Má vaše dítě postýlku v ložnici nebo dětském pokoji?
Ahojte, omlouvám se, jestli zakládám duplicitní téma ale nic podobného jsme nenašla.
Chci se zeptat, jestli budete mít (máte nebo jste měli) postýlku v ložnici nebo v dětském pokoji.
V pokoji mi to přijde takové, že ho budu mít daleko od sebe ☹ ale když se dívám na fotky dětských pokojů tak tam jsou přichystané i postýlky pro mimča. No a manželovi by to dopřálo trošku více spánku.
Na druhou stranu si nedovedu představit, že při každém pípnutí poběžím do jiného pokoje, v tomhle je praktičtější mít mimčo u sebe a určitě bude i mičo radši, když bude vědět, že je máme na dosah. 🙂
Napište prosím své názory, zkušenosti a rady. 🙂 děkuji za Vaše příspěvky. Katka
@katerinanov Myslím, že na tom není nic divného, stejně jako na tom, že někdo zase uvítá pomoc..to Ty se hned oháníš feministkami.
My měli první půlrok postýlku v ložnici, po tom půl roce jsme ho přestěhovali do pokojíčku. Manžel naštěstí jak usne, tak spí, a neprobudí ho ani kdyby se venku střílelo.. Ale jestli má tvůj manža lehčí spaní, asi bych volila rovnou ten pokojík. Můžete tam dát i velkou postel, a v případě potřeby můžeš spát s prckem tam.
@jancip Ano, máš pravdu. Když to není na "nočním pořádku" tak proč ne, budu jen ráda ale jak píšeš, neříkám, že by to měl být standart.
miminko v posteli s maminkou a tatínkem...pokud je potřeba tatínkovi dopřát spánku pak tatínka do dětského pokoje 🙂 a dítě s maminkou v posteli
můj muž nemá takové rizikové povolání takže s námi sdílel lože do 7 měsíců a myslím že o nás stejně ani nevědel....pak si malý úplně sám řekl o samostatné spaní a od té doby chce spát jen ve svém pokoji
myslím že je brzy takhle něco plánovat uvidíš až se mimi narodí tak budeš vědět jak na to a uděláš to nejlépe, ať si každý říká co chce řiď se svými instinkty..spokojená maminka to je pro mimi to nejdůležitější
my máme v plánu taky postýlku v ložnici...určitě do té doby než budu prďola dost velký, aby zvládl být sám...ale samozřejmě, že ho nechci mít v ložnici až do 5 let...Bydlíme v bytě, takže i kdyby byl v pokojíčku, tak se manžel vyspí úplně stejně.....
@jancip Ani náhodou se neoháním feministkami, byla to reakce na předchozí příspěvky jednoho docela radikálního názoru.
Původně jsem se zapojit nechtěla, ale už mi to nedá... Holky, je dobře, že každá máme doma toho svého muže s podobným názorem na noční vstávání a péči o děti. I kdyby to u sousedů fungovalo úplně proti našemu přesvědčení, může nám to být jedno, hlavně když jsou oni spokojení.
@katerinanov Taky se zapojím, čekáme miminko a mám na to stejný názor jako ty. Budu také dělat pokojíček vedle ložnice a v případě potřeby se vyspím i v pokojíčku. A jenom zkušenosti a čas ukážou jak to bude fungovat. Jinak si to myslím stejně jako ty. Pokud to půjde, nechám manžela vyspat, pokud bude nějaký důvod proč to nepůjde tak se to všechno dá vždy změnit. Budu kupovat chůvičky i monitor a věřím, že to bude fungovat. 😉
Ahoj, nas maly spi s nama v posteli 🙂 Ma tedy i svou postylku - takovy ten "balkon" a proste jak potrebuje, bud se odkuli az uplne do rohu sve postylky nebo se naopak prituli vic ke mne 🙂 Nam to proste maximalne vyhovuje, vsem trem. Do roku maleho jsem ho v noci kojila, takze to bylo i prakticke, ze jsem nemusela nikam vylezat z postele a tak jsem zas i rychleji usnula 🙂 Ted uz teda maleho nekojim a on spi cim dal tim lepe, moc se nebudi, tak spime vsichni tri krasne spolu 🙂
tak my jsme naši malou přestěhovali po půl roce do jejího pokojíčku, do té doby spala s náma v ložnici v postýlce, ale odmala mi spí celou noc, tak nevidím důvod, abysme se navzájem rušili...ráno si ji bereme k sobě, ale usíná a celou noc spí u sebe v pokojíčku a jinak bych to nechtěla...
Ještě jen - nedočítám poctivě, takže nevím přesně, jak ten příspěvek vypadal, ale k nočnímu vstávání tatínků - můj manžel za těch čtrnáct měsíců, co máme malého, vstal asi pětkrát. Dělá od pondělí do pátku cca 15 hodin denně, a já zásadně odmítám!, aby k tomu ještě v noci vstával k malému.
@lenkajp Taky to takhle zkusím, uvidíme co na to bude říkat malý, třeba bude proti 🙂
@katerinanov myslím, že máš ještě spoustu času plánovat kam umístit dítě. Náš malej byl s náma v ložnici do 14ti měsíců, prakticky do tý doby co jsem ho v noci kojila. Původně jsem si myslela, že ho budu do pokojíku chodit přebalovat, ale pak jsem zjistila, že než trajdat po bytě je pro mě lepší se vyspat, takže jsem ho tam byla přebalit všehovšudy 2x a pak jsem byla ráda, že nemusím ani shodit nohy z postele dolů, jen vytáhnu děcko z postýlky, nakojím a šupnu zpátky. Pokud ale kojit nebudeš a budeš chystat umělý, tak je asi fuk, kam to neseš.
A co se tatínka týče, tak ten jedinou noc nespal v jiným pokoji a ani nebylo třeba, aby k malýmu vstával, prostě má takový spaní, že ho sebevětší řev nevzbudí.
@pajapoj Já ráda plánuju 😀 ale samozřejmě vím, že to může být všechno úplně jinak než si naplánuju. Kojit určitě chci, myslím miminku nic zdravějšího dát nemůžu.
mě se malej budil co tři hodiny a ještě těd v 18 měsících se budí dvakrát za noc. Nedokážu si představit že bych měla běhat do druhýho pokoje už tak to bylo a je unavující vstát 😀 Takže můj názor je ten , že pokud mimi nespí celou noc bez probuzení má být u mamči, aby si i ta maminka odpočinula. A na to aby spalo samo bude mít ještě dost času.
@katerinanov tak opravdu uvidíš, my jsme dokonce přestavovali celou ložnici když byly malýmu asi 3 týdny a to jsem si myslela, jak to tam mám skvěle... takže i takhle to může dojít
Ahoj holky, při brouzdání na internetu jsem narazila na toto. Jako jedno z preventivních opatření proti syndromu náhlého úmrtí kojence je i mimo jiné spánek dítěte ve stejné místnosti jako matka, ne však ve stejné posteli. Takže i já se přikládám k tomu, že minimálně rok budeme mít mrňousa u sebe v ložnici 😉
@katerinanov ja nevidim duvod, proc by manzel mel od zacatku spat jinde. Resit, az kdyz nastane problem. A tvuj nazor je legracni. Dle tveho nazoru muz pres den pracuje a proto v noci potrebuje spat. A zena spi cely den, takze v noci vstava a stara se sama o dite. Po porodu uvidis, jaky to bude. Pres den kojici, prebalovaci kolotoc nekonci. K tomu uklidit, uvarit, vyprat, jit ven, nakoupit...Takze vecer je zenska polomrtva a chce se vyspat a odpocinout si. Takze oba pres den makaji a nevidim duvod, proc by muz nemohl v noci vstat a prebalit. Pokud mu to bude v praci prekazet a bude usinat, tak se muze on/ona prestehovat. A jsem moc rada, ze muj manzel se nikdy neprestehoval a zustal s nama. Jsem za to moooc vdecna. A jeste k tem uknikanym detem - syn usinal od mala sam, bez uspavani, nevyzadoval ho. Problem nastal, az se zmenou postele a moznosti z ni kdykoli vylezt. Ale jako kazdy problem casem pominul. Ja se spanim ditete mimo matku nesouhlasim. Nejdriv se resi, ze nemohou mit dite, a pak ho hned daji jinam, jen aby nahodou nechtelo fyzicky kontakt. Nemyslim to konkretne na tebe. Dite, ktere chce byt s matkou a je mazlivejsi, neni rozmazlene. Do roka se dite neda rozmazlit. Rozhodni se dle sveho niterneho pocitu. Po porodu stejne vse, nejspis, uvidis jinak 😉
@anieanne No to je přesně ono, my jim taky nepomáháme v práci i když by si jim to asi líbilo 🙂
Nevím, proč tady některé píšete, že to vlastně nejde zvládnout aby tatínek nevstával. Já myslím že v dnešní době je tolik maminek, které jsou na děti samy bez tatínků a zvládnout to prostě musí. Tak netvrďte, že to nejde.
Neříkám, že nebudu ráda, když mi někdy manžel mimi podá, pohladí mě atd. Původné příspěvek, který tohle odstartoval byl typu že kdo nemá chlapa, který v noci nepomáhá a přes den nechodí do práce nemá vztah v rovnováze.
@katerinanov No hlavně trochu nechápu, na co by mi v noci manža byl 🙂 Kojit nemůže ( teď teda dělám UM, ale to je stejně práce jen pro jednoho, přebalování ve dvou si taky nedovedu představit 🙂 A aby byl vzhůru jen proto, abych měla dobrý pocit, že on taky nespí ?
Postýlku jsme měli v ložnici z jednoho prostého důvodu - dětský pokojík jsme neměli 🙂 Do pokojíku se stěhoval ve 14 měsících a abych řekla pravdu, vyhovovalo to nám všem 🙂 Ke konci jsme ho totiž budili (k ránu). Teď chrní od osmi do půl osm= a je to super 🙂
@verbalinka Od začátku píšu, že to stejně může být úplně jinak než si naplánuju. A já jsem teda nenapsala ani jednou že chci aby manžel od začátku spal jinde.
@anieanne No myslím, že teď jsi trefila hřebík na hlavičku 🙂
já se teda přidávám k názoru, že sice tatínkové chodí do práce, ale nevidím důvod, proč by nemohli pomoct doma, jak v noci, tak přes den...doba, kdy ženská byla jen k děcku a do domácnosti a chlap vydělával je snad díkobohu pryč...
samozřejmě nebudu po manželovi vyžadovat, aby k malé vstával (naštěstí nevstávám ani já, když celou noc spí, ale přece jen občas knikne, tak ji jdu pohladit, dát dudlík apod.), ale na druhou stranu je to snad i jeho dítě ne??? nejsem snad jen matka jeho dítěte a chůva do domácnosti, proč by se nemohl o malou postarat? zakladatelka je jak vidím zatím stále těhotná a bez dítěte, takže budu zvědavá na její názor po porodu...
názor, že ženské se celý den válí a hrajou si s děckem, zatím co manžel tvrdě vydělává v práci, mi přijde směšný...
@katerinanov: ono se to dá zvládnou, ale jak už tady taky několikrát zaznělo záleží i na samotném miminku, některé je spavé, vstane třeba 1x za 3-4h, nají se a usne, to se dá zvládnout úplně v pohodě, ale když pak trpí na koliky a prořve třeba 3h každou noc nebo vstává každou hodinu tak je to dost náročný a to i na psychiku takže pak ta pomoc od tatínka pomůže právě i té psychice která je dost pošramocená, je to totiž hroznej kolotoč - celé dny a noci krmit, přebalovat a nemít možnost odpočinku a úniku. Tím nechci říct, že se chlapi flákaj, ale pro ně je to svým způsobem tak trochu úleva, v práci sice makají, ale přijdou na jiné myšlenky a vrací se domů a těší se na děti, ženská když je s těma dětma pořád taky si od nich ráda chvíli odpočine🙂 Já třeba můžu zodpovědně říct, že jsem se z práce nikdy nevracela tak unavená jako bývám teď na "dovolené"🙂)) A nemyslím to něják zle, prostě jen osobní zkušenost. My třeba u dcery jsme to měli tak, že dokud jsem s ní ty 4 měsíce spala v pokojíčku tak k ní taky nevstával, když pak ze mě po 4 měsících byla chodící zombie která se stihla tak v 16h odpoledne poprvé najíst začal vstávat taky ačkoliv chodí do práce, já se taky doma zrovna neflákala. Ale fakt je to hlavně o tom jaké je dítě, pokud je pohodové dá se to zvládnout všechno daleko líp, souvisí to ale všechno se vším - pokud je v pohodě matka je v pohodě i dítě a naopak, takovej zamotanej kruh🙂 i proto si osobně myslím, že je lepší se vyspat a být v pohodě než chtít všechno zvládnout sama a pak se z toho hroutit
@ivett Můj manža mi v životě nic takového neřekl, ví, že to doma taky nemám lehký, že jsem večer co večer psychicky vyčerpaná. Přes víkend se o malého stará úžasně, i si ho ráno vezme do obýváku a mě nechají třeba ještě dvě hodiny spát, hraje si s ním, přebalí, nakrmí, prostě super. Ale denně vstává mezi třetí čtvrtou ranní, a vrací se většinou na sedmou večerní. Tak je přeci to nejmenší to, že ho nechám vyspat, že ho ve dvě ráno nebudu budit "Táto, malej brečí, jdi mu dát dudlík..."
tak my bychom radi mimco rovnou do pokojíčku.... jaka bude realita, tak to se uvidi 😉
zajimava diskuse se tu rozvinula... 😉 Tak ja nevim, ale muj manzel za tech 14 mesicu, co mame maleho, k nemu v noci nevstaval snad ani jednou... 😉 Jako jiste, jelikoz spime vsichni spolecne, tak ho plac vzbudil (no nekdy ani to ne), ale proste se otoci a spi dal... a me to teda neprijde divne, protoze ja, kdyz jsem byla uz moc unavena, jsem si proste pres den zdrimla s malym... a to ten chlap v praci fakt nemuze 😉
@verbalinka Tak bylo celkem trefné. Napřed ženy udělají maximum pro to, aby měly mimčo, během toho řeší milion prkotin, které mu musejí nakoupit, včetně perfektně "vystajlovaného" pokojíku a po narození ho nechávají spát tam. Asi jsem taky stará škola, co se tohoto týče.
my jsme to spinkání měli jednoduše dané okolnostmi - do 20 měsíců jsme bydleli v 2+1, takže malý spal v ložnici, od 20 měsíců máme 3+1, takže malý spí ve vlastní pokojíčku naprosto bez problémů.
Nedá mi to, abych nepřispěla k diskuzi i co se týče pomoci tatínků. Ono je opravdu obrovský rozdíl, když tatínek chodí do práce na 8h denně a nemusí třeba ani moc daleko dojíždět, to je potom "lehké" pomoct manželce/přítelkyni s dítětem. Můj manžel je jeden z nejhodnějších lidí, které jsem kdy poznala, ale většinou mi s malým nepomáhá (vyjma prvních týdnů, kdy bych bez pomoci asi umřela). Důvod je prostý - velmi náročná stresová práce cca 9h denně + 2h denně dojíždění. Nechápu, co bych to byla za partnerku, kdybych mu vyčítala, že po 11h zápřahu nejde okoupat nebo nakrmit malého nebo kdybych po něm chtěla, aby v noci vstával k malému, to už mi přijde naprosto absurdní. Ano, jsem unavená (hlavně první rok jsem byla naprosto grogy), ocenila bych pomoc, ale mám proboha nějakou soudnost. Mému manželovi by taky nepochybně pomohlo, kdybych místo něho např. 2h denně pracovala, protože je utahaný jak pes, ale to je samozřejmě taky nesmysl!