Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Může syn mít raději tchýni než mě?

gracela
21. led 2015

ahoj maminky.
Mam ročního synka Ondráška. Je to moje zlatíčko, jsem většinu času s ním sama a chodím s sním na procházky, výlety a plavání. Občas jednou, někdy dvakrát do týdne na tři hodky si ho vezme tchýně. On je u ní v pohodě. Jde mi o to, bohužel z finančních důvodů, musím nastoupit před druhým rokem do práce a synka mí bude většinu času hlídat tchýně. Pět dní v týdnu 8 hod. pravděpodobně a ona co se týče synka, tak je hodná, má ho ráda, ale právě si ho hýčká a já se bojím, že na ní bude víc viset než na mě až nastoupím do práce a bude hodně času s sní. Máte některá z vás takovou zkušenost? Nebo myslíte si, že ikdyž ho nebudu rozmazlovat a dělat mu služku jako tchýně, že budu pořád ta mamka, kterou za nic na světě nevymění. Víte, on přítel má jednu starší holku 8 let a ta více byla právě u tchýně už od miminka a co ty z ní vychovaly za fakana..to by jste nevěřily. Je zákařná, sobecká, všechno si vyřve, neposlouchá..a právě se bojím, že za ten necelý rok, co ho budou hlídat, tak mi z něho vychovají to samé. Vím, že mam ještě necelý rok čas, ale už ted mi to děsí...

ivular
21. led 2015

Jednou jsem tady na MK četla krásnou myšlenku, že dítě má velmi široké srdce, do kterého se vejde nejen maminka, ale i spousta příbuzných. Byla tehdy řeč o četnosti "půjčování" dětí tchýním a šlo právě o ujištění, že i když bude dítě milovat babičku, nebude o nic méně milovat maminku 🙂
No a co se týká té nevlastní holčiny - já osobně na výchovu moc nevěřím. Možná jsem naivní, ale copak láskou (a třeba i rozmazlováním) můžeš dítě přivést např. k zákeřnosti? Tam bych viděla spíš geny, nebo naopak nedostatek lásky..

majkoz
21. led 2015

Tak já nemám zkušenost s tchýní, ta o děti zájem nejeví, jednou za pár týdnů jim doveze sladkosti, nebo hračku a tím to končí, vlastně je nezná..Ale moji rodiče jsou hlídací, kluky si brali na víkendy, na dovolené..a když jsem poprvé slyšela..Jé už je tady maminka..já ještě nechci domů atd., tak jsem bulela jaj...Ale holt ty babičky jsou rozmazlovací a je to tak jak má být.., dneska jsou kluci větší a když jim řeknu, že babí si je chce vzít na víkend, ale že já bych je radši měla doma, nebo bychom něco podnikli společně, tak řeknou, že chtěj být se mnou, to je nádhera to pak takto slyšet
S tou tchýní nevím jaký máš vztah, ale je to asi složitější jí vysvětlovat co a jak..co si přeješ a co ne, záleží na tom, jak jste spolu schopné komunikovat a zda ona tvá přání bud akceptovat, pokud svolná nebude, tak bych jí dítě nesvěřovala..potom řešit, že babička mě nechá koukat na tv do půl desátý a ty ne, babička mi dá celý pytlík bonbonků a ty ne...atd..ale jak to potom té babí říct, že?Manžel bude nejspíš při ní, chjo ☹ A nebo ne a je vyhráno 😉

lenkavd
21. led 2015

A nemáš možnost dítě pak alespoň na dopoledne dávat do školky? Je to pro ně kolem toho druhého roku lepší (socializace) a nezvyknou si tolik na jinou osobu.
Já jsem tedy u obou začala pracovat skoro po porodu (ne na plný, do roka jsem byla většinu času s nimi) a maminka je prostě jenom jedna, jakmile mě obě vidí, můžou se zblánit radosti. Ale je fakt, že to tak být nemusí. Máme sousedy, mají 2 kluky, cca od roka toho mladšího je hlídala chůva, celé dny a tu měli radši než maminku. Protože chůva se jim celé dny věnovala, zatímco maminka na ně jenom řve ať jsou v klidu a neruší 😒

miska85
21. led 2015

Já jsem bývala často u babiček, ale mamka byla prostě mamka. Její náruč,vůni,jistotu nenahradilo nic. Babičky a dědy jsem měla (a mám) moc ráda, ale jak říkám.
U té holčičky od přítele si myslím, že hrajou roli i rodiče...jestli bylo pro ně pohodlnější ustoupit, pak se není co divit.

tarra27
21. led 2015

Tady ani tak nejde o to mít ráda jako o výchovu jako takovou. Neporovnávala bych babiččinu lásku s maminkovskou, i když si myslím, že tím, že s ní bude hodně a ona mu hodně povolí, tím se hodně sblíží....ale lepší s babičkou než pak aby hledal utechu jednou v parte.......Pokud babička nedáva hranice díteti ted, je velká pravdepodobnost, že je nebude dávat taky. Zkušenosti s detmi má, ví jak na ně...je to výhoda i nevyhoda....Dobře bych to promyslela, zda opravdu do práce musím a pokud ano, jak to zařídit. Mužeš to zkusit a když to nepujde, zkusit najít jine řešení. ale možná budeš zlá...protože babi je doma a ona tam bude chtít....i to se muže stat a taky třeba bude chtít být u babičky i po 3.roku...ale to jsou spekulace.
Zamysli se sama, jak moc je schopna tchýně dodržovat pravidla....a podle toho jednej. Pokud bych do práce nemusela za každou cenu, nešla bych. Drž se.

nov777
21. led 2015

Ja mam s timhle otresnou zkusenost. Za me urcite ne. Radeji kombinaci skolky a pani na hlidani.

veruska007
22. led 2015

S výchovou od babiček zkušenost nemám, u nás babičky moc nefungují. Ale když potřebuji, děti nechávám hlídat od paní na hlídání, v miniškoličkách... děti mají tety rády, ale s láskou k mamince se to srovnat nedá.

Já jako dítě byla u prarodičů často, měla jsem je hodně ráda, ale k mamince jsem měla lásku jinou... bohužel ona dost dobře neunesla, že jsem měla ráda i někoho jiného a vztahy jsme měly hodně pocuchané.

anetka1701
22. led 2015

Já bych dvouletý dítě 8hodin denně 5 dní v týdnu u tchýně nenechala... Ale chápu, že to je třeba...

Moje tchýně je fajn babička. Opravdu s holkama vychází - hlavně s tou starší - děti jí milujou, jsou s ní moc rádi a opravdu poslouchám o babičce skoro furt :o) Vím že tam je velká láska, že se k ní těší a že tam všechno funguje... Nicméně maminku má jen jednu, kterou miluje a těší se pak domů úplně stejně, jako z domu k babičce. Na druhou stranu, když je pak u tchýně dýl, tak je unavená, nevěnuje se dítěti tolik a není tam znát tolik elánu - pustí televizi a dělá si svoje, dcerka se nudí, ztrácí to nadšení, které k babičce cítí - a i ta je na ní občas protivná, zlobí se... No nefunguje to moc dobře... Takže babičku dávkuju tak, aby si byli vzácné a aby spolu vždycky měli co podnikat... Ne že bych jim zakazovala vztah, ale vidím, že když se vídají třebas jednou, dvakrát do týdne, je to pro ně lepší...

bazarekmodranacek
22. led 2015

Ja bych u tchýně taky nenechala tak dlouho dítě. Nějaký den ano v týdnu, ale ne tak často. Nevím jestli je schopná dodržovat Váš režim a pravidla, tak by to mohlo být v poho. Ale jestli si to chce dělat po svým, tak bych to neudělala. Vidím to u nás, jak mu všechno dovolí a já blázním. A toho hlídá třeba jen chvilku.
To dětství uteče tak rychle, ještě bych si to rozmyslela.

primaska
22. led 2015

Já osobně i kdyby byla tchýně milionová, tak bych jí syna na pět dní po osmi hodinách týdně nesvěřila.. Chápu, vedou tě k tomu finanční důvody, ale radši bych uvažovala o dětském kolektivu.. Nebála bych se ani tak o svůj vztah se synem, ale spíš o to, že bude mít babička podstatný podíl na výchově a myslím si, že starší osoba má i zastaralé výchovné metody, názory... atd.

evik19
22. led 2015

Dvouleté dítě už bych raději dala do školky než ke tchýni, ale pokud jsou problém finance, tak si třeba nemůžete školku dovolit a pak je asi babička jediná volba. Že by mělo pak dítě babičku raději, toho bych se asi nebála. Babičky jsou super, ale rodiče jsou rodiče. Navíc když ho bude mít tchýně celodenně, tak ho taky bude muset vychovávat, nejen mu ve všem vyhovět, jako když je s ním třeba jen 3 hodiny za týden. V případě dcery tvého partnera mělo na její chování určitě vliv víc osob a událostí než jen tchýně. V prvé řadě podle mě vrozená povaha, přístup rodičů a možná taky traumata, která si třeba děvče sebou nese. Třeba si jen svým chováním vynucuje pozornost a lásku, která jí chybí.
My když se dvouletým synem přijdeme ke tchýni, běží hned k ní a chce ji mít aspoň nějakou dobu jen pro sebe, hrají si spolu v pokojíčku a on mě tam nechce. Nevadí mi to, spíš jsem ráda, že si k sobě našli takhle pěkný vztah, protože když byl syn miminko, zdálo se mi, že je na něho tchýně až moc přísná - holt taková ta stará škola. Když ho tam necháme třeba na 3 hodiny na hlídání, tak je tak strašně rád, že jsme se vrátili a tak krásně nás vítá a ukazuje, co všechno s babičkou a dědou dělali, že naprosto nemám obavu, že by nějak láska k babičce mohla přemoct jeho lásku ke mně jako mamince. Podle mě jsou to dvě nesrovnatelné věci, ale obě jsou svým způsobem obohacující.

romantika
22. led 2015

To bude trochu i o povaze ditete, proste vyuziva toho, ze mu tchyne vse dovoli. my jako matky mame velkou touhu vychovavat a nest odpovědnost za dite. Mela jsem to stejne se starsi, taky je povahove takova vykutalenejsi, zvoli si vždycky toho, kdo ji uhyba. Dost jsem to resila a pak jsem pochopila, ze když je mama na dite sama a porad ho jen vychovava, ze to taky není cesta. Zkuste také trochu ubrat vy, vic si užívat nez jen zodpovedne porad vychovavat. Zkuste třeba jeden den zapomenout ze je to dite, které porad mate tendenci hlidat, ze je to partak, delejte co chcete, delejte blbiny. Pokud je mama na dite sama a porad často spadne do toho stereotypu. Hodne ale dela opravdu povaha. Ukazte mu druhou tvar, privetivejsi, vecne nevychovavajici, pohodovou. Vite, tchyne nenese zadnou zodpovednost za vychovu tak si to proste uziva a on se citi v pohode. Zkuste to u sebe, mela jsem podobny problém. trapila jsem se a pak jsem si nasla cestu. Ale nebylo to jen o diteti, ale i o mne. A nezapomente, ukolem matky není byt ta oblibenkyne, to ani nejde pokud ma na starsoti vychovu a kde vim co, je tu pro to, když boli tak pofouka, pochopi a vydrzi nevydrzitelne. A ve dvou letech je citove nevyzrale, počkejte. Ještě prijde cas.

gracela
autor
22. led 2015

Moc všem děkuji za názory. Asi máte pravdu, že i hodně hrají geny a je pravda, že holčiny máma strakala už od 4 měsíců k babičce a to i na noc, takže si taky myslím, že hold si neutvořily k sobě nějaký bližší vztah. To že by jí rozmazlují prarodiče, je fakt, že oni vychovávat nemusí a je pravdou, že tchýně jí rychtuje, ale ona neposlouchá a kámen úrazu je ten, že ikdyž je na ně hnusná, tak si stejně ona vyřve co chce. Ona je dost citově vydírá, když jí něco nedovolí nebo nekoupí, tak jim vyhrožuje, že už unich nikdy nebude, že raději zůstane u mámy atd..takže nakonec povolí no. Ona moc dobře ví, co má dělat a jak se chovat, aby bylo po jejím. Je asi pravdou že mám ještě rok nato, se synkem si hrát, pracovat a vychovávat. A asi když si ho babička bude hýčkat a pak bude doma, kde bude mít nějaký režim, tak to snad za těch 8 měsíců moc nepokazí. Oni jsou fajn, fakt je mají rádi..to zase nemůžu říci, pomůžou..atd..S tou holčinou to je složitý, myslím, že jí chybí ta láska od matky, ale už od ranného dětství. Je pravdou, že místo lásky, věnování se jí, tak jí utěšovaly dary, to je asi kámen úrazu. Moc děkuji za názory. Ondrášek by tam byl asi od února do záři, pak bych ho dala do školky na dopoledne. Tak snad se toho moc nezmění. Já si přeju, aby je měl rád, ale proto, že to je babička s dědou a né proto, že jak to má holka, že babi mě obskakuje a děda nakupuje, co já chci. 🙂

kammka
22. led 2015

@evik19 kde berou dvouleté děti do školky???? 😒 😒 😉 😉

jancip
22. led 2015

@gracela Me asi od roka takto hlidavala babicka. Bydleli jsme spolecne. Mamka toho do dneska lituje a rika, ze uz by to neudelala.

kammka
22. led 2015

@gracela já bych to radši vydržela.. a pak ho dala do školky. snad jedině, že by vám hrozila exekuce, ale dluhy se vždy dají řešit změnou výše plátek, splátkovým kalendářem atd.. na druhou stranu, co já bych za takovou možnost hlídání dala.. letos mám nastoupit do práce, kterou nemám vůbec jistou, školku taky nemám jistou, tady je takový nával, že každoročně odmítají min. 30 dětí..ale kdyby mi kluka do školky nevzali a některá z babiček by se uvolila nastěhovat k nám a hlídat (obě to mají kolem 100km) stejně bych víc jak 2/3 úvazku nevzala...

lrg
22. led 2015

Mám dvouletou dceru a s tchýní je hodně často, téměř denně, bydlíme ve stejném paneláku. Tchýně je skvělá babička, naučila jí spoustu věcí, má neustále nápady na hry a aktivity a dcera jí úplně zbožňuje. Když někde jsme všichni, chce být pořád u babičky. Ale prostě vím, že já jsem máma a ten vztah je úplně jiný, nevím jak to popsat. Když se jí něco stane, nebo když už je dlouho beze mě, shání se po mně apod. Druhá věc je ale tvůj strach o výchovu dcery, pokud jí bude hlídat na plný úvazek bude mít na její výchovu opravdu zásadní vliv, bohužel znám i případy z okolí, kdy babičky už těžko snášejí rozmary batolete a často sáhnou i po vařečkách, což mě osobně připadá strašné. Pokud je s tchýni rozumná řeč, sedněte si a dohodněte si nějaká pravidla, ať jste jednotní ve výchově. Babičky mají rozmazlovat, ale když supluje rodiče musí ten přístup být zase úplně jiný. Kdyby to fin. možnosti dovolovaly, taky bych raději dala dítě alespoň na část dne do soukromé školky/jeslí a babičku angažovat jen na pár hodin než přijdeš z práce.

verena
22. led 2015

Tak u té starší si myslím, že může mít i trauma z rozchodu rodičů a poutá na sebe pozornost. A u toho vyhrožování, že u nich nebude atd. je to zase hodně na rodičích, matka když toto slyší, tak by to neměla připustit a pevně říct, že takto se s babičkou nemluví, ať je ráda, že se jí věnuje a má ji ráda, hlídat ji bude dál a měla by jí poslouchat. Protože když holka nemá hranice ani od rodičů, tak to potom takhle zkouší. Když náš syn občas zkoušel něco na prarodiče, tak mu to nikdy nedovolím, upřímně si myslím, že by si jich měl opravdu vážit. Samozřejmě pokud se mi něco nelíbí na tom, co dělají, řeknu jim to, ale aby to syn neslyšel...

naomi6
22. led 2015

@gracela Já osobní zkušenost nemám, ale viděla jsem to u jedné známé. Šla do práce, když dítěti byl rok, hlídali tcháni. Bohužel to ale mělo špatné následky. Rozhádaná rodina a dítě ani neumělo říct máma. Dnes je to školák a mají s ním stále nějaké problémy. Nemyslím si, že by měl babičku raději než mámu, to ne, ale zanechalo to určitě na něm stopy. Já bych od tak malého dítěte neodešla. Tohle je právě to nejdůležitější období. Věřím, že peníze člověk potřebuje, ale snažila bych se být s dítětem co nejdéle doma a pak bych to řešila spíš soukromou školkou, když už budete v práci. Držím palce 😉

evik19
23. led 2015

@kammka Do soukromé školky berou dvouleté děti docela běžně, aspoň teda u nás. Samozřejmě jsem nemyslela státní, proto jsem taky psala, ze záleží na financích. Ale v obcích, kde je hodně malo děti, berou i dvouleté, když maji obecní školku, takže taky záleží, kde pisatelka bydlí.

elvira
23. led 2015

@gracela - vždycky je něco za něco - potřebuješ do práce z fin. důvodů - potom bude hlídat tchýně, může se stát, že malá na ní bude viset....
Za mě - pokud to jen trochu jde - uskromnit se a být ty tři roky doma s malou - takto malá je jen jednou, nikdo už ti ten čas nevrátí.
Pokud není zbytí, tak prostě buď ráda, že je tchýně ochotná hlídat, případně se poohlídni po jeslích nebo chůvě - ale to už jsme finančně někde jinde. Takže - za všechno se platí...bohužel. 😉

bulinka
23. led 2015

Syn byl od 2,5roku (kdy jsem nastoupila do práce) dva dni v soukromé školce a tři dni u tchánojc. Sice tam byl rád a chodil k nim radši než do školky. Teď už je ve státní školce celý týden, ale je to stále mamánek. A teď už k babičce moc chodit nechce, asi má strach že tam zase bude dlouho beze mě 🙂. Takže u nás to nebylo, že by měl najednou babičku radši než mě

smirda
23. led 2015

@jancip Můžeš to prosím trochu rozvést? Proč už by to babička neudělala? Cítila se špatně, bylo to náročné? Vidíš na malé nějaké "následky"?

jancip
23. led 2015

@smirda nene, babicka. Mamka rikala, ze uz by to neudelala, ze by nesla do prace a nedala me hlidat babickou, ze je ji to dnes lito. Mozna citi, ze k sobe nemame tak silne pouto jak matky a dcery maji, mame takovy nejaky normalni vztah. Ja si z toho obdobi nic nepamatuji, byla jsem moc mala. Babicka umrela pak hodne brzy, strasne moc me to jako dite vzalo, ale neumim posoudit, jak silne pouto bych mela k ni nyni.

tarra27
23. led 2015

holky když s babi bude trávit hodně času, je celkem jasné, že dítě hodne ovlivní a i že k sobe budou mít blízko.

Já sama za sebejsem mela ke svoji babi taky blízko, i když v puberte jsme mely taky spolu svoje, ae mela jsem ji ráda a kdykoliv jsem za ní mohla, když byl problém, nemusela jsem hledat cizí lidi...moje mamka byla hdne mladá, když me mela a babi me hlídaly obe...

za me, pokud nemusím a nemáme existenční problemy, tak bych rozhodne díte nedala....ten čas vám společně nikdy nikdo nenahradí...a proste se sbližujete víc, když jste hodne spolu. Pokud do práce a hllídání, tak max na dva dny v týdnu....a to jen opravdu když bych byla nucena....

Sem začni psát odpověď...

Odešli