Poraďte jak na ročního vzteklouna. Jak mám reagovat?

11. června 2011 
Ahoj,

začínám být trochu bezradná a potřebuju poradit. Synovi je rok a během asi 14 dní se změnil k nepoznání. Z dřív klidného a pohodového chlapečka (každý to i říkal) je z něj rapl uvztekanej...jakmile se mu něco nedaří, zakážeme mu něco apod,tak se začne neskutečně vzekat, někdy z toho řevu ztratí dech a co hlavně - mlátí kolem sebe rukama, šponuje se, utíká vzteky. Když jsem poblíž já, tak mlátí do mě. Když poblíž nejsem, tak mlátí do země, do čehokoliv poblíž.

A teď mi, prosím, poraďte: Jak mám reagovat? Nijak? Mám odejít? Nebo mu mám dát na holou a doufat, že už to neudělá, nebo si to rozmyslí? Teda je mi jasný, že vztekat se bude pořád, ale alespoň ať do mě nebije! Každý radí něco jiného a já vážně nevim co dělat.Moje máma mi řekla, že to si nemůže dovolit, ale to ho mám umlátit?

Našla jsem si tu téma, ale týkalo se to 14 měcíčního dítěte a myslim si, že se nedá vychovávat stejně jako roční. Roční dítě nepochopí, když ho odnesu za trest do jiné místnosti, nebo ano?

Já pořád přemýšlím co jsem třeba udělala špatně, že jsem měla zbrojit proti tomuhle chování hned na začátku. Vážně bych řekla že se to jen a jen stupňuje. ¨
Dneska jsme byli v nákupním centru, šli jsme kolem těch autíček, které po vhození mincí hrajou a blikaj a dítě v něm sedí. Posadili jsme tam Dominika, jen tak, bez mince, bavilo ho to, ale až tak, že když jsme ho čapli a odešli od toho, tak dostal zase neskutečný záchvat breku! Ale takový, že na nohou se neudržel. Přítel ho vzal na ramena na koně a on nám řval ještě asi 15 minut. Ale už to byl klasický pláč dítěte, co si chce něco vyřvat! Tak dlouho mu pláč předtím nikdy nevydržel. Třeba chvilku přestal, pak jsme prošli zase kolem nějakého autíčka a on zase začal

Až teď po roce začínám cítit únavu, teď teprve začíná kolotoč nervů mi přijde - a to výchova! Odjakživa jsem se strašně bála, abych neměla doma rozmazlenýho spratečka, nebo vzteklouna. Vim že tohle dělá každé dítě, ale určitě je dobré ho nějak krotit. JAK?

Omlouvám se za tu délku
8. čer 2008 v 18:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
nika, malá to dělá taky a jediné, co pomůže, je vzít ji a dát do postýlky a odejít, řeknu naštvaně,,až se uklidníš, přijdu za tebou,, a odejdu...občas je to na zcvoknutí, když jí něco nechcem dát, flákne sebou a mlátí hlavou o zem, jak sem tam vidíš ve filmu,ale ty děti jsou tam podstatně větší
až slyším klid, jdu za ní, vyndám a je v klidu a hrajeme si, koukáme z okna, pohoda,takhle se uklidní, jedině, je mi to líto,ale jinak, jako nechat ji na zemi řvát, by si ještě ublížila
8. čer 2008 v 18:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nikouši,podle mě si neudělala nic špatně a je to prostě jen takové období,kdy to ty děti zkouší,kdy si testují kde je hranice,co jim ještě projde a co ne. A každé dítě to má jinak intenzivní. A na někoho holt vyjde megaspraťouch. Nejsem teda matka profesionálka,ale když se Hugo vzteká tak - mu řeknu nevztekej se (důrazně) a někdy to pomůže. Pokud to neklapne,řeknu mu,že ho chápu,že je naštvanej,ale že je to prostě tak a tak a že ne (když něco chce). Důležitý je na tom ne trvat a nepolevit i kdyby já nevim co. Někdy mu taky řeknu,že se mi to jeho vztekání nelíbí,otočím se a přestanu si ho všímat. On chvíli vyvádí dál,ale pak přestane a dělá jako že se nic nestalo
A když tě bouchne,chytni ho silně za ruku a řekni,že to bolí,hodně důrazně (teda to už si možná zkoušela )
Jo a ještě je taky dobrý zkoušet těm jeho záchvatům předcházet (když víš,že se vzteká pravidelně v nějaké situaci - Hugo třeba vříská,když mu něco seberu,třeba když potřebuju lžíci kterou zrovna drží,nabídnu mu místo toho něco jiného a vyměním mu to)
Je mi jasný,že když se člověku začne vztekat dítě na veřejnosti,je červenej až na prdeli a nejradši by nebyl,ale tímhle si asi projde každý.
Tak vydrž brťka vydrž! Rozhodně si ale myslím,že bitím není řešní
8. čer 2008 v 18:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
Sylvar, já si právě říkala, jestli to není brzy, mám ho za malé nechápavé miminko asi...

Ale tohle řešení se mi líbí nejvíc, jenže když to udělá na veřejnosti tak co?

Já jsem taky rapl, má to asi po mě... a právě když se do mě pustí a mlátí do mě těma svýma pěstičkama, tak to ve mě vře a jsem vnitřně strašně naštvaná. Mám v tu chvíli pocit, že bych mu nejradši tu plenu stáhla, dostal by na holou a věděl by. Ale neudělám to!
8. čer 2008 v 18:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Pájouši ... mě jde asi hlavně o to, jak mě mlátí... Zkoušela jsem mu hodně důrazně říct, ať se uklidní, že mě to bolí apod! Ale absolutní nezájem, on neslyší, nevidí!

Pájo, vždyť mě znáš, já jsem byla vždycky free matka, žádná únava, stres..všechno jsem věděla , ale teď bych si to šla občas hodit.
8. čer 2008 v 18:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Niko my jsme na tom stejně Jak není po jeho tak se začne vztekat a je schopnej sebou fláknout o zem.Když dělá něco co se mi nelíbí a třeba na něj udělám tytyty nebo ho plácnul po ruce, tak buď mi to vrátí a nebo se začne smát...když mu třeba vynadám, tak ke mě přijde a dá mi facku a tak mu jí vrátím (samo, že jenom malou) a on přijde a flákne mi jí znovu Někdy je fakt zlatej a někdy mám pocit, že mi to dělá naschvál. Třeba jako včera. Vyhazoval mi hlínu z kytky a tak jsem udělala tytyty, dala jsem mu přes ruku a hlínu jsem uklidila...tak se začal smát a šel jí znovu vyházet...tak dostal přes zadek....odendala jsem ho pryč a on chvilku brečel a pak se na mě díval takovým pohledem jako "ty ještě uvidíš, kdo je tu pánem" a šl jí znovu vyházet...a tak jsem mu dala znovu přes ruku a šoupla jsem ho do postýlky a on se chvilku vztekal a pak se začal smát....tak jsem ho vyndala a on šup, byl zpátky v kytce Taky nevím co s tím Dneska mu vynadal manžel a tak šel a fláknul hlavou o stůl
8. čer 2008 v 18:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
nikka, na veřejnosti nevím, to je otázka nám se to párkrát stalo, dala jsem do kočárku, kde se vztekala, nacpala jsem jí flašku s mlíkem, chytla se a pila,ale než jsem mlíko namíchala...a je fakt, že vždycky ho nemám a nevím, co bych dělala
rozhodně ne bít, to určitě nepochopí...to si myslím já...

malá řvala, když objevila věž a chtěla si na ní štelovat, zarazili jsme ji v začátku důrazným ne, zkouší stále,ale podívá se na nás, natahuje tam ručičku, řeknu ne ne, nešahat, a nešáhne,ale opakujem do zblbnoutí, zkouší

určitě souhlasím s tím,že si tím určitě prošel každý a asi to přejde, musí
8. čer 2008 v 19:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
jani, tak s tou kytkou je to přesně jak u nás, to mi udělal v týdnu Přesně - smál se tomu! Takže jsem na jednu stranu ráda, že v tom nejsme samotný promiň , ale teď jak to korigovat
8. čer 2008 v 19:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Niko mě taky "potěšilo" že nemám doma jediná takový zvíře..ale na druhou, myslím, že jsem nikde neudělala chybu, tak proč je takovej???? Pořád slyším, že je to takový vzdor a čím dřív si to dítě projde tím líp. Třeba těm co mají teď hodný děti se budou vztekat za rok, za dva....a pak je to horší, ale zase pak už by z toho měli větší rozum.
8. čer 2008 v 19:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Holky a mě fakt přišlo, že to máme jediný...v mém okolí jsme první, nebo mi to tak alespoň přišlo , všechny děti mazlivý, Dominik od mala ne, ikdybychom se na hlavu stavěli. Minulý týden jsem propadla pocitu, že mě nemá vůbec rád , teď mi to už přijde vtipný, jaká hysterie mě popadla, ale nebylo mi hej
Prostě nepobírám tu změnu z hodného miminka v ďábla, který zkouší hranice. Dokáže být až zlý a nepoznávám ho! To bude boj!
8. čer 2008 v 19:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kolikrát jsem si řikala, když jsem viděla maminku s uřvaným dítětem v krámě? "No jo, jen mu to kup a příště si vybrečí zase něco...to je fakt výchova" A teď jak začne Adis někde brečet, tak mu dám co chce, jen aby nebrečel. Teda snažím se, aby nebylo po jeho, ale občas to fakt nejde, to by jsme nemohli nikam.
8. čer 2008 v 19:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Niko to by jsi se divila kolik je takových dětí, ale většinou to rodiče bojí přiznat...jako, že něco zanedbali a že ho rozmazlili. Já si pořád říkám, že je to tím, že mu teď leze každý týden jeden zub a tak je z toho protivnej, ale taky si myslím, že se tím jenom uklidňuju a přitom je to prostě zvíře co mě zkouší
8. čer 2008 v 19:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jani, jenže já bych brala kdyby se vtekal až za rok... Sice okolí na takové vzeklouny pohlíží jinak než na roční uřvánky.. to ještě lidem nepřijde divný, že řve jak tur. Ale u toho dvouletého mi přijde jednodušší ,,trestat,, Že to mnohem rychleji pochopí
Třeba jsem nic špatně neudělala, ale měla jsem začít hned na začátku dávat ho do postýlky. Nejhorší je, že se obvykle vzteká jen chvilku, myslim že než ho do té postele donesu, tak bude klidnej. No a to je takový divný, nechat ho tam, když je vlastně už hodnej. Málo kdy se vzteká dlouho...
8. čer 2008 v 19:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
je teda pravda, že jsem zahlídla dva zubáky naráz, že mu ťukaj na dáseň ... třeba to ještě umocňuje to jeho chování
8. čer 2008 v 19:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
no já nevím jak na to,každý dítě je jin ý,Hugovi stačí,když na něj houknu Hugo ne,zlostně se podívám a většinou to stačí,nebo to párkrát zopakuju (prostě jak na psa )
kdyby mě mlátil,řekla bych mu,že mě to bolí,že se mi to nelíbí a ať to nedělá, v krajním případě možná zkusit oplatit,ať ví jaký to je?
jako děfčata a bude hůř
jo a ségra zase popadla vztekající se dítě a klidně nechala nákup uprostřed obchodu a odešla s ním pry-č,když se uklidnilo,šla nakoupit znovu
8. čer 2008 v 19:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, tak koukám, ze se tu schazi same kvetnovky u nas je to to same jako u nikky, ale ondra me nemlati, on kouse - bud me nebo treba jidelni zidlicku, svoje prstiky, madlo u nakupniho vozicku, svoje prsticky, pripadne stipe, a u toho rici. kdyz to nedavno udelal v samosce, tak mi baby rekly, ze ho malo rezu, no, to jsem je teda mela chut je kopnout. ja jsem se snazila si ho nevsimat a treba odejit do jine mistnosti, to si vetsinou zacal hrat, ale jakmile jsem se zas objevila, tak spustil nanovo. zkousela jsem mu i tu rucicku oddelat, ale na to me nasledne kousl
ja jsem taky rapl na entou, takze jsem si rikala, ze to ma hodne po mne, ale ono to bude asi opravdu faze vyvoje jen teda doufam, ze hodne rychle prejde, protoze me to taky dost vycerpava.
8. čer 2008 v 19:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
no jo,květen,asi máme nějaký divoký děti
8. čer 2008 v 19:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No to je druhá věc, že to nejčastěji zkouší na mě... Máma mi na to řekla, že nemám u něj autoritu , že ona na něj zahučí a je hodnej. No tak to jí dneska pěkně předvedl, jakou autoritu u něj má...Taky jednu schytala

Ale je pravda, že se třeba uklidnil, v místnosti bylo víc lidí , já šla kolem něj podívala jsem se na něj a on zase spustil.
8. čer 2008 v 19:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Pájo, Hugouš neni asi takovej rapl... nění vztekání jako vztekání Kdyby ti dělal to co Dominik, věř že by ses na nějaký vysvětlování, že tě to bolí a že se to nedělá vyprdla. On vážne neslyší v tu chvíli. A mám pocit, že ikdyby si ho v tu chvíli pověsila za nohy na lustr, tak to ani nezaregistruje
8. čer 2008 v 19:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hele mě ještě někdy zabírá,když začnu kňourat jako on a říkám - chudinka malej,my mu to nechcem dát (nedovolíme atd), no to je hrůza,to bych byla taky naštvaná
A nejvíc ho asi dostane,když mu řeknu,že má právo být naštvanej To se fakt sklidní. Ale to jsou většinou takový lehčí situace,teda oproti tomu mlácení a fyzickému týrání rodičů vůbec
8. čer 2008 v 19:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jako mám pocit, že Hugo rozumí tomu co mu říkáč, Dominik vážně ne podle mě.

Robert měl teď dobrou poznámku (kupodivu ) , nebo otázku!Aby Dominik pak neměl postýlku jakoby za trest a nepokazilo se nám usínání v ní. Večer to se nebojim, to padne za vlast vždycky, ale po obědě je to občas boj a aby to nebral jako trestací místo a že jdeme zase trestat
8. čer 2008 v 19:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,
u nás je v podstatě taky to samé . Malá mne sama sice plácla asi dvakrát, ale začíná mít záchvaty zuřivosti, když něco není po jejím. Taky ví, co má zakázané, ale zkouší to a když na ní přísně mluvím nebo jí velice výjimečně plácnu po ručičce, tak začne nevídaný řev, který sice rychle skončí, ale jde to zkoušet zas a tak dokola (nejoblíbenější činnost je nyní lomcování s dvd přehrávačem nebo vyvracení botníku).
Snažim se odpoutat její pozornost něčím jiným zajímavým, ale né vždy to zabere. Taky mne často chytá nerv, co jí zase je a co se jí zase nelíbí, ale raději ji šoupnu do postlýlky a jdu si do vedlejší místnosti zanadávat. A když je to venku, tak se toho snažím! nevšímat.
Nehledě k tomu taky spoustu věcí příčítám zoubkům. V posledních dnech je fakt velkej vztekloun, na věci, které jindy snáší trpělivě, reaguje s nelibostí nebo rovnou bulí, taky občas padá do záklonu, do toho pořád kaká a šťárá si dozadu na dásničky (zatím má prvních osm zubů).
Jinak si myslím, že teď je prostě to období, kdy se projevuje jejich vůle a zmírní se to časem, kdy pochopí, že bouchat maminku se nemá, protože to bolí nebo že není možné trávit celý den na houpačkách. Teď jsou na to ještě příliš malí .
8. čer 2008 v 19:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
myslíte, že to dávání do postýlky může mít negativní vliv, třeba na usíná, jo,to snad ne, do pokoje to může mít to samé, ne, dyť jí tam nic nedělám, jen ji tam dám na uklidnění a stejně většinou usne
8. čer 2008 v 19:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Holky, děkuju, jsem klidnější a to jako fakt ... teď už mě vážně jen musí opustit ta panika, že ho neukočíruju
8. čer 2008 v 19:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nikouši Robert má s tímhle recht,z toho bych měla taky strach A nemysli si,že ti Dominik nerozumí,on se jenom dělá,že je jeliman,ale chápe dobře
A on tě třeba kousne,ty mu řekneš,že se to bolí,odejdeš vedle,on se uklidní,ty se vrátíš a on tě rafne znovu?
8. čer 2008 v 19:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Sylvar, no to já nevim... proto se ptám, jestli to nemůže nakonec zkončit tím ,,strachem,, z postýlky. jasné že jí nic neděláš, ale už si to místo třeba zafixuje jako trestací místo. U místnosti bych to tak nebrala , nevim. Ale stejně mi ta postýlka zatim přijde jako nejlepší, z té se nemůže hnout a přijít si kdy se mu zachce
8. čer 2008 v 19:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Pájo néééé, on nekouše ale mlátí. A právě, že si myslim, že neubližuje cíleně mě! On prostě při tom záchvatu tříská do toho nejbližšího co je u něj. Pokud bych od něj odešla, tak si pro mě nepřijde, to vůůůbec To bych ho asi umlátila ba ne! Ale to by byl extrem!
8. čer 2008 v 19:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nooo u nás nezabírá fakt nic...takže si dám panáka a všechno mu to sepíšu do jeho knížky s tím, že až bude chtít v patnácti poprvé na diskotéku, tak že má na měsíc zaracha
8. čer 2008 v 19:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
Jinak jelimana ze sebe dělá prvotřídního, ale v tom jsem třeba udělala chybu, protože s ním nekomunikuju stylem jako ty (tvůj styl se mi líbí a taky si ho osvojim ) Že bych mu vysvětlovala, všechno komentovala a tak.Já jsem měla dlouho problém s ním třeba i na veřejnosti mluvit nahlas. Aby si někdo neřekl, proč si povídám s tím miminem, co mi jako fakt neodpoví To je kapitola sama o sobě, ale už spolu kecáme. Jen ne tak jako ty s Hugem. A proto nemám vůbec okaučovaný, jestli chápe nebo ne.
8. čer 2008 v 19:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jani Nebo jim v osmnácti nafackujeme A řekneme: To máš za to
8. čer 2008 v 19:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já bych to asi neřešila tím,že ho dám někam za trest,to je pro mě skoro to samý jako kdybych ho ztřískala (ještě teď si vybavuju,jak jsme musela za trest klečet v koutě ) Odejít do jiné mísnosti nebo si ho nevšímat. Jako to dítě se taky musí naučit s emocema pracovat,aby vědělo,že se může naštvat,že to je v pořádku (každý se z nás naštve),ale taky aby vědělo,jak z toho ven...no možná jsem fakt naivní a amatér
8. čer 2008 v 19:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
1 2 3 ... 9
Tvůj příspěvek