Moje dítě hodně zlobí. Jak to zvládat?
Ahojte,
mému synovi jsou 4 roky a bývá hodně zlobivý. Vzteká se, nechce pochopit, že něco nejde, začíná být trucovitý. Ve 2,5 letech prohodil skleněné dveře košem. V poslední době se to zlepšuje, ale pořád se objevují "špatná" období se záchvaty. Vztekání částečně souvisí s opožděným vývojem řeči, resp. se smíšenou dysfázií, kterou má.
Částečně se ale jedná taky o povahový rys (zřejmě genetika). Přivítám zkušenosti ostatních maminek, jak vzteky zvládat, případně úplně eliminovat. 😕
hm..chlapi.. schůzka s psychologem přeci neznamená, že dítě není normální nebo je nemocný... jde přeci jen o to, jak pomoci matce i dítěti.. jak zlepšit komunikaci a mít ze sebe navzájem radost.. já bych ty chlapy chtěla vidět, jak by se povznášeli...bych jim dala maximálně týden... taky si myslím, že chlap by to samozřejmě neřešil a nechal dítě řvat a šel čučet na TV. ale o tom to přeci taky není!
a odkud vlastně jste?
mažu pro Vítka do školky, tak ti třeba pak můžu písnout, co nám poradila psycholožka. a taky mám typ na prima knížku, která mi taky spoustu věcí pomohla pochopit.
@lenik_25
@paolin
holky, nestačila jsem přečíst začátek Vaší diskuze, jen ten problém s přístupem tatínka. My teda spolu nežijeme, ale u nás to bylo tak, že mi ve všem dával volnou ruku a neshazoval moje řešení. Snažila jsem se s ním konzultovat všechny kroky a dá se říct, že mě podporoval. Otázkou je, jak by to bylo, kdybychom spolu žili a určitě bychom se neshodli v aktuálních výchovných postupech.
Oba jsem se ale (zbytečně) báli toho, že Alexek dostane po evidenci u pedopsychiatra nálepku problémového dítěte. Tedy i já sama jsem s tím bojovala, než jsem tam šla (poprvé v 2,8m).
A chlapi v tomhle mají jednodušší myšlení. Ve školce jsme teď měli sezení rodičů s psychologem a jedním z témat bylo právě to, jak se na věc dívá otec. V případě naší skupinky je to sice trochu jiné - naše děti mají i další problémy (všechny s diagnózou), ale přesto by bylo fajn, kdyby se vám podařilo tatínka dostat na návštěvu u psychologa. Třeba by se na to začal dívat jinak, kdyby to slyšet od odborníka.
V každém případě Vám přeju maximální podporu okolí.
@simalex Díky, já jsem pořád tak 50 na 50. Většina lidí mi totiž tvrdí (skoro všichni), že je to normální vývoj a nemám to řešit. Já ale vidím, že mi synek docela přerůstá přes hlavu, když jsem s ním sama. Pak váhám nad sebou, jestli nejsem špatná máma a jen to moc neprožívám. V další chvíli jsem zas přesvědčená, že s kopancem do obličeje se má něco dělat. Fakt nevím, jsem zmatená a nevím, co dělat dál. Jestli to ještě nechat nebo udělat nějaký krok.
@lenik_25
tak já si to budu muset pořádně pročíst a pak ti napíšu. Jen u nás byla poslední kapka to, že Alexek prohodil skleněnou výplň dveří košem (2 roky 8m). To už jsem si říkala, že v tom jeho vzteku už může jít pomalu o život. A ty jeho záchvaty - normálně jsem měla strach, že snad ze samého dostane infarkt.
Pročtu si ale pořádně, co píšeš..
@simalex Jojo, o Alexkovi jsem to to četla hned na začátku diskuse. TAk to je jasný, to už se pak bojíš, aby jednou nechtěl prolítnout v afektu tím sklem sám. Daneček teda padá vzteky na zem a nekouká kolem sebe, takže minule to bylo těsně vedle rohu topení, včera jsem stihla dát ruku na noční stolek těsně předtím, než tam padl čelem.
@lenik_25 s kopáním ti nevím. Adam nás taky lehce kope nebo plácá a dělá u toho au au au au...ale myslí to z legrace. zatím mu pořád říkáme, že to bolí a že se nám to nelíbí.. u nadávání nám Mudr říkala, že se má ignorovat. když dítě začne stylem, že nás nemá rádo a že máme jít pryč apod.
ta knížka je tato:
http://www.mimibazar.cz/foto.php?id=39257378&tab=9
na moje děti to sedlo na 99% 😉
@lenik_25 nezlob se na mě, že na tebe znovu reaguji takhle prudce ale...máš několik rad od holek tady, radily ti i jiné už delší dobu tohle řešíš a stále dokola jen omýláš, že půjdete k psychologovi...ale na druhou stranu chceš slyšet, že to je normální...podle mě není!!! není to nic špatného, že tvůj synek nemluví, ale měla bys to řešit, protože od toho se ti odvíjí to dlaší...třeba bití dětí ve školce apod. taky to že sebou tříská o zem...co má asi dělat, když se jinak neumí vyjádřit...nezjišťuj co je a není normální podle okolí ale seber se a valte někam za odborníke, třeba to opravdu nebude nic moc vážnýho, ale aspoň budeš mít jistotu, žes pro svoje dítě udělala, to cos mohla nejlíp... 😉
jo tak promiň možná jsme si tě pletla...tím pádem se omlouvám, že jsem debilka...ty nicky jsou hodně podobný... 😀
@draga V pohodě, jen mě to zpočátku zarazilo a lekla jsem se, než jsem si přečetla pár stránek zpět a došlo mi to 🙂
@paolin Ahojky, tak jsme to řešili u čaje hned, jak manža přišel zpátky a zkusila jsem to podat tak, že bych si od psychologa nechala aspoň poradit, jak na malýho v tom vzteku. Tak mě pořád ujišťoval, že si tímhle obdobím procházejí všechny děti a že je brzy na to, aby ho nějak testovali. Tak jsme se dohodli, že zkusíme homeopatika Sedalia, jednou jsme je zkoušeli a docela pomáhaly, ale to nebylo takový. Zkusíme a když nic, tak jsem rozhodnutá se určitě někde poptat. Jinak zkusíme nereagovat, ignorovat ty výlevy... no nevim no.
@paolin
@lenik_25
Holky, tak jsem si to zpětně pročetla. Úplně vás chápu.
Lenik25: být tebou, tak bych k nějakému odborníkovi zašla. Už jen pro tu podporu. Musí toho být na tebe moc - každý den a pořád dokola. Taky by možná bylo dobré se snažit to trochu usměrnit, než začnete chodit do školky. Na druhou stranu píšeš, že s ostatními je Daneček v pohodě, tak snad i školka by nakonec mohla proběhnout uspokojivě. Co se týče doporučení - já jsem žádné neměla a dokonce jsem hodněváhala, jestli to pediatričce vůbec řeknu a předám zprávu.
Věřím, že ti to je strašně líto, že sis to představovala jinak. Já mám do dneška nervy někam jít, co zase malý vyvede, jaká kravina ho rozčílí. A taky mi to přijde nespravedlivé - třeba včera: ráno jsem s Alexkem letěla na jeden konec města do školky, pak na druhý konec do práce, odpoledne pak měla jejich školka besídku v divadle a po návratu domů jsme ještě šli na kopec na sáně. Odměnou mi byl asi 10x naštvaný Alexek kvůli tomu, že máme sáně a ne boby, že s ním nechce jezdit malý sousedovic kluk, kterého jsme tam potkali, že se jde už domů, že půjde tím nejvyšším sněhem atp. Ještěže byla tma a já se nemusela stydět za světla 😀 😀 😀 😀.
Paolin tady nakousla tuhle věc s návratem do práce - já teda mám pocit, že si do práce normálně chodím odpočinout. Fakt. Tlaky na vás musí být šílené - já bych už asi byla na psychině, kdybych nechodila do práce.
Ale chtěla bych vás povzbudit - věřte, že čím budou kluci větší, bude to lepší. Bude to chvíli trvat, ale třeba u nás to už zdaleka není tak strašné jako ve 2-3 letech (to jsme byli pořád na zemi, gumové nohy, bouchání do mě, kopání atd.). Ne, že bych si dneska ještě nepobrečela. Třeba dnešní probouzení a cesta do školky byly opět fakt výživné - všechno špatně od samého začátku. Po delší době jsme měli i gumové nohy - cca 5x cestou do školky. Snažila jsem se být klidná, ale to nikam nevedlo, tak jsem s ním mohutně zatřásla a kupodivu to zabralo a ještě se omluvil.
😅
😅 😅 Sama bojuju s tím, jestli mám pořád přemýšlet dopředu. Předcházet konfliktům mě už vyčerpává a někdy se tomu schválně nevyhýbám a čekám, jak to dopadne. Protože nemůžu pořád takhle předvídat, odvádět pozornost a lámat si hlavu, jak ty situace nejlépe a lépe řešit. Můj odhad, že to ale bude opět problém, byl ovšem skoro vždy správný. 😒 i 😒 Asi na to ještě není ta pravá doba.
Ale třeba náš pedopsychiatr řekl jasně, že se tomu mám vyhýbat, že Alexek to nechápe, že to je opravdu jeho momentální potřeba, navíc pro něj strašně důležitá. To mě docela překvapilo, myslela jsem, že bude trvat na důslednosti a vysvětlování. Ale jak jsem už psala, Alexek má i jiné problémy, které s tímto určitě souvisely a zřejmě i trochu dále souvisí.
@paolin Jo, dneska je mi fajn, je ve školce a pak si ho hned líp užívám 🙂 Jsem za těch pár hodin odpočinutější.
@simalex Moc moc děkuju, tak jsme právě asi v tom období, jak jsi popisovala i u vás (mezi 2.-3. rokem), tedy pořád na zemi, gumové nohy, bouchání do mě, kopání atd. Tohle všechno skutečně dělá. Někdy je to už vysilující, když je to nepřetržitě. Což jistě moc dobře pamatuješ. A jako bych vás dneska cestou do školky viděla, však to taky znám. Ráda bych taky konfliktům předcházela, ale zatím nevím, jak to u něj praktikovat.
@lenik_25 lenik fakt ještě jendou moc velká omluva..to jsem celá já držka...🙂 je mi líto, že jsem tě tak obvinila...protože vidím, že máš stejné problémy jak my...prostě zlobivý dítko...ale já si pořád říkám lepší o něm vědět, než mít pecku...my jsme teď doma..malej je nemocnej a už jsem z toho taky na mrtvici....přece jen školka je fajn 🙂 tak se nezlob 🙂
@lenik_25 jsem si pročetla tvoje trápení a myslím, že to může být opravdu vývojem...u nás se to taky střídá, před měsícem si mě zavolala učitelka je v 1.třídě MŠ a co mu doma děláme, že tak začal zlobit, že to budeme muset nějak řešit...jsem šla domů jak zpráskanej pes, skoro jsem bulela...doma jsme to řekla hned manýelovi a on, že to je tím jak ho rozumazluju, přitom to není pravda, já jsem ta která trestá, nekupuju mu nic zbytečně, nenechám se tyranizovat...tak mi to bylo líto...a před 14 dny jsem se byla na něj znovu ptát a prej dobrý, že je zase hodnej...
@lenik_25 jo a ještě k tomu vztekání náš mladej zhruba kolem 2 let měl záchvaty kdy normálně přestával ze vzteku dýchat myslím, že se to jmenuje nějak záchvat afektu...normálně zmodral až omdlel...když nebylo po jeho...dočetla jsem se v knize, že se to děje hodně citlivým dětem...a že když omdlí hned přijdou k sobě...tak jsem se to snažila ignorovat a mudra mi poradila na něj nosit takový ten rozprašovač s vodou a stříknout na něj, když začne hysterčit......naštěstí jsem někde tady pochytila, že stačí fouknout prudce na obličej ...už jsem se viděla jak chodím s tou bandaskou v kabelce...
@paolin Tak jsem manželovi právě napsala, že uvažuju o dětským psychologovi a bylo mi řečeno "ježiš proč", že je naše dítě normální, jen některé matky se nad tím víc dokáží povznést... aha... tak teď už zas brečim.