Nemůžu se od něj hnout, s každým brečí. Kdy to skončí?
ahoj, mám prosbu, jestli někdo zažívá něco podobného, případně zažil a hlavně kdy to SKONČILO 😉 mám 8 měs chlapečka, narozený jako Rak a ty prý jsou hodně fixovaný celý život na maminku, vím že v tuhle dobu se mluví o separační úzkosti, u nás ale asi od 3 měs. v noci vůbec nechtěl tatínka a tak je to do dneška, jak se manžel přiblíží tak řev a řev ( ani né vztekání, ale pláč a lítost ).
No a teď tak 14 dní je to síla i přes den, nikdo jiný s ním nesmí ani s kočárem, postupně se vracejí s uřveným klukem, kamarádka mi hlídala před obchodem než dojdu pro pečivo - no hrůza, musela jsem ho v tom mrazu pak vytáhnout a pochovat,hroznej pláč při koupání atd.
Ještě tedy pro úplnost, kojím, věnuju se mu, skoro nikam nechodím, že by musel mít strach že zase odejdu, spí se mnou v posteli, je to naše vysněný díte ( 2x jsem potratila ) ale už jsem dost vyřízená, je to nespavec, v noci je co 2 hod. vzhůru takže jedu na 100% ve dne v noci a už mám tedy dost, jak psychicky tak fyzicky.
Aspoň když někdo povozil kočárek, ale to ted taky padlo
☹ máte někdo prosím podobnou zkušenost, kdy to skončí, prostě to vydržet ???
Díky moc a hezký den. 🙂
jinak ja fakt mela ze zacatku problem,aby maleho nekdo choval, nejradsi bych ho nikomu nedavala na chovani, mi to vzdycky vadilo, jak hned prisli a vsichni se na neho vrhali, ze chcou chovat...ale ted uz je to dobry, asi to je normalni, ze u prvniho ditete je matka trosku na nem zavisla a mysli si, ze je jen a jen jeji ne? 😕 😀 😀 😀
ale ted uz je to dobry a prave chci, aby si vic zvykal na vsechny, abych mu prave svou laskou neskodila...takze chci zacit chodit plavat a do materskeho centra...a hlavne se tesim az bude teplo a budem moc byt furt venku 😵
na leto se tesim uplne strasne....az ho dam do sportaku a pojedem do lesa a na vylet za kamoskama....uz aby to bylo.....ale jedine co je venku je 25 cm snehu:(
alishia tak to je dobry, ja to prave ze zacatku neumela, prisel mi malinkej na to, aby ho nekdo hlidal dyl a hlavne jsem kojila a davidek trpel strasne na prdiky, takze porad plakal, v noci i pres den a to bych ho s nikym proste nenechala...ale vozit to jo, to vozila babicka denne, bylo hezky...ale ted chodim ven jen jednou denna a jsem prave rada, ze vypadnu z domu a jdu se projit...takze vozim rada 🙂
ono je to o necem jinem kdyz zena koji....to bych si neco takoveho asi nedovolila.
alishia jojo, ono s UM je to trosku jednodussi v tom, ze ho muze nakrmit kdokoliv a clovek se tak nestrachuje, ze kdyz odejde, ze co kdyz bude mit malej hlad...nas malej totiz nechtel ani flasku, kdyz sem mu chtela dat odstrikany mliko...sem se tak tesila, ze budu moct odejit na delsi dobu, ze mu manzel da odstrikany a prdlajs...tak sem to nehrotila proste a pockam treba do tech osmi mesicu az bude vetsi a babicka nam ho pohlida...nebo do roka...no...
ale ono to de zkloubit asi i s tim kojenim, bo kojim co tri hodiny...takze bych ho mohla nakojit a babicka hlidat dve hodiny a pak ho dat spat...jenze na to neni zvyklej, byt doma jen s babickou a navic doma usina nekdy dobre nekdy s placem a babicka proste nevi jak na neho, ja bych to jeste neriskla...s manzelem ho nechavam, ale s babickou ne, to pockam az bude starsi 😉
pokud ti to nevadi cekat, tak v tom neni zadny problem🙂 me by ale uz trochu hrabalo kdybychom si s manzelem nemohli vyrazit treba do kina. ty bys ji ho nenechala hlidat ani takhle vecer, kdyz ti malej usne, ze byste spolu zasli treba na vecu?
alishia prave to me ted napadlo, ze bychom mohli dat maleho na hlidani v osm, kdy usne a jit dolu do hospudky posedet...bo kdyby se nahodou vzbudil, tak abych byla hned doma...bo by ho trefil z babicky nad postylkou asi slak 😨
vis co, mne taky hrabe...sem vdecna za to, ze aspon nekam muzu jit, ale bohuzel bez manzela...no uvidim, asi takhle vecer jedine...pres den zatim ne...
prave sem si precetla na tn.cz ze od brezna se ma oteplit a prijit jaro, tak to sem na to zvedava.
alishia, ale mozna fakt pockam, bo co kdyz se vzbudi? vis jak by byl vydesenej...? 😀 😀 😀 ja bych stejne furt myslela jen na neho...ale je pravda, ze jednou musim zacit...at si zvyka, ja su hrozna, jako je to moje prvni dite a bojim se ho s nekym nechat...krome manzela...ach jo, ale musim musim musim 🙂
a nebo pockam, az prijede moje mamka (bydli na morave) na vikend, tak ji bych ho nechala radsi na poprve, preci je to moje mamka ze jo...to bych covece aj riskla, ji snad zavolam at dovali...ale to je mimo tema...nechci to tu zahlcovat mojema myslenkama 😅 🤐
to zkus nejdriv po vecerech v te hospudce a uvidis, jestli maly vyciti ze tam nejsi. Ale rikam ti, ze dokud je jeste maly tak toho vyuzij, pozdeji muze byt zavislacek na rodicich a uz se nikam nedohrabete.)
ja taky spis verim moji mame nez tchyni...asi bych ho tchyni nenechala hlidat. nevim nejak nemam duveru a ona ani moc zajem nejevi...tak mozna proto.
my kdyz byli s manzelem poprve venku na bowlingu a hlidala vecer mama, tka sem si to vubeec neuzila, porad sem myslela na vojtu, a porad kontrolovala mobil. ale dopadlo to dobre, tak sem ziskala duveru v mamu a pozdeji i segru a od te doby nemam strach jim ho nechat.
Holky,sice mimo téma.Ale závislák jsem asi spíš já.Já bych malou ještě nikomu jinému nedala na hlídání večer.Bych se zbláznila.Teda krom manži samo.Možná segře-....ale ta je 250km daleko 🙂
náš malý má jenom 3 měsíce, a už se mi lidi nabízeli že pohlídají-kamarádka, tchýně..ale já v ně nemám důvěru...jenom v mamku, ale ta je taky mooc daleko...naštěstí malý vychází se svým taťkou dobře....takže zas když chcu tak je s malým...
já někde jdu jen na hodku dvě a už mi chybí....🙂)
Mildickova,
a nepomůže ani když jsi s manželem spolu? třeba že si spolu hrajete s malým? i tak pořád brečí? asi bych to zkusila ještě vydržet, snad je to jenom přechodné, někdo to tu psal myslím Andy, že je třeba vydržet..držím palce.
a to že s tebou spí zas taková hrůza není, však je třeba si těch dětí užít..jednou nás kopnou do zadku at jim dáme pokoj... 🙂
tak dnes jsem se už u těch poznámek i nasmála 😉 jasně, že máme skvělýho tátu, pomáhá se vším a je taky uznalej co je mateřská za dřinu, byl u porodu a malýho choval jako první, vstával každou noc, přebaloval, uspával, choval, noo ale co mám dělat když si ten "janek" zhruba od 3-4 měs. vzal do hlavy v noci mě ...domlouvat, seřezat ?? to asi s miminem asi těžko, zkoušeli jsme všechno možný, možná kdyby se vztekal tak je mi to jedno a nechám ho, ale on usedavě pláče a je to pak ještě horší,
musela bych být padlá na hlavu si ho uzurpovat jenom pro sebe a nemít pak v noci ani čas na odpočinek, ale prostě to tak je, zase si říkám že to prostě přejde a nedá se nic lámet přes koleno
A rozhodně snesu i kritiku a rady, ale tón co nasadila hned v první reakci Alishia mě mrzel.... 😒
Mildickova,
uvidíš, jednou na to budete s manželem vzpomínat a budete se tomu smát...
Já s tím teda nemám zkušenost, ale moje mamka taková byla...byla nejmladší dítě a byla fixovaná na svoji matku..nikdo se jí nemohl ani dotknout jenom její máti (moje babka) a z otce měla hrůzu, prý strašně řvala (tak mi to vyprávěla moje babička)..no ale pak to přešlo (teda nevím za jak dlouho) byla z ní šikovná holčička, dobře se učila no a tedkom je to 50tiletá ženská ... 😀
přeju ti at se to brzo obrátí v dobré....
mildickova: vidíš, už je to veselejší, tenhle tvůj příspěvek 😀 . tak jen tak dál a než se rozkoukáš, bude po starostech. držím palce.
midlickova: ja se ti omlouvam...napsala sem to spatne ....ale i ja sem ted trochu vic nervozni ze synacka...on sice netouzi jen po me, ale hrozne se zacal v noci budit a klidne je tri hodiny vzhuru, a vyplakat opravdu nepomuze, pak breci jeste vic...a hlavne ja na to nemam srdce:( takze tady po nocich saskujem a prehazujem si ho, jak horkou bramboru. Musime to prezit.
midlickova a ty jeste kojis nebo ne? nebo proc k nemu vstava tvuj manzel? Nebo si chces jen oddychnout a vyspat se a manzel dava UM? Hele hlavne, ze aspon pres den je to OK, predstav si, ze by to delal i pres den
😕 😅 😅 😅
alishia proboha a proc? zuby?
beruska2x: ano, je to stejna vymozenost, jako splachovaci zachod, zeptej se sveho dedecka,kolik jich spalo v jednom pokoji...
P.S. ze jsou dnes lepsi podminky nez pred 70 lety je dobre...
kijonkova, jsem na tom podobně. Teď jsem dala malou na hlídání mámě jen na pár hodin. Měla jsem sraz s kolegama z práce, kde jsem dělala před mateřskou, tak jsem vypadla asi v 16:00 a přijela jsem v 23:00 a pořád jsem mámě volala, jestli je jako všechno o.k. a tak. Máma by si jí vzala už i na víkend, ale já jí nedám 😅 . Tak když jede Jiřík k našim, tak malá se mnou zůstává doma. Nechci se teď u malé o nic ochudit. Při Jiříkovi jsem šla hrozně brzo do práce a asi jsem o moc přišla. Teď si malé užívám.
alishia: 😉 už jsme si to vysvětlili, přesně já taky nemám to srdce nechat vyřvat, no u nás zabírá ( doufám, že si nezvykne ) vzít do jiný místnosti, ukázat něco třeba z okna, prostě odvést myšlenku a pak zkusit znova uspat, no jsou to potvůrky
mallory: jojo pořád kojím, naštěstí v noci už jen 1-2x, ale když ho dám spinkat tak se často budí no a taky se někdy potřebuji vysprchovat atd že ? takže je v pytli že když k němu jde manža tak se neuklidní, navíc jak ho tady holky litovali, tak mě to tedy zas tak nepřijde, koukáme třeba na TV a vždycky jsem to já kdo musí k malýmu a on si to v klidu dokouká, trochu ho podezřívám že už mu to vyhovuje 😠
Přidávám se do diskuze. Mám doma takového malého závisláčka na mamince, a to teď je to podstatně lepší než dříve. Tak nějak kolem třetího měsíce si začala uvědomovat, kdo ji chová. Připadala v úvahu jen maminka a tatínek (do té doby se nechala chovat kýmkoliv). Pár sekund u někoho jiného v náruči a řev. Teď se potřebuje chvilku rozkoukat a docela zvládne i cizí společnost, samozřejmě mamka musí být u toho. Od příchodu z porodnice spinká ve své postýlce a chodíme mezi lidi, ale každé miminko je originál a potřebují své tempo. Od 6.měsíce podáváme příkrmy, ale je to horor. Ani zeleninu, ovoce a kaše nechce, zcvakne pusu a konec. Hold se musím smířit s tím, že na všechno nové potřebujeme více času.Kojím a moje mlíko jí stačí. Takže vzdržet, on ten čas stejně strašně rychle utíká. Za pár let budeme vzpomínat na to, jak chtěli jen maminku s úsměvem 🙂
Ahoj. Nevím jestli se jedná o separační úzkost, ale asi jo. Malá je 14 dnů naprosto šílená. Začalo to na plavání, když jsem ji nechala v herně na hlídání než se převleču a tam spustila šílenej řev, no a od tý doby na ni nesmí nikdo až na mě a taťku sáhnout. Jen když na ni někdo natáhne ruce, začne se mi škrábat až na hlavu, chytne se mě jak klíště a když ji někomu jen na sekundu dám do ruky, začne šíleně řvát. Doma se mi plazí pořád po noze. Doma to teda ještě docela jde, to se zabaví sama, ale jinde ji nesmím dát z ruky. Byla taková vždycky, i když jsem ji občas nechala hlídat mamce, vždycky když jsme někam dojeli, musela se nejdřív rozkoukat, až potom si ji možná mohl někdo pochovat, ale teď je to hrůza. Chytají ji úplný záchvaty vzteku, nebrečí nějak úzkostlivě, prostě se vzteká.
Horší je, že stavíme a já musím třeba uvařit na stavbu, což je v pohodě, protože to dělám doma, ale když dojedeme na stavbu a chci to chlapům nandat na talíř, spustí děsnej řev. To má ale smůlu, protože musí pochopit, že mamka musí taky něco udělat. Mám ji vždycky u sebe v kočárku, vidí na mě, jsem fakt kousek a stejně řve. Párkrát jsem ji už otočila, aby se vyvztekala a ono to i pomohlo, ale ne vždycky. Teď ji tam babička vozila v kočáru, říkala jsem jí, ať ji nechá být, že to bude jen horší, ale bohužel si nedala říct, no a za chvíli přijely a malá měla až pěnu u pusy jak se vztekala, myslela jsem, že babičku praštím.
Jo a docela problém máme teď v plavání. Začala teda vždycky natahovat, když jsem ji dala instruktorce, aby ji podržela, než vlezu do vody. Jenže teď už si je máme při potápění posílat pod vodou, no a když nám to chtěla instruktorka prvně ukázat, tak malá začala samozřejmě nabírat a já to musela udělat sama. No a když jsem jí ji pod vodou poslala a malou vytáhl z vody někdo jinej, tak začala nabírat a podruhý už věděla, co přijde a už nechtěla vůbec. Docela mě to mrzí, protože jsem se na plavání moc těšila a i malý se to líbilo, ale teď je to na nic. Musím taky říct, že ona je na to moc živá. Honit na vodě balonek to jo nebo se jen tak cákat, ale jak máme dělat klubíčko a houpat nebo něco podobnýho, to prostě teď už nejde, vyleze mi snad až na hlavu a nelíbí se jí to.
Tak se k vám přidám.Mám doma to samé.začalo to od 7.měsíce,kdy začala lézt a sama se postavila.Pořád mi visela na noze.Vůbec nic jsem doma neudělala,všude bordel.hrůza.Byla jsem z toho psychicky úplně hotová.A teď po 3 měsících?Pořád stejně.Jakmile jsem s ní v místnosti,tak si hraje,nějak se zabaví.Stačí na vteřinu odběhnout a už tryskem leze,řve a křičí MA-MA,MA-MA.Ale už mi z toho tak nehrabe.Zvykla jsem si.Když chci třeba vysát,dám ji do chodítka a ona se kolem mě motá a kouká.Když jdu na záchod,musí se mnou.Sprchuju se,terezka stojí u vany a kouká.Myslím,že tohle prožívá většina maminek.To nejde odnaučit.Zkoušet odvést pozornost k hračkám.Dávat ji návštěvám chovat,aby si zvykla na ostatní lidi.Oni z toho postupně vyrostou. 😎
midlicka vydrž, ono ho to přejde ze dne na den. My to měli u druhé taky, nepomůže žádné násilné odloučení typu, pohlídá ho babička nebo tatínek, ono to stejně nic nevyřeší a nevíš jestli mu to do budoucna neublíží. Vím že je to pěkný záhul, u nás nepomohla ani starší sestřička, kterou jinak malá totálně zbožňuje ale to období pouze z mé náruče nebo klína. My to vyřešili šátkem na nošení, jinak bych nic neudělala, postupně se rozkoukala a nechala mě i něco udělat, ale to bylo až kolem 1. roku, pak se zdálo že je to pryč, ale kolem 15M se to na chvíli vrátilo, ale jen na ncelé 3 týdny, a to už jsem řešila s tatínkem, kterého taky zbožňuje.
Jo a s tím rakem bych si nebyla tak jistá, já jsem taky rak a máminy sukně jsem se teda pustila rychle, ještě teď se vypráví jak jsem špacírovala s každým kdo prošel kolem našeho, naštěstí mě v okolí jako malou dobře znali tak mě vždy někdo přivedl zpátky k mámě která už mezitím byla celá šedivá strachy 😀
mallorry: tak toho bych hezky vyuzila a flakala se🙂 ja kdyz muzu tak malyho dam komukoliv.) tatinkovi, babicce, segre, brachovi.....kldine prababicce.) a jedu nekam pryc nebo si jdu neco zaridit. Jak sem porodila tak sem si delala ridicak a abych ho mela rychle tak sem kazdy den chodila tak na 3 hodky z domu, a hlidala segra. a pak sem treba jeste jela odpoledne s manzou na nakup a hlidala mama. a takhle je to doted...Sem rada kdyz se ho na chvilku zbavim a on si spestri den tim ze neni porad jen s mamou.