Kdy bylo vidět jadérko kyčelního kloubu u vašich dětí?

romankav
13. srp 2008

Ahoj holky, syn už je 7 měsíců starý a my stále chodíme na UZ kyčlí, protože není vidět jadérko. Dr. říkal, že je to normální do 1 roku. Jak je to s vašimi dětmi? Nevíte, jak se to řeší, když se jadérko ani do roku neobjeví? Díky

pisisvori
9. led 2015

@brendamonique u nás ve 4m, ve 3m ještě ne tak nás pozval za měsíc...... u první jsme byli na kontrole ve 3m a pak už ne a tenkrát nic neříkali, takže asi už byly

ckei
9. led 2015

@brendamonique syn je měl až v devíti měsících 😉

mesiacik2924
9. led 2015

u nas az v 9 mesiaci :D

brendamonique
9. led 2015

@pisisvori @ckei @mesiacik2924 ... díky holky za podporu... jak říkám první syn to měl v pořádku hned, takže o nějakých nedovyvinutých jadérkách jsem neslyšela ... až nyní ... tak snad příště max. do 10 měsíců budu doufat, že se to srovná, jen by mne zajímalo, když se tu na foru píše, že do 1. roka by to mělo být normální, co s tím jinak dělají po 1. roce věku ?

kstablova
9. led 2015

u nás až v devíti měsících.

ckei
9. led 2015

@brendamonique to nevím.....když jsem se na to tehdy Dr. ptala, tak mi řekl, že to není třeba řešit, že jadérka budou dřív nebo později 😉 Tak jsem to neřešila 😀 😅

suzannedzupik
2. led 2018

Jadérka se dřív nebo později dotvoří určitě. Širokým balením vývoj jadérka NEURYCHLÍTE! Kyčle se kontrolují dokud nejsou jadérka dovyvinuta a to z toho důvodu, aby se doktor ujistil, zda se vyvíjejí SPRÁVNĚ (nikoli zda se vyvinou). A pokud se vyvíjí nestandardně (nezapadají do kloubní jamky atd), pak aby se včas zahájilo správné řešení, vedoucí k nápravě problému (např. široké balení, rehabilitace a tak podobně). Pokud jadérko nebude v jamce správně uloženo, hrozí v budoucnu vykloubení. Cvičením či širokým balením lze u méně závažných nálezů nasměrovat vývíjející se jadérko správným směrem (do kloubní jamky) atp.

PODROBNĚJI:

Vý­voj ky­čel­ní­ho klou­bu za­čí­ná me­zi 3. a 6. týd­nem nit­ro­dě­lož­ní­ho ži­vo­ta a po­kra­ču­je i po na­ro­ze­ní dí­tě­te. Osi­fi­kač­ní já­dro ste­hen­ní kos­ti se ob­je­vu­je od 3. do 10. mě­sí­ce vě­ku. Pro správ­ný vý­voj kos­tí jsou dů­le­ži­té nu­trič­ní vli­vy – pře­de­vším do­sta­tek váp­ní­ku, fos­fo­ru, vi­ta­mi­nů A a D.

O zdra­vém ná­le­zu ho­vo­ří­me, když je ná­lez ul­tra­zvu­ku hod­no­cen ja­ko Ia, Ib či IIa, te­dy nor­mál­ní cen­t­ra­ce hla­vi­ce, správ­ně for­mo­va­ná jam­ka a po­stup­ný vý­voj osi­fi­kač­ních ja­der hla­vic ste­hen­ních kos­tí, při sou­čas­ném nor­mál­ním kli­nic­kém ná­le­zu na no­vo­ro­zen­ci.

V prv­ních mě­sí­cích po po­ro­du do­chá­zí k po­stup­né osi­fi ka­ci pů­vod­ních chru­pavči­tých ja­dé­rek (cen­ter hla­vi­ce ste­hen­ní kos­ti) a po­stup­né úpra­vě úhlu krč­ku, kte­rá se ješ­tě upra­vu­je v prů­bě­hu ně­ko­li­ka dal­ších let. Dá­le do­chá­zí spo­lu se za­po­če­tím chůze dí­tě­te k po­stup­né fy­zi­o­lo­gic­ké ro­ta­ci krč­ku ste­hen­ní kos­ti a tím k vy­tvo­ře­ní op­ti­mál­ních pod­mí­nek pro na­lé­há­ní do jam­ky při zá­tě­ži.

Pre­ven­tiv­ně je tře­ba dbát na správ­né ba­le­ní no­vo­ro­zen­ců. Ši­ro­kým ba­le­ním, pře­de­vším v prv­ních týd­nech, za­jis­tí­me správ­né po­sta­ve­ní hla­vi­ce ste­hen­ní kos­ti a jam­ky ky­čel­ní­ho klou­bu, čímž umož­ní­me správ­ný vý­voj ky­čle. Jsou však zná­my i pří­pa­dy, kdy se ne­vhod­ným ba­le­ním no­vo­ro­zen­ce pů­vod­ně dob­rý ná­lez vý­raz­ně zhor­šil.

Nej­běž­něj­ším di­a­gnos­ti­ko­va­ným pro­blé­mem je opož­dě­ný vý­voj ja­der. Ja­dér­ka by se mě­la for­mo­vat v roz­me­zí me­zi 3. a 10. mě­sí­cem vě­ku, even­tu­ál­ně mů­že do­chá­zet k asy­me­t­rii vý­vo­je ja­der, kte­rá se ve vět­ši­ně pří­pa­dů spon­tán­ně upra­vu­je s vě­kem. Dá­le bý­vá vel­mi čas­to ome­ze­ný po­hyb v ky­čel­ních klou­bech do uno­že­ní, což bý­vá stan­dard­ně kom­pen­zo­vá­no cvi­če­ním, pří­pad­ně re­ha­bi­li­ta­cí či ši­ro­kým ba­le­ním.

Léč­ba vro­ze­né dy­spla­zie ky­čel­ní (VDK) mu­sí být za­há­je­na co nejdří­ve. Leh­čí stup­ně dy­spla­zie jsou lé­če­ny ab­dukč­ním re­ži­mem, te­dy ši­ro­kým ba­le­ním, kte­ré se do­po­ru­ču­je vět­ši­nou i pre­ven­tiv­ně. Čas­to se po­u­ží­va­jí ta­ké ab­dukč­ní po­můc­ky (Frej­ko­va pe­řin­ka, Pavlí­ko­vy tř­me­ny). Ul­tra­zvu­ko­vé kon­t­ro­ly jsou pro­vá­dě­ny po čtyřech až šes­ti týd­nech. Dů­le­ži­té je správ­né na­sta­ve­ní a pra­vi­del­né kon­t­ro­ly, po­u­ží­vá­ní po­mů­cek i ve vzta­hu k růstu dí­tě­te.

Zá­važ­něj­ší stup­ně VDK se ře­ší po­mo­cí dis­trakč­ní léč­by (dis­trak­ce = zá­věs ky­člí v ta­hu). Dis­trakč­ní re­žim tr­vá cel­kem 6 týd­nů, pro­bí­há 24 ho­din den­ně, dí­tě je sní­má­no pou­ze na kou­pá­ní. Ne­zříd­ka se stá­vá, že k re­po­zi­ci (za­klou­be­ní) do­jde až v 6. týd­nu. Po ukon­če­ní dis­trakč­ní­ho re­ži­mu ná­sle­du­je rent­ge­no­vé kon­trast­ní vy­šet­ře­ní klou­bu. Pou­ze ma­lá část pa­ci­en­tů je dnes lé­če­na chi­rur­gic­ky, vět­ši­nu z nich se da­ří vy­lé­čit kon­zer­va­tiv­ně. Ope­ra­ce by při­tom mě­ly být pro­vá­dě­ny pou­ze na pra­co­viš­tích, kte­rá ma­jí s tím­to ty­pem zá­kro­ků zku­še­nost.

Opož­dě­ný mo­to­ric­ký vý­voj je mož­né upra­vit po­mo­cí re­ha­bi­li­ta­ce, tech­ni­ky měk­kých tká­ní, mo­bi­li­za­ce, pa­siv­ní cen­t­ra­cí ky­čel­ní­ho klou­bu ne­bo ta­ké Voj­to­vou me­to­dou (lé­čeb­ná tech­ni­ka za­lo­že­ná na prin­ci­pu re­flex­ní­ho po­hy­bu vpřed po­mo­cí sti­mu­la­ce přes­ně de­fi­no­va­ných spouš­ťo­vých zón na tě­le pa­ci­en­ta; je vhod­ná pro ko­jen­ce, dě­ti i do­spě­lé a je účin­nou léč­bou i pre­ven­cí po­hy­bo­vých vad). Cí­lem re­ha­bi­li­ta­ce je sy­me­t­ric­ký a pl­no­hod­not­ný psy­cho­mo­to­ric­ký vý­voj.

Výskyt VDK pod­le růz­ných stu­dií v po­pu­la­ci ko­lísá me­zi 0,2–4 %. VDK je však nej­čas­těj­ší vro­ze­ná va­da u dě­tí. Má pře­kva­pi­vě se­zon­ní výskyt – vy­sky­tu­je se čas­tě­ji v zim­ních mě­sí­cích, vliv má ta­ké ra­sa – u čer­no­chů se VDK vy­sky­tu­je vel­mi vzác­ně. En­de­mic­kou ob­las­tí výsky­tu VDK je střed­ní Ev­ro­pa.