• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Kdy poprvé jste nechali hlídat dítě přes víkend?

24. května 2013 
Zajímalo by mě kdy poprvé jste nechali hlídat dítě přes víkend (od večera pátku do neděle)?
Mám ročního chlapečka a vykytla se možnost jet s manželem na víkend od pá do neděle a babička (moje mamka) se nabídla ohledně hlídání.....
Samozřejmě že se nakonec rozhodnu podle sebe, jen mě zajímá jak to mají ostatní....
Je pravda, že bychom to s manželem asi potřebovali, já jsem po porodu nikde nebyla - krom jedné svatby - to už babi hlídala celý den a uplně v pohodě, bydlí jen 5 minut od nás, takže malého vidí obden. O víkendu když potřebuju např. umýt okna, tak ho dám babi také hídat a takže malý jak jí vidí obden, tak jí bere do úzké rodiny a jak jí vidí, tak radostí vypískene. Babi ho i v pohodě krmí, ale přes noc ještě nebyl.
No jde o to, že s manželem na sebe nemáme čas, nechci abychom se od sebe vzdalovali.....On má náročnou práci, chodí pozdě domů, o domácnost se starám jen já, teď s jarem napříkald i na zahradě pracuju. Manžel ted jak je malý větší tak s ním ale hodně večer a o víkendeh blbne, ale když byl mimčo, tak jsem se starala skoro výhradně jen já, jen já k malému vstávala, manžel nepřebaloval, nekoupal. Prostě první půlrok jsem byla v jednom kole, pak jsem vše začala zvládat velice dobře a rychle, ale přesto času s manželem je málo - jeho práce, pak když je víkend, tak dělá něco v garáži, na zahradě, atd. A my nikde rok nebyli, jaký je váš názor na to, že když malý spí celou noc, že by ho babička, na který je takto obden zvyklý hlídala od pá do neděle? Malý by to vydržel, babičce - mojí mamce důvěřuju, jen malého ráno a večer kojím, ale to mylím, že by vydržel, už jednou mi udělal to, že v deseti měsících se 2 dny nekojil- nechtěl, pořád jsem mu prs nabízela, vztekal se, až 3. den si zase vzal a zase kojíme, ale nijak se nedožaduje, jen prostě večer ho tím uspávám......to by ho babi musela uhoupat v náručí.....jinak papá i od babi dobře, docela hodně, jí jogurty a mléčné kaše- takže pokrytou mléčnou dávku má
10. kvě 2013 v 15:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
My nechali malého poprvé na víkend s babičkou v 8m. Hlídala u nás doma, aby byl ve svém prostředí, mezi svými věcmi a oba si to moooc užili a my s přítelem víkend taky, protože jsme byli naprosto klidní a babi sama od sebe každý den hlásila, co je nového a že je vše v pořádku. Nás ani nenapadlo, že by nebylo :grinning:
Vůbec se toho nebojte a nějaký ten čas si dopřejte taky pro sebe. Babičky jsou zasloužilé matky a dětem i rodičům takové hlídání jedině prospívá. Náš malý dokonce celou noc nespal a problém to nebyl. Je fakt, že náš byl na UM, ale pokud to zvládá on i tvoje prsa, tak jeďte!!! Pořádně si to užijte!
10. kvě 2013 v 15:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@blahova_andrea díky za odpověď, no já jen že by se mi asi hooodně stýskalo a tedy nevím jak bych si to užila, ale mamka mi říkala, že by byla taky u nás, hlavně tedy na noc, ale pořád se prostě rozmýšlím
10. kvě 2013 v 15:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@feedoo já bych jediný možný zádrhel viděla v tom kojení, ale za zkoušku to stojí, ne? :wink:
naše malá byla prvně přes noc u mojí mamky cca v roce a půl, dřív nějak nebyla příležitost, asi si to mamka ani dřív netroufla, tehdy se už s malou bez problému domluvila, jídlo ani spánek nebyl problém, takže to spolu holky zvládly naprosto v pohodě; to s druhým to bude asi složitější, je to bohužel mamánek... 2 děti se už nikomu hlídat nechce, takže je to jen na mě a děsně mě vytáčí narážky na našeho mamánka, když je 99,9% času jen se mnou, těžko z něj bude něco jinýho :frowning2:
10. kvě 2013 v 15:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@feedoo stýskat se ti bude rozhodně. té pupeční šňůry už nezbavíme nikdy :wink: já taky pořád kontrolovat jestli mám všechno, v autě se ohlížela, jako by za námi seděl a něco potřeboval....je to zvyk. ale i tak se to dá užít. zase trošku volnosti, svobody, dobrodružství. chvíle, které nemusí být přesně naplánované a zařízené, jako když se jede s dítětem. stojí to za to. jednou to odloučení stejně přijít musí. jak to doopravdy bude se dozvíš až to zkusíš. kamarádka, když poprvé snad v prckových skoro dvou letech byla sama na víkend s manželem, tak byl naštvaný, protože ona mluvila jen o synovi a stále po něm vzdychala a brečela. my na malého taky často vzpomněli, ale s takovou lehkostí. oba si uvědomujeme, že není dobré být až moc fixovaní, že prcek potřebuje trávit čas i jinak a s jinými lidmi. spousta maminek nenechá svá dítka téměř dýchat, jak je láskou a starostlivostí dusí a pak se diví, že nemohou nikam jít, že dítě nezvládá jít do školky apod...vše se musí pomalu dávkovat a trénovat :wink: určitě si to promysli, promluv si o tom s babičkou, ta tě bude umět nejlíp uklidnit svým přístupem. já věděla, že mamka se bude držet našich pravidel, zvyklostí, vše si nechala doma ukázat, jak kdy co děláme, kde co máme. je pečlivější a opatrnější než já :grinning: navíc jak jsi psala, i náš prcek ji zbožňuje, když vidí babičku, tak mamka jde stranou. prospělo to tehdy všem :wink:
10. kvě 2013 v 15:41  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
teda já ještě odvahu k nočnímu hlídání nesebrala... Párkrát jsem vyrazila ven a hlídal a ukládal ke spaní manžel, většinou to zvládl bez problému, jednou jsem kluky našla před půlnocí úplně hotový, ale oba bdící...
Je pravda, že noční hlídání neřeším i kvůli tomu, že mam trošku komplikovanější vztah s maminkou. Ale když se Ti babička nabízí a Ty ji věříš, neni co řešit. Možná bych jen pro začátek zvolila jednu noc a ne hned celý víkend.
No a stýskat se Ti bude určitě. Mně se stýskalo, i když jsem odešla na 2 hodiny na masáž... :slight_smile:
10. kvě 2013 ve 23:14  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
první dceru jsem dala na víkend v 7m, druhou budu dávat v červnu,tedy v roce..a u první jsem to nesla jaksi lehce, u druhé na to pořád myslím, jsem jaksi úzkostnější :dizzy_face: Důvody jsem měla a mám ty samé, vyrazit si konečně jednou jako dospělý člověk s partou kamarádů a hlavně vlastním mužem, času na sebe máme jak píšeš, pomálu. Rodiče mám bezvadný, vím, že o holky se postarají, budou mít program, že si to užijou...ale stejně tu malou prdelinku budu opouštět nerada.
11. kvě 2013 v 19:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@feedoo pokud se na to hlavně cítí babička,tak já bych do toho šla :slight_smile: .Že budeš na malého myslet,to je jasné,ale být s manželem pár dní jako bezdětní je taky fajn.
11. kvě 2013 ve 21:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@feedoo pro mě by byl asi zásadní ten moment, že se babička sama nabídla. Nešla bych do toho nějak ji prosit a snažit se vymlouvat její obavy, ale když to sama nabízí a znamenalo by to pro mě, že je s tím sama v pohodě, tak bych nepochybovala, že i dítě bude v pohodě. Druhá babička vždycky říkala "no ono by to jako šlo... ale nevím jak usínání a noc..." cítila jsem z ní nejistotu... a tak si počkali dýl než moje mamka, která dala ten první signál sama :slight_smile: (a když tcháni viděli, že to u nás prošlo, netrvalo dlouho a taky to dali :slight_smile: k všestranný spokojenosti )
11. kvě 2013 ve 23:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
tohle teď docela řeším, malému bylo 16měsíců a nejdéle jsem od něj byla pryč na půl dne (tak 7-8hodin přes den) a to s ním byl manžel, babička s dědou (tchán a tchýně) ho měli tak asi na 4 hodiny nejvíc. Přes noc byl vždy s námi. naši o tom mluví, že by si ho někdy vzali, ale asi až bude malinko větší, minimálně až bude chodit, taky ještě vlastně pořádně nepřebalovali. Do postele ho dávám pořád já, manžel to zkoušel asi 1x nebo 2x. Už kojím jen ráno, takže klidně může ukládat on. Za 3,5 měsíce mám termín porodu, a pokud to přijde v noci, tak asi bude mít malý premiéru, že ho bude ukládat příp. ráno obstarávat někdo jiný. Bude se to muset nějak zvládnout a on to bude muset taky zvládnout. Kdybych nekojila ráno (ale už to není stejně důležité, jen si cucne), stejně bych ho já ještě asi babi a dědovi na noc nedala. Tchánovce má moc rád, oni jeho taky, ale obávám se, že by ho nechali, hlavně tchýně dělat a jíst věci, které nemůže a já neschvaluju. Pokud Ty obavy o tohle a jiné věci nemáš nebo nemusíš mít, šla bych do toho rozhodně.
11. kvě 2013 ve 23:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blahova_andrea krásný. To by se mi taky líbilo. Já když tchánovi dávám syna ven a říkám mu, co a jak k svačině, kde má jaké oblečení, tak vidím, že mě absolutně nevnímá, pač je ze svého vnuka celej pryč. Syn je s nima sice moc spokojenej, ale vím, že s ním dělají věci, které s emi nelíbí. Od té doby, co jsme mu koupili botičky, tak ho venku pořád tahají a vodí (on sám zatím enchodí) a za celé 3 hodiny se prakticky nezastaví. On to začíná vyžadovat po nás, v kočáře se mu líbí už méně.....atd. :frowning2:
12. kvě 2013 v 00:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@feedoo dávkovala bych postupně.. nejdřív vyzkoušet jak zvládne 1 noc, když v pohodě, tak už bych se případně toho víkendu nebála... pokud nějak dítě přehnaně nevisí na mámě, tak se to dá přežít... a obvykle to asi hůř nese matka než to dítko samotné :slight_smile:
12. kvě 2013 v 00:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@olusenka já myslím, že by jste to měli s mužem zkusit trošku natrénovat ještě před porodem :wink: aby to pro něj a prcka nebyl pak takový šok. budeš té pomoci pak potřebovat mnohem víc, nebo bys ji minimálně ocenila a budeš po ní toužit a aby to pak nebyla moc násilná změna. ještě máte čas, tak to zkuste lehka. co se týká péče babiček a dědečků...je samozřejmost, že tam dítko občas dostane něco co doma nejí, nebo smí dělat, co doma ne...ale to není na škodu. je to výjimečná situace. pro prarodiče i dítko a tak si to chtějí co nejvíc užít. já bych to tolik neřešila. děti se brzy naučí rozeznávat, co jsou běžná domácí samozřejmá pravidla a co je sváteční plus, když je příležitost. navíc prarodiče už si svoje vychovali, teď jsou tu jen na hlídání. proto nejsou na vnoučata tolik přísní jako my. ale ono taky záleží o jak moc velké přestupky jde, no. je jasné, že když má dítko nějakou alergii nebo problémy, tak se musí dodržovat vše a je jedno, u koho dítko je. ale pokud jde jen o to, že jde spát o něco později nebo dostane ochutnat něčeho, čím se doma denně necpe, tak bych to neviděla jako zásadní problém.
12. kvě 2013 v 09:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@olusenka tak můj tchán s tchýní malého bez dozoru ještě neměli. ale my jsme trošku případ, protože nás poznali až když malému bylo 8m. každopádně vím, že by si na to troufli, byli by dokonce rádi, kdybychom jim ho tam šupli. ale taky počítám s tím, že by se prostě nepřevlékal podle našich zvyklostí, že by měl jiný program i harmonogram času. no ale co? na tom přece svět nestojí. pokud mi nezničí jediné slušné kalhoty, tak ať. pokud mu nedají něco, čím by se udusil nebo měl reakci, tak ať. bylo by to jednou za delší čas a prostě by to bylo pro všechny vzácné zpestření rutiny. já teda malého neměla komu dávat ani do kočárku. nikdo neměl moc zájem mi pomáhat a nebo byli daleko. je fakt, že by ho neměli násilím tahat a učit chodit, když se na tom jeho tělíčko samo ještě necítí. to, že se mu v kočárku už tolik nelíbí přejde, neboj. náš malej, když se učil chodit, tak chtěl taky být pořád mimo kočár a nevydržel na zadku pár minut a dneska když už běhá, tak pokud máme kočár sebou, tak chce sedět a kochat se :grinning: jsou to prostě období...neboj, sedavá lenora se vrátí :wink:
12. kvě 2013 v 10:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blahova_andrea co myslíš tím zkoušet? Třeba aby ho dával víc spát manžel apod.? Mé rodiče vidí sotva 1x týdně, pracují a mají spostu jiných aktivit, tchánovci jsou lidé typu gauč, TV apod. jinak jen o víkendu zahrada, zdravou výživu neřeší, jedí česká jídla, naši sportují, snaží se jíst zdravě. Tchánovci bydlí asi 300m od nás, malého vidí asi 2x týdně skoro na půl dne i víc, a ještě tchán hlídá, když někam potřebuju k doktorovi . No, takže by synovi strkali knedlíky, piškoty, má alegii na bílek, což oni zrovna neřeší. Naštěstí má zatím málo zubů, kousky jsou problém, takže jako hlavní jídlo při hlídání akceptují kupovanou skleničku. Co se týče přestupků, pokud ho hlídají u sebe doma, ať si dělá, co chce, ale rozčiluje mě, když jsou u nás, a tchýně mu dovolí, co já zakazuju, tahat skleněné poklice a mačkat video apod. Až ji naštěstí tchán někdy napomíná. :slight_smile:
12. kvě 2013 v 11:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blahova_andrea mě rozčiluje, že i manžel to učení chození podporuje, takže když může, vodí ho taky. Jenže já jsem s ním nejvíc, nelíbí se mi to, to je jedna věc, a už taky tolik nemůžu se k němu pořád ohýbat, jsem v 6.měsíci, navíc za 2 týdny jedem na dovolenou a potřebujem, aby v kočáru vydržel, až budem jezdit na výlety, a jestli bude chtít být pořád na ruce nebo "ťapat", jak to zná od nich, tak teda nic moc.... :-/ JInak s ostatním souhlasím, nemusí mít vše jako doma, ale mohli by víc moje přání respektovat, ale bohužel ne. A nechci si dělat zlou krev, když zas nejde o nic strašného.
12. kvě 2013 v 11:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@olusenka ano, třeba aby zkoušel občas uspávat. aby zkoušel dělat vše, co mu třeba popíšeš, že budeš občas potřebovat až se narodí druhé dítko. aby jsi šla někdy ven a nechala je samotné, aby bylo vše jen na manželovi nebo aby šli oni ven a poradili si tam sami bez maminky. abyste vychytali, co a jak děláte a co je třeba změnit. vím, že muži často neřeší, že je dítko třeba převléct nebo přezout, že neřve, že je rozmazlený, ale že má prostě už hlad, že mu mají dát mikču, i když jim je dobře v tričku... :wink:
náš malý zas moje rodiče vidí několikrát v týdnu, ale tchánovce max. na pár hodin jednou za dva týdny. ale naši jsou věčně pryč, mají své aktivity, jak píšeš a domů chodí až večer, takže pomoc žádnou nemám. tchánovci by zase klidně pomáhali, ale jsou daleko. na vyloženě zdravou stravu není asi ani jedna rodina. my kvůli malému jídelníček trošku změnili, rozhodně jsme ho obohatili o novinky, ale že bychom žili extra zdravě, to taky ne. aspoň když to srovnám s tím co vidím nebo čtu u některých maminek :grinning:
páni...jak je možné, že tchánovci bydlí tak daleko a vidíte se tak často? to nestačím zírat. tak to my je máme teda mnohem blíž. ale vidíme se jen, když jim jde přítel s něčím pomáhat nebo nás vyloženě pozvou třeba na oběd o víkendu, nebo pak pravidelně 2x do měsíce, když tam vracíme přítelovi děti z prvního vztahu.
rozhodně chápu tvé obavy z hlídání, protože třeba svému tátovi bych Mišku bez dozoru taky nenechala. sám už je spíš jako dítě, absolutně neposlouchá ani nás ani doktory a ještě by si oba někde něco udělali :grinning: u tchánovců se zas dělí mužské a ženské práce, takže děda by s malým blbnul na zahradě a babi by pak přebalila a nakrmila :grinning: taky máme v plánu to pomalu začít zkoušet. nechat ho tam nejdřív třeba jen na odpoledne, pak přes noc a pak na víkend...vše chce čas. ale miška není závislej na mě, ale všeobecně na společnosti, takže to problém určitě nebude.
je špatný, pokud nerespektují ani alergie. vím, že spousta lidí ze starší generace neřeší, co řeší dnešní maminky. že jim to přijde přehnané, hloupé, zbytečné...mě koneckonců někdy taky. ale pokud jde o zdraví...? můj nevlastní syn taky nemůže vajíčka, teda aspoň ne extrémně dlouho a pořádně udělaná, takže skoro nikdy v ničem. přítel zas nesmí arašídy. vůbec by mě nenapadlo jim to schválně cpát, když vím, co to s nimi dělá :frowning2:
no tak tchán má více rozumu než tchýně? :grinning: no aspoň někdo. ale souhlasím. váš domov, vaše pravidla. tam by to měli respektovat. naši tchánovci jsou taky neuvěřitelně tolerantní ke všemu dětskému bouchání, ječení atd., až to někdy u starších lidí nechápu :grinning: ale u nich doma, ať si to klidně líbit nechají.
té neposednosti v kočárku se asi nevyhneš. je to děsně moc náročný, moc dobře to znám. ale dá se to zvládnout. musíš s ním dělat v kočárku blbosti, dávat mu něco na žužlání do ruky, vykládat, ukazovat, prostě bavit za jízdy a samozřejmě dělat i protahovací přestávky. a to chození za ruce? určitě se to tu někde taky řešilo, zkus si najít nějaké maminky, co tě odkážou na nějaké odborné články, jak moc je to pro vývoj dítěte nevyhovující a prostě to rodině vysvětli v klidu a s pádnými argumenty v ruce :wink:
12. kvě 2013 ve 13:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blahova_andrea uspávat snad nebude pro manžela problém, doufám. 2x už ho ukládal. Ani s tím nenadělá, jako já. Já ho za zvuku hracího strojku chvilku houpu, on ho rovnou vrazí do postýlky. :slight_smile: ale není nutné, abychom to asi dělali každý stejně. Ťuk ťuk, uspávat jako do usnutí není nutné, usne sám, sám v pokoji. Často ho přebaluje, koupe hodně, i krmí. Já dělám takové věci jako stříhat nehty, čistit uši, zuby,to manžel nikdy... Pořád mu říkám, že až budou dva prckové, že to bude masakr, že ho budu potřebovat mnohem častěji.
Když jdu ven, hlídají spíš jeho rodiče, někdy jde se synem sám ven kočárem, ale když jsou jeho rodiče doma, hned je volá a jdou spolu nebo jde k nim. :-/
Tchánovci právě bydlí blízko, až moc :slight_smile:, psala jsem nahoře že je to asi 300 metrů. A tchán manželovi tak 3x denně volá. (Ještě že ne mě, to bych mu to nevzala. :slight_smile: ) Uvidím, jak to bude po narození ¨druhého miminka, myslím, že si syna budou chtít půjčovat častěji, ale doufám, že taky pochopí, že se musíme nejdřív sžít dohromady, já si vytvořit nějaký rituál, zvládnout dvě děti naráz. Podle toho jak teď mluví, mám dojem, že si představují, že u nich náš syn bude furt, abych měla na miminko čas. Každopádně pomoc v dohledu bude určitě. Což je zase dobré.
Jinak to vodění...oni ho nevodí naštěstí za ruce vytažené nahoru, doufám aspoň že ne, jak se právě nemá, spíš je drží níž nebo občas ho drží v podpaží, tak aspoň něco, ale jakmile jdou s ním ven třeba na hodinu dvě, poté co se probudí v kočáře, vyndají ho ven a ťapou s ním takhle skoro furt. A má se to dělat spíš výjimečně. Tohle mu asi na chůzi moc nepomůže, aby začal sám, nevím, nemusí se snažit, ví, že ho vždycky bude někdo tahat. Nebo jestli se pletu.....
12. kvě 2013 v 19:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky to řeším. ale potřebuju dát v červenci (malej bude mít 16měsíců) hlídat oba, tatínkovi a babičce. A na podzim bych taky chtěla jet s manželem, jen na jeden den, ale zahrnovalo by to i uspávání. Sami dva na víkend chceme až za rok.
Starší ještě na noc nikde jinde nespal, dýl jak na den a uspávání s ním nikdo nebyl. Když měl 15měsíců tak jsme jeli na delší výlet, ráno v 5h jsme jeli a vrátili se o půlnoci. Na babičku byl zvyklý, kvůli škole s ní byl někdy celý den, a před tím výletem ho několikrát taky dávala spát. Kojený teda už nebyl, od 13měsíců a usínal v postýlce jen za přítomnosti někoho.
Mladší je trochu jiný oříšek, s babi vydrží celý den, ale ještě donedávna usínal při kojení. Teprve teď trénujeme usínání v postýlce a v noci se ještě kojí. Pevně doufám, že za 2,5měsíce bude odstavený, usínat v pohodě a pokud možno spát celou noc. Abych mohla na víkend do lázní. Naprosto tě chápu, že jsi unavená. Taky jsem, šla jsem z jednoho těhu a kojení do druhého.
S mužem jsme za poslední rok byli sami bez dětí 2x na 3hodiny. Je to náročné, na vztah, na intimitu, na pohodu doma...Pokud to jen trochu půjde, jeďte. Ať si babička párkrát natrénuje uspávání, a vy si někam sami zajděte, do kina, na večeři..pak budeš klidnější, že to babi zvládne i na dýl.
12. kvě 2013 v 19:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@olusenka určitě není nutný to dělat stejně. ber obyčejné chování miminka, každý má ten grif a ty ruce složené maličko jinak a to neznamená, že je to hned špatně. dětem rozmanitost prospívá. my ženy jsme s dětmi pořád a víc věcí víc řešíme než muži. důležité je, aby muž dokázal nakrmit, přebalit, oblíct a pohrát si - tudíž zajistit dítěti to hlavní. ono je dítko stejně jedno, že není sladěný, nebo že jde s tatínkem jinou trasu vycházky než s maminkou :grinning: taky si to musím občas připomínat, když mi vadí jak co muž dělá :grinning: náš malej taky chodí spinkat pěkně "za živa" do své postýlky ve svém pokojíčku, ale samozřejmě je zvyklý, že ho tam dávám já, takže když ho tam šupne táta, tak je to šok a usínání nic moc. táta to řeší tím, že ho nechá usnout přitulenýho k němu u tv a pak ho jen přenese :grinning: třeba uši já dělám jen tak povrchně, dál se bojím, kdežto přítel kolikrát vyčistí líp než já. nehtíky ho nenechávám dělat, protože to by vzal malýmu i s prvními články prstů :grinning: a zuby? o tom mi ani nemluv. na to přítel nikdy nedbal ani u těch starších. ti si u nás vůbec zuby nečistí. miška je hygienik. ten si je chodí čistit pěkně sám a já jen dočistím, když vidím, že porejdil jen ty přední a ne moc. on se děsně rád myje všemi způsoby.
mě vozí přítel kočár jen, když jdeme jednou za delší čas někam všichni spolu, že si chce taky povozit, ale aby mi ho vzal někdy ven sám a já měla klid? to ne. ono s jeho časem to ani moc nejde. ale teď už je fajn, že aspoň o víkendu jdou třeba kutat něco na dvůr a já si zatím uvařím nebo vytřu. člověk je čím dál skromnější :grinning:
Jéje...já blbě četla...já nevím proč jsem viděla 300km. proto mi to nešla do hlavy :grinning:
chlap chlapovi volá 3x denně? nejsou to převtělený ženský? já tohle nikdy nepochopila ani u holek, že jsou spolu celý odpo a pak dojdou domů a do usnutí si vyvolávají :grinning: rozhodně je dobré, že ti chtějí pomáhat. možná to nakonec oceníš i v tom šestinedělí. uvidíš, jak moc klidné dítko se ti narodí. mě v šestinedělí neskutečně pomáhal přítel. no u druhého se bojím pomyslet, jak by to bylo. ale tak člověk už lecco zná, na deficit spánku si zvykl apod...tak snad bych to taky přežila :grinning: určitě se s tchánovci nějak domluvíte. dobré je, že zájem pomáhat mají a je na tobě, abys určila kdy, pravidla, jak moc a tak. mě bydlí rodiče v bytě pod námi a stejně jsem na malého pořád sama.
v tom chození nevím jestli se pleteš. ono je to i o dítku. jedno se vrhá do všeho po hlavě a jiné je opatrné a stále čeká jištění dospělých. my s miškem cíleně nechodili, ale když se chtěl chytit, tak jsem taky jistila rukama ve výšce prsou kousek před ním a ne za ním a nahoře. jak se začal snažit dělat krůčky, tak jsme s přítelem stáli kousek od sebe a v podstatě jsme si ho posílali. líbilo se mu to moc. my věděli, že dosáhneme, kdyby hrozil karambol, ale že se snaží sám. navíc ho děsně bavilo padat nám pak do náruče. postupně jsme se od sebe vzdalovali, aby to měl čím dál víc krůčků. pak chodil jak mumie, s ručkama dopředu :grinning: ale zase dobrý na reflex při padání, ručky byly nachystaný :grinning: měli jsme to ozkoušený už u té starší a fungovalo to i teď.
13. kvě 2013 v 07:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@feedoo Rozhodně bych jela, syn už je dost velký, na babičku zvyklý, já nevidím sebemenší problém. Naši nám malého poprvé hlídali přes noc asi v 6 měsících a taky bez problémů :wink:
13. kvě 2013 v 08:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@feedoo Já bych se toho rozhodně nebála :slight_smile: my jsme dceru poprvé dali na hlídání dokonce už v 7 měsíci, přes jednu noc, moje maminka hlídala u nás doma, v té době jsem už bohužel nekojila. Musím říct, že mě až překvapilo, jak málo jsem si tehdy dělala starosti, mamce jsem věřila, malá už v té době spala krásně, jen se budila okolo 5 na mlíčko jinak spala celou noc. Od té doby, byla na hlídání přes noc cca čtyřikrát a musím říct, že čím je větší, tím je to pro mě horší :slight_smile:. Jako né, že bych k tomu měla konkrétní důvod, ale prostě víc to prožívám, v těch jejích 7 měsících to ještě bylo v pohodě i když byla malinkatá, ale teď už jsme na sebe víc fixované a přestože přes den ji mamka hlídá pravidelně ob dva tři týdny, když mám školu nebo jdu k doktorovi, tak mi teď naposled bylo hrozně líto, že jí nedám pusu na dobrou noc a ráno nebudu u toho až se probudí a začne mě volat jako to dělá.
Já bych na tvém místě určitě jela, buď ráda, že máte tuhle možnost, někdo by za to dal nevímco :slight_smile:
13. kvě 2013 v 08:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@lv to jsem si myslela, že je naopak. S druhým dítětem, že matka už není tak úzkostlivá jako s prvním. Samozřejmě strach má o oba stejný, ale přeci jen už ví co a jak (ale posoudit nemůžu, mám, 1 dítě). Ale vždyť se říká, u prvního dítěte se pleny žehlí z obou stran, u druhého z jedné a u třetího už se pleny nežehlí vůbec! U prvního se člověk bojí nejprve jak maličkým novorozencem vůbec manipulovat, jak ho přebalovat a já si pamatuju, jak moc jsem se bála koupání a měla jsem na první koupání doma maminku. To si myslim, že s druhým nebo pak kort s třetím ta matka si na to vzpomene, už ví jak co dělat, tak to přebalování jí jde podstatně rychleji než prvorodičce, nebojí se třeba tak toho koupání jako u prvníhho
24. kvě 2013 ve 14:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@blahova_andrea jinak nakonec jsme to vyřešili tak, že jedeme i s malým na ten víkend ve třech, přeci jenom by se mi po synovi stýskalo a večer ho ještě kojím a tak usíná. Takže tak a moc se na víkend těším, nebudu tam muset uklízet, vařit, malému vezmu skleničky a bude to fajn, snad ještě to počasí aby vyšlo. Tak to bude poprvé pryč z domova. Tak na víkend bez malého snad až bude trochu větší a až nebude kojen a až bude usínat sám a ne u kojení. Do teď ukládám pouze já.
24. kvě 2013 ve 14:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@feedoo tak jsem ti asi ta výjimka, potvrzující pravidlo :sweat_smile: v porodnici jsem se šla dívat na instruktáž koupání, a sestry se divily proč, když jsem druhorodička. U první jsem samozřejmě byla ze všeho pos.., z každého pokroku, a taky z každého pláče, to ano a naučila jsem se, že ne každý pláč je hlad, že ji mám nechat dýl spát..ale nějak jsem na ni fixovaná, jako že je to moje poslední miminko..
24. kvě 2013 ve 14:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@lv jo, tak možná když je mezi dětmi větší věkový odestup, taky mladé matky jsou obecně méně úzkostlivé než starší např. třicetileté a víceleté. Já jsem si právě říkala, že u prvního dítěte jsem byla taky celá ustaraná atd. jak píšeš, fakt jsem se bála koupání a koupala v porodnici se setřičkou, pak doma s mamkou, pak s manželem ješě celý týden asi. Tak jsem si říkala, že u druhého bych se asi bála méně, protože bych věděla jak se mimčo drží (v porodnici nedovolili lehátko) atd. že bych rychleji přebalovala, protože to už u prvního mám nacvičené jak dlouho. Nebo u prvního když brečel ještě jako hodně malé miminko míval koliky bolení bříška, tak jsem brečela taky, protože nic nepomáhalo, kapičky, nošení na tygříka jedině, jinak nic, tak jsem si myslela, že když mimčo pláče, že to s ním třeba neumí matka, dneska si říkám, že u druhého bych jako samozřejmě že by mi ho bylo taky líto, že ho to bolí a nic moc se s tín nedá dělat, jen že to chce čas, že to přejde, ale myslím, že by mi prostě pomohla ta zkušenost, že to prostě přejdě a že to měl i první syn
24. kvě 2013 ve 14:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@feedoo tak blahopřeji k rozhodnutí...každému podle toho, jak mu vyhovuje a jak to má nastavené doma :wink: každé dítko i rodič je jiný a hlavní je, aby nic nebylo šokem a aby to všem vyhovovali a dělalo je to šťastným :wink: tak si to pořááááááádně užijte!
24. kvě 2013 v 18:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@feedoo souhlas se vším, akorát jsem nebyla mladá matka ani jednou, u první jsem měla 30.a udruhé 35let.. :wink:
24. kvě 2013 ve 20:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
každopádně jsem pro, aby se děti dali sem tam hlídat a rodiče si orazili a udělali čas taky na dospělé aktivity!!
24. kvě 2013 ve 20:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek