 Přeju ti už jen takové. ;)

calvac
23. srp 2018

@nemlal Jeee,bud v klidu. Mne jednou pani rekla,ze mam jit se synem ihned k doktorovi,ze neni v poradku. Mel totiz v obdobi vzdoru kvalitni hysterak uprostred chodniku a ja si ho nevsimala (uz jsem mela odzkouseno,ze to je jedine reseni). Babu jsem poslala do haje. Lidi jsou ruzni a zejmena ti starsi uz si nepamatuji,jake to bylo,kdyz meli oni deti. Jinak deticky nas proste i zkouseji. Proste chteji obcas zjistit,co vydrzime. Bud v pohode,takove lidi neres. Drz se!!!!

bacika
23. srp 2018

@nemlal Vůbec to neřeš, paní chtěla asi vypadat moc důležitě a vůbec si neuvědomila, že spíše více stresuje než pomáhá. Jsi určitě skvělá máma. Tak malý neměl svůj den a prostě to nedopadlo úplně nejlépe, ale teď to chce se uklidnit a hodit to za hlavu 🙂.

myshoun
23. srp 2018

někdy se snažení být perfekní prostě vymstí... Nebojte, tohle se stává dnes a denně. Nenechte se jednoduše rozhodit, na dospělého většinou zabere asertivní fráze, "syn nemá svůj den, ale zvládnu to sama, díky za zájem" a jednoduše ho "vytěsnit". Zaměřte se na děcko, sama jste řekla, že byl unavený plus to děsné vedro, to že jste ho dala do bezpečí kočárku byl dobrý krok, kolikrát stačí konejšivý tón hlasu, lahev s pitím, nebo muchláček na usnutí a po několika minutách je klid... Tím, že ho vezmete do náručí a "zbavíte ho svobody pohybu" prcka spíš rozčílíte. Představte si sebe, když jste vzteklá a někdo vás obejme a vy se nemůžete hnout... chce se to naučit předvídat tyhle situace a naučit se jim předcházet, potřebuje to fakt jen trochu času. Nic si z dnešního zážitku nedělejte, neznám nikoho, komu by se to nestalo 🙂

saoirse
23. srp 2018

@nemlal Do výchovy se matkám cítí být povolaný snad úplně každý! Cizí lidé na ulici mají potřebu vstupovat do ryze soukromých záležitostí, jakmile se to týče rodičovství. Nikdy jsem tohle chování nepochopila. Kdybyste byla konfliktní a k dítěti se nechovala adekvátně, těžko říct, jestli by paní zareagovala, asi ne, bála by se a přešla to. Takhle jste se rozsypala a paní si ještě kopla. ..Držte se, mám za sebou pár podobných zážitků, děti mám čerstvě tři a opravdu vzbuzujeme pozornost (a o to víc reakcí ), ač jsem vůči okolí troufám si říct velmi ohledupná matka, nevyžádané rady si v poslední době docela často vyslechnu...Učím se to filtrovat.

saoirse
23. srp 2018

@saoirse -cítí být povolaný kecat- tam mělo bejt

westie
23. srp 2018

@nemlal Myslim, ze pani mela sama nejaky velky vnitrni problem a takhle si to potrebovala kompenzovat. Rozhodne ona sama nemuze byt ve svem zivote spokojena, kdyz se chova takhle. Zkuste se na to podivat tak, ze je to vlastne nestastny clovek a zkuste ji odfiltrovat, vy delate vse, co umite a takove situace se proste stavaji. Pokud se mohu podelit o mou zkusenost, hodne synovi vysvetluju, proc delam to co zrovna delam - napr. nechci, abys lezl po zemi, je to tu spinave, ale rozumim ti, ze je to na zemi prijemne. Ze zacatku to nemelo moc efekt, nejdriv jen reagoval na vlidny ton hlasu, ted (21 mesicu) uz vetsinou chape a domluvime se. Pokud to jde, snazim se nabidnout alternativu - napr. nemuzes lezt po zemi, ale tady kousek dal na travu ti dam deku/plenku/rozlozeny svetr a tam si muzeme spolu sednout. Ale je mi jasne, ze je kazde dite jine a jeste se vyviji v case, takze to, co u nas platilo dnes, nemusi zitra fungovat vubec🙂 A pokud jste nechtela zkusenosti v podobnych situacich, ale jen se vypovidat, tak se omlouvam za nevyzadnou radu a jen reknu, at se na babu vykaslete a uzivejte si mrnouse!🙂

avlin
24. srp 2018

Maminka jste úžasná, a každá z nás dělá to nejlepší pro své dítě. Za mě mi okolí může vlézt na záda, obzvlášť ti kteří radía přišli do prostřed situace. Těm poděkuji se slovy, že děkuji, ale zvládnu to i bez jejich pomoci. Občas přidám ještě, víte oni děti prostě někdy pláčou. Jinak tvou situaci znám loni když bylo dceři 5 měsíců a první dny velké vedra tak prokňourala celý den ale to bylo něco, hysterický pláč střídal kňourání, usnula max na 15 minut pak se zase probudila a to celé pořád dokola 🤭 také mě jedna paní upozornila, že pláče. A já ji říkám že v takovém vedru se mi chce taky plakat, jen už to umím říct jinak. Otočila se a šla.......

natysnovec
24. srp 2018

@nemlal vis kolikrat me dcera spustila hysterak na verejnosti az lidi koukaly??A co je jim do toho...oni nevi ze ty jsi skvela maminka a pro maleho udelas cokoliv jako ja pro svoji dceru.Tak jako my tak i nase deti nemaji kazdy den svuj den.Si skvela a na ostatni se vyprdni...Ja tedy nabyla tyrane dite,ale mela sem tatinka(mam)ktery mel oblibu me mlatit.Ac strizlivy nebo opily.A moje mama se me zastala ale to bxlo vse nikdy ho neopustila.Vzdy se k nemu vratila.Bylo to sileny...Hrozne sem se ho bala...Ano moje mala 3 rocky dostane na zadek ale nikdy nedovolim aby ji nekdo bil tak jako jsem byla bita ja.Proste a jednoduse urcite jsi skvela Maminka a s ostatni posly do prislusnich mist a at si hledi sveho...a n8c si s toho nedelej!!!Posilam ❤❤

frndafrrr
24. srp 2018

Chápu, že se snažíš být dobrou mámou, která také (samozřejmě na vyjímky) ne, ale zkus trochu polevit. Snažit se být tak perfektní a mít vše pod kontrolou, že tě hysterák rozespalého, mrzutého prcka dožene k pláči a všetečná paní k ještě většímu, není úplně v pohodě. Takových situací ještě bude... Hysteráky a vztekání k dětem a jejich zdravému vývoji patří a dokazovat cizí ženské na ulici, že si perfektní máma přece nemáš zapotřebí...

nemlal
autor
24. srp 2018

Děkuju, lidi, tohle mi fakt pomohlo.
No, dneska už jsme oba v pohodě, malý už ani neví, že měl nějakou krizi.
Už dlouho mě něco tak nesebralo. Já normálně chytré lidi na ulici filtruju, nebo pošlu do patřičných mezí, ale včera jsem se sesypala.
Ale aspoň jsem se večer vyprdla na racionální stravu a dala si dortíček na nervy. Hmmm, dámy, ten byl!!! 🙂

@westie: Taky to tak dělám, většinou to pomáhá. Aspoň mám pocit, že se už docela domluvíme.
Zdá se mi to jako nejlepší metoda, nenásilná a neautoritativní.
Včera to bohužel úplně nedopadlo.

lenula4
24. srp 2018

Vůbec nic si z toho nedělej, lidi mají někdy potřebu si "rýpnout". Ty ale víš nejlíp jak to bylo a jaká jsi maminka, a syn to určitě ví taky a neměnil by 😉
Párkrát jsem si taky vyslechla nejapné poznámky, taky mě to dost mrzelo, ale už si z toho nic nedělám, já nejlíp znám své děti. Jednou na pískovišti si děti hezky stavěly bábovky, po chvíli si ale všimly párek důchodců sedící na lavičce a začly k nim běhat a ukazovat jim hračky, na to jim odpověděli "běžte si támhle za maminkou, ta si vás vůbec nevšímá". Zírala jsem s otevřenou pusou, já byla ráda, že si chvilku hrajou samy, že mě jednou nepotřebují a že sedím! Na očích jsem je měla samozřejmě furt, nečekala jsem takovou reakci od nich, jinak bych je od nich hnala pryč. A hned se mi začlo honit hlavou "jsem dobrá máma?" Jenže já vím, jak moc se dětem věnuju, jak si hrajem a všichni víme, že nám jsou děti v patách i na záchodě a takové vzácné chvilky kdy si dokážou hrát samy je docela málo.
Takže hlavu vzhůru

tulikiss
24. srp 2018

clovek se driv nebo pozdeji musi naucit takove lidi s usmevem poslat do prd.le... ja taky vzdy silene resila kdyz mi nekdo neco rekl a pak kdyz sem cekala Elisku a Jirik mel rok a pul jsme sli po chodniku a malej se rozbehl do silnice, rvala sem a nic tak sem se rozbehla a musela ho strhnout na zem, protoze jinak by ho sejmulo auto. No dodrena sem byla ja jemu nic nebylo ale pani co stala asi 2 m od nej a jenom cumela a nic neudelala pak na me zacala silene sproste rvat. Pry jak sem si mohla dovolit shodit dite a ze na me zavola socialku a policajty a ze by me mel nekdo zebrat i to decko v brichu a pak me sterilizovat a jaka sem pi a ku.... ja sem klidas ale v tu chvili mi doslo ze takhle se mnou nikdo jednat nebude... tak sem na pani zarvala, ze kdyby nebyla uplne blba a syna pred silnici zastavila, kdyz uz ma potrebu se srat do cizich lidi, tak sem ho nemusela strhnout na zem. taky sem ji rekla at okamzite prestane byt sprosta, protoze je tu male dite a at si zajde na ocni kdyz nevidela ten nakladak ktery malem maleho srazil... od te doby sem pochopila, ze proste cloveke se musi umet za sebe postavit a nedovolit cizim lidem aby si k nemu dovolovali... jako perlicka pani sem ted po 5 letech potkala v praci kdyz si sla k nam na urad podavat zadost o formular A1 a rikala mi jak sem ji povedoma, ale ze nevi odkud se zname 😀 ja vedela hned kdo je

codal
24. srp 2018

@nemlal někdy se holt nezadari, dcera už mi taky jednou ležela na chodníku ve velký kaluži a odmítala vstát (jsem v pokročilém stádiu těhotenství a nějak se mi nedařilo ji zvednout)... Tak tam ležela a já čekala až ji to přestane bavit.. nikdo se neozval,ale ty pohledy😀.. asi bych se paní zeptala, jestli mou dceru porodila, že ji tak dobře zná a že jestli chce, nominuju ji na matku roku a dám jí adresu,aby mi občas přišla pohlídat... Miluju chytré matky, ktere přesně vedí co mě dítě potřebuje:-/... V životě by mě nenapadlo se někomu vměšovat do vychovy nebo do takové situace a od té doby, co jsem máma, tak mám velké pochopení pro maminky s plačícími hysterickými detmi a vždycky obdivuju, když to nějaká maminka ustojí bez křiku a v klidu...

nemlal
autor
24. srp 2018

Je vtipné, že mi všichni moudří lidé říkají, jak své dítě rozmazluju a pak dostanu sprchu, že ho vůbec nemazlím 🙂

Kamarád je nevyléčitelně hodný a ubytoval u sebe svou kamarádku, alkoholičku.
Šli jsme do restaurace oslavit mé státnice, tak ji vzal s sebou, aby mu doma nepila.
Ona mi hned začala říkat, jak to dělám blbě a že syna strašně rozmazluju, jak je možné, že ještě nechodí, starat se o něj ona, už by chodil a že ona bere děti u huby a jak jí to jde... no a nejvtipnější na tom je, že jí, skvělé matce, sociálka její tři děti zabavila.
Někteří si prostě nevidí do huby.

Já jsem taky nemusela bulet, ale bylo toho všeho hodně najednou a moje nervy to nevydržely.
Příště už je pošlu do... víte kam 🙂

@codal: Tak to je teda strašná historka. Hlavně, že si dovolí takhle řvát a sama nepomůže.

dzungala
24. srp 2018

Zajímavé téma! Zdravím autorku, kolemjdoucí chytrolíny a pindaly příště poslat do Ruska, tam pořád potřebují chytré lidi a pomoc zvenčí.

Přidejte prosím další podobné zkušenosti, velmi se u toho bavím!

Moje dcera měla v roce a půl na týden sádru až nad koleno, protože ji tatínek vozil na nosiči na kole a samozřejmě mu dala nohu "do špic", jak se říká, takže jsme ji krkolomně vytáhli a jeli na rtg, tak si nebyli jistí, tak měla na týden tu sádru jako fixaci. Já měla úplně ve stejném věku zlomenou nohu a přesně z této činnosti, otec mě vezl do jeslí na nosiči kola a já jsem dala nohy do špic. Jasně, měl být tatínek opatrnější, ale nedal na mě, možná to znáte, když se manžel cítí uraženě, když ho na něco ohledně bezpečnosti dětí upozorníte.

Byla jsem s dcerkou na zastávce, ona tu nohu v sádře, normálně lítala a chodila a přišla paní, která měla potřebu něco prostě pindnout. Tak začala velmi teatrálně: "Proboha!, dokážete si představit, jak se asi teď malá cítí? Jak musí trpět? Kdybyste Vy měla někdy nohu v sádře, tak byste viděla! Co jste jí udělali? To nemůžete dát pozor na tak malou holčičku?"

Nevím ovšem, jestli sem můžu napsat, co jsem jí na to řekla. Raději to psát nebudu. Ale do Ruska jsem ji neposlala a slušná jsem taky být nedokázala. Ale řekla jsem to s ledovým klidem a velmi nebezpečným tichým tónem, takže se paní bleskově dekovala a zapomněla, že někam chtěla jet autobusem.

Tehdy mě to posílilo a dnes si od takových lidí nenechávám nic líbit. V Rusku stále místa dost, stačí ty stepi osídlit. A chybí tam vychovatelky v ústavech. Tam posílám podobné plantaly dnes.

Těším se na další zážitky a jak jste je řešili.

Autorko, čejk it ízy😉

saoirse
24. srp 2018

@nemlal Já se takhle jednou rozbrečela na veřejných záchodcích 🙂) Neprospaná noc, náročné dopoledne, vzteklý děti s sebou a do toho mi ujel sporadicky jezdící autobus, spousta blbejch maličkostí. ..Paní, co tam pracovala byla skvělá, slovem úplně spontánně podpořila, zareagovala nesmírně chápavě 🙂 Přeju, ať potkávate takovéhle lidi, občas má prostě každej rodič dost a holt záleží na tom, na koho narazíte 🙂

dzungala
24. srp 2018

@nemlal

A taky v takových případech platí pravidlo "Na pitomou otázku, pitomá odpověď", to zase umí můj muž. Na otázku "To čekáte, až omdlí?" bys mohla odpovědět: "Ano, přesně, ale nějak mu to trvá, nejspíš mu budu muset pusu ještě ucpat kapesníkem. Když se pak dlouho neprobírá, tak ho píchám špendlíkem do paty. Nemáte náhodou zicherku? Promiňte, včera jsme ho málo zbili, tak si dnes vyskakuje, ale za chvíli bude klid, nebojte." Nebo tak něco... Takto řeší podobné situace můj manžel.

pincola
24. srp 2018

Nejvíc do všeho kecaj ty, které to nejvíc povoraly u svých dětí! Nevíš, jestli ta ženská sama nemá děcko v ústavě, jestli z něj nemá kriminálníka, jestli vůbec děcko má.

chiara75
24. srp 2018

Nic si z toho nedělej. Je to asi období vzdoru, ještě to může přijít. Kamarádka to zažila také včetně dotírání sousedů. Může trvat 2-3 měsíce (ale třeba to bude jen párkrát), je to běžné a s tebou to nesouvisí. Psychicky je to extrémně náročné, zkus zhluboka dýchat, když se to děje...Možná o tom něco zkusit dohledat, aby tě to zbytečně nestresovalo. Možná ti to připomnělo tvou situaci a znejistilo tě, jestli to nepřenášíš na své dítě, ale neboj, určitě ne!

dzungala
24. srp 2018

Než jsem měla vlastní děti, byla jsem nechápavá a netolerantní k jiným matkám v podobné situaci, říkala jsem si, že mají nevychované děti apod. A že já bych na dítě nikdy neřvala na ulici a tak.😀

Člověk to pochopí, až to sám zažije. A děcka z toho vyrostou. Někdy až moooc rychle. A to ví všechny, co mají děti.

mourovatakocka
24. srp 2018

@nemlal Kráva blbá plesnivá. Taky jsem takhle dostávala rady a to mám menší miminko. Kdyby se lidi starali každý sám o sebe... Když opravdu o něco jde, každý se kouká jinam, ale podobných čarodějnic běhá po světě. Jsi sqělá máma a snaž se nenechat jednou krávou rozhodit !

mourovatakocka
24. srp 2018

@dzungala Uaá 😂 to by bába rovnou volala švestky 😂

dzungala
24. srp 2018

@mourovatakocka

Tak ať. Počkala bych, pak bych jim řekla, jak to bylo (samozřejmě až se paní vybleje jako první), sázím na to, že by to pochopili. A pak bych navrhla, ať si paní Všetečka zaplatí výjezd PČR za svoje, když strká nos do věcí, o kterých nic neví. A chtěla bych, aby se mi v přítomnosti PČR legitimovala, ať vím, s kým mám tu čest.

dzungala
24. srp 2018

a samozřejmě taky písemný záznam z výjezdu PČR. Myslím, že příště by držela pysk...

ariadna12
24. srp 2018

Pani bych poslala do p.....e. Zkus na netu zjistit ruzne uklidnovaci techniky deti, treba zmena cinnosti, zpivani, noseni na rukou, noseni v nositku, dat treba detskou krupku, nebo treba vypeckovanou blumu, at se zabavi. Vim, ze je to ale tezke, mame dite, ktere rve jako tur a hysteraky dobre znam. Kolikrat je mi taky do breku, ale je to moje dite, nedela to schvalne.

dzungala
24. srp 2018

Ony ty hysteráky jsou, jak tu již někdo psal, přirozený vývoj, takže prostě přijdou. Dávám stranou, jestli je to tím a tím (že třeba dítě nedokáže říct, co chce, tak se vzteká, horko, žízeň, hlad, chce si prostě prosadit svou atd.). Prostě a jednoduše troufám si říct, že to každá zažila. Dřív jsem fakt nechápala, situace, kdy dítě leží v obchoďáku na zemi, kope nohama, vřeští a matka dál nakupuje. Teď už tomu rozumím. K tématu by bylo to, že hysteráky nastávají a jak na to reagují lidé na ulici, na veřejnosti.

Mám dvě zkušenosti: staří většinou zapomněli, že měli děti a co ty děti dělaly, takže rozumbradují a tváří se pohoršeně. Pak jsou lidé (muži i ženy), podle jejichž reakce okamžitě poznám, že mají děti a že ty situace dobře znají.

Nejstarší už má 3 roky, takže už to moc nedělává, ale její specialitka byla udělat hysterák (rádoby bezdůvodně) v dětském centru. Domluva samozřejmě v takovém stavu není možná, takže pak pomáhalo jedině vzít vzpouzející, kopající a vřískající děcko pod paží a valit domů. Jednou jsem to zkoušela vyřešit na místě a bylo to fakt o nervy (nejen ty moje). Takže lapnout a odsmyčit někam bokem (k autu a domů). Manžel jednu dobu odmítal dceru brát do dětských koutků, protože se za ty její scény strašně styděl. Jednou jsem ji zase tak odnášela urychleně mimo lidi k autu, kopala (já už s břichem se druhou), ječela, řvala jako bych ji unášela a ubližovala jí. Bylo mi trapně jako vždy, ale (a to je ta druhá reakce, se kterou se setkávám) viděla jsem jen soucitné pohledy ostatních rodičů, kteří byli evidentně rádi, že teď to dělá dítě někoho jiného. Jeden pán se na mě usmál a řekl mi: "jo jo jo, hysteráček, to známe, unesete ji? Nechcete pomoct?"

A tak se většinou pozná, kdo ty děti má a kdo ne. A už nesoudím ani rodiče, co v takové chvíli ztratí nervy a děcku dají na prdel. Jsou to prostě náročné situace, opravdu jsou.

A pak stačí nějaký pindal a rozumbrada, co už měl dávno pomáhat někde v ruském dětském domově, ale stále smrdí v ČR, codí po ulicích a pindá rozumy a člověk si připadá, jak zločinec.

Ne, je to normální a člověk se naštěstí setkává i s podporou.

barbara04
24. srp 2018

nebooj, ja chodím teda brecet na záchod🙂 nicméně kombinovaná hysterie 4leteho se kterým neni domluva a 18m která je silene umanuta mi nedává možnost sledovat co si o nas kdo mysli🙂 jo nejvíce miluju kdyz synovi který se vzteka dost a často nekdo rekne ze si jo vezme, ze ho odnese cert nebo tak.... to pak misto hysterie začne brecet strachy a to je teprv terno🙂) to pak mam v naruci oba a oba jeci a jeci 🙂 mam asi stesti jeste me nikdo "ne vychovával"
ale naprosto chapu tebe - ja Bch se asi taky rozbrecela🙂 napůl vzteky napůl sebelítosti 🙂
a na konec..... vzteky budou častější a ty odolnější 🙂 ale stejne te obcas ta lidská tupost dostane

Sem začni psát odpověď...

Odešli