• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Odmítá mě vlastní dítě. Co jsem udělala za chybu?

31. prosince 2009 
holky pomoc, moje holčička 18 měs mě začíná odmítat. chce jen tátu, babi, nebo tetu. proč, co jsem udělala za chybu.
9. lis 2008 v 19:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Asi Ti moc neporadím,ale jestli to není tím,že je s Tebou pořád.Neboj určitě se to spraví :slight_smile:
9. lis 2008 ve 20:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
né to bude určitě v pohodě, asi má jen takové období, to mavají.hlavně si nedávej vinu sobě to j blbost.
9. lis 2008 ve 20:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
já být tebou bych si to užila a někam šla, do kina, na nákup apod., nechce nechce, náš david taky pořád nenene, ale mě musí mít
9. lis 2008 ve 22:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
To jsou batolecí vrtochy - hlavně si to neber osobně a buď nad věcí. :wink: Je to vyčerpávající, ale jiank to nejde. Absolutně nehrozí, že by tě neměla ráda. Bez tvé lásky by vůbec nemohla žít. Takže ať to dělá z jakéholiv důvodu - není to že by tě nechtěla. Může si třeba trénovat samostatnost a ujišťuje sama sebe, že tě nutně nemusí mít pořlád za prdýlkou.
Hlavně se nenech vyvést z rovnováhy. Děti jsou neuvěřitelně citlivý barometr napětí a nálady. Pozná to, jestli ti to ubližuje. Fakt si to absolutně neber osobně. :slight_smile:
Jestli jsi neudělala něco před tím, nebo jestli se nestalo něco neobvyklého, nic to neznamená.

Mě se v tomhle věku stalo, že první syn odjel s tátou na 3 dny za tchýní - poprvé byl beze mne. Tam se choval úúplně zakřiknutě, byl jako vyměněný a po návratu se mnou vůbec nemluvil :frowning2: Trvalo to dva dny, než jsem ho zase vymazlila tak, že pochopil, že už ho neopustím a opět se na mě může spolehnout a investovat do mě svou lásku. Jakoby by se bál, že o mě zase přijde, proto se na mě po návratu raději nefixoval. Takže toto byla jasná příčina, kterou jsem vyřešila. Pokud se ti nic podobného nestalo, neděs se toho.
10. lis 2008 v 00:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
besinecku - ještě mě napadla zásadně věc: samozřejmě vinu si vůbec nedávaj, jak psala chico, navíc: oni takhle testují, zda je milujeme i když se nechovají ukázkově, že jsou přijímány i zlobivé, protivné, zlé. Potřebují vědět, že naší lásku nic neotřese. To je základní stavební kámen, který se tvoří v dětstí: být přijat ať jsem jakýkoliv, se vším, co ke mě patří (dobré i špatné stránky) celé moje JÁ.
Neznamená to ale tolerovat nevhodné chování, nebo když něco rozbije - to je snad jasný. :wink: Ale jeho osobnost přijímat bezvýhradně.
Smysl je stát za ní a kdykoliv se bude chtít ujistit, že ji miluješ, poskytnout jí to. Trpělivě její chování snášet a být připravena kdykoliv přiskočit s náručí dokořán. :dizzy_face:

Syn, když byl asi tříletý, tak přímo ukázkovým a roztomilým způsobem zjišťoval, zda smí mít vlastní vůli a názor, a zda mu to budu vymlouvat. Naskládal na zem různé panáčky, měla jsem si vybrat, který je nejhezčí a on vzápětí vybral jiného řka: ten tvůj se mi vůbec nelíbí. A koukal po mě, co já jako na to. Pokrčila jsem rameny a řekla "tak dobře." Nebo šel okatě líbat tátu a číhal, co já.
Zkouší naši lásku a potřebují mít jistotu, že ji za žádných okolností neztratí.

Rozpovídala jsem se proto, že ta tvoje situace je modelová a je velmi důležité, jak se v ní zachováš. Vídám spoustu rodičů, jak v takové situace selhávají: Tys nechtěla mě, teď zas nechci já tebe... jsi zlá, nemám tě ráda... když budeš taková, nebudu tě mít ráda... :angry: atd. Na pískovišti je to častá konverzace matek s dětmi.
S láskou se prostě nelicituje, nevydírá, neobchoduje...
10. lis 2008 v 09:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
kubaka...naprosty souhlas!
10. lis 2008 v 10:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kubu, to snad ne, to jako vazne?opravdu sliychavas takovou konverzaci?Tak to je ale strasne smutny....Odmitat za trest svoje dite...a jeste navic jen proto, ze to dite momentalne ti nevisi kolem krku...to je fakt smutne...

jinak souhlas se vsim co jsi napsala..
10. lis 2008 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
kubaka :dizzy_face: líp to ani nejde napsat
10. lis 2008 ve 13:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
alcatko - ty jsi to neslyšela? Jtak to máš štěstí na okolí - jás tím dokonce bojovala v příbuzenstvu, když byl první syn malý - není to typ, co by se věšel příbuzným, které nezná, kolem krku. I má matka něco podobného zkusila na Dana (nechci tě, neřekl jsi mi dobré ráno) a hned jsem jí to pěkně vytmavila. Vše, co jsem napsala, je odposlouchané - dospělí to myslí nevinně, jsou to pro ně banální věty, ale v důsledku je to mrazivé. Jsou to typické situace, kde přes všechnu osvětu se pořád dost rodičů chová zase typicky - blbě.
10. lis 2008 ve 23:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
kubaka, no máš pravdu, teď jsem si úplně vzpomněla na podobnou situaci u nás. Áňa babičce (tchýni) neřekla ahoj nebo jí nechtěla dát pusinku, už nevim přesně a ona na to něco v tom smyslu, jak píšeš Ty :unamused: No ona je ale kapitola sama pro sebe (jako tchýně :wink: )
10. lis 2008 ve 23:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
besinecek, neboj, to bude zase dobrý. A jak dlouho to trvá?
10. lis 2008 ve 23:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Besinecek - to, co napsala Kubaka, je naprosto dokonalé..
U nás je to taky odmalinka pořád jen táta, táta - ten je prostě nejlepší úplně ve všem. Akorát v noci, kupodivu, si vzpomene, že má i mámu, když něco potřebuje.. Ještěže tak, jinak bych žárlila neskutečně.. :wink:
10. lis 2008 ve 23:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
babalala - máš chlapečka, jestli je táta pro něho ohromný vzor - to je dobře.
Ale když mají bebíčko, jdou se potulit k mamince. :wink: Nás berou jako samozřejmost - což je taky dobře.
10. lis 2008 ve 23:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kubaka - chvilku mi trvalo, než mi to došlo - naštěstí dost brzo na to, abych se nezačala chovat jako uražená hysterka.. dost mi pomohlo i to, že stejným způsobem lne i k dědečkům a odmítá babičky s jejich vlezlou pozorností.. :slight_smile:
11. lis 2008 v 00:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, někde jsem četla, že maminka je pro dítě jako samozřejmost, co je nutné, co tady vždycky je a musí být. Je to jako jeho ručička nebo nožička. A ostatní členové rodiny jsou pro zábavu. Takže ono si rádo hraje s tatínkem, babičkou, tetou...dává jim pusinky a mazlíkuje se...no a mamince nemusí, protože tam je jasné, že je to láska. A jakmile přijde nějaká bolístka, špatná nálada...tak hned uhání k mamince do náručí, protože to je to bezpečné místo, to je ta pravá osoba, která ho utiší, polaská, a která ho miluje tak samozřejmě, jak jen to jde :wink:
11. lis 2008 v 00:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
majenka - kráááásné a výstižné :dizzy_face: Jsme pro ně celý svět...
11. lis 2008 v 00:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
majenka...brecim jak ctu tvoje slova!
Je v nich takova pravda! Citim to taky tak...
11. lis 2008 v 09:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
všem moc děkuji za příspěvek. Ona když přijede babička, tak je konec, mě nechce, řve a jenom babi babi a zrovna je to tchýně sakra, takže ta si myslí, že nejsem dobrá máma, že mě malá nechce a bla bla bla. Holt je to těžký ale cítím že mě malá miluje.
13. lis 2008 v 09:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
majenka krásné výstižné :dizzy_face: jéé přesně to napsala kubaka... :wink:

besi ber to tak, že když přijede babička máš aspoń chvilku pro sebe...u nás to funguje tak, že jak dorazí Bab (také je to tchýně) tak si ani nestihne sundat boty a Dalí už jí tlačí k sobě do pokoje, tam se zabouchne a jsou tam třeba hodinu...a pokud je tvoje tchýně dobrá babička neměla by si vůbec myslet že jsi špatná máma :wink:
13. lis 2008 ve 12:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
majenka taky při tvých slovech slzim je to tak obrovská pravda!!!
13. lis 2008 v 16:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Toto si obcas vyzkousi asi kazda maminka. Ja to zatim moc neznam, protoze Miri je na me extremne zavysla, ale obcas uz podobne naznaky posledni dobou taky pozoruju, hlavne u babicky s dedou. Trochu to zamrzi, ale vim, ze to tak nemysli a jenom to, ze chce zrovna nekoho nineho nez okoukanou maminku, dava dost neomalene najevo.
13. lis 2008 v 18:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, jsem ráda že jsem našla toto téma. Malá mě doma zatím docela dost bere, ale venku jsem pro ní vosk. Je jesný že jí všechno kolem zajímá, ale i když je ode mne dost daleko nebo mě nevidí (já ji ano) vůbec ji to nevadí. Nehledá mě, nepotřebuje. Trošku mě to mrzí, ale jak koukám, neměla bych si to tak brát k srdci. Ale je to takový... asi to znáte :sweat_smile:
1. pro 2009 ve 12:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kubaka - pěkně napsaný, chválím, mám úplně stejný názor. Já tedy v této situaci nejsem, možná zatím, ale předpokládám, že to nebudu brát tragicky a kdyby mě to náhodou chytlo, vzpomenu si na tvou radu :wink: :slight_smile:
1. pro 2009 ve 12:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ono to byva tak, ze jako mamy jsme pro ne nuda - maji nas u sebe porad - hitem byvaji hlavne tatove, co se vraci vecer z prace, popripade babicky. Neboj, je to jenom obdobi!
1. pro 2009 ve 14:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Promin, ale tchyne, ktera si mysli, ze i kdyz mas krasne, zdrave dite, nejsi dobra mama jen proto, ze si prcek uzije babicky jelikoz nas ma na ocich furt, je pro me blbka, jinac to nemohu ani napsat. A nic si z toho nedelej, muj synek taky preferuje pri hrani a mazleni tatu a mrzi me to... vzdyt ja jsem ta, co prebaluje, koji atd. ale nikdy od nej nesni tolik jidla co ode me a kdyz mel nedavno muj malej zapal plic, zjistila jsem, ze zarlim zbytecne, ukazal mi, jak moc me miluje a potrebuje... v tu chvili jsem si uvedomila, ze bych byla radsi, kdyby mel rad jen tatu, hlavne aby byl zdravy. A oni si to tatinkove taky zaslouzi, kdyz se mimi narodi, jsou to oni, kdo jsou odstaveni na 2. kolej a zarli, tak jim tech par minut slavy nechme:wink:
1. pro 2009 ve 14:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
čau holky - koukám téma rok staré zase obživlo - přesně po roce - četla jsem, co jsem psala :dizzy_face:
že by nás neměli rády absolutně nehrozí... ten malý po mě pořád zase leze, lísá se a mazlí jako kotě, až mi to leze na nervy. Ale když je doma táta, tak leze po távovi a když brácha, tak visí na krku jemu. Podle toho, koho dýl neviděl. Já si pak od té jeho pozornosti ráda odpočinu. :grinning: a zdrhnu někam na kafe s kámoškou.
Zrovna oba mé syny nechávám doma a jedu se povyrazit do Makra :sweat_smile:
1. pro 2009 v 15:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, moje dcerka už delší dobu upřednostňuje tatínka, když je doma, tak je to jen pořád táta táta táta, to udělá táta, ven půjde s ní jen táta, máme ne, prostě jen táta, občas mně to mrzí, ale občas toho využívám a ať se teda stará tatínek a mám trošku víc pohov :sweat_smile: myslím, že je to normální, že tohle děti dělají...
1. pro 2009 v 15:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
něco ve smyslu "zlobíš, nechci tě, nebo nechceš to udělat, nechci tě" se dá zaslechnout docela často, bohužel :frowning2:. Nechci nic takovém malé říct ani náznakem. Když už se začne vztekat, tak ví, že si s ní hrát nebudu, ale pak přijde, obejme mě, řekne "maminko" a já se s ní normálně pomazlím, ale abych ji kdykoliv říkala, že ji nechci, tak to mi přijde dost divné. Pak děti rodičům nevěří, protože se bojí, že je nemají rádi.
U nás malá taky preferuje poslední cca měsíc taťku, jakmile je doma. Ale přijde mi to přirozené, jeden čas visela jen na mě a už to bylo úmorné.
1. pro 2009 v 15:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
náš mladej zbožňuje mýho tátu a když k nám přijde moje máti, tak se natěšeně vrhá ke dveřím a když zjistí že to není děda, tak hystericky bulí a vzteká se, a po chvilku se s babčou řehtají. je to o tom, že s dědou je větší prča, skáče s ním na balónu a tak.
Neřeš to, to přejde.
1. pro 2009 ve 21:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj maminy, jsem ráda, že jsem do téhle diskuse nakoukla .... Je to pro mě aktuální téma. Malé je rok a půl a už asi měsíc visí očima na vstupních dveřích a čeká, kdy se táta vrátí z práce. A to už jsem potom jen vzduch :sunglasses: Táta bude oblíkat, táta dá sváču, táta si bude hrát ... zkrátka tak, jak píšete. Upřímně řečeno - mrzí mě to dost. Myslím, že si za svoji neustálou péči tohle nezasloužím, mám pocit, že jsem jen materiálně-technická základna :grinning:, ale jak vidím, nejsem v tom sama, což mě povzbudilo! :slight_smile: A samozřejmě také moudrá slova kubaky, majenky i ostatních .... Jediné, co je výhradně "moje" parketa, je uspávání. Když táta řekně, že půjde malá spinkat s ním, spustí se hrozný řev a protest! Takže v tuhle chvíli cítím zadostiučinění a ochotně se ujímám úkolu :dizzy_face: Vůbec by mě nenapadlo říct - když chceš pořád tátu, tak si s ním jdi i spinkat .... Mějte se všichni moc krásně!
31. pro 2009 ve 22:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek