Má vaše dítě postýlku v ložnici nebo dětském pokoji?

@bbn To je fajn, tyhle názory slyším strašně ráda 🙂 Nerada poslouchám, že mi má manžel pomáhat i přes noc a bůh ví co když je od rána skoro do večera v práci. Můj manžel nepracuje hlavou ale je dřevorubec... a tam už to neohrožuje jen jeho příjem ale i jeho život takže jsem radši když je fit 🙂

Ahojky, postylku s miminkem jsme meli v loznici, zhruba od roka jsme ji dali do detskeho. Vse bylo bez problemu, mame klidne deti. Manzel je asi take raritka, ale od zacatku mi z detmi ve vsem pomaha, i v noci vstava, kdyz je potreba. Podotykam do prace chodi. Je to proste skvely chlap, nedam na nej dopustit 🙂 Ale to jsem asi trochu odbocila od tematu... 😉 Ja si proste myslim,ze vyspat se potrebuji oba, nejen chlap. ja jsem zatim doma s detmi, a rozhodne to neznamena, ze bych se valela a nic nedelala. Unavena jsem take poradne... Muj nazor na zaver: pokud je doma vsechno v rovnovaze je to ok, jakmile je zenska na vsechno sama a chlap se chodi domu jen vyspat, podle me to nemuze fungovat...Driv, nebo pozdeji to zacne skripat. Samozrejme nahlas to nikdo neprizna 😉 ALe chapu, ze jsou bohuzel maminky, ktere jsou radeji, kdyz je chlap pryc, ale to uz je zase jina diskuze. Diky Bohu tam nepatrim.
Omlouvam se vsem za mu jotevreny nazor. Nekamenujte me prosim 🙂 😉
Mejte se krasne 😉

@terkaz No jestli sis přečetla příspěvek, čím je můj manžel tak bys mě mohla pochopit proč lpím na tom, aby byl vyspaný a v pohodě.

@katerinanov Priznam se, necetla jsem celou diskuzi, ale je jasne, ze u rizikovych povolani je to samozrejme ze se musi vyspat. Ja jsem to brala obecne. Omlouvam se 😉

@terkaz V pořádku, neomlouvej se, jen mě docela tento názor zarazil. Já si totiž myslím úplný opak než ty a ne jen když jde o rizikové povolání manžela.

@terkaz no, ale to jaksi dost záleží na vzájemných vztazích a porozumění obou partnerů, ne? Absolutně nemám pocit, že by mi manžel nepomáhal a chodil se domů jen vyspat. To je směšné. Právě to cítíme oba tak, že je to v rovnováze: on chodí do práce, kde opravdu musí být "hlavou přítomen", nemůže si dovolit kvůli únavě být mimo, a já mám zase svou práci - děti a domácnost.
Já teda nevím, ale mě to fakt příjde, že většina ženských je poslední dobou zblblých okolím do názorů ala feministka, kdy manžel za každou cenu musí doma pomáhat, především s dítětem, nejlépe však s celou domácností, aby to bylo rovnocenné. Přitom ta ženská ale nechodí každý den na min 8 hod do práce, ne? Tak jak to může být rovnocenné? Nevím, já jsem teda zastáncem tradičních rolí ženy a muže a vůbec se kvůli tomu necítím zničená, ponížená nebo méněcenná. Jsem jaksi hrdá na to, že jsem matka a že se můžu starat o naše dítko a o naši společnou domácnost a že k tomu nutně nepotřebuju chlapa za zadkem 😝

@katerinanov Ja jsem si totiz vzpomnela na svoji kamaradku, u ktere ji jeji chlap s detmi vubec nepomaha. V zivote snad neprebalil, nekoupal, proste nic. Kdyz je doma, jde radeji ven behat, nez by se venoval detem. Kdyz byli na dovolene, sebral se a sel na cely den sam na vylet. Proste mne toto chovani pripada neskutecne a sobecke... Ona se ho jeste zastava, jak chodi do prace a kdesi co si... ( sedi u pocitace), proto me to vzdycky vytaci...Muj chlap chodi take do prace, ale detem se venuje, kdyz vidi, ze jsem unavena, bere si je ven, na dovolene jezdime spolu, podnikame veci spolu. Mozna byste se divily jaky rozdil je v nasich a jejich detech. Je to strasne znat, kde funguje tatinek a kde ne. Ale opravdu nechci rypat do vosiho hnizda...to jsem fakt nechtela. 😉

Ahoj,

tak já měla malou hezky v postýlce u postele. Kolikrát jsme po kojení usnuly tak spala i u nás v posteli. Teď má přes 2roky, má už velkou postel a na jedné straně zábranu a druhou sme tam nedali a má ji přiraženou k naší. Vůbec nám do postele nepřelízá. Večer se pomazlíme a ona si přeleze k sobě a spinká. Zatím ji stěhovat nikam nechci. Vyhovuje mi to a já na ni koukám i teď když spinká a sem dojatá 😵 🙂 Odkopává se takže kolikrát v noci přikrývám tak nemusím ani vstávat. 😀

Jak sem četla tak dáváte hodně dětí rovnou do pokojíčku. Mně bylo po porodu hrozně. Měla sem o malou děsnej strach a kdybychu ju měla někde jinde tak bych se zbláznila 😀

Každýmu to vyhovuje jinak a je to na každým. Jo a doufám že nebudu kamenovaná já že už dávno není ve svém pokoji 😀 😀

@katerinanov ahoj. Necetla jsem cele,ale takto to probihalo u nas:
mala byla od narozeni s nami v loznici-nejprve v kolebce,pak v postylce. Na kojeni jsem si ji bravala do postele a temer pokazde jsme tak obe usnuly,tak zustala do rana u nas. Pokojik ale mela pripraveny a tam mela obleceni, prebalovak apod.
V 9-ti mesicich jsme ji zcela bez problemu prestehovali do vlastniho a nebyl vubec problem ackoliv mame velmi mazlive ditko 🙂
Manzel spi od zacatku s nami v loznici - zadny obyvak ani nic jineho,ale mala je hodne miminko.
Pokud Tvuj muz vylozene neprojevi prani byt jinde, tak jej 'nevyhazuj'. Manzel nechtel jit jinam - a ver,ze bylo velmi prijemne kdyz mi treba obcas malou na krmeni prinesl a nebo pri kojeni prikryl zada 😵
jo a k tomu prebalovani - prebalovali jsme v noci asi 3x co je mala na svete - jinak az rano. Proste jsem si ji jen vzala z postylky (tu jsem mela prirazenou k posteli),prilozila a spaly jsme dal 😅 😵

@bbn Promin, ale to je asi trosku pritazene za vlasy ne? Ja taky nejsem zadna feministka, jen jsem chtela rict, ze deti potrebujou tatu stejne jako mamu.
Radeji takove diskuze nebudu cist. Jsem rada, ze mame v rodine bezva vztahy, prala bych Vam abyste meli take takove. Mejte se tu hezky

@terkaz No já si myslím, že je normální když tatínek pomůže přes den když přijde z práce nebo o víkendech nebo když je zrovna doma. Ale kriste pane aby v noci vstával?? To přece není rovnováha o které píšeš. On vydělává, nosí domů peníze, tak já v noci vstanu. Když zrovna třeba nejsem nemocná nebo není jiná překážka, to pak samozřejmě zůstane na něm. Píšu to v 1. os ale odzkoušené to ještě nemám, tohle je moje představa.
Ten manžel tvojí kamarádky je nějaký extrém, samozřejmě je normální, když tatínek koupe, s dětmi si hraje, přebalí. Ale chtít to po něm v noci to by se mi příčilo i kdyby v práci seděl u PC.

S námi byla malá do 8 měsíců v ložnici, pak jsme se stěhovali do většího a holky mají svůj pokojík, chlapeček taky svůj a tak se nám zdál být vhodný čas na přestěhování do holčičího pokojíčku, protože malá nám celou noc spí. Manžel kolikrát i po dvou nočních spal s námi v ložnici a nikdy to problém nebyl díky bohu 🙂
V noci někdy vstane, protože já spím jako dřevo😀 a nevadí mu to 🙂 je to ale asi na každém. Pomáhat mu problém nedělá,ale zase není takový jako náš známý, ten chodí do práce, vaří malé jídla a ještě šije, pere a nakupuje, jeho žena je doma a vychovává malou,o domácnost se nestará. To by ale taky každá podle mě nesnesla 🙂

tak já můžu uvést obě varianty: dcera spala od narození v pokojíčku, první 4 měsíce jsem tam spala s ní a užila se jí spát v postýlce, u sebe v posteli jsem jí nakojila a dávala zpátky, často tomu předcházelo hodinové uspávání, nošení a u toho samozřejmě řev který budil i manžela ačkoliv spal vedle v ložnici, syn spal od narození s námi v ložnici - i kvůli malé, asi by to nebylo reálné nechat je spolu v pokojíčku, asi po týdnu už jsem byla tak unavená, že jsem na přenášení do postýlky rezignovala a usínala s ním při kojení, praktikujeme to tak do dneška, syn pláče jen když se hlady vzbudí jinak je celou noc jako myška, takže za mě - určitě je výhodnější společné spaní v ložnici🙂

@bbn Myslím, že feministický názor ženy na mateřské je stejně komický. Ve většině případů manžel rodinu více méně živí (to přece není to, co feministky chtějí, toto se jim přece nelíbí, ony chtějí chodit do práce a být nezávislé). Rodina a feminismus se mi tak trošku bije. A jak bychom mohly po manželech chtít, aby v noci vstával k dítku?? My mu přece v práci taky nepomůžeme.
Já jsem si nevzala multifunkčního chlapa, ani já nejsem multifunkční a nemůžeme dělat od všeho trochu, to bychom pak nedělali nic pořádně. Jako já nechodím do práce, můj muž nebude mít povinnost v noci k prckovi vstávat 🙂

@sabuse1 Ono asi stejně nakonec nezáleží na tom, jak si to naplánujeme ale jak se to naše rozhodnutí bude líbit nebo nelíbit mimču 🙂

Já jsem měla obě děti v jejich vlastním pokojíčku.Postýlka pro staršího syna byla nejdřív ložnici,ale po týdnu,kdy jsem se vůbec nevyspala (malej sice vstával na kojení 1-2x za noc,ale já mám hodně slabé spaní a při každém jeho zabručení jsem se okamžitě budila),tak na radu mojí maminky šla postýlka do vedlejšího pokoje.Díky tomu jsem vstávala opravdu jen,když se vzbudil na jídlo a ne kvůli každé "kravině".Samozřejmě jsem ho i v průběhu noci chodila kontrolovat.Druhý syn šl do vlastního pokojíku už po první noci,kdy se opakovalo to samé jako u prvního.A spal tam,i když první 4 týdny jsem ho měla skoro pořád u prsu a když jsem spala 2 hodiny v kuse,tak to byl zázrak.Ale jestli udělám 3 kroky nebo 10,to už máš jedno.Slyšela jsem oba jakmile zaplakali,i když to bylo přez zeď,jen jsem neslyšela každé jejich brouknutí.Teď ten mladší si hodně vykládá při spaní,takže i když spí přez zeď,tak si musím zvykat,že za ním nemusím chodit.Dej si mimčo,jak to bude vyhovovat tobě.Já jsem od začátku jela tak,že každý máme svoji postel a i když jsem opravdu kolikrát vstávala co hoďku,tak jsem malýho vždycky šla dát zpátky do postýlky.Ona pak stejně nastane doba,kdy už budete mimčo ve spánku rušit a bue púro něj lepší,být ve vlastním pokoji.

@katerinanov Super chlapi chodí do práce to ano ta trvá 8 hod (samozřejmně né u všech) žena se o mimčo musí starat 24 h...A musí se taky vyspat aby mohla vůbec fungovat. Ano přes týden když manžel vstával do práce a malý špatně spal tak jsem s ním spávala v pokojíku aby se manžel mohl vyspat, ale o víkendu mě třeba nechal spát manžel a to sám od sebe (do ničeho jsem ho nemusela nutit). A takové věci, že o dítě se musí starat výlučně matka..no ze své zkušenosti vím, že to říkají hlavně ti co jim manžel vůbec nepomáhá...a tak to raději tvrdí než by přiznali, že jim to v tom nefunguje.
A taky záleží na dítěti, pokuď spí v pohodě celé noci ok..ale když se budí co 2 hodiny a to skoro rok tak nevím...ale klobouk dolů co to ty maminky zvládají bez pomoci můžu..

Nedá mi to a musím napsat. Původně jsem se chtěla jen dozvědět, jak jste na tom vy, které máte dvě děti a kde právě spí. Ale chci napsat katerinanov, je vidět, že asi ještě nemáš zkušenost s dětmi. Tohle je krásná idea, to tvé nevstávání manžela?????, o ano taky jsem si říkala, že můj muž se bude chtít vyspat a nebude vstávat, ale jak tohle chceš realizovat. Sice nevím, kde bydlíš, možná si užíváš luxusu rodinného domu, ale já v panelákovém bytě nedokážu umlčet plačící dítě, které trápí prdíky. A to mi věř, že rozhodně manžel nebude spát. Zažila jsem si to u obou, kdy nic nepomáhalo a dokázaly řvát 3 hodiny !!!! a to nám trvalo celé 3 měsíce.Nedokážu si představit, kdy by mi manžel nepomohl, to je fakt potom na ublížení dítěti. Navíc teda si pak povíme, jestli by ti nevadilo, kdyby se jen tvářil, že tohle neslyší a nepomohl 😝 .

@katerinanov: no to máš pravdu🙂 záleží to hodně i na miminku jaký bude🙂 oboje má své pro i proti, já teda po zkušenostech bych asi neměnila, u dcery jsem se bála, že jí ve spánku zalehnu a dala na nátlak okolí ať si jí to nenaučím atd...u syna jsem dala jen na své instinkty a je to pro nás daleko lepší tak uvidíš sama po porodu co vám bude vyhovovat🙂

@verbatimka nejdřív si přečti co jsem psala:
katerinanov @terkaz No já si myslím, že je normální když tatínek pomůže přes den když přijde z práce nebo o víkendech nebo když je zrovna doma. Ale kriste pane aby v noci vstával?? To přece není rovnováha o které píšeš. On vydělává, nosí domů peníze, tak já v noci vstanu. Když zrovna třeba nejsem nemocná nebo není jiná překážka, to pak samozřejmě zůstane na něm. Píšu to v 1. os ale odzkoušené to ještě nemám, tohle je moje představa.

Víkendy tam zmiňuju, takže děkuji za tvou analýzu mého vztahu, který podle tebe nejspíš nefunguje.

AHoj, u nás obě děti s námi spí od začátku doteď v ložnici (synovi byly 3 roky a malé rok). Radeček vždycky usínal ve své postýlce a od prvního nočního kojení až do rána mezi námi v posteli, Markétku jsem vždy po kojení vrátila do postýlky, měla lehčí spaní a při každém přetočení bych ji vzbudila (teď už ale nekojím a spí ve své postýlce celou noc). Radečel byl bezproblémový, i při nemoci a horečkách prospal celou noc bez buzení, od začátku (budil se jen na kojení 2krát a potom 1krát za noc), malá ale při sebemenším problému - nemoci, zoubku, .. neklidn spinká, pořád se budí, takže si ji často beru do postele a pak se po mě spokojeně válí, dokud zas neusne 🙂 To jí pak zase rychle vrznu do postele. Jsem ráda, že jen natáhnu ruku a podám dulíka, flašku, ruku, raz dva si ji vytáhnu z postýlky... chodit co 5 minut vedle by mě odrovnalo 🙂 manžel, když už je to na něj moc, chodí spát na gauč (ale to jen výjiměčně)..

@katerinanov četla jsem vše..

jinak moje zkušenost je taková, že miminka rády cítí maminku na blízku a čím blíž jí cítí, tím klidněji spinkají (pokud je netrápí prdíky nebo něco jiného, ale i tak tulit se k mamince přeci pomůže víc, než cokoliv jiného)

@katerinanov psala jsem to z mé zkušenosti z mého okolí, to že sis to vztáhla na sebe za to já už nemůžu 🙂

@sasanka03 No sice máš pravdu, že zkušenosti se svými dětmi nemám ale mám brášku, který se narodil před necelými pěti lety a bydleli jsme v paneláku. Ještě si to pamatuju.
Brácha někdy celé noci prořval a vstávala jen mamka. Já i její manžel jsme spali. Ano, v panelákovém bytě, ne v luxusu rodinného domu jak to nazýváš. A světe div se, oni mají skvělý vztah. Možná to nesedí do vašich tabulek multifunkčního muže ale je to tak.

Já se rozhodně kloním k variantě postýlka v ložnici. Nejen že je to praktičtější, ale myslím si, že není správně vystavovat mrně hned po narození separační úzkosti. V tomto smyslu se mi líbí myšlenka, kterou popisuje autorka v knížce Koncept kontinua, i když tam je to už na můj vkus trochu přehnané.

Jen pro ty, které mě chtějí kritizovat, že chci nechat svého muže spát, ještě jednou, můj muž je dřevorubec, což je dostatečně rizikové a pokud by nebyl vyspaný může se stát cokoliv. Už jsem s ním jeden škaredý úraz zažila a nebylo to nic pěkného. Nevím teda co je divné na tom, že chci aby byl ok.

@katerinanov Znám pár tatínků, kteří když viděli svoji ženu, jak je po porodu a ze vstávání po pár hodinách zničená, tak občas taky vstali a podali ji ho na kojení. Myslím si, že je to krásný projev pochopení a sounáležitosti. Neříkám, že by to měl být standart, ale jsou situace, kdy to určitě přijde vhod.

do 8 mesice postylka v loznici,pak zacal maly spatne spat,potreboval absolutni klid,stacilo jen otevrit dvere,kdyz jsme si sli lehnout a bylozle,takze pak byl "odsunut" do pokojicku a naprosta pohoda... ale kazde ditko je jine 😉