Poraďte jak na ročního vzteklouna. Jak mám reagovat?
Ahoj,
začínám být trochu bezradná 😔 a potřebuju poradit. Synovi je rok a během asi 14 dní se změnil k nepoznání. Z dřív klidného a pohodového chlapečka (každý to i říkal) je z něj rapl uvztekanej...jakmile se mu něco nedaří, zakážeme mu něco apod,tak se začne neskutečně vzekat, někdy z toho řevu ztratí dech a co hlavně - mlátí kolem sebe rukama, šponuje se, utíká vzteky. Když jsem poblíž já, tak mlátí do mě. Když poblíž nejsem, tak mlátí do země, do čehokoliv poblíž.
A teď mi, prosím, poraďte: Jak mám reagovat? Nijak? Mám odejít? Nebo mu mám dát na holou a doufat, že už to neudělá, nebo si to rozmyslí? Teda je mi jasný, že vztekat se bude pořád, ale alespoň ať do mě nebije! ☹ Každý radí něco jiného a já vážně nevim co dělat.Moje máma mi řekla, že to si nemůže dovolit, ale to ho mám umlátit? 😔
Našla jsem si tu téma, ale týkalo se to 14 měcíčního dítěte a myslim si, že se nedá vychovávat stejně jako roční. Roční dítě nepochopí, když ho odnesu za trest do jiné místnosti, nebo ano?
Já pořád přemýšlím co jsem třeba udělala špatně, že jsem měla zbrojit proti tomuhle chování hned na začátku. Vážně bych řekla že se to jen a jen stupňuje. ¨
Dneska jsme byli v nákupním centru, šli jsme kolem těch autíček, které po vhození mincí hrajou a blikaj a dítě v něm sedí. Posadili jsme tam Dominika, jen tak, bez mince, bavilo ho to, ale až tak, že když jsme ho čapli a odešli od toho, tak dostal zase neskutečný záchvat breku! Ale takový, že na nohou se neudržel. Přítel ho vzal na ramena na koně a on nám řval ještě asi 15 minut. Ale už to byl klasický pláč dítěte, co si chce něco vyřvat! Tak dlouho mu pláč předtím nikdy nevydržel. Třeba chvilku přestal, pak jsme prošli zase kolem nějakého autíčka a on zase začal 😕 😅
Až teď po roce začínám cítit únavu, teď teprve začíná kolotoč nervů mi přijde - a to výchova! Odjakživa jsem se strašně bála, abych neměla doma rozmazlenýho spratečka, nebo vzteklouna. Vim že tohle dělá každé dítě, ale určitě je dobré ho nějak krotit. JAK? 😕 😅
Omlouvám se za tu délku 😲 😅
Mikco, ségra měla takový záchvaty, že chodila pod sprchu... no ale ona mluvila v roce půl krásně, tak když to na ní zase šlo a švihla sebou na zem, tak mám pohrozila sprchou a ségra kníkala, že nece pod sprchu, že bude odná 😀
Takže bych to možná zkusila taky s tou studenou sprchou kolem těch dvou let 😕 , já fakt nevim. teď asi vypadám jako kruťařka 😅 ... Šmarjááá, hoky, ať u mě stojí všichni svatí, páč já z toho zcvoknu asi, jestli to bude trvat třeba rok 🙄 🙄 🙄
já malé donesla z práce klávesnici,aby se pořád nesápala po noťasu a je to k ničemu, klávesnice leží pod postýlkou aa notebook na stolečku a je velice oblíbený,ale nechám ji občas zmáčknout a je to v poho.když drží ovladač, sedí před tv a čeká na chvilku,kdy se zapne a má z toho děsnou radost, že se jí to povedlo 😀
teda takhle... záchvaty vteku - vzdorové období je určitě nejlepší dělat mrtvýho boruka a nevšímat si. Protože divadlo bez diváka je o ničem 😅 , ale to mlácení - to bych řešila 😉
jj sylvar - Dominik občas taky čapne ovladač, a přepíná a líbí se mu že to má ve svých rukou a ve své moci a ta televize tak pěkně bliká 😅
no tak to mam asi hodne dite, kdyz mu staci pouze ty makety,jak to tady tak ctu...jsem zvedava, kdy ho to prejde
ale k televizi chodi taky, to je proste jeho misto 😉
nika.o já s sprchumám v záloze až fakt toál přestřelí..zatím neměl žádnej tak velkej amok, aby byl zralej na sprchu to zas ne. jsem zatáncem toho že sprchujo, ale fakt až když je nejhůř....zatím u nás jen vsztekle řve jeho vzteklé Ne mě dovádí v šílenství....ale zatím když se vzteká tak než že by sebou vzteky fláknul, ale on se vzteky prostě položí tak aby si neublížil a řva tam jak pominutej, až sebou švihne tak že o sobě nebude vědět tak je jasnej ☹
jé a jak si všichni mysleli jak mám hodně a klidné dítě ..ted je z toho dost všechny vyvádí 😀
Klarinko, tak to máš opravdu hodné dítě, když poslechne. Moje dítě neposlechne 😠
Jo a my jí taky mobily necpeme do ruky, ale ona už si leckde došáhne, vyleze, tak to je fakt těžký 😠
hm, tak to je asi ono, nas zatim jen chodi kolem stolu, ted teprve se naucil lozit na postel, ale nikam jinam jeste ne..tekze me to neposlouchani myslim teprve jeste ceka 😒
Tak jsem si přečetla,jak se vaše dětičky vztekají a fakt to asi není nic vyjímečného.Já mám sice už 2letého,ale vztekání zatím neustupuje,naopak někdy mám pocit,že je to čím dál horší,páč má větší sílu.Vyzkoušela už jsem všechno,co se tady radilo,vysvětlování pořád dokola,důrazné NE,přísné pohledy(ty ignoruje úplně nejvíc),nezájem,když má záchvat,pevné objetí atd...Ale nic nezabírá.A když,tak jen na chvíli a příště je to stejný.Prostě když není po jeho,tak začne vyvádět,hodí sebou na zem(to dřív nedělal),popadne co má zrovna po ruce(třeba hračku,skleničku,kytku v květináči-je mu to jedno) a mrskne s tím.Zkoušela jsem to ignorovat,ale když mi tak rozbil pár věcí,tak jsem to nemohla jen tak přejít.Na veřejnosti je to samozřejmě horší,ale už jsem si pomalu zvykla,že s tím asi nic nenadělám a snažím se nevšímat si ostatních lidí-co je komu do toho.Ale je to těžký.v obchoďáku musí být jedině ve vozíku,jinak tam je schopný vyhazovat věci z regálu a nadělat víc škody,než užitku.Jednou při vzteku mrsknul skleničkou od výživy na zem,naštěstí se nerozbila.To už jsem toho měla dost,tak jsem ho popadla a šli jsme pryč.Ale nervy jsem z toho měla ještě skoro večer. ☹
jojo známe...jen v krámě zatím vztek nedostal, nakupování ho celkem baví 🙂 když sedí a sleduje to, to spíš u pokladny začíná být neposeda, ale jinak kompletně znám 😀
petue, díky za odkaz... teď se ještě obrnit trpělivostí a vydržet tohle období, nebo se zbláznim 😔
Nikko, vydrž, protože bude hůř 😀
ano, mě bude hůř už v srpnu 🙂 , ale třeba bude tomík klidnější tím miminem, no nevím, všude slyším, že to bude naopak, alespoň ze začátku 🙂
Peti, asi chvíli bude trvat než si zvykne na " vetřelce", ztratí tím svou prozatimní pozici v hierarchii smečky 😝 Musíš ho prcka zaměstnat, aby se cítil užitečnej 🙂
jasně...jeho baví sporák a vaření 🙂
Já myslela spíš zaměstnat při práci s miminem, podat plínku nebo něco, pomáhat při koupání. Jako aby byl strááášně důležitej 😉
jasně, no myslím, že to tak bude 🙂
Tak hlásím taky proměnu andílka v ďábllíka 😉 včera mlátil tátu 😉 a mě úplně zběžně.Takže dávám po rukách,zařvu a někdy ho šoupnu do pokojíka a zavřu.Ale on i u toho zuření a trucování je děsně milej 😀 sprateček jeden.Už dělá scény i v obchodě ☹ Ale zatím se to dá ustát 😉
jojo vše ještě přijde...u nás je to denně když mu něco nedovolím,,,plácnutí, nebo slova jsou tady k ničemu...te´d si oblíbil kladivo,takže by něco pořád rozbíjel, já ho schovávám a on se vzteká... 😔
No asi vydržím chvilkové vztekání než aby mi miláček rozmlátil půlku bytu 😀
Mě tuhle kamarádka říkala, že na dítě se musí jako na psa (zní to hrozně, ale něco na tom je 🙂 - špatné ignorovat, dobrého si všímat.
Ono je právě hrozně dvousečný, když na jeho vztek reaguje máma vlastním vztekem. Děti jsou zrcadlo a odrážejí naše nálady. Já vím, že zachovat klid je těžký, je to sakra těžký 🙂 Ale vztek, mámin zvýšený hlas - to jsou všechno z pohledu dítěte prostě "zajímavé reakce". Ticho, klid a vyčkávání je nuda.
A to zpětné bouchání - dítě to pak prostě bere jako komunikační prostředek a vrací to, případně pak i samo, kolikrát z nudy, začíná.
Super trik je, jak už tu bylo napsáno (Papaya?) - vyměnit věc, kterou mu beru za něco jinýho. Na to odnášení z místnosti jsou myslím, ještě malinkatý. Mě stačí představit si sebe, když se vztekám, že by mi manžel zavřel dveře před nosem a řekl "až se uklidníš, tak přijď" - udělala bych z bytu kůlničku 🙂
Jirka se vzteká taky, leží na břiše, kope nohama, zalyká se a bije hlavou o zem. Sednu si k němu, natáhnu ruku, do druhý dám hračku a hraju si a čekám. Chvíli to trvá, ale pak přijde, pomazlím ho a hrajeme si. Za deset minut se teda vzteká znova, že mu něco nejde a tak, no, znáte to 🙂
Majo, záleží na věku dítěte, když naší malé "vyměním" hračku, tak spustí hyster, není blbá, aby nepoznala, že jí cpu něco, co jí naprosto nezajímá, protože ona chce zrovna TOHLE 😀
To odcházení z místnosti nebo odnášení je i metoda asrertivity. Pokud na mě někdo bude řvát, tak mu řeknu, že odcházím a můžeme si promluvit až se uklidní, není na tom nic špatného.
Nursik, tak to je Jirka ještě malej, ten se tímhle nechá oblbnout - stačí u toho dostatečně povzbuzovat.
S tím odcházením - myslím, že tady jde ale o něco jiného. Dítě přeci neřve na mě, ale na svět, že není podle něho, že se něco nevede, že je něco jinak, než myslelo - možná je to tedy podobný jako u předchozího. Mě Jirka přijde opravdu malej na to, abych ho nechávala samotnýho v jeho vzteku - zatím se učí ovládat emoce, nemůžu po něm chtít, aby je dokázal hned zpracovat a ještě asertivně.
Tu asertivitu jsem dávala jako příklad na tvou poznámku o manželovi, že bys udělala z bytu kůlničku 😀 Ale tohle je skutečně asertivní chování, pokud s někým cloumají emoce. Nemyslela jsem to jako krok výchovy u tak malého dítěte. Ale u nás už to lze praktikovat a zabírá to. Každé dítě je jiné, některé potřebuje i u svého vztekání nějakou osobu, některé děti to nesnesou. U některých dětí pomáhá silné objetí, u mého je tohle nepraktikovatelné 😝
Nursik, tak já jsem asi ráda, že na mě žádnou asertivitu nepraktikuje a je prostě trpělivej 🙂
No jo, každej to prožíváme jinak 😀 . My se třeba vůbec nehádáme, partner prostě není hádací 😝 , ale kdyby na mě někdo řval, tak taky odejdu a navíc, když budu já ten křikloun, tak si budu potom připadat jak ukázková hysterka 😖
hlavně ja bych při odnášení do jiné místnosti nezavírala dveře 😉 , to by bylo až moc, zavřít na západ... myslim že odnést do jiné místnosi a odejít je nenásilné. Na kliku bych nezavírala 😉
nika.vo ani nevíš jak já nesnáším vztekání u děti..jdu do vyvrtky a kort když jsem to viděla u jiným tak jsem si tukala na čelo..no a ted mám doma něco podobného..já to taky potírala hned od zárodku, als stále ho to nějak nechce pustit.hada malého..takže určoitě není malej na to aby se mu to bud slovně nebo ručně vysvětlilo, ale musíš mít jsitotu v tom že když dosatne že chápe proč dostal... jiank to nemá smysl..a přeju aby to neslo ovoce u nás se nějak nedaří a já začínám mít tik v oku 😖