Nový druh výchovy - Nevýchova - Katka Králová

@alicesky Tak jestli pani Aldort opravdu neoprávněně užívá titul PhD., tak to ji v mých očích hodně snižuje 😒 Ale jestli je to na obalu českého vydání, může to být chyba ze strany českého vydavatele, obálka se dělá až úplně poslední, často na poslední chvíli (znám to, v oboru jsem se pohybovala) a často právě tam zůstanou trapné chyby, i mně se to stalo ☹

@cajomilka Ze zahraničních publikací to musela stáhnout (PhD tam měla taky) a trochu se zamotala do vysvětlování, jak to vlastně s tím doktorátem je. Každopádně v anglických publikacích už ten titul nepoužívá. V jednom rozhovoru v odpovědi na otázku "Máte doktorát či ne?" řekla "To je dlouhý příběh" - no nevím, to mne moc neoslnilo. Na druhou stranu vím, že nakladatelé mohli velmi tlačit, aby si "vylepšila profil", dělá se to běžně. Bohužel to prasklo. Ale i tak to zrovna důvěryhodné není..
Jinak knihu mám na stole a snažím se ji poctivě dočíst, zatím se nepodařilo byť většinu jsem snad už četla (čtu to napřeskáčku, jelikož jinak je mi to nestravitelné - ale je fakt že podobně nezkousnutelný jako celek mi přišel i Koncept kontinua, byť v něm je mnoho opravdu zajímavých a jistě přínosných věcí). Principy, které Aldortová uvádí (naslouchání, uznání pocitů dítěte, podpora, apod.) mi přijdou dobré a myslím, že vycházejí z psychoterapie. Ale jsem samozřejmě laik, tj vše toto hodnotím na základě dojmů, i praxe mě teprve čeká, byť již velmi brzy 🙂)). Jak psal někdo výše o požadování řešení od dítěte (nevýchova?), to mi naopak přijde nereálné u malých dětí (které se mnohdy nevyznají ve svých pocitech - v tom souhlasím s Aldortovou, že je dobré/nutné jim pomoci se zorientovat v jejich vlastních myšlenkách a pocitech, a řešení hledat až pak, popř. jim s tím pomoci a podpořit je) - vždyť my dospělí často sami nevíme proč něco děláme 🙂. V tomhle ohledu mi moc pomohla kniha Věda zvaná rodičovství (kde popisují vývoj jednotlivých část mozku dětí a dávají to do souvislosti s vývojem jejich psychiky). Knihu co zmiňuješ (Faber) neznám, díky za tip, podívám...

@cajomilka http://mdcsurvivors.blogspot.cz/2011/07/pay-no-...
to "phd" bylo z neexistující univerzity co prodávala tituly za peníze. Hmm.

@alicesky Jedná se o slavný bestseller Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly.... Já Naomi Aldort taky beru, jen pár věcí mi tam přišlo už trochu mimo a kniha jako celek mi nesedla, připadá mi taková hodně obecná a pro praxi nepříliš užitečná. Navíc řada jejích principů se dá najít v podstatně starších publikacích, jako ve výše zmíněné nebo ve Výchově bez potažených od Thomase Gordona, kt. vyšla už v r. 1970!! Obě se mi četly líp. Pak je tu ještě Respektovat a být respektován, k té se pořád nemůžu odhodlat kvůli odpudivé grafické úpravě (vypadá jako učebnice dělaná doma na koleně v 1.pol. 90. let).

@cajomilka jojo přesně ke Gordonovi jsem se taky dopracovala že si ho chci přečíst 🙂 škoda že nemají na kindle... ještě jako light čtení kdosi kdo to četl doporučoval Chikd Whispering. Adele Faber a Elaine Mazlish kindle má, jupííí 🙂 dík za tipy.

@cajomilka vypadá, ale čte se dobře 🙂

Odbočím od tématu. Když jsem byla malá, pamatuju si, jak jsem doma v knihovně našla naprosto běžnou knížku typu Máme doma miminko (jak se starat o dítě). Mohla jsem chodit možná tak do první, druhé třídy a pamatuju si, jak mě tenkrát zaskočilo, ne-li zklamalo, že něco takového si moji rodiče četli. Já tomu tehdy nechápala, že jo a vypustila jsem to z hlavy, ale jak jsem si pořídila domů první takovou knížku, znovu jsem si na to vzpoměla a pochopila ten svůj dávný pocit. Normálně jsem byla zděšená z toho, že moje mamka měla manuál na to, jak se starat o dítě a já v tom dětství už tenkrát tušila, že by nic takového mít neměla, že by měla přece vědět, co má dělat.. Nevím, zda to, co píšu je pochopitelné, ale já jsem odhodlaná se těchto knížek zbavit, než malá bude víc vnímat, co máme v knihovně, aby si o mě jednou taky něco takového nepomyslela.. Až se za to stydím, že takové věci čtu.. Zvláštní, že?

@dannyblakely Myslím si, že to je úplně normální... dřív měly ženy mnohem více kontaktu s výchovou i péčí o miminka i malé děti - sourozence, apod. Často se o ně staraly už když samy byly děti. Dnes tyto věci většina vůbec nezažila z první ruky - jako třeba já 🙂 takže když Jean Liedloff v Konceptu kontinua kritizuje že si čteme knížky (navíc od mužů) o tom, jak pečovat o a vychovávat svoje děti, má na jednu stranu pravdu, na stranu druhou je to dané dnešní společností kterou asi nezměníme - generace nežijí pohromadě, dětí není tolik, často je velmi dlouhá doba mezi tím kdy jsme se narodili my a naše děti, atd. Takže jak jinak to máme "vědět" ? Osobně si myslím že kombinace intuice a vědění je asi ideál 🙂 ne všechno se dá dělat podle knížky (jakékoli) a zároveň není od věci se trochu poučit ;)

@dannyblakely je zajímavé, jak náš běžný svět vnímají děti a co jsou schopné si udělat za závěr z banality🙂 Není lepší se ale spíš zamyslet nad tím, jak tvému dítěti vysvětlit, proč takové knížky existují, než je před ním schovat? Takto nikdy nemůžeš postihnout 100% věcí, ze kterých si může udělat podobně šokující závěr jako ty v dětství, jen ulevíš svému svědomí, že nebude mít stejné zážitky, ale reálně nejsi schopná to zajistit. Myslím si, že není dobré svět před dětmi ukrývat, ale spíš vysvětlovat a vytvořit prostředí, aby se tě dítě zeptalo a tys tak měla možnost to vysvětlit.

Ahoj, taky přispěju svým názorem. Četla jsem Aldort. Je mi celkem jedno, jak to má s titulem, kniha se mi četla dobře, spoustu věcí je v ní hezkých, zřejmě pravdivých, ale nijak zásadně mě její kniha neovlivnila. U nevýchovy jsem viděla několik videí, abasolvovala 1 seminář o přípravě děti na docházku do školky a musím konstatovat že paní Katka je mi osobně velmi nesympatická. Na mě má výraznou gestikulaci, která na mě působí nepříjemně. Během videí i semináře jsem se nedozvěděla vůbec nic, co by mi pomohlo. U web semináře byly sice možná užitečné rady, ale všechny mě napadly a proběhly u nás doma dřív, než jsem vůbec webinář viděla. Takže mi to přišlo jako ztracený čas.
Přijde mi, že se poslední roky hodně vydělává na pocitu nejistoty u matek. A my mámy pak jako šílené čteme a koukáme na videa a platíme si kurzy. Přitom myslím, že stačí poslouchat svoje pocity, intuici, svoje dítě a přemýšlet nad situacema, které zrovna s dětmi řešíme.

@westie to je pravda, diky za komentář

@dannyblakely Úplně se dokážu vžít do toho jak jste to vnímala jako dítě a je to hodně pochopitelné. Ze svých zkušeností co si vybavuju jako dítě tak vím, že jsem viděla své rodiče jako lidi, kteří všechno ví a to co dělají, dělají správně. Osobně se, ale nyní zajímám o výchovu dcery proto, aby si toto nemyslela! Rodič neznamená někdo, kdo ví všechno a tím ví i jak má správně vychovávat své dítě. Do budoucna chci a snad se mi to i podaří dát svým dětem co si myslím, že je správné a chci, aby věděli, že i já jsem jen člověk a potřebuji někde získat rady či informace. A jediné jak toho dosáhnout je to dítěti sdělit, proto jsem se také začala zajímat o nevýchovu a myslím, že to je ta podstata toho. Pamatuji si, že jsem si v pozdějším věku, kdy jsem si už dokázala věci odůvodnit vždycky kladla otázku a proč mi to rodiče neřekli? Myslím, že není nic na tom mít ty knížky doma a pokud (i třeba záměrně) na ní s dcerou narazíte tak bych jí to v klidu vysvětlila. Že je to proto, že pro ní chcete to nejlepší ... atd. Snad jsem to napsala srozumitelně 😉

Holky mate tu vsechny zajimavy zamysleni, nazory. Co clovek to original. Je jasny, ze nekdo z Nevychovy a podobnych kurzu nic neziska a to z mnoha duvodu, zejmena - zije uz to co se v nich rika intuitivne nebo chce nejak poskladat slova a ocarovat dite tak, at dela to co chce dospely. Partnersky pristup neni kouzleni se slovy a zpusoby jak na nej. Je to neco co vyvera z cloveka. A kazdy si k tomu dojde po sve ceste. Ohledne ceny - mne dala Nevychova a podobne online kurzy vic nez co jsem do nich vlozila. Ano bylo by hezky kdyby Katka a podobni delaly veci zadarmo, ale jeste za neco musi kupovat chleba a tak a rozvijet program, ktery pomaha mamkam najit v sobe jistotu a vychovavat spokojene deti. Pokud to vnimam jako podraz, zamerila bych se na to, jak vubec pristupuju k zivotu. Dle meho proste ze vseho dostanu jen to co mam v sobe. To dostavam od zivota, od deti, od okoli. Je to jen informace 🙂. At se rozhodnete jit za svou spokojenosti jakoukoliv cestou, je to spravne. Pokud jsou penize velke, pak to pro vas asi tu hodnotu mit nebude. Je to nastavene tak jak to je a ma to svuj smysl. Dekuju za vase zajimava zamysleilni a preju vam spokojene materstvi, zivot.

@maciik5 Já jsem rozhodnutá si kurz pořídit, ale bohužel né teď... Až bude lepší finanční situace 😀 Ale myslím, že už jen to, že sem člověk zavítá a přemýšlí nad výchovou svých dětí je skvělé! Byla jsem teď za kamarádkou, která má dítko o půl roku starší než moje dcera, které je 17 měsíců. Malá je vypočítavá a dělá věci vždycky naopak než maminka chce a také od ní moje dcera dostala i dvakrát panenkou do hlavy... ale ona jen řekne no ona taková je a nezamýšlí se nad tím, že jí v tom svým chováním a hlavně jednáním a komunikací podporuje... moje dcera, která ještě pořádně nemluví tak když jsme od nich odešli tak před domem řekla jen: "bim, bim" - bylo mi jí tak líto, nechápala proč to tak bylo... snažila jsem se jí to vysvětlit a bylo vidět že to vzala... vždycky v takovýhle chvíli si uvědomím, že to je ta cesta... ale je fakt, že to co člověk v sobě nemá nemůže dát svému dítěti, ale rozhodně se s tím dá pracovat ale musí se chtít.

@kakamilca to jo, já s váma souhlasím, ale já jsem se třeba moc nesvěřovala, takže jsem toto nikdy našim neřekla a neptala se na to.. Takže opravdu jedině cíleně jí to vysvětlit.. Třeba si na to za pár let ještě vzpomenu.

@dannyblakely To chápu, ale zakopaný pes v nesvěřování se rodičům je právě už v poměrně malém věku. Myslím už od doby, kdy třeba dítko ještě nemluví, ale podle mě chápe. Chápe víc než si člověk myslí. Nebo alespoň má otázky a otevřenou konverzací je možné mu ty otázky zodpovědět. Nejde jen o tu jednu věc s knihami o výchově. Podle mě už dvouletému dítěti je to možné vysvětlit a vezme to tak, že to tak je... Je to jen můj názor, posílený zkušeností s mojí dcerou 😉

zamýšlím se nad výchovou v uvozovkách mláďat třeba medvědice, něžně, ale důrazně svou tlapkou malé ukazuje kam ano, kam ne. Je v tom sebevědomí, intuice. Jsem šťastná, že mne vychovávala mamka podle své hlavy a svých představ. Nedovedu si představit, jak má matka sedí v knihách a vychovává podle nějaké tetky z knihy. Jinak na každé dítě platí něco jiného. Já třeba z duše nenáviděla klidné rozhovory trvající půl hodiny, co mám a nemám. Chci říct, že vlastní rozum, intuice je nejdůležitější. Přijde mi těch maminek líto.

@kakamilca mate pravdu

@adjanni pardon, musím se smát.... přirovnávat výchovu dětí k výchově medvíďat je dost směšné... viděla jste výchovu medvíďat ve volné přírodě? Víte jaká je úmrtnost? Jistě byste nic podobného pro své dítě nechtěla 😉

Nicméně to nehovoří o mém názoru na výchovu jako takovou (přípaně nevýchovu), ale to přirovnání mě vážně pobavilo.

S čím souhlasím je výchova intuicí a ne podle přiruček.

bože, bylo to obrazně, trošku nadhledu a neberte se tu tak vážně, víte jaká byla úmrtnost dětí za první republiky, kdy se rodilo doma, asi tak...mluvila jsem o intuici samic, ale to jste nepochopila, chci říct, že dnes budete vychovávat své děti podle nějaké příručky, za 5 let přijde jiná, která tu předešlou popře, nebude vám to líto, že jste nepoužila svůj vlastní mozek?

@adjanni asi jste nečetla můj příspěvek celý....

tak ještě jednou 😀 S čím souhlasím je výchova intuicí a ne podle přiruček. 😎

četla a je mi to sympatické, popravdě mi přijde tahle skupina matek, co se vrhnou na jednu knihu jako stádo bez vlastního uvažování a ještě platí těžké tisíce za to...sbohem rozume

Tak já myslím, že to jít do nějakého kurzu ohledně výchovy neznamená řídit se přesně podle všech rad na 100%. Výchova intuicí je fajn a určitě také důležitá, ale kdyby každá máma měla suprovou intuici tak by nebyly maminky, které musejí řešit nějaké výchovné problémy občas asi intuice nestačí... a rozšiřováním obzorů také člověk nemůže nic zkazit.

Zajímavá diskuze, mě nevýchova taky celkem oslovila, ale o kurzu ještě neuvažuji. Zaítm hledám nějakou knihu, tak jsem vděčná za tuto diskuzi.

Hezky den, nevim, zda sem jeste maminky chodite, ale zkusim se podelit.
Nevychovu jsem zkousela obcas i pred novym cyklem 5 videi, co ted Katka posilala, ale nyni se snazim vic. Holky asi akorat potrebuji cas se preladit. Vcera jsme meli jet k zubari, rikam dceri: potrebuji, aby ses oblekla, protoze za chvili jedeme k zubari. Ona: nejedu nikam. Ja: Zubar uz je objednany, je to na dlouhou dobu posledni navsteva. Co bys potrebovala nebo jak Ti muzu pomoct, abychom v klidu za chvili odjely? Ona: Nic, nikam nejedu. A takhle asi 6x dokola. Cas letel, zacinala jsem byt netrpeliva. ...Ale nekricela jsem, hura. Jenze, co s tim? Kdyz si porad mele to svoje? To same se pak opakovalo vecer pri cisteni zubu, zasekla deska, ne, nebudu si cistit. Dekuju moc za radu/nazor.
Taky jsem zjsitila, ze je hodne tezke pobidnout druhou stranu spravnym zpusobem, aby taky ona rekla, co chce. Ale jak rikam, snazim se a nejakou dobu to trva, nez se obe strany presaltruji.

@hlavinka mrkni do skupinky https://www.modrykonik.cz/group/6698/

@betelgeuzz dekuju 🙂

@betelgeuzz a mě by třeba nějaká rada, jak řešit takovou situaci zajímala. Myslím, že tohle není ojediněle. Dítě něco nechce a tak trvá na svém. Myslím že vicero maminkam by se mohlo hodit to přečíst i když nepůjdou do té skupiny.

@hlavinka V tom případě dávám dítěti telefon, aby zavolalo k zubařce a omluvilo se. Zhruba od začátku školní docházky.Ale nevím, kolik je dceři let. Zabírá to-děti u nás nerady telefonují s dospělými, které neznají blíže. 🙂