• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Malá kňouralka :-) Máte zkušenost?

7. ledna 2012 
Ahoj holky :slight_smile: jsem tu nová,tyhle stránky se mi moc líbí,vlastně jsem na ně chodila celé své těhotenství a až teď jsem se zaregistrovala,abych mohla sbírat rady a tipy od zkušenějších :wink: Máme doma sedmiměsíční poklad,moc jí samozřejmě milujeme,jsme rádi že jí máme,ale někdy už mi přijde že jsme doma s přítelem zralý na skok z okna :grinning: Nechci aby to vyznělo nějak špatně,ale naše malá je od malinka dost ukňouraná.Nemůžeme od ní udělat ani krok,pomalu si nedojdu na záchod nic,udělám od ní krok,řev,minutu se jí nevěnujem řev,jde vidět že nás trénuje,protože řve,jakmile jí já nebo přítel vezmem do ruky,spokojenej úsměv a klid.Ani já ani pítel nejsme nějaký krkavčí rodiče,ale zase nejde tahat 9kilovou slečnu věčně na ruce.Myslela jsme si že věkem to třeba trochu poleví a ono nic,spíš je to horší.nečekám že si celej den bude sama hrát,ale třeba deset minut:slight_smile:A navíc se teď v noci začala dost budit,už spinkala celou noc,teď usne v sedm po jídle a koupeli,a v půl devátý řev a dokud jí nedám do postele k nám nepřestane :-/ Zoubkama ani hladem to není,prostě nevím čím to je:-/ A o tom že vstáváme v půl pátý ,někdy ve tři no jak píšu na skok z okna..kdyby aspon přes den spala,nenene to by nám prej dopřála až moc luxusu:grinning: Snad se nikdo nenaštve a nepochopí to jinak než je to myšleno,jen bych ráda věděla názor těch co s tím mají třeba taky zkušenost :slight_smile: děkuji
30. pro 2011 v 08:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kolobrnda1000 neboj je to vsude stejny:slight_smile: napr.dneska, mala se budila v noci co pul hodky protoze ji vypadl dudlik tak ja vstavala a chodila ji ho davat zpatky. obcas je to fakt na palici chce to udelat si obcas pauzu a chvilku pro sebe. a naucit ditko byt samo, vecer nechat vybrecet v postylce nez usne a po par nocich se to zlepsi a zvykne si sama. holt se to musi vydrzet
30. pro 2011 v 08:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahojky,no mě je to jasné že je to všude stejné,nebo teda třeba podobné,ale na nás je to trochu dost.Jinak nechávat večer v postýlce brečet jsme zkoušely chodily jsme k ní co pět minut,pohladily,daly dudlík a výsledek? ona vydrží řvát třeba hodinu,opravdu :-/A naučit dítko být samo? u nás nelze prostě ona začne křičet a nepřestane...
30. pro 2011 v 08:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kolobrnda1000 Jako bych ten příspěvěk psala já - jen s tím rozdílem, že náš brouček už váží 12 kg :stuck_out_tongue_closed_eyes: Občas opravdu nemám ani šanci nalít si čaj do hrnku aniž by malý dost hlasitě protestoval, že si ho nevšímám. Tohle permanentní dožadování se pozornosti je o dost horší, když je malý nevyspaný nebo když mu rostou zoubky. Nemůže to být teď i váš případ? V každém případě jsem z toho taky dost vyčerpaná a nevím, jestli tím, že se tedy snažím mu vycházet vstříc a nosit ho, to celé nezhoršuju :confounded:
30. pro 2011 v 10:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
měli jsme téměř to samé... dojít si na záchod, nedej bože pro poštu byl luxus. Ale teď se to tak ani ne měsíc zpátky otočilo, protože jsem jí začala zakazovat, tak je najednou radši, když mě nevidí a kramaří. Se spinkáním nám taky začala zlobit a bohužel půlku noci prospí u nás v posteli, protože já už prostě nemám sílu, tak jí vezmu k sobě a většinou spím dřív. Vybrečet bych nenechávala, myslím, že pak dítě ztratí důvěru. Spíš vytrvale vracet. U nás je teď náznak k lepšímu. Myslím, že to bylo zoubkama, protože nám teď nedávno vylezl a po měsíci se to víceméně uklidnilo. Tak třeba taky malou trápí zoubky
30. pro 2011 v 10:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, bohužel jsme měli doma to samé, od narození řev, odhaduji, že tak 92% co byl náš syn vzhůru, tak probrečel a upozorňuji, že už jako miminko mi spal tak 9 hodin denně :stuck_out_tongue_closed_eyes: . Byla jsem zoufalá, nezabíralo nic a nechat ho vybrečet v postýlkce jsem zkusila jednou, ale nikdy už bych to neudělala, mám vyzkoušeno, že dokáže řvát 3 hodiny v kuse a pak mi trvalo ještě jednou tak dlouho ho uklidnit a já z toho mám výčitky do dneška. Ale kolem 8 -9 měsíce se to zlomilo, a jakmile se začal stavět, tak bylo po bezdůvodném brečení, a jak začal chodit, tak už byl v pohodě. Na konci ledna mu bude 2,5 roku a ještě mi v kuse celou noc nespí, většinou mi usne tak kolem 22H z donucení ( jinak by ani snad neusnul ), když jdeme večer spát, je to hodinové uspávání, jak se mrská v popstýlce a vymýšlí si, jen aby nemusel ležet, je to děs. No pak se vzbudí tak kolem 1, a chce si povídat, a pak většinou vstáváme kolem 6. A to je vše, co můj syn naspí, přes den už mi nespí, kolem 1,5 se to zlomilo a když jsem ho uspávala 2 hodiny a on spal půl hodiny, tak jsem svou snahu vzdala. Takže teď ve 2,5 letech mi spí cca 7 hodin denně, což je podle mého sakra málo. Ale dr mi od začátku říká, že je zřejmě nespavé mimi a tudíž ho nemám nutit. Jenže já jsem už úplně mimo, nikdo jiný z rodiny na něj nezabírá, musím ho uspávat jen já, s babi, dědou, taťkou si vymýšlí ještě víc a spát nebude, je schopný řvát tak dlouho, dokud mě to nezlomí. Takže bych poradila, aby jsi jednala dle svého instinktu, a dcerku se snaž trochu mírnit, aby Vásne měla tak omotané, ale z vlastní zkušenosti, že to není jednoduché. Malýho jsme zabavovali pořád a já jsem neudělala doma skoro nic, dělala jsem to po nocích, když usnul, pak jsem tak 3 hodiny spala a bylo ráno... Já třeba mám kamarádku, s níž chodíme s dětma ven od narození, jsou o týden a malá jí spí od porodnice celou noc, a celkově je to dítě, že ani neví, že jí mají. To pak tito rodiče, kteří mají doma andílky nikdy nás znavené rodiče nepochopí, protože si myslí, že máme doma rozmazlené dětičky, které když jen kňournou, tak se můžeme přetrhnout, aby neřvali. Ale pokud by měli zkušenost, jako máme my, určitě by taky udělali vše proto, aby jejich dítko konečně přestalo brečet a oni mohli mít doma jen chvilku ticha:slight_smile:. Myslím, že až malá bude mít více zájmů, bude to lepší. Hlavně, ať maminka do té doby " nezblbne ", je to opravdu, jak jsi napsala na skok z okna - ale my bydlíme v RD :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: , tak u nás by to nešlo :grinning: :grinning: :grinning: . Jo a o večer ve dvou v klidu si můžeme nechat jen zdát. To prostě neznáme. Vždycky ze srandy říkám, že až syn bude velký a bude chodit ze zábav, tak ho budu budit ráno ve 4 hodiny :grinning: :grinning: :grinning: . Ale ještě, abych syna nepomlouvala, mimo spaní, je teď opravdu andílek, pokud se nenudí, tak je strašně hodný a myslím, že i šikovný, učenlivý, prostě mám z něho velkou radost, takže bych řekla, že se mi začínají vracet ty dny, kdy jsem myslela, že to nedám. Náš syn byl plánovaný a moc chtěný, vůbec si nedokážu představit, když se takové dítě narodí někomu, kdo ho nechtěl, to pak musí být miminka chudinky.....raději na to nemyslet.
30. pro 2011 v 10:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
ahojky, mame to same, jak neni 100% venovani tak rev a vztekani,ale postupne se to lepsi :slight_smile: .odnarozeni byla knouratko a pres den prakticky po prvnim mesici skoro nespala, leda v kocaru. ted uz je spani lepsi a i ta samostatnost uz se trosku zvetsuje, spoleham na to ze az se zacne sama premistovat tak to bude lepsi, snad :sweat_smile: .
Musime doufat, nic jinyho nam stejne nezbyde :grinning: :grinning: :grinning:
30. pro 2011 v 10:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kolobrnda1000 :slight_smile: ...ahoj :slight_smile: ,

no jo, holt je elí společenský typ :grinning: .náš malý byl to samé.od miminečka uplakaný, nespavý, neuhovený, prostě radost :grinning: .
ono se to časem zlepší, tak jak píšou holky, až začne lozit, stavět se, zabaví se, bude ti kramovat atd. :wink: .věř že takových malých kňourálků jsou mraky :slight_smile: .
já s malým neudělala doma nic, nebylo kdy...teď se dvěma udělám vše :sweat_smile: ...snad jen krom oken...sice to pochopitelně trvá 3x tak delší čas, ale jde to.
znáš to heslo...bordel v bytě, šťastné dítě :wink: :grinning: .
to spaní je zakopaný pes...jednou "povolíš" a máš dítko v posteli do 3 let... :sweat_smile: .ale zase je lepší se vyspat :wink: .
teď přes zimu je to těžké, ale neboj, bude jaro, venku hezky....bude líp :wink: .
30. pro 2011 v 11:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Holky děkuji za podporu,já se bála aby mi tu někdo nenapsal,že je to dítě a ty prostě brečí a že jsem krkavec :slight_smile: jste moc hodné a jsem ráda,že teda nejsme jediný.Jako jak tady psala slečna nebo paní jajina.c mě by skok z okna taky nepomohl,my bydlíme v přízemí:slight_smile: a večer ve dvou znám,asi tak od sedmi večer do půl devátý,pak máme večer ve třech :grinning: no holky musim uznat že někdy se i musim jít uklidnit třeba na půl minuty do kuchyně jinak bych si asi fakt hodila lano :slight_smile: Holky myslíte že třeba už takhle malinký dítě může bejt vyčůraný??
30. pro 2011 ve 12:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky ja vas obdivuju, ja zatim (tuk tuk at to nezakriknu) s malou problem nemam, od narozeni spi v postylce, sem tam sem ji brala do postele, kdyz ji lezly zuby nebo bolelo brisko, ale jinak musim rict ze je zlata, do 6ti mesicu spavala celou noc ted se 1x za noc vzbudi dam ji napit a spi dal. ale i toto buzeni me nici, takze opravdu klobouk dolu co musite stavat casteji. jinak sem se ji snazila ucit na celou rodinku, aby se trochu adaptovala a nema problem spavat i u mych rodicu pres noc. snad se to s nejakym spurtem nezmeni. tak drzim pesti a preju silu do noveho roku at se ty deti sklidni:slight_smile:
30. pro 2011 ve 12:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No já už jsem si vlastně na ten řev i zvykla,ale prostě mě přímo štve že si v klidu ani zuby nevyčistím :unamused:
30. pro 2011 ve 12:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kolobrnda1000 Ahojky, opravdu nejsi sama, která si tím prochází. Náš Lukášek, te´d mu bylo 9 měsíců. Od narození jen plakal. Nejdřív jsem si říkala, no jo to asi bude 3 měsíční kolika, ale po 3 měsících to vůbec nepřestalo, tak jsme si začali říkat, to porostou zoubky, ty nám vyrostly v 6 měsících.Nevydržel si sám hrát ani 5 minut,vyžadoval neustálou pozornost, sám nebyl schopný usnout, jen houpáním, kočárek naprosto nesnášel, jen spát v něm mohl, takže procházky a výlety pro nás neexistovaly,a k tomu všemu byl i často nemocný. Trochu se nám to zlomilo kolem 8 měsíce, teď už je to mnohem lepší, ale ukňouráný je dost často, musíme neustále vymýšlet zábavu, aby se nenudil, a hrát si už taky chvilku vydrží, není to žádný zázrak, ale i těch 10 minut je pro mě neocenitelných. Je pravda, že jakmile objevil pohyb kupředu, zlepšilo se to :slight_smile: . Bohužel je opět marod, tak zase kňouráme :frowning2: , a to už byl pár dní tak hodnej :frowning2: .Jinak Lukáš za mnou přileze i na záchod, tam si sedne a kouká, když mi to trvá moc dlouho, začne se dožadovat pozornosti :wink: . Hlavu vzhůru, bude určitě líp, jinak to nejde :slight_smile:
30. pro 2011 ve 13:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kolobrnda1000 NAše milovaná byla taky taková, a jediné, co to chce, je čas a hodně čokolády na nervy :wink: Je to těžký, to chápu, ale tohle se zlepší, až časem, pak nastanou různá období. Kolem roku, jsem Elišce byla buřt, ale jak byl doma tatínek, tak se ho nepustila, ted je zase závisláček na mě. Spinká už hezky, jen někdy chce v noci držet za ruku :wink: Takže vydržet, vydržet, časem to bude dobrý :wink:
30. pro 2011 ve 13:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
holky děkuju,budu doufat,že časem se to zlepší.Pro mě bude úspěch se vyspat déle jak do šesti :slight_smile:
30. pro 2011 v 15:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, chcem sa k vám pridať. Povodne som tento problem neriešila, ale brouka do hlavy mi nasadila moja milá tchýně, keď mi vykládala, ako je moje decko rozmazlené a kdesi čosi. Mám 8,5 mesačného syna, je dosť napred v psychomotorickom vývoji (už 2 týždne sám stojí v priestore s hračkami v rukách), je veľmi šikovný a zvedavý. Celé dni musím byť s ním, lebo keď je pustený v priestore, tak stále nekam lezie a vylieza, každou chvilkou sa niekde praští alebo si privrie prsty. Keď som ho na chvílku spustila z očí, tak poškrábal CD, vliezol za sedačku a tam sa šprajcol a nešlo ho to vybrať, povypájal kabely z rozdvojky, ktorá bola schovaná v krabičke ... a vrchol bol včera, než som sa vrátila z toalety, tak si moj poklad otvoril trubu a vliezol si do nej. Keď ho dám po hracej postielky, jedálnej židle, autosedačky alebo kočiaru, tak reve ako pavian, lebo musí byť v klude. Pravdou je, že na Vianoce dostal Tatrovku na vozenie, tak ten kočiar vzal trochu na milost, takže tam už tak nereve, ale vzpína sa na nožičkách a celú dobu v kočiari poskakuje. Prosté veci ako je mytie, upratovanie, varenie už skoro niesú možné, lebo sa proste sám nezabaví. Nech mu dám na hranie čokoľvek za minútu ho to nebaví. Rozprávanie, spievanie, riekanky, telka - to všetko zlyhalo tiež. Spanie je mizéria - musím ho strčiť do postielky a násilím ho držať až za hrozného revu usne, a potom spí sotva pol hodiny. Ja za tú polhodinu ani nestihnem rozdýchať to uspávanie, v tom lepšom prípade stihnem dobehnúť na wc. Večery máme zásadne v 3. Pokladík zaspáva až po 1 hodine v noci a vstáva okolo 8 ráno. Od narodenia dodržiavam spací rituál, do 6 mesiacov to bolo dobré, ale potom sa to nejako zlomilo. Keď som to hovorila pediatričke, tak mi na to odpovedal, že preboha, veď je to dieťa, je len trošku živšie. Cítim sa úplne neschopná a stále premýšľam, kde som spravila chybu.
5. led 2012 v 15:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Priznám sa, že keď mám chuť si hodiť mašli, tak nakuknem do témy "Zemřelo mi dítě" a tam si vždy uvedomím, že moje problémy sú prd a tie maminky by dali svoj život za takého diabla ako mám ja, len aby bol s nimi.
5. led 2012 v 15:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kolobrnda1000 My měli doma to samý - několik měsíců se náš Jojo ani nedotkl své postýlky a skoro ani ničeho jiného než mě. Nosila jsem ho v šátku nebo v nosítku, měla jsem ho všude u sebe (na sobě). Nenechávala jsem ho vybrečet, když byl u mě tak nebrečel, tak mě ani nenapadlo někde ho pokládat, když jsem věděla, že bude řvát. Docela jsem si užívala chvíle, kdy mi spal v náručí, protože jsem si řekla, že prostě nemůžu nic dělat, hodila nohy nahoru a četla diskuze na MK:slight_smile:.
No a abych tě povzbudila, tak teď je Jojo hrozně pohodový dítě, potřebuje společnost, ale hezky si hraje, nechá se hlídat od cizích lidí...takže neboj, užívej si, že se chce s tebou mazlit, brzy to tak nebude.
A ta čokoláda, co tu o ní někdo psal, tak mi taky ve slabých chvílích dost pomáhala :wink:
5. led 2012 v 15:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hribek Jo, hříbku, to se ti to učí takový spinkací dítě. Já teda si nedovedu představit, jak bych mohla učit svýho syna, aby byl sám - a nemyslím si, že by se to naučil tím, že ho nechám samotnýho, i když strašně pláče. To tak spíš ztratí ve mě důvěru a když se vrátím, tak se mě bude držet ještě víc.
Každý dítě je jiný, a když má někdo dítě, který v klidu spí samo v postýlce, tak se mu to dobře radí o učení samostatnosti a vyplakávání před spaním.
To jako nic proti tobě, ale vždycky mě tyhle rady od kamarádky (které dítě usne tak, že se položí do postýlky a za dvě hodiny broukne, že už je vzhůru) hrozně naštvaly.
5. led 2012 v 15:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
My to taky známe. První dítě coby miminko několik měsíců nebrečelo pouze při jízdě v kočárku nebo nošení na rukou, ale jednou ho to taky přešlo (už si nepamatuju kdy, ale bylo to myslím někdy v době, kdy začal chodit). Druhé dítě ještě větší kňoural, v noci se budí i víc než 10krát, přes den si zatím taky moc sama nepohraje, visí mi na teplákách a chce nosit... Do toho samozřejmě musím stíhat vařit, uklízet, pečovat o druhé dítě, prát atd. Jsem na odstřel. Ale cítím se spíš fyzicky vysátá než psychicky. S tím, že děti pláčou, jsem se už dávno srovnala, a teď jen čekám, až to přejde.
5. led 2012 v 15:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ustarana No nemáš to jednoduché :frowning2: Škoda že ani v tom kočárku nevydrží, mně to dost pomáhalo, že aspoň venku byl na chvíli klid. Jinak jak píšeš - když nechám dítě bez dozoru, tak je to katastrofa - vleze si na gauč, z toho padá, otevírá zásuvky a skříně, věci vyhazuje ven nebo si tam přivírá prsty apod. Myslím, že nemá cenu řešit, kde jsi udělala chybu, protože jsi nejspíš žádnou neudělala - každé dítě je prostě jiné a i při stejném přístupu budu každé reagovat jinak. Vydrž, tohle období brzy skončí a jednou budeš ještě ráda vzpomínat, jakého roztomilého broučínka jsi to měla :slight_smile:
5. led 2012 v 15:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Holky tak u nás ťuk ťuk ťuk,už je docela a to DOCELA zvýrazňuji klid,prostě jsme si s přítelem řekli,že na co se trápit všichni tři,malá spí v noci s náma a spí celou noc,a přes den mi teda spala tak dvakrát půl hodiny a ted? v klidku třikrát denně ho´dku někdy i dýl a jakto? protože jí prostě uspim u nás ve velký postely a tam spinká jak zabitá:slight_smile: Byla jsme odpůrce spaní s rodiči,vždycky jsme si říkala,to já dělat nebudu,ale když byla malá uřvaná a my pak nervní a jinej způsob nebyl,tak co,ted jsme spokojený všichni tři a je to :slight_smile:
5. led 2012 v 17:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahojky, čtu vaší diskuzi a docela se bavím :slight_smile: U nás byl do dvou let klídek, malej spal 5 hodin přes den, večer usínal kolem osmý a budil se jen na pití a zase spinkal do osmi..ale ve 2 letech jako by se v něm všechno obrátilo a je to mamánek největší. U všeho mě potřebuje, všude chce vodit za ručičku nebo tahat, od vaření mě odstrkává..když si nedejbože sednu na 5 minut s kávou k počítači, tak už mi visí na ruce a dělá scény..a co teprve usínání...2 hodiny uspávání každý večer..o půlnoci přesun k nám do ložnice...taky si občas říkám, že je to na skok z okna..ale snad je to jen obdobím a bude brzy líp.
7. led 2012 v 00:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek