Kdy už děti rozumí větám typu: "Co bude, když..."?

@lsx Anince budou v září 4roky a chápe to dobře....🙂 Ale odkdy....asi kolem toho třetího roku...

@lsx - mě se nelíbí ani jedna věta - ta první Nedělej to, bude tě to bolet se dá nahradit popisem - Ten kopec je prudký, za postel vysoká, opatrně...nůžky ostré - tedy praktickou informací, dítě se pak cítí více svobodné..a ta druhá - až uděláš to a to, můžeš si vzít piškotku - je odměna, kterou dítě dostane, když se bude nějak chovat, něco dělat - myslím, že děti mají dělat věci, protože mají nějaký smysl a ne že za to dostanou piškotku..ale to asi není odpověĎ, kterou jsi hledala 😀

ahoj, myslím, že celkem brzo rozumí když chtějí, můj dvouletej když si nechce čistit zoubky, stačí říct "když si nevyčistíš zoubky, nebudeme moct dát mlíčko" a už otvírá pusinku .............ale věty typu nedělej to, upadneš, uděláš si bebí - tak to jim myslím leze jedním uchem tam a druhým ven, to asi úplně ještě nedomyslí

@blandik když to podáš takto,tak to zní...😀

Obecně - co bude, když....to pochopí i roční batole - když upadne, praští se...otázka je, jak s tou informací, zkušeností, naloží. Taky samozřejmě záleží na obsahu, co mu chceš říct 😉 .
Ale: když tu větu postavíš negativně, jediné, co se stane, že to dítě to udělá (ne neudělá), a ty si můžeš myslet, že to nepochopilo 😉 . Oni totiž to NE nevnímají, slyší a reagují na základ toho slova - nelez na ten stůl je hodně často pro batole: vylez na ten stůl....Takže když negaci otočíš - nabídneš jak to má udělat a ne jak to nemá dělat, pochopí to rozhodně dřív🙂.
S tou piškotkou je to trochu jako na pejska 😉 , když budeš poslušný, bude odměna....to dětem absolutně nic nedá. můžeš piškoty dávat kdykoliv jen tak, pro radost, na hlad, z lásky 😉 😉 😉 , ale ne za něco. Pak nebude to NĚCO dělat pro piškoty, ale proto, proč se to dělat má 😉

@blandik
@berenika39
Omlouvám se, jestli jsem se špatně vyjádřila. První větou jsem jaksi myslela, kdy chápe důsledek svého jednání, ne přímo, že to nesmí udělat. Jinak informace, že ho to bude bolet, je podle mě taky dost praktická... Ale asi záleží na úhlu pohledu 🙂
Druhý přiklad měla být věta podmínková, jestli někoho irituji piškotkou, tak je mi to líto.

@lsx v pohodě, nejde o život...
Důsledek svého jednání chápe x nechápe podle toho, o co jde...v roce pochopí, že pád znamená bolí to, ale nepochopí, že když bude utíkat sám přes silnici, přejede ho auto. Ale: ve dvou letech už třeba může pochopit, že auto je rychlé, velké, když přejede žábu, je placatá - třeba mu jí ukážeš - a pak pochopí, že přecházet je lepší spolu, aby se nic nestalo. Naopak - nepochopí třeba něco ze sociálna - že když bude chtít půjčit hračku, je lepší si o ní říct, než kolegu na písku zmlátit lopatkou.
nevím, jak jsi tu otázku myslela, ale na to nejde odpovědět, alespon ne nějak konkrétně...záleží co bude obsahem té podmiňovací věty a v jakém věku. Něco poberou desetiměsíční, něco ani čtyřleťák (třeba můj petr ted nechápe, proč když ted je dneska tak ráno je zítra, problém jako hrom 😀 )

@lsx - já jsem nepoužívala větu - spadneš, neběhej, stůj nebo tě přejede auto, nelez tam, je tam vysoko - jestli myslíš tohle, že rodič v podstatě se snaží zamezit nějaké činnosti tím, že řekne, jak to dopadne..ono to má dvě úskalí - první je - že jak psala berenika - v podsatě rodič vysloví to, co dítě nemá dělat a roční a dvouleté děti prostě vidí místo "neběhej" vidí "běhej" - takže tady je dobré nabízet - ten kopec je prudký, půjdme tady spolu - tedy dáš info, jak to kolem vypadá a udáš činnosti, co dítě má udělat (neby typicky - kaluž se dá obejít, můžou z ní být mokré boty..) - tyhle věty náš chápat velmi dobře už po roce, určitě kolem roku a půl velmi slušně..pokud jsem mu řekla, co má dělat a ne to, co dělat nemá...a druhé úskalí je - že když člověk říká - neutíkej, spadneš, nelez tam, spadneš..tak předjímá budoucnost, děti už zrovna někam lezou, běží a když na ně dospělý tak hukne, tak dítě většinou pak spadne /nebo ta pravděpodobnost je vyšší), protože se lekne, protože si představí to spadnutí - je to vlastně znejištění dítěte, vyrušení...takže určitě v brzkém věku je dobré zvykat dítě na slovo třeba Opatrně, křehké, spolu - ty používat často pro určité aktivity, které by jsi jinak měla třeba tendenci zakazovat..a třeba já jsem používala hodně popis - ten kopec je prudký, když skáčeš na gauči, hračky musí dolů, upravníme prostředí....

Co se týče podmínkové věty - záleží jaká to je podmínka - když třeba řekneš větu - pokud se hrneček nakloní, voda se může vylít - tak to dítě pochytí kolem dvou let určitě, je to neohrožující informace..jestli řekneš tento typ - jestli ještě jednou skočíš z toho gauče, tak si mě nepřej - tak tomuhle dítě sice rozumí, ale poslouchat tě nejspíše nebude, pokud se tě nebude bát (tedy tohle jsou vyhrůžky..)...

Ale chápu oč ti jde, osobně jsem moc nekorigovala to, co jsem malému říkala, že bych přizpůsobovala řeč jeho mentálnímu chápání, ale určitě jsem měla slova - jak jsem psala - opatrně, křehké, spolu, u stolu - která jsem hodně používala při nastavování podmínek, za kterých může něco dělat...a moc to pomáhalo..Náš má tři a půl a míval nedávno období "CO" - po čase mi došlo, že najednou se jeho chápání skokově zlepšilo a chtěl najednou rozumět každému slovu ve větě a ne mě naštvat... 😵

@berenika39
@blandik
Děkuju 🙂

syn v červenci 3 tomu100% už nějaký pátek rozumí, néé vždy to ale akceptuje... 😉

@lsx Ja si myslim, ze deti rozumi vic, nez si myslime, jenom to neni poznat :D.
Dceri budou dva roky - tak treba rozumi, kdyz dela po koupani kraviny a vsechno mozne jenom ne si nechat oblect pyzamo, tak ji reknu: chces se koukat na maxipsa Fika jeste pred spanim? Zarazi se a rekne: joooo. Tak ji reknu: tak si musime v klidu oblect pyzamko, jinak uz bude pozde na pohadku a budes muset jit spat bez ni. Tak se zkllidni a necha se oblict. Proste maxipes Fik v ohrozeni, to zabira :D.
Na druhou stranu - kdyz se mota v kuchyni, pristrci si tam zidli a chce si hrat s nozem, tak to mi prijde, ze nemuze jeste tusit ani pochopit, co se muze stat. Sice ji reknu, ze je to nebezpecne atd, ale ma z toho srandu. Takze tam se na nejake chapani moc nespoleham.

@berenika39 Jo, to znám, manželova dcera ještě tak v pěti v šesti, když jsme jí něco slíbili "na zítra", tak se ráno ptala, jestli už je zítra 😀
@lsx Jinak Samovi je 11 měsíců a něco už podle mě taky rozumí, jako že když si ho chce vzít ode mě někdo cizí do náručí, tak se mě drží 🙂 anebo když se chce při jídle mazlit a nechce jíst, tak mu řeknu, že si dá jednu lžičku a pak se zas chvíli pomazlíme, tak si tu lžičku dá. Ale složitější věci by teda ještě podle mě nepochopil.

@lsx Všechno už tu holky napsaly, tak se nechci opakovat 🙂 Taky záleží na úrovni porozumění a řeči, to je individuální. Myslím, že dvouleté dítě různým podmínkovým větám dobře rozumí, ale ještě není schopné podle nich vždy jednat - a někdy ho to přímo "nutí" jednat naopak 🙂 Taky jsem za, neříkat to moc jako negaci - nedělej to, nebo..! Třeba děti si líp zapamatují a pochopí, když si ten důsledek na sobě okusí (říct "stane se to a to" je pro ně moc abstraktní). Což ale nejde ve všech situacích - "když vběhneš do silnice, může tě přejet auto" se na vlastní kůži zkusit nedá, ale hodně věcí jo. A když je možnost, že to přímo neohrožuje, taky říkám jen "opatrně" a malá už ví, že je to na ní a dává pozor. Časovou souslednost chápala dost brzy - "až přijde táta, půjdeme ven" ap, a i ve své řeči rozlišovat přít. a minulý čas. A někdy kolem roku a třičtvrtě měla období, kdy si zkoušela, jak to funguje, třeba strašně chtěla jít do vany dřív než večer, jenže jsem věděla, že se za chvíli pokaká a myla by se znova, tak jsem řekla: "Až se vykakáš, tak se umyjem a napustím ti vanu." Rychle pochopila a začala pokaždé s lišáckým usměvem tvrdit, že "kakaja" a táhla mě do koupelny. Samozřejmě že v plíně nic 🙂

Ty podmínkové věty (až, když, bys..) asi nejsou nijak složité a děti je chápou poměrně brzy, ale třeba důvody PROČ - protože.., jsou už vyšší level, to asi až kolem těch tří let.. a to ještě záleží, jestli zrovna chtějí 😅

Díky za odpovědi. Zatím na tyhle věci Jirka vůbec nereaguje. Je otázka, jestli protože nechce nebo protože jim ještě nerozumí. Zatím toho moc nenapovídá sám o sobě, nebo teda nic co by dávalo smysl, tak jak jsi psala, že to s tím souvisí...