Nechce jít za ručičku

Pro začínající chůzi je prý lepší, když se děti nevodí. Aspoň jsem četla a slyšela. Takže bych vodila jen ve chvíli přecházení ulice apod., nebo vzít rovnou do náruče, a jinak nechala. Pokud není terén komplikovaný, tak ty občasné pády k té začínající chůzi nejspíš patří. 🙂

Když upadla, tak upadla....nebudu ji přece držet za ruku až do dospělosti....musí se naučit padat... Dcera takhle chytá zajíce...když spadne, tak hledáme, jestli ho má v rukách, vesměs ho nemá, tak se zasmějeme a jdeme dál. Nebrečí mi, když spadne. Naučila jsem ji to 🙂 no a taky to není ten typ, co by všechno strkal do pusy...ale tak to už je na rodiči, aby to dítěti vysvětlil. Za ruku nevodíme, protože dochází k vychýlení těžiště a celkovému prohnutí páteře v nevhodném směru. Důležité je dítě od začátku vést k tomu, aby šlo vedle nohy, po straně dál od silnice. S většinou dětí se lze domluvit. Dcera mi dává ruku jen, když přecházíme silnici, a většinou už ani to ne. Držím ji nenápadně za kapuci, připravená trhnout, kdyby nechtěla poslouchat...ale vesměs se zastaví a čeká, až projedou auta nebo se rozsvítí zelený panáček na semaforu. Nicméně v srpnu čekáme další přírůstek, tak potom budu porovnávat.. 😀

@simona2103 nevodit, kontrolovat co ji (zas prehnane nevysilovat, nekde imunitu ziskat musi 😹) Za rucicku v zadnem pripade. Tech padu budeeee. Jen ne za rucicku...Padla-tak se postavila a sla dal, ze zacatku jsem jistila jen at si nevyrazi zub nebo oko(padala na zadek, ne na hlavu) jinak v klidu matko 🍀

Ja automaticky vyndala v kočárku a nechala volné jít. Kdyz upadne, automaticky tam dá ručičky a vstane-neplace. Ze se nic nedává so pusinky porad opakuji dokola , to se asi musi přežít. Ale dnes jsem sla s tchýni a to bylo -ona se te nedrží, to musi, at ti neutika, drz ji za ruku, spala-zvedni ji... uz pak ani nevim co je dobre...

@absintka19 proc ne za rucicku?

@simona2103 na tchyni s*r. Protoze se ji nici kloubni aparat/vytahuje. A ty preci taky nechodis s rukama nahore. A navic Co se tedy stane, pokud ve fázi stoupání si u opory, obcházení nábytku a tlačení předmětů před sebou, vstoupíte dítěti do jeho pohybového vývoje voděním za ruce?

Pohybový vývoj dítěte se zarazí, nepokračuje dál tak, jak by měl, ale dítě se zavěsí do vašich rukou a využívá vaší stabilizace k reflexnímu pohybu dolních končetin.

To ale není chůze.
Při nácviku své vlastní samostatné chůze nemůže vodění za ruce nijak využít.

Co většinou následuje?

Dítě vyžaduje vodění za ruce, protože je to něco, co neumí a co se mu líbí. Samostatná chůze dítěte ale nepřichází. Maminky a babičky, které jsou při vodění za ruce v předklonu, začínají bolet záda a pro bolest už dál vodit dítě nemohou. Dítě se vrací k obcházení nábytku a tlačení předmětů před sebou a postupně se pouští do prostoru a začíná samostatně chodit

@simona2103 nevyžádané rady miluji - nejčastěji babicky ... a tchyne .. to je kapitola sama o sobe.. asi jednou napisu nejaky roman.. nebo horor? 😁😁😁

@simona2103 A tady i rada a info od odbornika-takze i stabilitu, brisni svaly...
Dí­tě nej­pr­ve cho­dí do stra­ny, po­slé­ze sa­mo zís­ká jis­to­tu a te­pr­ve pak za­čne dě­lat krůč­ky do pro­sto­ru,“ při­bli­žu­je Van­da Schre­ie­ro­vá. Mys­lí­te si, že tu jde jen o čas do­dá­ní si od­va­hy k prv­ní­mu kro­ku? Kde­pak, ve vý­vo­ji dí­tě­te prá­vě pro­bí­há řa­da ne­ná­pad­ných pro­ce­sů, zejmé­na do­sta­teč­né zpevňová­ní oso­vé­ho or­gá­nu (tru­pu) a do­vy­vi­nu­tí vše­ho, co je ke zdra­vé chůzi po­tře­ba. Na­pří­klad ky­čle. Ví­te, že to, za jak dlou­ho za­čne dí­tě sa­mo cho­dit, ovlivňuje i vý­voj osi­fi­kač­ních cen­ter ky­čel­ních hla­vic či ji­ných struk­tur ky­čel­ních klou­bů? Je­jich pře­tí­že­ní mů­že mít vel­mi špat­né dů­sled­ky. Ne­tlač­te te­dy na dí­tě s chůzí vpřed, a už vů­bec ne dr­že­ním za ru­ce, je­ho tě­lo na to zda­le­ka ne­ní při­pra­ve­no.

„Vo­dě­ním za ru­ce ro­dič kro­mě ji­né­ho pře­bí­rá i sta­bi­li­tu dí­tě­te, čímž se opět do­sa­hu­je to­ho, že se ne­vy­vi­nou správ­né sva­ly, kte­ré bu­dou v poz­děj­ším vě­ku po­tře­ba. Vy­ta­že­né ru­ce nad hla­vič­ku se ta­ké rov­na­jí špat­ně za­po­je­ným břiš­ním sva­lům, te­dy i špat­né­mu po­sta­ve­ní plo­sek no­hou,“ uvá­dí Van­da Schre­ie­ro­vá. „K sa­mo­stat­né chůzi dí­tě po­tře­bu­je zhru­ba ony čty­ři mě­sí­ce, kte­ré strá­ví le­ze­ním, aby své tě­lo při­pra­vi­lo a po­sil­ni­lo. A te­pr­ve až po chůzi stra­nou, což mů­že tr­vat i týd­ny, je schop­né se sa­mo pus­tit a za­čít cho­dit v pro­sto­ru. Vo­dě­ním za ru­ce dí­tě­ti ne­po­má­há­te ani ne­u­rych­lí­te chůzi sa­mot­nou, na­o­pak ji bo­hu­žel ješ­tě zpo­ma­lí­te.“

@fazolkave asi spis horor 😂

@absintka19 tak jsem klidnější. Zitra půjde sama v klidu...

@simona2103 Nechala bych jí chodit a když upadne pomohla bych vstát, alespoň se naučí padat 🙂 a pokud jde o strkání věcí do pusinky, tak to bych si ohlídala a asi jedině apelovala na NE, chce to vytrvalost 🙂.

@simona2103 Trpelivost, trpelivost, trpelivost. Vazne cekas, ze kdyz se dite nauci samo chodit a ma toho kolem sebe tolik k prozkoumani, ze bude chodit za ruku? Bude trvat nekolik tydnu nez se dite nasyti a zacne chodit mene chaoticky a pripadne te nasledovat. Doporucuji vzot kocar, rychle prejet na bezpecne misto a dite vypustit na pruzkum

@simona2103 padani je velmi poucne a "zdrave"....dite se uci rovnovaze. Takze ji nech. Cim vic ji budes chranit, tim dele bude padat. Babicky jsou kapitola sama pro sebe, to vyzaduje vice trpelivosti nez zvidave dite🙂

Moje dítě zásadně běží 5 m přede mnou, za ruku nechce ani za nic, tak ho chytím jen přes silnici. Jinak ať si dělá co chce, chodí, nosí, hrabe, nechávám volnost. A rady ostatních (hlavně babiček) neposlouchám 🙂)

@swetlusska ono se to da neposlouchat do doby, nez prevezmou iniciativu a obzvlast v nepritomnosti rodicu. To jsem se vzdycky dostavala do vrtule

@fazolkave Taky si veci delam po svem. Na druhou stranu pokud mi prarodice hlidaji dite, tak zase v 99% respektuju jejich "pravidla". Takze pokud detem nedovoli jit na vysokou klouzacku/chodit bez drzeni....tak mi prijde fer nechat to na nich. Reknu jim-tohle holky maji dovoleno, ale pokud se boji a nedovoli jim to, chapu to. Samozrejme jsou vyjimky.

@fazolkave jo, to věřím 🙂 Já nechávám babču, matku ať si s dítětem dělají co oni chtějí, nebudu se rozčilovat pořád. Ale já si dělám pak věci zas podle svého. A radši ho moc na hlídání ani nedávám, mám aspoň klid od těch rad a keců..

Nečetla jsem vše... Když syn nechtěl za ruku, nechala jsem ho a šla za ním jako ostříž. Když měl tendenci utíkat, tak jsme ho přidržovali vzadu za kapucu nebo za límec 🙂, ale jinak jsme ho nechávali. Samozřejmě že mockrát spadnul. Ovšem přes silnici to byla jiná, tam za ruku musel, i když se vztekal a řval. Ale vycházela jsem z toho, že jsou situace, kdy dítě poslechnout musí, i když nechce nebo nechápe proč, přes to prostě vlak nejede, takže přes silnici, nebo když chtěl jít po obrubníku do silnice, musel za ruku, jinak měl smůlu a nesla jsem ho řvoucího nebo narvala do kočárku... teď mu budou čtyři a důslednost se zúročila, jde za ruku, v krámě už nepobíhá, nebere věci z regálů, ale způsobně chodí vedle mně - něco, co mi ještě před rokem přišlo jako sci-fi 🙂. Tam, kde chodíme každý den, jako je od tramvaje domů apod., ho nechávám chodit samotného, samozřejmě kolikrát občas sebou řízne, protože je splašený, ale aspoň ho to nutí, že musí dávat pozor sám a neustále ho někdo nehlídá za něj 😉.

@simona2103 buď ráda, že nechce za ručičky, podporuj její samostatnost.
Navíc to ani není zdravé, to chození za ručičky.
Se sbíráním ze země... hlídat, aby to nebylo něco nevhodného, doma si to pohlídáš snadno, venku to chce trpělivost, nás to teprve čeká. Syn zatím úspěšně stojí s držením se, takže... je to jen otázka času, kdy vykročí 🙂

@xxx3d proč by to nebylo zdravé?:O

@bayt zdravý to není ze dvou důvodů, první je u mimča ten, že zlenivý, jednoduše řečeno, u dospělýho ten, že se hrbí, obojí dost blbý. Navíc hrozí, že si mimčo zvykne a bude ty ruce vyžadovat.

@bayt ještě doplním, že u mimča se zpomalí vývoj, tím jsem myslela tu lenivost. Nabídneš mu způsob, který není přirozený, pro něj, pro jeho vývoj ke správnému držení těla a vývoji chůze jako takové. Ačkoli připouštím, že je to často vidět, po venku, v rodinách a tak.

Syn mi z duvodu postizeni zacal chodit ve 2,5 letech a presne - vesel se mi na ruku, jak si nebyl jisty. Co bylo jeho oblibenym zvykem - zasadne spadnout pri prechazeni silnice, takze dokud auto opravdu nestalo, tak jsem s nim neprechazela,pripadne jsem ho brala na ruku. Docela brzy jsem ho naucila, ze pri prechazeni mi musi podat ruku a dela to dodnes temer automaticky, zejmena v mistech kde vi, ze prechazet budeme.

@xxx3d divná doba

Holky už ti tu poradily, já jen chci napsat, že jednou přijde čas, kdy si řekneš "Proč se mě furt drží za ruku?" 😀 Já někdy záviděla, že některé děti v parku běžely samy před rodičem, a ten náš brouček furt u mě jako klíště. No, ale dnes už je taky "samostatnej". 😀 Má skoro 3 r.

Myslim, že držet dítě už dlouho stabilně chodící za jednu ruku je něco jiného, než "viset" za ruku dítě, co se na nohách sotva udrží. Syn chodí už dlouho, běhá atd., dokud sám nechodil, za ruce jsem ho nikdy nevodila. Teď když ve městě sleze z kočárku, tak ho za ruku beru často. Není z těch dětí, se kterými se jde domluvit, takže aby šel sám od sebe poslušně vedle mě po chodníku, to nehrozí. Bydlím v centru velkého městě a nenechám ho skočit pod tramvaj. Jestli spadne nebo ne, to neřeším, když spadne, tak se zvedne a běží dál, nikdy u toho nějak nefňukal. Skutečnost je ale taková, že většinou volně pobíhá po hřištích a ve městě ho po chvíli nakládám na kočár, protože zásadně chce jít na druhou stranu nebo po silnici, když se ho snažím usměrnit, tak se sekne, sedne/lehne na zem a odmítá pokračovat 🙂 Snad se to brzy zlomí.