Maminky více dětí,
povedlo se vám mít všechny děti nenáročné? Myslím tím ta spavá, neuplakaná miminka, která nejsou závislá na nošení, jsou spokojená v kočárku atd.
Mám zatím jedno skoro roční děcko a je zlaté. Neznáme probrečené noci, koliky, opruzeniny. Je fakt spokojený a nenáročný...Stále kojím, ale je to vždy jen na chvíli a pak se v noci vesele spí dál. Vstáváme mezi 9 a 10, pohoda. Fakt si připadám jako na dlouhé dovolené a užívám si to.
Vůbec si neumím představit, že by to bylo jinak. Ale tuším, že tohle rozhodně norma není a u případného druhého prcka už bych asi takovou pohodu očekávat nemohla. Stejně by mě ale zajímalo, kde se taková pohoda u mimča bere. Je fakt, že i porod byl za odměnu. V opačném případě mimča prý bývají nespokojená a neklidná..Těžko říct..
Přeju všem pohodu
Já si osobně myslím, že jde ovlivnit jaké mimčo bude už v těhotenství, mám za těch 9 let už tolik kamarádek s dětmi a zatím teda pozoruju, že pokud je ženská v těhotenství v pohodě, moc se nerozčiluje, nemá stres, tak měla pohodovější mimčo než matka s nějakým stresem...resp. ty s nějakým stresem měli většinou uřvané děti a stačilo jen takhle prožít malé období v těhu. A mít náročné nebo nenáročné dítě je teda opravdu pohledem matky, moje děti jsou každé jiné, každé snášelo jinak zuby, první nijak, třeťák je proplakal, čtvrtá měla i horečky, druhák měl také do 3 měsíců koliku, že pravidelně večer plakal, každé jinak prožívalo období vzdoru, některé se vztekalo víc, jiné míň, ale pro mě to vždy byli a jsou hodné nenáročné děti 🙂 já jsem teda hodně pohodář, spoustu věcí neřeším, málo co mě rozhází, s dětmi si hraju pramálo, takže asi tím jsou zvyklé si samostatně hrát (nevím, těžko říct), ráda se s nimi mazlím, některé jsem chovala víc, některé míň...jako neříkám, že to nikdy náročné s nimi nebylo, taky bylo, i jsem jeden čas brala krizové bachovky, ale v globálu ty svoje děti vidím tak , jak jsem je popsala výše...
A jen jeden poznatek, dělám vše stejně jako u prvního, tj. už od porodnice zavádím režim, kojila jsem pravidelně každé cca 3 hodiny, na kojení jsem i budila, dala jsem už od porodnice i dudlík, spí v postýlkach, v posteli s námi nikdy, neuspávala jsem, příkrmy zavádím celých 9 let stále stejně navzdory různým doporučením tenkrát a teď. A projev matky, co se týče nálady, stresu, různých úzkostí, to na děcko má vliv každopádně, jen některé to ovlivňuje více, jiné třeba méně 🙂
@bayt to bohužel nemám,tatínek chodí večer a to nyní i včetně víkendů, ale zařídí nákup a mne nekdy chystá teple jídlo na druhý den abych to měla opravdu jen na deset patnáct minut sněženek i s ohrivanim. Jako opravdu jsem v běžném životě nebyla neschopná, měla náročnou výkonovou práci s dojížděním,ale tenhle uzlík sebou šíje,že moje mamka 1* za 8tydnu na návštěvě u nich udrží max deset minut v sede a mne to stojí 40 minut řevu v autě.z tatínkovi strany bohužel vůbec ( vážna nemoc). Bydlíme v nádherne přírodě,ven chodíme, teď už je aspoň krásné,ale stejně je každý den vypravování s otazníkem jestli půjdeme v manduca nebo kočárku. Jsou dny kdy mám v kočárku africké povstání a v šátku i manduce celý dekolt podrasany a s modrinami, upřímně vůbec bych se nezlomila,kdyby mi chvilku sám spinkal pod stromy