"Osamostatňování" dítěte - kdy je vhodný čas?

Samozřejmě pod dohledem...sedíme spolu u stolu...🙂

@rozarka65 To nebylo myšleno konkrétně u tebe. To je situace u nás - kdybych ho nutila, aby se pokaždé sám oblékl a snědl jídlo, tak bych musela asi hodně čekat, pořád ho pobízet a připomínat, byla bych z toho nervní, on by se stejně cukal, že to neumí a mám mu pomoct....
Tak jo, když má dítě samo zájem. Já myslela, jestli na tom pracujeme nějak důsledně my matky, aby se začalo osamostatňovat. Některým mamináčkům se do toho totiž moc nechce a to je pak jiná.

@rozarka65 proč ne, to mi přijde normální. dcera už škrábala škrabkou brambory, zvládla asi tři, pak se řízla. 🙂 ostrým nožem zatím nekrájela, při vaření spíš míchá a podává.

@rozarka65 U nás ne. Vzhledem k tomu, že u stolu se obvykle motá ještě roční dcera - stačí jeden špatný pohyb a je bez oka 😉

@llluckaaa 🙂 Do ničeho nenutím...když chce něco zkusit sama,tak podpořím...ví,že kdykoli ji něco nejde,stačí si říct o pomoc,vždycky pomůžu...taky chci,aby si dětství užila,ale zároveň jsem ráda,když o něco projeví zájem...má z toho radost...občas docela překvapí...🙂

@llluckaaa No vidíš, to mne nenapadlo...Eli se zatím plazí...ale už se pomalinku odvažuje do kuchyně a nenápadně začíná kramařit... 😀

Tak já se loučím...jdeme s Aninkou přerovnat knihovnu,kde má sponky a hračky...Eli to pořád vyhazuje a kramaří a musím neustále kontrolovat,aby něco nespolkla...🙂

@rozarka65 Je to pěkné, když má dítě zájem a snaží se. U nás to je taky, ale v některých ohledech si hraje na miminko a chce, abysme se o něj starali (trošku žárlí na sestřičku). Ale plínky naštěstí nevyžaduje a čůrá sám jako "šikovný chlap" do záchodu se zdviženým prkýnkem 😀

@rozarka65 já si myslím, že všechno má svůj čas. něco jde dítěti předat dřív, něco později. já bych to rozdělila...na to, aby si sama namazala chleba, obsloužila se, koupila mlsku v obchodě - super, ale myšlenkové pochody tříleťáka, jeho schopnost předvídat, vyhodnotit rychle situaci a ještě správně zareagovat - to je naprosto nereálné. tím narážím na to přecházení. k čemu jí bude, když to bude umět s tvým pokynem, ona by se to měla naučit ne proto, aby to zvládla tě poslechnout, ale aby uměla vyhodnotit nebezpečí - a to tedˇ určitě nedokáže. já bych nic takového neriskovala. učíme se to tak, že přecházení nechávám výhradně na petrovi - ale jdu s ním, ted ještě za ruku, sám mi ji stále dává. ví, jak na to, ale stačí nějaký podnět kolem a jeho mysl se okamžitě vrhne jiným směrem. a co pak?
nespěchala bych, nejlepší cesta je vlastní příklad.

@rozarka65 krájení má petr v oblibě, naučila jsem ho brzo, jak s ním, za jakých podmínek, ty dodržujeme, a je to jeho hobby, pomáhat mi krájet měkké věci na kuchynské lince. ale pokud dítě nůž nevidělo, nejde mu ho dát do ruky, kdy si vzpomene, to je jasné.

Ano, mamkamarketo, ale já psala ,,učit dítě bezpečně přecházet", ne ho ve třech letech posílat přes přechod samotné. A pak, pokud ožrala vjede až na chodník, nemáš tak rychlé reakce ani Ty, aby jsi ho stáhla někam stranou, nestihneš udělat nic. Dobrou!