Mám malého jen nechat vyplakat?

danny31
15. říj 2009

Ahoj, jako prvorodicka, zblbla nejednou dobre minenou knihou, jsem usoudila, ze deti do 1 roku veku se nemaji nechat vyplakat. Tudiz me miminko, jenz od prvniho momentu, kdy prislo na svet, neuveritelne rve, kdykoliv je oddeleno od maminky, dostalo tu nejlepsi peci a ja ho mam na sobe jako koalu vetsinu dne. Ale zaslo to tak daleko, ze prcek nevydrzi dyl jak 2 minuty na zemi a tudiz zaciname byt dost pozadu. Neurolozka mi na to rekla, ze jaky jsem si to udelala, takovy to mam, coz ma samozrejme pravdu. Jenze jak z toho ven..? Mam ho nechat vyplakavat az si proste zvykne, ze ma byt na brisku? Asi neni jineho reseni, co? Mela jste nektera z vas stejny problem?

schwarzovka
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
akras
15. říj 2009

glic - moje máma to taky říká, že druhé dítě (JÁ 😀 ) jsem byla daleko víc v pohodě. Všechno se tolik neřešilo, jako s prvním...I když to sama ještě neznám, myslím, že to tak bude...člověk je u prvního ze všeho vyplesklej...

panterka
15. říj 2009

akras, já to taky neřeším 😎 to je prostě povahou 😉

shaula
15. říj 2009

Vendulka - a to je právě ten problém - prosbu o pozornost považuješ za banální důvod k pláči... To je podle mě hodně podstatný důvod... Neber to zle, reaguju jen na tuhle tvou jednu větu... 😉 A mluvím o dítěti ve věku okolo těch 7 měsíců, jak se ptala zakladatelka...

Schwarzovka - souhlasím.

glickaiva
15. říj 2009

Pankerka: ty máš taky o dost větší věkový rozdíl. U Tebe je to uplně o něčem jiném.

Schwar.: sorry, ale moje desetiměsíční dcera chápe moc dobře, nevidí na 50 cm, já vím, že jsi nemyslela toto stáří,ale o novorozencích se tu nemluví. Ale sorry, ale já ji vychovávám už ted. Muže podle tebe vše???? To ji mám nechat hrabat se ve květináčích, vydělávat všechno z kuchyně a pod. Všechno ji už ted vysvětluji, neřvu na ni, ani ji nijak fyz. netrestám. To by ses divila, jak už od deváteho měsíce na tytyty reaguje, pousměje se a danou věc už nedělá. Samozřejmě to zkusí znovu, ale stačí být ve střehu a říct tytyty. Sorry, ale nedokážu si představit, kdybych ji nechala dělat všechno podle jejího, to bych asi.......

U přebalování Vendulku zabaví a udrží cokoliv nového, co ji zaujme a nedělá u toho psí kusy. Ale občas je to sranda, zvlášt, když má naloženo..... 🙂 🙂

vinifera
15. říj 2009

Akras vlhčené obrúsky aj krém v ruke ... to skúšam aj ja. Ale to zaberá len na chvíľu. On proste keď ma pretáčavú fázu tak ho nahánam po posteli s plienkou a nedajbože že niečo bolo v plienke. Lebo to nahánam tiež 😅 No a keď už je na bruchu tak už krčí kolienka pod seba a snaží sa mi zdrhnúť. Ako ďakujem tomu tam hore, že mám zdravé dieťa. Len prebaliť ho je náročné lebo stále zdrhá🙂

beruska2x
15. říj 2009

hele at si kazdy dela jak chce, vsechno se jednou projevi a vrati 😀

nic neme pokud noseni atd preroste v neco takoveho ze dite nema cas/snahu/potrebu delat nic jineho, nevyviji se at uz psy. i fyzicky tak je to podle me desne nebezpecne, to pak muzes mit 10ti lete dite ktere bude delat haji, dada, papa, a hojdat ho protoze bude motoricky na urovni 2m...

myslim ze to zaklad. bude mit ted tezke ale proste musis dat najevo ze ses s nim ale musi taky delat bezne veci.. nenechat rvat ale pomalounku, postupne ho ucit se rozvijet..

glickaiva
15. říj 2009

Beruska2x: souhlasím

Danny: pevné nervy, to pujde, hlavně vydrž, ono pobrečení skutečně malému neublíží, myslím si, že ve Tvém případě naopak pomuže, jak říkala Beruška, musí se taky rozvíjet.

sonulah
15. říj 2009

uf...
dítě dává najevo svojí nelibost pláčem, jinak to neumí... to, že pláče např. v cizim prostředí, je prostředek, kterym si přivolá mámu a má to tak daný od přírody, instinktivně... asi to tak příroda zařídila, abysme poznali, že jim něco je/chybí/něco je trápí a mohli jim pomoct

cituju:
A já viděla tolik vyčuraných dětí. Jedna známá má ani ne 3M ditko a když u Nás byli,tak jsem nechápala, jak ta je už rozmazlinkovaná, moc dobře rozeznala maminku od tatinka, chtěla se jen chovat a teda narovinu to já neznám, ano s láskou, ale ne ze sebe dělat otroka. .....

😝

mě by bylo líto, kdyby moje tříměsíční miminko nerozeznalo mámu od táty 😒

ano, nosim, kojim podle potřeby a když mělo dítě těsně před rokem věku separační úzkost (což je opravdu normální věc, kterou si projde každý dítě), tak jsem se od něj prostě zbytečně nevzdalovala 🙂

glickaiva
15. říj 2009

sonulah: no ....... když problém v některých lidech je, když si někdo bere věci moc osobně, to byl příklad a za tím si stojím. Já bych tak dopadnout nechtěla. Ano je dobře když mimčo rozezná maminku od tatínka, ale problém je v tom, když tatínek chce mamince ulehčit, ale miminko chce byt jen u maminky, nejlepe u prsa. Co ta maminka, pak, bude z ní časem troska. Díte potřebuje spokojenou matku a ne flustrovanou, která nemuže jit pomalu bez řvaní na záchod.

Pro tak malé mimčo se má dělat vše, ale zřejmě si mě nepochopila. Ano pomazlil se, pochovat, zaopatřit, pohrát, ale když má ženská na strosti třeba i další dítě, do toho třeba velkej barák,zahradu....copak ono dítěti pobrečení ubléží?

Ano separační uzkost znám, máme ji za sebou a ubezpečuji Tě, že řvaním jsme to neřešili. A pak, že my odbočujeme od tematu. Mám pocit,že někdo motá věci dohromady a to uplně zbytečně....

schwarzovka
15. říj 2009

rok a pár měsíců jsem jen kojila, nosila, dělala blbinky, vytírala hlínu z květináčů 😉 , uklízela vytahané nádobí, makala jsem jako šroub a teď? Teď mi to můj syn vrací, je samostatný, zbytečně si nic nevyřvává, nevzteká, má rád lidi, nikdo mu nevadí., nebrečí, když si udělá bebí ..ví, že kdyby něco maminka pomůže 😉
jsem za to ráda 🙂

glickaiva
15. říj 2009

Ale to moje starší dcera je to samé a to není nošená je samostatná..... A rozhodně jsem nemusela neustále vytírat hlínu a nikdy se nehrabala v nádobí. Má snad hračky, vyjimkou bylo, když se mnou vařila, to jsem ji ty hrnce dala sama.
Horší je to s tím stekáním mezi druhým a třetím rokem, řeknu Vám období vzdoru a negativismu opravdu stojí za to, myslím, že málo kdo se tomu vyhne. Ale to je mimo tema.

skorn
15. říj 2009

Chci přidat svůj názor a nestačím se divit s čím se některé z Vás tady vytasily 😠 😀

Spojovat slovo vyčůranost s miminkem mě přijde více než prazvláštní..vlastně mě nikdy takováhle věc ani nenapadla.Vždyť je to prosím vás nesmysl..jak by mohlo být např. 2 měsíční dítě vyčůrané???
To, že si žádá vaši pozornost, že vás chce mít na blízku, že jste jeho jediný opěrný bod kterému bezmezně důvěřuje..a vy ho pak necháte někde vyřvat vám přijde, že je vyčurané?..pane jo teda.
Plně souhlasím se vším co napsala schwarzovka..

Já mám teda teď už starší dítě,ale když byla naše slečna malá min do 1 roku jela jsem na maximum..nikdy jsem ji nenenchávala vyřvat a teda určitě toho, že jsem ji byla plně k dispozici nelituju a jsem si 100% jistá, že to navíc přispělo pozitivně k budování vztahu mezi náma.
..dneska teda na ni nejsou vidět žádné stopy rozmazlenosti nebo něčeho podobného..naopak je to dost samostané dítě, které si s ledasčím dovede samo parádně poradit, ale to je už na jiné téma.

Maminky..chovejte svoje děti co nečastěji to jde..jste tady přece pro ně a to, že je budete chovat,mazlit a budete tady zkrátka pro ně když vás potřebují se Vám teda dle mě nemůže ve zlém vrátit.

Je jasné, že každá k tomu přistupujeme jinak..netrvdím, že to co dělám já je jediné to správné..to určitě ne.
Respektuji tady názor druhých,ale neztotožnuji se s ním.

rozhodně nečekám kladné ohlasy🙂)

skorn
15. říj 2009

schwarzovka mám zhruba o rok starší holčičku a je to to stejné.Rozhodně není mamánek a pokud má opravdu problém přijde za mnou nebo tatínkem.
Nebojí se lidí je společenská a je to teda hodně živé dítě 🙂 ..i když to období vzdoru a negativismu znám taky dobře 😅

skorn
15. říj 2009

glickaiva..tak já zase znám z okolí to, že děti nejvíce milují přesně ty věci, které jim určené nejsou 😀 u nás to bylo večně vytahané nádobí z linky,cédéčka,neustálá kontrola komod, skříní,šuplíčků..atd.. vyházené oblečení z prádelního koše..ten pak sloužil ke všem možným věcem a hračky se pohybovali na jednom z posledních míst v oblíbenosti 😀 Dnes už je to pochopitelně jinak.. 😉

glickaiva
15. říj 2009

Tady se ale uplně zbytečně omýlá dokola slovo vyřvat a vyčurané. Zakl. tema znělo jinak a zakladatelka nemá 2M mimi, ale 8m. To je rozdíl a má docela problém, který ji nezávidím.

Já si prostě myslím, že v dané situaci trocha pláče neuškodí, nemluvme o vyřvání. Tak to tu nikdo stejně ani nemyslel. Prostě ženské jsou prostě z venuše a musí pořád něco řešit atd.

A myslím si, že zakladatelka si o tom udělá vlastní usudek a veme si z toho co ji bude vyhovovat.

vinifera
15. říj 2009

skorn. No ale pozri kam sa neustálym nosením dopracovala zakladateľka témy.....

Tým nechcem povedať, že svojho mimiňáka nechávam plakať. Ale zas ho na rukách nevyvlačujem. Má takmer osem mesiacov a cez 9 kg.... To mám posilňovňu zdarma. To sa fakt nedá celý den vláčiť na rukách. A koniec koncov ani to nie je potrebné. Zabaví sa aj sám.

Takže všetko s mierou!!!

trixi
15. říj 2009

ahoj danny, ja som tiez prvorodicka vo vyssom veku a tak ako Ty som prijala nazor, ze dieta ked nema dovod nema plakat a nenecham ho revat, nech sa vyreve. Ked mi niekto povedal, ze revom si dieta cvici pluca, tak ma islo porazit. Tak ako Ty som vsetok cas venovala Matkovi pocas jeho prveho roku. Ked som nemohla byt s nim ja, tak bola babka, dedko, tatino. Nikdy som ho nenechavala vyrevat a na kazde zamrnkanie som zistovala co mu je a preco place. Vobec toho nelutujem. Ja som chcela mat dieta a ja som chcela a chcem byt s nim co najviac. Ten cas totiz tak rychlo leti a ja si chcem cas so synom uzit. Matko je dnes dost samostany, vobec nemozem povedat, ze je "vycurany" a ze to na mna skusa. Zahra sa sam, nemusim uz byt tak pri nom. Spolu vieme upratovat, varit, hrat sa. Ale tiez ma necha ked vidi, ze musim pracovat, ze musim nieco urobit. Je velmi rozumny a nie je vobec rozmaznany.

brodimar
15. říj 2009

beruska - pravda pravdouci 🙂 😀 mám taky dcerku,která je vyč...jak mraky 😀 musí se stanovit hranice.

kyri
15. říj 2009

schwarzovka, souhlasim s tebou.

...a přidávám se k těm, co nemaj vyčůraný děti ani nepotřebujou "prozřít", protože vědí svý o respektující a empatický výchově, a potřebách malých dětí.

a v 8-9 měsících není zrovna dobrý čas učit dítě separaci. bo má zrovna "mamánkovský období", kdy potřebuje naopak podpořit v tom, že se na maminku a její péči může spolehnout. je to důležitý právě pro pozdější zdárný osamostatnění 😉

danny, co máte za problém, že chodíte k neuroložce? jinak - myslim, že odbornice na výchovu to zrovna být nemusí. to, že je neuroložka nic neříká o tom, jaká by ona byla/je matka a jestli opravdu rozumí prožívání malýho dítěte.
tvoje dítě může mít problém daný už třeba prenatálem, porodem ... a to, že je uplakaný může být způsobeno právě tím. ne naopak. a některý děti jsou prostě dráždivější, nestabilnější, křehčí. ale ne vyčůraný. to jsou atributy, který jim připisujeme my 😉
pozoruješ, jak to dělaj babi a děda, že s nima dítě funguje na zemi dýl a pohodovějc? třeba dělaj zrovna něco, co ho podporuje v tom, být samostatný. tak to omrkni, třeba na něco přijdeš, co by malýmu pomohlo 🙂

kyri
15. říj 2009

vinifera - jak víš, že to bylo neustálým nošením? 😲

některý děti maj neuro problémy, který napřed nikdo neodhalí, až s věkem, a taky jsou tyhle děti uplakanější, dráždivější, víc v nepohodě. to je jasný - představ si, že by ses neudržela na čtyřech, nebo že by se ti třeba hlava stáčela "sama" na jednu stranu, že by tě něco bolelo. taky bys nevejskala radostí.
a pak by přišla beruska2x a řekla by, že jsi vyčůraná 😉 😝

vygooglete si něco o neuro diagnozách a o tom, jak je prožívaj sami (malí) pacienti. pak možná budete mít víc jasno kam se kdo čim dopracoval... 😉

... proti hranicím nic nemam, děti maj krom jinýho i potřebu limitu a smysluplnýho světa. ale je třeba to dělat s citem a respektem. a zdržet se nactiutrhačných interpretací 😉 (vyčůranost, rozmazlenost...)

glickaiva
15. říj 2009

Tak koukám, že se zase někdo chytá stébla.
Tak už to přestante řešit , každej má na věc jinej názor, jen bych chtěla některé upozornit, že to, že se někdo vyjádří o vyčuranosti, z něj nedělá necitu ve společnosti. Přesně jak bylo řečeno jiné děti, jiné maminky.

Užijte si svou výchovu po svém, já mám hodné a spokojené děti a to je zrovna nerozmazluju. Ale hlavně je miluju. To je snad to nejduležitější.

Jo a nevím zda-li jde zrovna o separaci, když to trvá třeba dýl( mám na mysli, třeba od narození). Vyvíjet se to mrně prostě musí a to přeci v šátku nebo neustále v náručí nemuže, potřebuje volnost pohybu. Já jen, že někteří se k problému vyjádřili: chovat chovat!!!!!!

schwarzovka
15. říj 2009

já jsem malýho chovala a chovala a chovala...a byl tak strašně zaostalý ve vývoji, že sám chodil v 10-ti měsících 😀 😀

vinifera
15. říj 2009

kyri - prečítaj si úvodný príspevok od zakladateľky. Sama píše, že na nej malý väčšinu dňa visí ako koala. Tak a ako sa mal naučiť loziť keď väčšinu dňa je zavesený na maminke. Ty by si sa naučila plaziť keby si bola takto nosená celý deň? To sa proste nedá....Pekne na bruško. Pásť koníky. Pretáčať sa. Na kolienka atď. No ale pokiaľ je stále nosený tak to asi nejde.... 😲 Sama zakladateľka a jej neurologička v tom vidia problém. Len poniektorý ľudia tu vidia len to čo chcú vidieť.

glickaiva
15. říj 2009

kyri: sohlasím.

sonulah
15. říj 2009

moje kamarádka nosila taky hooodně, protože měla dost uplakaný mimi a chodilo taky v 10 měsících... a do tý doby se samozřejmě naučilo plazit, lézt, sedět, chodit... 😉

a souhlasim s kyri, že neuroložka neni přeci jen dětská psycholožka, že 😅
moje kamarádka je dětskou klinickou psycholožkou a řikala mi, že pláč dítěte je prostě signál, kterej se nemá brát na lehkou váhu a že na něj prostě má rodič pozitivně reagovat 🙂

danny, shrnu svůj názor - kvůli tomu, že dítě v 8 měsících neleze, bych nezapudila svoje instinkty, který mi velí zvednout plačící dítě ze země/vyndat ho z postýlky nebo kočárku atd.
můžeš ho zkusit stimulovat jinak - např. mu dát pod bříško overball nebo třeba do body srolovanej ručník a dát na neklouzavou podložku, bude ho to stimulovat k tomu, aby byl hodně na čtyřech a pokusil se střídat nožky a začne lézt 😎

nebo ho můžeš nechat, ať se pěkně vyvíjí sám podle tabulek, i když plačíc

glickaiva
15. říj 2009

A nemyslíte, když mrně brečí jen když ta mamča odejde, že je ta mamča trošku chudát, ani v klidu neuvaří, nezajde na zachod.... Tomu malemu přeci nic není, jen řekla bych je příliš na tu mamu fixované.

martimarti
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
schwarzovka
15. říj 2009

glick......reagovala jsem na to, že chované nebo nošené děti nejsou v motorice pozadu 😉

něco mi tu nevoní 😀 😀

martimarti
Odpověď byla odstraněná
Zobraz