Mám dcerku 2 a půl roku a vůbec mě neposlouchá

jitundela
13. dub 2017

Ráda bych Vás požádala o radu.Máme dcerku 2 a půl roku a vůbec mě nechce poslouchat.Když jí něco řeknu ať udělá tak jako by mě neslyšela až když zvednu hlas tak občas poslechne.Největší problém, ale mám s tím když má jít spát. Nikdy se jí nechce i když je unavená.Dám jí do postele tak začne řvát, když ji tam nechám samotnou tak po chvíli vyleze.Řeknu jí aby šla zpět a ona nic. Když jí pohrozím že jí dám na zadek tak se mi ještě vysměje. Když jí fakt plácnu tak dělá jak jí to strašně bolí. Ale pak z postele zase vyleze a má ze mě srandu.Opravdu si už nevím rady.
A to ještě nemluvím o tom jak neposlouchá když jsme venku řeknu jí aby něco nedělala a ona to schválně začne dělat.Musím na ní buď zvýšit hlas nebo se zvednout aby věděla že to myslím vážně.A když jí člověk řekne aby se zastavila tak se ještě kolikrát rozběhne.
Ráda bych znala Vaše zkušenosti po případě nějakou radu. Prostě mě už nebaví po malé jen křičet.

astyna
14. dub 2017

Tak já mám doma 17m divočáka, který si velmi rád buduje vlastní osobnost. Hodně mi pomohla knížka Aha rodičovství a praktikuju z toho několik věcí:
- denně si cca hodinu aktivně hrajeme, tzn. vypnu mobil, nebo jeho zvonění, a naplno se věnuju synovi,
- když po něm něco chci, aby udělal, dívám se mu do očí a on se musí dívat na mě, takže nejdříve navážu oční kontakt a až pak mluvím,
- úklid = hra, tzn. hračky uklízíme házením od dveří, což baví všechny zúčastněné 😀 ,
- když jsme venku, maminka má pravdu a nediskutuje se, auta jsou všude, psi na volno, takže když něco řeknu, platí to. Vysvětlovat nemá smysl - např. uprostřed přechodu se s ním nebavím o tom, proč musí jít dál,
- vše má své místo - boty do botníku, oblečení do šuplíku, hračky do košů,
- večerní rituály - mléko, vyčištění zoubků, pyžamko, pohádka. Pořadí se nemění.
...

To je tak to, co mě napadlo. Dříve jsem zkoušela syna vychovávat formou vysvětlování, ale on mě absolutně nevnímal, nechápal, jel si po svém.

Hodně se mi osvědčilo i - není představení bez herců - takže když se začne venku vztekat, prvně ho dám mimo nebezpečí (např. zavedu na chodník - i násilím), navážu oční kontakt a řeknu, co bude nyní.

Synovi ale také dávám často na vybranou, aby měl pocit, že může o něčem rozhodovat - např. co si chce obléknout, nabídnu 2 mikiny, zvol si, nebo chceš motorku nebo do kočárku, chceš takovou nebo takovou pohádku, pyžamko nebo overal?... Já ho jako by manažeru, ale výběr je často na něm.

Takhle to u nás vedeme my a musím zaklepat, funguje to. Uvidíme, jak dlouho.

jujatko
14. dub 2017

Abych to uvedla na pravou miru. Urcite nejsem matka, ktera nikdy nedala dcerce pres zadek. Napr. sly jsme z detskeho centra a nevim proc, ale vzala do hrsti male kaminky a mrskla je na auto. V tu chvili jsem ji pleskla pres zadek, protoze moc dobre vi, ze tohle se proste nedela. A vi, ze veci, vlastni ci cizi, se proste nenici. Nebo kdyz jednou vjela do silnice. Tady proste dostala pres prdku a pak prislo az vysvetleni - respektive znovuvysvetlovani toho, co ji vstepuji do hlavy porad. Nastesti jsou tyto situace zcela vyjimecne. Ale jinak k ni opravdu prostupuji stylem, ze je mi rovna. Vse dela se mnou. Dostava na vyber. Neni to rozhodne o tom, ze si muze delat, co chce. Jen ji proste dle meho nazoru nenasilnou formou smeruji tam, kam chci ja 🙂. Kdyz prijedeme ke kamaradce, tak tam se na deti furt jen zyvsuje hlas, vycita, furt same prikazy a rozkazy. Ale podle mne si tim ty deti chteji jen ziskat pozornost, protoze ty deti vyrustaji spise vedle rodicu. Proste rodice koukaji na televizi, takze se deti okrikuji, at jsou zticha, hraji si potichu, aby nerusily. S detmi nechosi ani moc ven - rozhodne ne kazdy den. Kdyz ji povidam, jak s malou vyrabime, lepime, kreslime, tak nechape, kde na to beru cas. Ona sice mala da pastelky, samolepky atd., ale mala se musi zabavit sama. Já si s dcerkou sednu a děláme prostě spolu. Já neříkám, že to funguje na každé dítě, ale podle mne je opravdu důležité budovat si ten vztah od narození. Rodič není kamarád, ale měl by být pro dítě nejlepším přítelem. Hranice musí být nastavené, ale je třeba je nastavovat systematicky a důsledně od narození.
A jak tady někdo píše o výuce na ZŠ. Já učím na VŠ a myslíte si, že v praxi jsou úspěšnější Ti, co neustále o něčem diskutovali, oponovali mi a nebo Ti, co sedí v lavici, skoro o nich nevím? Snad si každá odpoví sám.
A další věc - je rozdíl drzé dítě a dítě, které má svůj názor, dokáže diskutovat, ale i respektovat ostatní a názory ostatních. To, že je dítě drzé, není důsledek výchovy "já jsem rodič a Ty, dítě, budeš psolouchat", ale výsledek toho, že se rodiče dětem nevěnují, nemají na ně čas, tak nějak je nechají růst jako dříví v lese a to dítě si snaží něco získat svoji drzostí, snaží se získat nějaké postavení ve společnosti.

barbara04
14. dub 2017

tak syn ma 2,5 a je zlaty, pokud je (aspon zdánlivě) po jeho.... zkouším vysvětlovat a dávat na vse cas. tj: chces jit do herny? ano chces... dobre az zazvoní budík oblečeme se s jdeme.... zazvoní budik, lehne si na zem a hraje si dal... každy den to stejne pred kazdou procházkou... do toho oblect a nachystat mimino :-/ takze to dopadá skoro vždy revem... nebo tim ze rekni ze jdu sama a on prijde. venku je pak nadšený,,,, proste nevim jak to změnit. nechci mu porad hrozit ze bude sam atd ale nic jiného nefunguje:-// to nemluvím o řevu před čištěním zubů atd.... teď s příchodem mimi je méně času a i trpělivosti ☹ ale je fakt že on na vztek zapomene hned🙂 jen já jsem uplně mrtvá ještě jodinu potom 🙂 včera jsme seděli 30 minut na chodníku , jedli sušenky a řešili jak domu když nechce na kole a já jo neponesu neboť mam kočár🙂 ..... ale beztak je to proste zlaticko🙂

jitundela
autor
22. dub 2017

V poslední době jsme to spaní vyřešili tak, že chodím s ní do postele.Počkám až usne a pak odejdu.A má to úspěch.I ty dny jsou klidnější když si pěkně odpočine bez vztekání.

julietis
15. čer 2020

mám dceru 2 a púl roku,, momentálně je 12 v noci a musela jsem už fakt křičet aby pochopila že po ní chci aby spala,, neposlechne mně na slovo,, jsem totálně na nervy, utahaná, je mi líto že jsem na ní hustá,, ale už se to prostě nedá vydržet,, dohání mě k zoufalství. poslechne mě jen když jsem na ní jako tygr.. teď spí a mě už se chce brečet.. miluju jí, vím že je chytrá a ví co po ní chci a stejně neposlechne a dělá maschvály. a z toho jsem zoufalá. tak opravdu doufám že jí to přejde, protože taky nevim jak na to....

zelenaesmolda
15. čer 2020

@kimh proc by dite melo slepe poslouchat autority?Co kdyz je ucitel nefer a dite ma spatnou znamku neopravnene?Podle me je naopak super,ze se deti uci s dospelymi mluvit a diskutovat a nejenom slepe drzet hubu a krok.To,ze je nekdo starsi jeste neznamena,ze ma patent na rozum.Doufej,ze tve dite nikdy nenarazi trebs a tabore nebo v krouzku na pedofila a nebude mlcky trpet zneuzivani protoze prece musi poslechnout.

kimh
16. čer 2020

@zelenaesmolda 🤦‍♀️

zelenaesmolda
16. čer 2020

@kimh copak? Koukam,ze tebe taky diskutovat nikdo neucil 🙂

kimh
16. čer 2020

@zelenaesmolda ne neucil, kor na starou diskuzi.

zelenaesmolda
16. čer 2020

@kimh a neni to jedno jestli je diskuze stara nebo ne?nebo myslis,ze za ty tri roky se deti nejak vyrazne zmenily?

kimh
17. čer 2020

@zelenaesmolda za tu dobu mi přibylo ještě jedno dítě a na tom co jsem napsala tenkrát si stále trvám, měj hezky den, já nemám čas se zabývat starou diskuzi 😉