Mám nezvladatelné dítě

petrushka8
30. bře 2017

Ahoj maminky, chtela bych poradit mozna dodat nakou silu proste uz nevin co. Mam syna Dustina budou mu v červnu 4 roky. A až tet ho chytly šílené záchvaty vzteku. O rok mladsiho bráchu mlatí,kope, no proste delá mu samé naschvaly ,kdyz jdeme ven utíká od kočárku přes silnici ,když ho chytnu prastí sebou o zem ,nebo do me mlati stipe me kouse me proste hruza. Celý den běhá sem a tam u toho krici pisti (zrovna tet nejcasteji mama je debil ) ,dostane na zadek nic ,zavru ho do jine mistnosti on tam rozbiji veci proste uz nevím co s ním 😔

saja23
30. bře 2017

Ja sice tak staré dítko jeste nemám ale hodně maminek zkouší dítko osprchovat v oblečení studenou vodou a pry to zabira 😂 Pak uz stačí jen pohrozit...

kacenka1111
30. bře 2017

@saja23 to si děláš srandu...Že jo...

kacenka1111
30. bře 2017

@saja23 kromě toho, že bude nenávidět bráchu, tak ještě mámu a pak rovnou sám sebe...Ty blaho...To snad nemůže máma ani vypustit z pusy...Evidentně žárlí na bráchu, tak co, dáme mu co proto, ještě ho potejrame...

karlajasmine
30. bře 2017

@petrushka8 Nezmenilo se u nej neco v posledni dobe, treba je za tim nejaky trauma ve skolce, chova se tam k nemu takhle nejaky jiny dite.. ? Nebo zarleni na sourozence?.. Muze to byt i nejaka potravinova alergie.. zkus vypozorovat, jestli takhle nereaguje po nejakym jidle.. precitlivelost na cukr apod?..
Ja takhle stary dite taky jeste nemam, ale pokud se vzteka az tak do extremu tak bych to asi fakt prisuzovala tomu, ze z nejakyho duvodu psychicky strada, neco mu zpusobilo psychicky trauma nebo takhle extremne reaguje po nejakym jidle. Muj syn byl treba po Panadol sirupu jak vymeneny a zjistila jsem, ze ma alergii na jedno barvivo, ktery se tam dava. Uz mu nic s tim barvivem v zivote nedam.. mel uplne jakoby hystericky zachvaty a vubec to proste nebyl on.
Bohuzel kdyz te osobne nezname a syna taky ne tak vic nic neporadim 🙂 Ale drzim palce.. jeste zkusit treba nejakou knihu o vychove a komunikaci (to tady urcite nekdo poradi) a podle toho zkusit se synem komunikovat uplne jinak, jestli to bude mit efekt.

saja23
30. bře 2017

@kacenka1111 ach jo, to je snad jasný, ze to nemyslím vážně 🙏

petabn
30. bře 2017

Zkusenosti nemam, tak snad nevadi, kdyz aspon napisi co si pamatuji z knizky Maly tyran - pani doktorka tam radi pri vzteku pevne obejmout a drzet nasilym dlouho i pres vriskot a kopani az do uplneho vyklidneni a takto bezkompromisne pokazde. Ale neumim si to popravde predstavit treba na ulici za deste... Drzim palce a posilam moc sil 🍀

lv
30. bře 2017

Agrese je reakce na to, co sám nedokáže zpracovat - žárlivost na sourozence, obvykle na nejmenší dítě (nebo jiné, koukala jsem, že máš 4 - nebylo jiné nemocné, že by ses mu věnovala víc?). Nebo rozchod, vztah s otcem, hádky? Bití mu jen ukazuje, že chovat se násilně, používat sílu je v pořádku, proč by to nedělal, když ty taky. To samé zavírání.
Šla bych se vyptat do školky, a za dětským psychologem, který by zjistil, kde je problém, jak ho řešit.

mymetka
30. bře 2017

Taky bych šla po tom, co se poslední dobou změnilo, já fyzicky nepřeperu ani mého 2,5 letého syna, když nechce, myslím, že násilí a bití to nepořeší, ale chápu, že takto to s ním nejde vydržet a ožná ani řešit, když si nevyslechne, nejde s ním promluvit. Myslím, že to je na odbornější pomoc, že to asi nepřejde jen tak.

rebe
30. bře 2017

Pro začátek doporučuji změnit optiku: neříkat Mám nezvladatelné dítě (protože takové dítě není, leda by mělo nějakou psychickou poruchu, jinak má dětské chování vždycky příčinu), ale spíš Já si nevím rady se svým dítětem. Protože o to jde, že k němu musíš najít cestu a odhalit příčinu jeho problémů. V zásadě problém není v něm, ale v tobě, že se ti to ještě nepovedlo. Chování, které popisuješ, je jasné volání o pomoc. Jakékoli tresty to jen zhoršují. O rok mladší brácha mu určitě také dokáže provádět spoustu lumpáren, brát hračky, štípat, bouchat, všímáš si dost obou, mají všichni dost tvé lásky? Máš čtyři děti, to musí být neskutečný zápřah. ale jestli tě teď některé dítě potřebuje víc než jiné, je to tenhle syn. Držím palce, ať společně přijdete na to, co ho trápí.

jujatko
30. bře 2017

@kacenka1111 Nemam zkusenost, ale vim, ze to dela plno lidi. Doporucuji to i nekteri pediatri - udajne.

panickatlamicka
30. bře 2017

@petabn pozor: https://psychologie.cz/stop-terapii-pevnym-obje...
Ja mam treba syna autistus velmi lehkou formou tohoto postizeni akdyz si predstavim, ze ho. nasilne ,,objimam", kdyz se vztekne, pripadala bych si, ze ho psychicky ,,znasilnuji." Ale chapu, ze jsi chtela poradit. 🙂

majaaa82
30. bře 2017

@rebe Tak problém může být i v něm. Přestaňte z dětí dělat absolutní beránky, stavět je na piedestal a tancovat kolem nich. Dítě je veskrze sebestředný a sobecký tvor, který se snaží prosadit svou a dominovat nad ostatními ve "smečce", a to i za použití síly. Až výchova dělá z takového "živočicha" člověka, který se umí ovládat (pokud není duševně nemocný) a ví, že některé věci se nedělají. A výchova malýho dítěte není jen o tom, že si z něj udělám kámošku k diskuzi. Ano, je super, když to jde. Ale občas je třeba i vycenit zuby, aby prcek věděl, že tudy fakt ne.

Nikdy jsem nebyla bita, většinou na mě platila domluva. Ale brácha musel párkrát dostat vyloženě na prdel, aby přesal bejt nebezpečnej sobě i okolí. A když mámu jednou festovně kousnul, kousla ho taky. Prej řval jak tur, ale už to nikdy neudělal.

Osobně radím dát mu pocítit, že něco může i bolet. Ale zároveň mu dávat najevo, že ho máte rádi, mluvit s ním... Neřezat ho, pokud to není extrémně nutné, ale pokud je, nezdráhat se.

panickatlamicka
30. bře 2017

@rebe souhlasim s tebou.

majaaa82
30. bře 2017

A ještě doplním, nemusíte se mnou samozřejmě souhlasit. A předpokládám, že mnoho z vás taky nebude. Ale nejsem žádnej Herodes, měla jsem fajn dětství... tělesný tresty u nás byly fakt velmi sporadické a spíš jen náznakové a nikdy to nebylo za blbiny. Jen nemám ráda takovou tu výchovu, co je vlastně spíš nevýchvou v tom špatném slova smyslu. Takové to tramvajové "Mařenko, nekopej tu paní, bolí jí to" (5x zopakováno a rezignace na výchovu s následným Mařenčiným vítězným kopancem do paní a maminčino zírání do mobilu).

panickatlamicka
30. bře 2017

To je casta vymluva rodicu, co pouzivaji fyzicke tresty: Kdyz ono to s nim jinak neslo...... V podstate na stejnem principu funguje domaci nasili:,, kdyz tys mi nedala jinou moznost.."
Zdanlive dve nesouvisle veci spolu uzce souvvisi. @majaaa82

Dite bych rozhodne nebila a jak uz tu zaznelo, hledala bych pricinu jeho agresivity. A pote i bych jej ucila emoce zvladat.

panickatlamicka
30. bře 2017

@majaaa82 situace Marenka se da zvladnout bez pouziti sily. To, ze matka rezignovane cuci do mobilu, neni zadny styl vychovy. Ja kdyzreknu, ze svy deti nebiju, tak bud se dozvim, ze: je nevychovavam, nebo: mam doma andilky a tudiz je bit nemusim. . Mnozi by urcite Marenku okrikli, pripadne ji pres neposlusne nozky energeticky flakli. Pritom...: ,,Marenko, kopla jsi pani. Asi omylem, dej si na to pozor. Jestli se to bude opakovat, budeme. muset vystoupit, budes muset stat..atp."(kazdy doplni dle sveho)

majaaa82
30. bře 2017

@panickatlamicka Nesouhlasím s tebou. A to z jdnoduchého důvodu. Ono to fakt někdy jinak nejde. Dám ti příklad: Brácha měl necelé tři roky, uměl krásně čekat na přechodech, nezdrhal. To ho máma naučila čistou domluvou, bez použití fyzického trestu. Pak šla jednou na nákup a on se jí vytrhnul z ruky a zdrhnul z krámu. Zastavil se venku, ona za ním letěla ven. Počkal, a když viděl, že je řádně naprdnutá, schválně vběhnul do silnice. Řidič stihnul zabrzdit, ale skřípěly a smrděly gumy. Přesně v tuhle chvíli ho máma fakt sesekala přímo na tom chodníku, protože na tohle je domluva prostě krátká. Zkoušel, co může a byl si dost nebezpečnej. Nikdy to už pak neudělal.

Domácí násilí je o něčem úplně jiném, jde o záměrné ponižování toho druhého z důvodu vlastního uspokojení. Mícháš jablka a hrušky.

majaaa82
30. bře 2017

@panickatlamicka To můžeš říkat pětileté, ale ne dvou a půl roční/tříleté Mařence.

rebe
30. bře 2017

@majaaa82 Tohle, co popisuješ, je klasické nepochopení respektující výchova. Ne, respektující výchova opravdu není volná výchova bez pravidel. Neříkám, že dítě nikdy za nic nemůže. Ale říkám, že když ho uhodím, aniž bych věděla, proč něco dělá, tak tím opravdu nic nevyřeším, pokud dítě volá o pomoc, že má trápení. Protože čtyřleté dítě opravdu nedokáže přijít za mámou a říct Hele, mami, trápí mě tohle a tohle, potřebuju pomoct. Autorka dotazu navíc píše, že zkusila i nářez, i separaci, a nic z toho nepomohlo. Tudíž zjevně problém nebude v tom, že by kluk nevěděl, že něco z toho nemá dělat.
Představ si, že máš nějaký problém, nevím, třeba tě bolí zuby, ale nedokážeš to říct. Jak to dáš svému partnerovi vědět? Nebudeš jíst, budeš mimicky ukazovat na ústa, plakat, ale on tě nebude vnímat, nepochopí, že tě něco bolí. Tak zkusíš křičet nebo do něčeho praštit, aby si tě všiml, on si tě všimne a dá tě napít. Už jsi bolestí zoufalá, tak ho kousneš, a on tě praští, protože kousat do lidí se přeci nemá. Co se s tebou stane? Řekneš si, aha, kousat do lidí se nesmí, tak já si teda tady sednu do kouta a všechno je v pořádku? Nebo to budeš zkoušet pořád dál, protože to zkrátka děsně bolí? Chápeš aspoň trochu, co v takové situaci prožívá dítě? Respektující výchova neznamená, že dítě pochválím za to, že mě kouslo. Znamená, že řeknu Aha, ty jsi mě kousl, a zdá se mi, že se zlobíš. Něco tě trápí? Ano? Máš žízeň? Ne? Bolí tě bříško, máš hlad, jsi unavený? Ne? Bolí tě zuby? Ano! Můžeme to spolu nějak vyřešit?
A k tomu, že "Dítě je veskrze sebestředný a sobecký tvor". No jistě! Takový je přece každý člověk! Copak ty nejsi veskrze sebestředná a sobecká? Já s tím bojuju, jasně, ale veskrze taková rozhodně jsem. Znamená to, že je v pořádku mě uhodit a neřešit se mnou moje problémy, protože lidé okolo také mají problémy?

rebe
30. bře 2017

@majaaa82 To, co píše @panickatlamicka, parádně funguje i u mého rok a půl starého. Kopl jsi paní. Kope se jenom do balónu, do polštáře nebo do peřiny. Očekávám, že už to nebudeš dělat. Nic víc netřeba. Potom věci, které se nemají, nedělá, a to ne proto, že by se bál trestu, ale protože ví, že to někomu ubližuje. Jsou výzkumy, že už tříleté děti dokáží rozlišit, co se nedělá, protože "se to nemá", a co se nedělá, protože to někomu ubližuje.

majaaa82
30. bře 2017

@rebe Problém je v tom, že co funguje u tvého dítka, nemusí vůbec fungovat u jiného. V tom je právě zakopanej pes.

panickatlamicka
30. bře 2017

Moji dceri jsou 3 roky. Tomu, co jsem popsala vyse, rozumi od svych cca 18 m (drive pouzivana ,,batoletstina") Nevim, na jake urovni si myslis, ze je dvoulete dite, co se tyce komunikace.. A fakt nemam nicim vycnivajici dite, co se tyce intelektu-proste zdrava, ciperna holcicka. @majaaa82

majaaa82
30. bře 2017

@panickatlamicka Znovu opakuju. Co funguje u jednoho, nemusí fungovat u druhého. A proto se dá jen těžko říci, že ten, kdo sem tam pleskne děcko po zadečku, je tyran a bla bla bla...

panickatlamicka
30. bře 2017

Uz jsem se obavala, ze historka s vbehnutim do silnice zde nebude zminena. 😉 Zajimave tuto situaci-tedy dite na silnici a nasledny vyprask-popisuje prof.Matejcek.

I domaci nasilnici prece ,,vychovavaji" sve partnery. A pokud padaji fyzickd tresty pri vychove deti, i ono citi ponizeni. Byt jsou za tim dobre umysly rodice. (@majaaa82

majaaa82
30. bře 2017

@panickatlamicka Helejť, ještě na fakultě jsem dělala s dětma se syndromem CAN, s týranými ženami. Věř mi, že dokážu celkem dobře rozlišit, co je týrání, co je domácí násilí, jak se projevuje a proč je kdo agresor. A věř mi, že sekec z důvodu vběhnutí do silnice NENÍ stejné jako domácí násilí a nemá ani stejné pohnutky. Každopádně tohle brácha jako malej fakt udělal a upřímně je mi šumák, zda mi to věříš nebo ne. Nemám důvod si tady vymejšlet, nedělám to ani v reálu, natož na na webu pod anonymním nickem.

panickatlamicka
30. bře 2017

@majaaa82 ted jsi mi vlozila do klavesnice neco, co jsem nenapsala. Nenapsala jsem, ze dat na zadek za vbehnuti do vozovky je stejne jako domaci nasili a nenapsala jsem, ze neverim tve historce. Uz je pozde. Dobrou noc.

majaaa82
30. bře 2017

@panickatlamicka Fajne, tak dobrou noc. Taky už jdu chrnět.

rebe
30. bře 2017

@majaaa82 On tady někdo napsal, že ten, kdo někdy pleskne dítě po zadečku, je tyran? Teda kromě tebe myslím. Já bych to rozhodně nenapsala, protože si to nemyslím. Úplně upřímně, kdyby mi syn vběhnul do silnice tak, že by ho málem porazilo auto, praštila bych ho taky. Protože by mi ruply nervy. Ale to odbíháš do naprosto odlišných situací od dotazu, k němuž tady odpovídáme. Tady se prostě nejedná o dítě, které zkouší, kam až může zajít. Neřešme tady tvého bratra nebo jiné dítě než dítě tazatelky. Ty jsi jí poradila klidně dítě praštit, když to nepůjde jinak, což ona už udělala a nepomohlo to. Tak neprotestuj proti tomu, že jí radíme něco jiného. Jí tím nijak nepomáháš. A o pomoc tazatelce by tu mělo jít především, ne?

panickatlamicka
30. bře 2017

@rebe hele ten Matejcek popisuje, ze dite dostane na zadek v podstate proto, ze je matka stastna, ze ho na silnici nic nesrazilo. tudiz jakoze narez ,,za odmenu" 😀.

rebe
30. bře 2017

@panickatlamicka No tak jistě, kdyby ho srazilo, tak nad ním bude brečet, že ho miluje a už se na něj nikdy ani křivě nepodívá, jenom ať se z toho proboha vylíže. Bohužel je otázka, jestli tu lásku, kterou v tu chvíli matka cítí, to dítě v tom nářezu rozklíčuje...