Měli bychom dceru začít vychovávat? Nic jí nestačí

jitrulka
4. lis 2008

Zdravím vás všechny,mám doma 2,5 měsíční dceru, první dítko. Přemýšleli jsme jak se k výchově miminka budeme stavět a jelikož se teď traduje že se malé miminko rozmazlit nedá, řekli jsme si že budeme malou chovat a mazlit a houpat a kojit dle potřeby (i po hodině) a všichni budou spokojení. Jenže naše Verunka je uplakané miminko a tak to bylo chvíli dobré ale pak už ji chování nestačilo, museli jsme chodit a pak různě poskakovat a ani to už nestačí. I přesto že vím že je nakrmená, přabalená, teplo ji není ani prdíky nemá, tak se i v náručí vzteká a kroutí a řve jak tur. Vždycky vydrží v klidu tak hodinku včetně krmení a pak se jen vzteká a řve a nepomáhá nic. Měli bychom začít s nějakou výchovou? Začínáme ji nechávat vyplakat, jsme vždy u ní a hladíme ji ale nezvedáme. Ale mám strach jestli to bude mít nějaký výsledek, jestli pak na nás nezanevře (má výdrž), nebo jestli máme pokračovat v mazlení. Omlouvám se za jistě hloupý dotaz ale jsem dost vystresovaná nezkušená maminka a už začínám mít nervy v kýblu. (možná i v tom je celý problém)Máte některá podobné zkušenosti? Omlouvám se za román.

majaaita
4. lis 2008

Jitrulko, malá si hledá svůj režim, svou potřebu chování a tak, ono se všechno začas ustálí 🙂

anke
4. lis 2008

Ahoj, nas Davidek tak od 1. mesice pres den skoro nespal, v leze plakal a proste se chtel nosit a to zasadne na vejra, cili ve vertikalni poloze. Jak udrzel aspon trochu hlavicku, tak se tak proste nosil, predtim na tygrika. Nosili jsme ho vzdy, kdyz si rekl a zrovna ho nic jineho nebavilo (takze v 2,5 mesici skoro porad).
Pak kolem 3. mesice ho zacaly zajimat hracky, alespon na chvili ... tak uz nam noseni ubylo. Ted uz se prekuluje tam a zpet a kouka z postylky do akvarka a vydrzi mnohem dele, takze noseni ubyva ... nemam pocit, ze by byl rozmazleny (cas asi ukaze). Pravda, skacu jak on piska ... nekdy ho necham vztekat, kdyz se snazi lezt a nejde mu to, ale to se pak (myslim az bude starsi) uz pozna, ze to neni "mami nos me", ale "kurna me to nejde" ... uspavame v naruci, treba i hodinu - vsak on na to casem prijde, jak usnout ... nebo pak vysvetlim jeho manzelce, jak ho uspat no 😅
Jitrul ... ono se to zacne casem zlepsovat ... souhlas s majaaitou, ze se to usadi 🙂

kacka.va
4. lis 2008

já jsem četla, že tak malá miminka se ještě rozmazlit nemůžou. a když člověk nepřijde, když miminko dává pláčem najevo, že mu něco chybí, tak mimčo pak na rodiče určitým způsobem zanevře, protože ono něco potřebovalo, neumělo to vyjádřit jinak než pláčem a my ho nechali plakat, takže v nás jakoby ztrácí důvěru. My si ji "nevšímáme" jen když se vyloženě vzteká a tahá si pláč až "z paty", jinak ne.

anke
4. lis 2008

souhlas s kackou, podle me nemuzou a zastavam nazor, ze kdyz necham dite vyrvat a ono uz pak nebreci, tak ze ho to proste svym zpusobem zlomi a zacne se spolehat jen samo na sebe ... jestli je to pro vyvoj dobre nebo spatne nevim, ale byla bych rada, kdyby syn ke me mel duveru
... jednou jedinkrat jsem ja sla na nakup, tata byl zrovna v one mistnosti za dulezitym ucelem a maly byl po probuzeni asi 10 minut sam a plakal ...2 hodiny potom propukaval v plac a pobekaval, jak si na to vzdycky vzpomnel a zehlili jsme to cely vecer ... mozna dusledek rozmazleni, ale aspon jsme videli, co by s nim takove vyrvani udelalo ...
jitrul: vase je fakt jeste hodne malinka ... netrap se strategii, jak na mimco a co by se melo ... melo by se to, jak to citis ...

kacka.va
4. lis 2008

jojo, u nás je to podobné, když se probudí a nikdo není u ní, ale vždycky je někdo poblíž, takže k ní jdeme a snažíme se s ní při probuzení být.
jinak co se týká rozmazlování. Jedno vím určitě, že na mazlení si dítě klidně rozmazlím a stydět se za to nebudu, ale nechci, až malá trochu povyroste, aby se vztekala, že jí něco nekoupíme, brala dětem hračky, nepůjčovala hračky ostatním a podobně. To je podle mě to špatné rozmalování a já to mám osobně teda spojené s lidma, kteří uplatňují volnou výchovu. Musí vědět, kde jsou hranice, za které nesmí jít, ale zároveň chci, aby v nás měla oporu a kdykoliv si mohla přijít pro radu a pro pohlazení a nebála se toho se svěřit.

kubaka
4. lis 2008

Kacka.va - přesně tak, něco jiného je kojenci poskytnout servis, který si nezajistí sám a další věc je později ustupovat vrtochům batolete, kterým se dá opravdu rozmazlit - nedůslednosti, nestanovení hranic. U miminečka nic takového nehrozí. Je na světě v záběhu, musí se naučit v něm vůbec žít a dýchat, špatně vidí, neovládá ruce a nohy, jediné co umí ovládat jsou hlasivky 😀 . A tak k tomu potřebuje všechnu něhu a péči, kterou je mu máma schopná či ochotná poskytnout.
Hodně maminek je při prvním dítěti bezradných a tak mají pocit, že by ho rozmazlily, kdyby mu byly k dispozici podle jeho přání. V prvním roce nejsou problémy s výchovou - je to opravdu spíše rodičovská bezradnost. 😖

jitrulka
autor
4. lis 2008

Holky, ráda bych dala na vaše rady a i za ně děkuju, ale stojím si za tím že se mimi rozmazlit dá. V průběhu dneška zjišťuju, že jsem se dala dobrou cestou. Já jsem vážně do teď nosila a mazlila, jenže i v mém náručí malá usínala jen vysílením z řevu. Tak jsem si řekla dost... je to 3 dny co zkouším malou nenosit, avšak maximálně se jí věnovat a zaznamenáváme první úspěchy.
1) skoro celý poslední měíc chodila spát hladová, pač jsem přes její vzdor do ní nemohla dostat ani kapku. dala jsem ji spinkat s tím že až se vzbudí hlady, bude papat... poslení 3 dny baští večer s nebeským klidem
2) uspávali jsme vždy u prsu nebo pak houpáním,ale ke konci vydržela i při nošení a houpání řvát 2 hodiny v kuse, nepomohlo ani prso, až ji zmohlo vyčerpání. V náručí... během těchto 3 dnů byla sama v postýlce do 10 min. tuhá
3) i když už se kolem 2 m naučila brát hračky do packy, mrskala je po nás, mluvení, zpěv... nic ji nebavilo ...ted si hraje i sama, ztiší se když ji zpívám, a dokonce si i spolu čteme a ona kouká na obrázky. Dnes poprvé krásně pásla koníky, dřív se jen vrtala nosíkem v dece a řvala.
Jasně že nevím jestli je to tím jiným přístupem a nebo se jen překlenula vývojově do dalšího období, ale těch pozitivních změn bylo na mě dneska fakt dost.

kacka.va
4. lis 2008

jirtrulka: takové období jsme měli taky, ale to jsem slýchala od mamin, že je to docela normální, ať počkám, co bude dělat třeba po třech měsících a samo od sebe to přešlo. Takže bych řekla, že to klidně může být tím, že je Verča ještě malinká.

anke
4. lis 2008

jitrul: pokud rvala i pri noseni a snazeni, tak to fakt nemelo smysl ... to jsem si asi spatne precetla, pardon, to jsem byla trochu off topic, a co pises za zlepseni, tak jsi to zaridila paradne

meli jsme taky takove obdobi, kdy rval pri vsem, tak jsem zkouseli kocarek, nosit, nenosit, vsechno mozne ... nakonec jsme zjistili, ze jsme si nevsimli unavy a byl pretazenej, ted uz to hlidam ...

kubaka
4. lis 2008

anke - to je přesné - tyhle mrňousové nepotřebují zábavu - jsou zní jen unavení a přetažení - taky jsem to zjistila. Když jsme ho nechali v klidu, nakonec i víc spal přes den a byl klidnější. Žádný tiátr okolo, natřásání. Tím je to ještě horší.. Jsou z toho přetažení. Už jsem to psala.

a jitrulko - opravdu miminko nerozmazlíš. 🙂 Je to jen tvým přístupem - ostatně jak sama popisuješ. Jestliže řvala před spaním hladová a jíst nechtěla, byla fakt přetažená. Marián mi dělal to samé, než jsem na to přišla. Usnul v řevu, za chvíli se probudil, vklidu se nakojil a usnul. Ve třech měsích se to ale zlomilo a byl klid. V té době ztrácí novorozenecké reflexi a začíná nové stádium...

sarinkam
5. lis 2008

Zkoušela jsi nošení v šátku? Výborná věc! Ja jsem svoje děti v klasickém naručí skoro vůbec nechovala, zato jsme šátkovali a kdybych věděla jak brzy to nosící obdodí přejde nosila bych jěště víc. Je fakt že jsem neměla otesánky 😉 , ale naučila jsem se radši za neskutečného ůsilí ůvaz na záda, než jednoůčelově chovat v naručí. Určite jsou nějake stranky o šatkován. Taky pomáha pevne zavinutí, u nas bylo do 9 měsíce! Zavinovala jsem i do kočárku, občas chtěl se,, vykopat,, nožičkama, tak jsem ho rozvinula a vozila jsem sebou veliky igelit, na ktery jsem pokladala na zem deku kdyz bylo potřeba ho zase zavinout. Je fakt že to bylo ale v lese podobně, nikoli ve městě 😀 . Ale ja jsem radši vypadala tak prdlouš, hlavně že bylo v kočáře ticho 😲 . Jezdila jsem třaby i na 4 hodiny ven v kuse

jitrulka
autor
5. lis 2008

Nezkoušela a popravdě se tomu dost bráním... venku problémy nemáme, to spíš doma, když je vzhůru. Ale zase chci aby se trochu rozvíjela a nevím jestli tomu šátek nebrání. Nechci většinu dne po bytě běhat s šátkem 😒

kacka.va
5. lis 2008

já teda doporučuju před koupí šátku vyzkoušet, protože třeba naše malá neměla uvazování moc ráda, nejradší byla rozhozená na zemi, aby mohla hýbat nohama a rukama do všech stran. A ty šátky přece jen nejsou nejlevnější, tak aby vám to pak nezůstalo doma ležet bez užitku 😉

jitrulka
autor
5. lis 2008

Naše malá taky miluje rozhazování rukama a nohama... hlavně po ránu 🙂

josefa
5. lis 2008

nošení v šátku naopak podporuje vývoj, toho bych se nebála

lenkabu
5. lis 2008

Vanda šátek nesnášela a nosítko vzala na milost až po půl roce..navíc od narození nesnáší kočár,takže když byla malá neexistovala možnost jak jít ven bez řevu...vypadala jsem jako krkavčí matka,ale pokud jsem chtěla vytáhnout paty tak to prostě jinak nešlo.

Někdo tu psal že miminka nemají rády hodně podnětů,spíš klid a přítmí....opět nemůžu potvrdit, řvala jak prorvaná pokud se něco neustále nedělo,musela jsem s ní chodit,ukazovat,houpat...u usínání hroznej řev jen jak zjistila že má spát....vyžadovala neustále nové podněty.A rozmazlit se dá rozhodně...taky se mi stávalo že řvala pokud mně viděla a jak jsem ša pryč začala si hrát sama. A u "obyčejného" chování v náručí se vztekala pokud jsem ji nebavila i jinak...

caira
5. lis 2008

souhlasim s Lenkou, ze deti MAJI rady podnety, uz z delohy jsou zvykle na to, ze to porad huci, hopsa a nejsou skoro nikdy v klidu..proto treba male mimina uklidnuje zvuk fenu nebo vysavace { viz knizna nejstastnejsi miminko v okoli od Harvey Karpa} nase mala milovala podnety, zvuky jako televize, chrceni radia, fen, digestor, atd atd..ale nejvetsi zachrance bylo lehatko s vibracema..to byl maly zazrak 😀

Jako hodne holek jsem taky krmila kdyz mela hlad, chovala kdykoliv chtela a proste se ji venovala a maximalne se snazila ji splnit co jsem ji "na ocich videla" a mame pohodove stastne dite co se porad smeje, minimalne se vzteka { pouze kdyz ji seberu televizni ovladac, co nahodou uzmula} a opravdu ale opravdu skoro vubec neplace { jen unava nebo hlad} 🙂 takze jestli to je diky "rozmazlovani" tak bych to udelala uplne stejne i dneska 🙂 Preci jen, kdyz jsou v brise, tak maji neustaly prisun jidla, citi se bezpecne a pohodlne v blizkosti maminky a najednou by meli byt v tichu, samy a jist jen v urcene casy? to se stat me tak jsem taky neuroticka 😀 😀 😀

lenkabu
5. lis 2008

Já teda praktikovala i trochu přísnější výchovu...žádný dlouhý řvaní,ale neběhala jsem k ní jen brékla a když byla větší tak jsem ji učila hrát si sama.Pokud se vzteká tak doteď reaguju minimálně a nechám ji,většinou přestane za chvíli sama. A teď mám naprosto pohodové dítě,mateřská začíná být dovolená 🙂

jitrulka
autor
5. lis 2008

cairo a jak často jste kojili? Mám kůli řečem strach jí dávat dřív jak po hodině...

alcatko.j
5. lis 2008

Ja jsem necetla celou diskuzu, mozna se budu opakovat, pripadne nekoho naseru, ale ja si zasadne myslim, ze dite do jednoho roku se neda rozazlit, nedela nic umyslne, a potrebuje co nejvic lasky..a klidne do toho radim uspavani u prsa, davani prso k diskozici kdykoliv a kdekoliv, spani s rodici....ta taky chovat, hladit, houpat, to miminko to proste potrebuje pro zdravy dalsi vyvin...asi semnou nebude nekdo, mozna hoden 😅 souhlasit, ale ja si to proste myslim a do vyvrtky me dostava kazdej, kdo tvrdi opak..nase nelinka byla totez co Verunka od Jitrulky a ted?ted je to jedna z nejhodnejsich deti, co znam..je klidne povahy, nenastoupilo doposud zadne vztekaci obdobi a poadobne manyry...poslechne, staci zvysit hlas, popripade zprisnit vyraz...je mazliva, ale taky samostatna...

alcatko.j
5. lis 2008

Jo, nechci ani nahodou tvrdit, ze kdo zvoli prisnejsi vychovu od malicka, nechava vyrvat, nechova furt apod, ze detatko miluje min, nez maminky, ktere to delaji, to ani nahodou!!!

andy21
5. lis 2008

alcatko moc hezky napsaný 😉 🙂

radka.m.
5. lis 2008

jitulka,dřív jak za hodinu opravdu prcka nekrm,protože by se ti nestačilo dělat mlíčko.mléko se tvoří za 1 -1.5h.

timbouctou
5. lis 2008

alcatko.j_ tady bych si dovolila nesouhlasit s tím, že do roka nedělají nic úmyslně. To bych tě klidně nechala chvíli večer s naším princátkem, co ten si umí vymyslet, to kolikrát zírám. Normálně se naučil, že když se začne tak jako dávit, tak přiletím. Pak se směje co se mu povedlo. A to nejsem matka, která by nechala mimčo brečet, naopak vždycky mi ho je hrozně líto a nesnesu aby déle křičel. Jen jednou jsem ho nechala, ale to mi řval i v náruči. A nemám teda pocit, že by si z toho vzal nějaké poučení 😀

majaaita
6. lis 2008

Myslím, že dítě absolutně potřebuje jistotu. Souhlasím s Alcatkem, to je jasný 🙂
A když je matka v tom, co dělá jistá, postupuje stále stejně, dítě je klidnější.

Timbouctou, myslím, že nemůžeme očekávat ponaučení ani od puberťáka 😝

V šátku dítě musí svým tělem reagovat na pohyby matky, na změny těžiště, na přesuny, naopak je to výborné cvičení i pro hyper- a hypotonické děti.

sarinkam
6. lis 2008

jestli je satek vhodny pro hypretonicke deti nevim, nase dcera-tč 8 let absolutne v poradku- byla jako mimi hypertonicka, v satku jsem ji nosila pres vyslovny zakaz rehabilitacni dr, kvuli tomu jsem do toho centra prestala dochazet , mala na nej byla zvykla, ja taky a najednou bych nesmela ani satkovat ani zavinovat, trvdila mi ze to tesne objeti v satku a zavinu zabranuje motorickemu vyvoji.

caira
6. lis 2008

jitrulka, kojilo se { pak flaska} kdykoliv si mala usmyslela.. vetsinou cca po dvou a pul hodinach..ona nikdy nijak hlady nervala, ale v prumeru asi tak.. nekdy casteji nekdy min..a jak rika alcatko, ja si taky myslim, ze takhle malicky deti se proste rozmazlit nedaji a stojim si za tim...

ja malou NIKDY nenechavala vybrecet, kdykoliv zaplakala tak jsem pohladila, pochovala nebo nakrmila atd atd..treba nez se naucila usinat ve vlastni postylce tak to bylo par dlouhych tydnu kdy jsem chovala a chovala a pak treba sedavala u postylky hodiny a hladila po celicku nez se to naucila..zatim co jine holky razily metody ala 5,10, 15....ale myslim si, ze tim, ze jsem se vzdycky snazila naplnit vsechny jeji potreby a to hlavne pocit lasky a bezpeci tak mam ted fakt pohodove a spokojene dite..a myslim si, ze se na tom hodne odrazi to, ze nikdy nepoznala pocit samoty, nebo strachu atd, protoze jsem "po ruce" kdykoliv me potrebuje..mozna nekdo to bude brat jako rozmazlovani, ale me to neva, jsem rada, ze mam stastny a usmevavy dite 🙂

jjaanca
6. lis 2008

Já jsem na mimčo hodně dloho čekala a proto jsem chtěla darovat vajíčka. Vím co je to za pocit když ne a ne otěhotnět. Když jsem tu četla některé drastické metody včetně 5-10-15, že děti nechávají tak vystresovat až zvrací, tak jsem se rozhodla, že žádný vajíčka nebudou. Co kdyby se nějaké "moje" vajíčko dostalo k takové matce... ☹
Takže souhlasím s carou a dalšíma maminkama že děti do roka se nedají rozmazlit.

janeyzelvicka
6. lis 2008

Ještě jeden postřeh: Když bylo malé asi měsíc, vůbec jsem netušila, co s ní budu přes den dělat... vzbudily jsme se a já si ji dala na postel a přemýšlela... jak ji zabavit? chrastítkama těžko, neudrží ho v ruce. tak jsem jí četla a připadala si jako cvok, protože ona se dívala všude kolem, gradovala jsem hlasem jak princeznu zavřeli do věže 😀 , ale jí to bylo úplně šumák. na chvíli jsem se vzdálila, začla plakat. když usnula, stejně se co chvíli budila a začla brečet. Já v nervách, že ji musím furt "bavit", kdy se budu s takovou učit? (studuju VŠ)
Jednou tu byla moje mamka, vařily jsme spolu oběd a malá taky začla v postýlce plakat. Tak jsem se za ní chystala jít, ale mamka mi povídá: "Ne, nesmíš za ní pořád chodit, vždyť bys nic neudělala..."

A tak si říkám... není to nějaké divné? Mám malé miminko, tak jsem doma s ním, abych se mu věnovala, a ne abych ho dala do postýlky a doma musela "něco dělat"... A tak jsem si pořídila nosítko alpino a zjišťuju, že vlastně malou vůbec bavit nemusím!!!
Ráno vstaneme, přebalím, nakrmím, a ona si v nosítku usne. a takhle jsme schopné fungovat do odpoledne, kdy manžel přijde z práce. přes den sedím u počítače, protože hledám něco na internetu, tvořím do školy, překládám nebo se učím, s nosítkem jde i nastrkat prádlo do pračky, vlastně i uvařit. Odpoledne ji vyndáme a jdem na procházku, a pak si s ní hrajeme, už si štěrká různými nesmysly, pase koníčky atd. Ve vývoji rozhodně nijak nezaostává.
Malá je klidné, spokojené miminko, a všichni se hrozně diví... jaktože vám přes den nepláče? To ona je taková hodná pořád? Ano, je hodná, protože ví, že se na mě může spolehnout. A já na ni, vím, že prostě potřebuje mě + další potřeby jako přebalit a nakrmit. a proto jsem si s ní troufla dokonce jet do školy (z ostravy do brna vlakem a zpět, celodenní výlet). a až bude lézt, "osvobodím" ji z nosítka a ona si bude lézt, a kdykoli přileze, já ji budu k dispozici. 🙂

majaaita
6. lis 2008

Sarinkom, tak to zírám, protože mě ve škole naopak učili, že správnépostavení dítěte v šátku je při poruchách tonusu přímo zlatá.