Moje dítě hodně zlobí. Jak to zvládat?
Ahojte,
mému synovi jsou 4 roky a bývá hodně zlobivý. Vzteká se, nechce pochopit, že něco nejde, začíná být trucovitý. Ve 2,5 letech prohodil skleněné dveře košem. V poslední době se to zlepšuje, ale pořád se objevují "špatná" období se záchvaty. Vztekání částečně souvisí s opožděným vývojem řeči, resp. se smíšenou dysfázií, kterou má.
Částečně se ale jedná taky o povahový rys (zřejmě genetika). Přivítám zkušenosti ostatních maminek, jak vzteky zvládat, případně úplně eliminovat. 😕
simalex: simi ty mrazy jsou děs,já mám ted brigádu tak že každé ráno roznáším lidem co mají předplatné denní tisk+časopisy,zatím dobrý a žene mě kupředu vždycky ta vidina vydělaných peněz,dnes manžel říká tam je kosa,jak to můžeš tu hodinu venku vydržet,ale jo dá se to,hýbáním se zahřeju a že občas sletím z kola??o s tím s v tomto počasí musí počítat.asi půjdu sundat sánky,páč s golfáček do školky,to bych teda asi neutlačila 😠
jajik25:podle mě to chce psycholog.poradnu,nic na tom není,taky tam jezdíváme.řekla bych že kubík je hodně podobný stáníkovi,taky kubša nemluvil,začal až ve 3,5letech něco,ted chodíme do logop.zrovna včera mě vytočil,až se naučíme některá písmena jak mají,tak mi to po 14dnech opět komolí,kde má být c říká č,kde s říká š,ted trénujeme z,kolikrtá mám sto chutí vyskočit z okna. ☹ ale máme přízemní domek 😀
jajik25:jinak to chování ve školce měl kubša stejný,zduchal do dětí,ale ne ve zlým,neuměl mluvit a chtěl si hrát a poutal takhle na sebe pozornost,měl taky svoje slova pro určité věci myslím jsem to tady už někde psala králík byl díí,traktor a zároven kladivo bylo kcha,místo ano říkal an,doted mu brácha říká ane,baterka byla bim bim,rukavice le zároven papuče byly papao,jak ted vzpomínám se culím jak trouba.ted mluví normálně jen ta výslovnost,od dnešního dne denně budeme 15minut mluvit jak se má,nebude rád,ale jinak to nejde
@marselina
@jajik25
vidíš, ped.-psychologická poradna mě nenapadla, u nás je ale prý spíše pro starší děti. Ale proč ne. Za pokus by to taky stálo. Těžko říct. My jsme kromě pedopsychiatra a logopeda chodili od 3,4m do Speciálního pedagogické centra. Máme tady skvělé odborníky, ale fungují jinak než ta Raná péče. U SPC se jedná spíše o vydávání doporučení, provádí kontrolní logopedická a psychologická vyšetření (třeba jednou za půl roku). Ale všude to je jiné a záleží na lidech. Takže se tyhle organizace můžou svou náplní i kvalitou lišit.
@marselina
marsi, já jsem už zapoměla, že jste taky měli nějaké komunikační problémy. A koukni, malý má hlavní roli. To je fakt super.... jak se to vlastně od těch 3,5 let rozvíjelo? A máš teda můj obdiv ohledně té brigošky. Jsi fakt dobrá. V kolik vstáváš?
už sem to tu psala,k psychologovi jdeme až 14 prosince,je to ještě dlouhá doba a to čekání mě snad zabije
zatím jsme se seznamovali. psycholožka nás poslouchala, pozorovala kluky a něco málo poradila. doporučila nám se příhlásit do centra rodičů neklidných a hyperaktivních dětí a za měsíc máme další schůzku. tak zkusím pár změn, co mi řekla a uvidíme. říkala, že nejdřív taky musíme zapracovat na mamince. nejsem vůbec proti dát se krapet psychicky do kupy 😉
@jajik25
jajik, tak se u logopedky aspoň objednej - oni mívají dlouhé lhůty a do té doby to doporučení mít budeš. U nás jí stačilo doporučení od pediatra, které mi doporučení dala na počkání. Tak to bys měla rychlejší a třeba byste tu logopedku stihli ještě před Vánoci a věděla bys co a jak.
jo až v lednu protože sem s ní mluvila na schůzce ve školce takže bych si moc nepomohla
Ahoj,
našla jsem vaší diskusi poté, co mě už z mého 2,5 letého chlapečka chytá amok a psychiatr mi předepsal silnější antidepresiva ☹ Jsem od přírody cíťa, tak si to možná jen beru, ale je fakt, že chování Danečka nechápou už ani moje kamarádky. Někdo říká, že je to normální období vzdoru, já mám čím dál častěji pocit, že něco není v pořádku...
Tak dva měsíce se nám už vzteká. Ale skoro pořád. Vypadá to tak, že mu vadí každá drobnost, ale je i dobrej samoser. Stačí, aby mu spadlo autíčko nebo se mu autíčka nevešla do garáže nebo jsme mu fakt hezky řekli "Danečku, to nedělej" a už padá k zemi, mrská sebou, pláče nebo se hlasitě vzteká. Každé ráno jde k mojí posteli, řekne "mámo vstávej" a jak nevstanu okamžitě během vteřiny, padá opět k zemi a celej svět se mu hroutí. Já mám samozřejmě hned po probuzení po náladě. Dneska během prvních 30 minut po probuzení vteky padnul 9x!!! Když se mu něco nelíbí venku, padá na kolena nebo se zasekne a nehnu s ním dopředu ani dozadu. Tak ho třeba vezmu, že ho odnesu a v tu ránu "ztratí" ruce i nohy a je jak loutka, takže mi doslova z náruče steče. Dneska už jsem se rozbrečela. Takhle jsem si mateřství ani v nejmenším nepředstavovala. Ano, děti zloběj. Ale ráda bych s Danečkem zažila i jinou hezčí chvilku, než když usíná ☹ Poradíte někdo?
Ptala jsem se naší pediatričky a ta mi řekla, že je to normální, že mám prostě odejít do jiné místnosti, když se začne vztekat. Ale to mám odcházet 9x do půl hodiny??? To přece není normální.
Jo a dostává denně léky na imunitu /dýcháky/ a před dvěma dny si usmyslel, že je zrovna nechce. Dala jsem mu dýchnout i tak a on mě kopnul do obličeje.
Když máme návštěvu nebo když je Daneček někde (školka), tak si to nedovolí. To je asi důležité napsat. Na moje rodiče je taky zlatý, ale i tak se stalo, že se jim jednou vzteky vyčůral do postele.
@lenik_25 tak to máš doma podobné... Adam si na nikoho jiného tak nedovoluje, jak na mě 😠 všchno na světě je špatně, já jsem ta nejhorší.. myslím ale, že tě potěším 😉 tyto stavy se Adama držely několik týdnů, pak se to vyprofilovalo v jednu formu protestu. tím chci říct, že dřív se vztekal na vše. teď se vzteká už "jen" při odchodu z domu. hodinová scéna... Leni, byli jsme v úterý u psycholožky a ta mi poradila dělat vše jinak. zkus třeba synátora při vztekání ignorovat. poslední týdny se snažím zůstat v klidu - docela mazec to vydržet 😀 a snažím se s ním domluvit - ačkoliv on nemluví 😀 a když s ním není k hnutí, dám ho do dětského pokoje a jdu si sednout na netík a tak 5 minut ho nechám. a dělám to tak třeba 5x po sobě..většinou se pak zklidní a já ho obejmu a povídáme si a tak. dost těžký tedy je překonat sama sebe a v záchvatu vzteku z dítěte se ovládnout. chce to čas.. ale zdá se mi, že ty záchvaty trochu ustávají.
jinak s těma hezkýma chvilkama...mluvíš mi z duše. je mi z toho fakt smutno, když jiný holky vykládají, jak si mateřství užívají ☹ jak s dětmi všude můžou chodit, děti jsou v pohodě, klidné, vzorné.. tak si vždy řeknu, že jsou kluci zdraví. že jsou na tom lidi hůř. ale když to na kluky zase přijde..už ani tohle nepomáhá 😒
@paolin Jsi hodná, děkuju za podporu, ale já už jsem z toho asi tak zoufalá, že mi přijde, že to nikdy neskončí a že mám prostě strašné dítě ☹ Hrozný pocit být zklamaná z vlastního dítěte ☹ Já jsem zkoušela už i to, že ho ignoruju, ale moc to nefunguje. A už mě ani nebaví pracovat na své trpělivosti, protože vím, že se moje dítě válí vzteky po zemi opravdu co 5 minut a to už je něco na moje nervy. Možná až zaberou antidepresiva, tak se na to budu dívat jinak, ale teď mi přijde, že to prostě nezvládám. A potřebovala bych se od něj odloučit aspoň na týden, jenže na takovou dobu si ho nikdo nevezme. Pak jsem četla rady o posílání dítěte do kouta, ale to mi přijde docela kruté. Navíc nevím, jak bych ho v tom koutě udržela.
Horší je, že i kdybych ho chtěla vzít k psycholožce, tak se tam nedostanu, protože doktorka mi tvrdí, že je to normální a nedá mi asi doporučení.
kamoška taky zkončila z dcery na antidepresivech.. říkala, že zabraly a pomohlo jí to. hmm..dost často jsem z kluků taky zklamaná..hrozný pocit..oni za to ani vlastně nemůžou, že jsou takový..ale myslím, že člověk prostě nevydrží vše 😒 nedávno jsem byla už v takovém stavu, že jsem manželovi řekla, že velmi vážně uvažuju jít od nového roku do práce a ať si to udělá jak chce.. že už doma prostě nebudu! mám toho za těch 5 let plný zuby 🙄
co u vás babičky alespoň na víkend? takový relaxační víkend jen pro tebe nebo s manželem by byli príma 🙂
@paolin Já se zkusím po nějakém psychologovi v okolí porozhlédnout, ale každý mi říká, že je to normální, tak nevim. Ale jako aby mě kopal do obličeje a furt sebou práskal o zem bez rozmyslu, jestli se praští nebo ne, tak už je fakt na mě příliš. Nebo uvažuju o homeopatikách na zklidnění.
Jedna babička funguje tak, že si Danečka vezme tak 1x za měsíc a půl na pár hodin a my si zajedeme třeba na nákup a na kafe. Druhá babička s dědou si Danečka vezmou tak 1x za měsíc na noc, dvakrát se stalo, že si ho vzali na dvě noci, ale to už jsem musela dělat smutný oči. Docela by mi to bodlo častěji, třeba obvíkend, ale to nehrozí.
Leni, normální to je. je to období vzdoru. ale moc normální není ta intenzita, jakou oni mají. k psycholožce jsme šli především proto, protože jsem zoufalá a prostě už sama nevím. a ráda si nechám poradit. můžu spoustu věcí dělat špatně, ale prostě o tom nevím. děti jsem zatím žádné nevychovala, takže patent na to nemám 😀
psycholožce jsem vykládali co adam dělá, pak jak to vnímáme my a tak. taky chtěla vědět, zda nemáme v minulosti nějaké špíčky, tak samozřejmě máme. i to se může odrážet.. Adámek je ještě malý, aby ho diagnostikovala hned. s Vítkem jsme byli u psycholožky ve 4 letech a tam to problém nebyl. pracovala s kresbou a tak. takže nám ho vyprofilovala. u něj byla "diagnoza" nerovnoměrně vyvinutá nervová soustava, porucha soustředení a tak. a že se to v 5ti letech trochu srovná. srovnalo 🙂 stresák a labilní bude tedy pořád, to holt má v genech. a psycholožka je pro mě fajn i v tom, že se můžu vypovídat a nikdo mě neodsuzuje nebo nevyvrací moje pocity - narozdíl od rodiny.. ona se snaží lidi pochopit a pomoct. né jim přitížit.
jinak s babičkama to máš podobně..Vítka si moje mamka sem tam vezme. oba ani omylem. a já už je rozdělovat na noc nechci, protože Adámek potom plače a chce brášku. tak to holt musíme vydržet 🙂
@paolin Tak z toho důvodu bych tam šla taky, aby mi odborník poradil, jak reagovat, jak se k malýmu chovat a třeba bych přišla na plno věcí, které dělám špatně. Taky nemám patent, to víš. Sama dělám reiki, ale prostě toho mrňouse nezkrotím, protože bych na něm musela pracovat v klidu. Když měl horečku, tak jsem čekala, až usne.
Jinak já jsem labilní a manžel byl v dětství pořádnej sígr, strašně doma zlobil, tak to asi bude dědičný.
většinou se spousta vlastností dědí přes koleno. ale může mít taky ty nervíky méně odolný....
jestli ti to projde, zkus malýho dát alespoň na jeden den a noc k babi a udělej si prima oddychový program. na chvíli z toho vypadnout..
@marselina
marsi, fakt nic k chlubení 😀 😀 😀 Na adventní používám proutěný základ, mrsknu tam 4 svíčky, sušené pomeranče, ozdobnou skořici, oříšky, které z toho pořád padají 🙄 🙄 , a jednu hvězdu.
Na dveře jsem si koupila hezký přírodní základ a drátem nebo lepidlem připevnila 2x hvězdu, 2x šišku, 4x pomeranč sušený, 3x plátek sušeného jablka a 2x skořici. Pořád to padá, člověk se na to pořádně nemůže ani podívat, aby něco nežuchlo 😀 😀 😀 😀
A tvého manžu chválím.
Tady taky udeřily mrazy. Dost to klouže a je fakt zima. Ráno teď jezdíme do školky trolejbusem, tak to teda není nic moc. Na zastávku 15 minut, pak čekání (případně těžké dobíhání 😉 ) a pak ještě 8 minut do školky. A to je začátek zimy. Jak já tohle přežiju...