Příchod druhého dítěte do rodiny
ahoj maminky, mame dvouletého synka. cekame další mimco... jak moc se vse zmenilo s prichodem miminka? je to hodne narocne? jak vse zvladnout a nebyt na pokraji sil? syn je hodne narocne dite.. tedy casove narocne, vyžaduje stalou pozornost. na miminko ho pripravuji uz ted, vi, ze je v brisku.... ale zacinam se trošičku bat.. tedy o mimino se budu muset postarat a presto, ze bych rada syna do všech aktivit kolem nej zapojila, tak jak udelat, aby nevznikla vuci miminu nejaka nevrazivost a pod.......manzel odjizdi rano, vraci se vecer, takze pece je opravdu prevazne na me....uz ted v tehotenstvi a při nevolnostech to byva narocne... tak si rikam, jake to asi bude pak 🙂).. dekuji
tak ted spi prcek i doma, ale v kocarku.. to musíme ještě doresit 🙂)...
Tak mě přestala dcerka krátce před narozením syna spát přes den úplně. Resp.když se mi jí podařilo ve dne uspat (nadlidský výkon, většinou usnula jen v autě při dlouhé cestě, a to ještě docela pozdě odpoledne), usínala mi pak večer až někdy kolem 10.hodiny. Takže jsem to vzdala, že by mi pak děti spaly společně, se mi stalo asi jen 2x, když byla malá unavená. Ono uspat jedno dítě je v pohodě, ale dvě synchronně, to je záhul 😀 Syn přes den taky moc nespal, vždy jen tak půl hodiny, pokud to byla hodina a víc, byl to zázrak. A vzbudilo ho téměř všechno, takže jsem uspala jedno, snažila se uspat druhé, mezitím se první vzbudilo... 😀 Marný boj. Zato oba spali dobře v noci, téměř nikdy se navzájem nebudili a syn už od příchodu z porodnice měl režim den-noc. Až do půl roku spal v noci cca 6 hodin v kuse, teď se mi budí častěji...
Co se týká kočárku, tak dcera už v tu dobu krásně chodila a kočár ani moc nechtěla, když nechtěla jít, vzala jsem jí na koně, to byla spokojená. Od asi 4.měsíce syna jsem začala hodně využívat Manducu (dřív tam být nechtěl), takže občas taky fungoval scénář syn v Manduce, dcerka v kočárku 😀 Bylo super, že se syn narodil koncem dubna, takže tohle období vyšlo na teplé počasí. Teď už syn jezdí v kočáru v sedě a má všude rozhled.
Občas je to vše taková improvizace, ale vše se dá zvládnout, my jezdili ob den půl hodiny busem, protože jsme neměli auto a taky to šlo. Dnes už je to o něčem jiném, dcerka je rozumnější, syn už taky celkem v pohodě a na naše začátky vzpomínám s úsměvem. V září má jít dcera do školky, už teď vím, že se mi po ní bude stýskat a že se snad se synem budeme nudit 😀
@kituska20 Já jsem se taky hodně bála, než se malý narodil 🙂 To je asi normální, člověk neví,do čeho jde. Ale zvládnout se to dá, já si vždycky vzpomenu na paní, kterou jsem viděla v obchoďáku.... Spolu s partnerem vezli nákupní vozík, v něm asi 3 letou holčičku a dále kočárek, kde měli asi 3 měsíční trojčata. Já jsem trapně v duchu nadávala při oblékání mých dvou dětí, jim ve dvou trvalo půl hodiny, než těm miminkům jen sundali kombinézy. Ve světle tohoto jsme my břídilky, jen se dvěma dětma 😀
@marketa11112 Ahojky, vřele doporučuju naučit spaní doma 🙂 Nám to se synem sice trvalo asi týden, ale jsem za to těžce vděčná. Prostě jde po obídku spát a spal by asi i dýl, ale já ho nechávám tak hodinku a půl. Prostě teď přesně do dvou - usíná mezi čtvrt na jednu až půl jednou. Určitě se to bude hodit až přijde druhý miminko a budu se snažit načasovat to spaní aby to bylo plus minus společně. Jinak s kočárek furt nějak tápu - nevím jestli dvojkočár, nebo stupátko nebo jsem teď viděla buggypod. Asi uvidím na jaře jak se rozchodí nebo ne - zatím se mu moc nechce a je hodně kočárkovej typ 🙂