Příchod miminka a pes, který se dětí bojí

jitusss
17. led 2015
Ahoj, čekáme v létě příchod miminka. Doma máme tříletého ovčáka, který se bojí dětí. Nikdy nebyl týraný, nemá špatnou zkušenost s dětmi, jen je prostě moc nezná a v parku s nimi přichází do kontaktu minimálně. školní děti mu nevadí, jsou odrostlejší, více připomínají dospělého a umí si s ním hrát. Problém je u batolat a tetelících se předškolních dětí, které se všechno teprve učí. Upřímný pohled, zvuky a mávající ručičky, to všechno ho znervozňuje a snaží se co nejrychleji dostat z jejich dosahu. Když není úniku, schová se za mě a vrčí. Miminko čekám až v létě a tak ho chceme na změnu doma připravit (žijeme v bytě). Povahou je mírný, přátelský a moc poslušný a opatrný, jen ty děti...Jak jste připravovali své mazlíčky na příchod miminka? (Předem říkám, že neuvažujeme ani náhodou, že bychom ho dávali pryč - i s takovými radami jsem se setkala a neztotožňuji se s nimi. Je to člen rodiny.) Moc děkuju!
magda172015
17. led 2015
Ahojky my mame doma vizlu (madarsky ohar kratkosrsty) jmenuje se Bator, takze teke vetsi plemeno..je celkem rozmazlena takove nase "mimino"a ted 7.1. Jsme domu prisli s opravdovym miminkem 😉Andulinkou mela jsem take obavy, ale nebylo treba..uz tak min v polovine tehu jsme pozorovali ze se Bator zacina chovat jinak byla takova mazlivejsi usinala blizko me, prestala na me skakat..hodne me ocuchavala ja ji nechavala tak nejak to vycitila..manza rikal ze kdyz nastal den D a my jeli rodit tak celou dobu byla mimo nejedla a byla nesva..Kdyz jsme dojeli s Anduli domuu Batu jsem nejprv hodne pomazlila aby vedela ze je vse ok a pak ji nechali cichnout k male ..jen tak trosku aby se nedotykaka ale jen nasala pach..no a do ted kdyz mam Anduli a Bator prijde tak ji necham pocuchat opatrne..Dulezity je si najit i nakou minutku a pejskovi venovat pozornost aby se necitil odstrceny 🙂
tarra27
17. led 2015
@jitusss my měli pejska sřední plemeno, mazel...když jsem byla tehotná, dobré...pak s miminkem trošku žárlil, ale byl i starší a mel zdravotní problémya jak začala dcera lezt nemela cit v rukou atd...2x se po ní ohnal...manžel dodnes si myslí, že jen jednou....mela trošku krve pod nehtem....a museli jsme je dost hlídat a pak byl v jine místnosti...když přišla druhá dcera, času bylo méne...nakonec pak zemřel, byl hodně nemocný...ale dodnes si vyčítám, že jsem na neho nemela tolik času a že musel byt odděleně atd....

ale pryč bych ho nedala...

myslím si, že pokud máte fenku, je to snažší...určitě se sžít mohou perfektně...nám to moc nešlo a vyčítám si to, hodně jsem obrečela, když zemřel, měli jsme ho 8let.....dodnes na něho myslím a zapaluji mu svíčky doma i na zahradě...a řekla jsem, že jineho už nechci. Ani kdyby deti prosily....ta bolest, když odejdou je šílená.....
hansed
17. led 2015
My máme staforda a rotvajlera. Staforda jsme si pořídili rok před narozením první dcery. Během těhotenství se hodně mazlil, lehával mi u břicha, oblizoval ho.... když jsme si Adélku přivezli, nechali jsme ho dál ležet na gauči, i když tam byla A. Tu jsem obložila kojícím polštářem a on u ní ležel a hlídal ji..... lehával i pod postýlkou apod. Nikdy jsme mu nezakazovali ji oblízat, očuchat apod. S druhou dcerou jsme to udělali stejně.
Rotvajlera jsme si pořídili, když byl mladší dceři rok. Od začátku oba psi vědí, že v hierarchii naší smečky stojí až pod dcerami a nikdy jsme problém neměli...
U vás bych asi uvažovala o "nácviku" kontaktu s dětmi. Najít si někoho, kdo má děti a jezdit k nim i s pejskem 😉 Držím palce, určitě to bude Ok 😉
jitusss
autor
17. led 2015
@magda172015 Právě, že on je také takové naše "mimino". Je fakt, že od té doby, co jsem těhotná tak je víc mazlivý a začal mi lehat "břicho na břicho" (ještě žádné nemám, tak to jde). Doufám, že to bude mít stejný vývoj jako u vás. Je to náš závislák a těším se až budu drandit s kočárem, tak že objeví taky své výhody miminka, budeme určitě víc času v jeho oblíbeném parku 😉
jitusss
autor
17. led 2015
@tarra27 To je mi moc líto, ale asi to jinak nešlo. Máme psa a o to víc je fixovaný na mě než na manžela. Já ale doufám, že jakmile budou v denním programu spolu, tak zjistí, že děti jsou vlastně fajn a že není důvod se jich bát. Navíc miminko bude určitě z části vonět po mě 😉 Časem snad zjistí, že děti jsou vlastně výhoda - padá jim jídlo na zem, víc se chodí ven...pořád se tím utěšuju...
jitusss
autor
17. led 2015
@hansed Ono je hrozně těžké najít mezi dětmi simulanta, který by se nebál vrčícího psa a maminky, které by si nechali vysvětlit, že jim nic neudělá a žádné kamarádky s malými dětmi taky nemám. Sem tam se našlo odrostlejší dítko, které mi právě pomohlo s tím, že se přestal bát školních dětí - hráli si s ním, házeli mu klacek, vzal si od nich pamlsek a pohoda. Já doufám, že pomůže, že bude vonět po mě a ten denní režim, kdy zjistí, že malé miminko je vlastně nuda a ne hrozba.
eliska_z
17. led 2015
Tady je o tom celá diskuse. Není teda úplně přesně o vašem problému, ale některé příběhy jsou hodně podobné. https://www.modrykonik.cz/forum/od-te-doby-co-m...

Jinak my si pořídili pejska (zlatý retriever), protože podle dr. jsme na početí dítěte šance neměli. No a půl roku na to jsem neplánovaně otěhotněla. Takže doma byl v době porodu rok a čtvrt starý psí puberťák. Ale teď jsou z nich super parťáci.
tarra27
17. led 2015
@jitusss já se s tím dlouho nemohla srovnat....manžel navíc do mě pořád šil, at dávám pozor atd....možná jsem se nechala dost ovlinit i tím....

on před malou utíkal.....nemyslím si, že by ji kousl...jak mela krev pod nehtíkem, tak ji stiskl že se lek, spal a ona do neho ve velkem šeru žduchla....

asi bbych doporučila ale stejne na ne dávat pozor, hlavne až mimi poroste, poleze a začne chodit....deti si chtejí hrát....

zase na druhou stranu, známí měli dogu a jedni dokonce nějaké bojové velke plemeno, bylo jak medvídek, a tem decka skákaly, lezly jako po koníkovi, tahaly za ocas, za uši, za jazyk...a pes byl v klidu...
alboo
17. led 2015
@jitusss jsem moc ráda, že hafíka pryč dát nechcete, tuhle lidskou blbost nechápu a nidky nepochopím. mám dost zkušenost se psema (útulky a tak, doma aktuálně 3psi) a k tomu miminko. Dle mě je základ, jak se psovi tí dítě představí (ukáže), prostě přijít domů ne s dítětem nad hlavou,a el vzít dítě, položit, tak aby se na něj pes mohl v klidu podívat, čuchat, dítě případně rozbalit, co nejvíc ... většinou si každý pes čuchne a je spokojen a jde si po svým. když pes, pak k dítěti přijde, tak neodhánět, chválit, nechat očuchat a tak. prostě dbát na kontakt od mimina, který se ještě moc nehýbe a nemá jak psovi ublížit. Taky máme jednu fenku, která se dětí bojí, přesně jako váš pes, a naší malou má ráda, když jí dám na zem, přijde a očuchá, olízne a jde pryč, někdy u ní leží. Další fenka, je hrozný trdlo, sice šíleně hodná, mimina se bojí a utíká od ní 🙂 a třetí naprostá ignorace dítěte 😎 . a když malá brečí, tak jim to vadí a jdou radši pryč. A u tý co se dětí bojí, jí nechávám hladit od dětí (na je horzně líbivej vořech), děti musej přijít pomalu, neskákat, neječet, nemít třeba v ruce klace a tak a psa držím. A když třeba přijedou od švagrový, tak jsou poučný, co nesměj a tak, můžou třeba háze míček,ale nesměj lítat (jinak je chytá za nožičky) a ted někdy když držím Barunku a přijde a chce jí hladit a psovi se to nelíbí, tak řeknu psovi at odejde, aby měla možnost úniku
magda172015
17. led 2015
Tak jestli uz citis ze se malinko jeni tak myslim ze je to na dobre ceste 😉 bude vic a vic citit jak v tobe roste mimco ..jeho srdicko a kdyz mu das dost pozornosti verim ze bude vse v pohode nase Bata se sem tam venku taky po malych detech ohnala ale ted ji nam furt za zadkem a prijde mi ze me kontroluje jestli s Anduli delam vse spravne 😉 a mas recht ty vychazky nasi mazlicci pak urcite hoodne oceni 😃
jitusss
autor
17. led 2015
@tarra27 Já mám pocit, že můj muž bude taky takový. Bezpečnost dětí nade vše, ale já si myslím, že bezpečnost udržíme o to více, když je seznámíme a nastavíme nějaké mantinely. Určitě je nenechám spolu samotné, ale taky je od sebe nechci věčně separovat.
jitusss
autor
17. led 2015
@eliska_z Moc děkuju, přesně v něco takového doufám!
jitusss
autor
17. led 2015
@alboo A připravovali jste nějak speciálně psi? Mě třeba napadlo dát mu do pelíšku plenu vonící po miminku, aby si zvyknul na nové pachy nebo naši vyndají ze sklepa naší starou panenku, s kterou budeme nacvičovat různé denní úkony...
tarra27
17. led 2015
@jitusss já jsem taky nechtěla...a i jsem tajne když muž nebyl doma je u sebe nechávala...ale muj pejsek nebyl nadšený, ale on měl rád i svůj klid...lehnout a spát....hrát si taky, ale jemu stačilo být se mnou...to víš že by se uhladil, ten miloval když byl u mě a nebo když jsem ho hladila....taky víc zavislák na mě, mela jsem ho rok než jsem poznala manžela...a spal se mnou občas v posteli, s manželem už ne, on hodně chrápal....pejsek teda....ale byl doma. Manžel ho chtel pak už nechat venku, ale to jsem nedovolila....

Mě to taky mrzelo a i si občas vyčítám, že jsem ho mela hladit víc a nechat víc s náma....ale manžel do mě valil, že to není člověk, ale pes, šelma....a že musíme dávat pozor...a když se ohnal poprve, tak jsem to manželovi neřekla a myslel si, že si dcera skřípla prst nekde u dveří....a podruhé u toho byl....a jak to udelal podruhe, manžel vytočený, já jak jsem vedela, že je to podruhé, tak jsem vedela, že to nechat nemůžu....venku s náma byl na zahrade, doma byl na chodbe vedle obývaku u topení.....mel tam pelíšek i klid....ale mám dodnes výčitky....na jednu stranu je to pravda, není to človek, já jsem ho dala na druhou kolej před detmi, to je proste pravda a upřímně se s tím učím žít i ted....nebo jak zemřel, jsem měla obrovské výčitky....já jsem asi na neho i kladla velké nároky.....já nevyspalá, hotová....péče o neho, jak byl nemocný.....taky mi občas ujely nervy a vyhubovala jsem mu.....

Dobře to promysli. Pak se svým chování budeš žít celý život 😉 na druhou stranu, kdyby neco udelal dceři, asi bych se zbláznila....to bych si taky vyčítala.....

pokud ho budeš muset separovat, až by byla dcera větší a zlobila by ho, tak si najdi čas na neho, abys ho pohladila atd...a chvíli byla i sním, třeba když dcera bude spát...večer u tv atd....
tarra27
17. led 2015
v závěru si myslím, že náš pejsek rád nebyl, že jsem mela málo času na neho, na druhou stranu, ale byla jsem doma...kdybych chodila do práce, vidí me ráno a večer.....daleko mín, než když jsem byla doma...

je to těžké, my je milujeme, ale zároven máme obavy o deti.....
alboo
17. led 2015
@jitusss ne, dle mě tohle nemá moc smysl, oni moc dobře cítí, že seš těhotná a stjeně jim každý dítě voní jinak, poznaj třeba svoje dítě i v kočáru od cizího
do budocuna je, pak důležitý, aby měl pes svůj klid a dtě se musí od malička učit, že fakt psovi nemůže vše a nesmí ho nahánět a tak
99%pokousaných dětí je chyba rodičů a ne psa
tarra27
17. led 2015
@alboo jsně...tam je ale kritické období, kdy decko rychle leze, učí se chodit a ten rozoumek nemá ještě tak velký....vs pejsek který je zvyklý se doma pohybovat všude...v obýváku atd... když vezmeš pejska a dáš ho jinam, ví, že je to kvůli decku a když ho necháš v obývaku a necháš i díte lezt, my máme malý obývák a stejne jsem je neuhlídala....cedila jsem brambory, každý byl jinde kus od sebe, pejsek spal metr a půl ode me...a na druhé strane byla dcera asi 3m od pejska a hrála si a koukala na pohádku..... a najednou to bylo......

a jinak my jsme taky nechali oňufat .-) ja si myslím, že je to dobré, aby se seznámili....
jitusss
autor
17. led 2015
@tarra27 Určitě, věnovat se mu budu i dál, tak jak doposud, on má nejradši, když tu může být s námi a máme naučený i hry, kdy já můžu v klidu odpočívat na gauči a házím mu různě hračky nebo ho cvičím a je spokojený. My vždycky od mala měli v rodině psy a vím jak jsem si vždycky vyčítala, když jeden umřel, jak jsem se mu mohla víc věnovat, jak jsem s ním mohla chodit víc ven atd. ale tomu se asi člověk nevyhne. Já si myslím, že tvůj pes byl určitě šťastný, že s vámi i tak mohl být a že se zbytečně trápíš, žes mohla udělat něco víc. Zvlášť jestli měl rád svůj klid, tak byl určitě spokojený.
tarra27
17. led 2015
@jitusss já si myslím, že štastný moc nebyl, to jak jsem ho znala, tak poznám.... ale moc dekuju za krásný slova....
často se mi o nem zdá...tak snad mi vše odpustil a věřím, že na mě čeká tam nahoře....a že se jednou sejdeme.
tarra27
17. led 2015
@jitusss nejtěžší je podle me to období, kdy díte nemá moc rozum...a chce si hrát a ne každý pejsek je na to zvedavý...ale náš byl i nemocný....ale dcera ho taky krmila masem a dávala mu jídlo...jen já jsem byla jak na trní a proste je separovala možná víc než bylo nutné....ale zpětne to nevrátíš no....
pokud zvládnete tuhle dobu, máte podle me vyhráno.....a ono to uteče....neboj...a když máš zkušenosti s pejskama...tak to zvldáneš na jedničku, uvidíš.
shemain
17. led 2015
Hlavně klid, počítej s tím, že je to tvůj pes a ty víš co na něj platí 😉 Náš nejstarší třeba taky děti moc nemusí, obecně všech mláďat se dost štítí. Všude vídám rady jak po příchodu z porodnice dát dítě v autosedačce očichat, a dát očichat plenku a ... Nedělala jsem z toho nic. Prostě jsem je oba vyložila z auta, řekla jsem mu že si nepřeju aby se malýho dotýkal, ať se laskavě zařadí k noze a že jdem domů. A pes šel. Zvědavej jak opice, ale šel. Doma jsem malýho nakojila, dala do postýlky - pes u ní stál a čuchal. Pak mu došlo že je to asi zase další můj výmysl kterým nám rozšiřuju rodinu a šel si uraženě lehnout na gauč. Po pár dnech sám přišel s tím, že si teda prcka očichá, když trvám na tom že tu s náma bude bydlet, sám ho trošku olíznul - ale jen trošku, pak jsem mu řekla že je sice moc hodnej, ale ať si táhne lehnout 😃 Další překvápko bylo, když jsem měla malýho u sebe v posteli, pes že se k nám přidá, tak zahučel pod peřinu. A malej si prdnul. Tak rychle jsem toho psa vyskočit už dlouho neviděla 😃 😃 prostě to šlo pěkně v klidu, postupně... Dneska jsem třeba zjistila, že pes si sám od sebe uvědomuje, že i když ho zaujme něco za oknem, nemůže hamtnout na malýho, kterej tam zrovna leží, ale musí pěkně okolo (zajímavý že hamtnout na mě mu nikdy nevadilo... :-p ) a na procházkách se učíme povely jako "Kočár" - kdy pes už dnesa ví že musí počkat až projedu kočárkem, případně že se má zařadit k zadnímu kolečku, obecně jsme se zase vrátili ke starý dobrý metodě úplatků... Prostě můj pes třeba spíš než léčbu šokem (jak jsem psala na začátku) má rád svý tempo, kdy ho nikdo nenutí aby se seznamoval, ale naopak kdy on musí být ten, kdo o seznámení projeví zájem, jinak to prostě není "ono"... Takže se ani pod tíhou dobře mířených rad nenech zlomit, a postupuj tak, jak si ty myslíš, že je pro psa nejschůdnější 🙂
kamino
17. led 2015
Soucasny pes je mazel,na eventualitu prichodu mimca jsme ho pripravovali od stenete,takze problem nebyl. Ale mela jsem pred nim ovcaka,ktery deti nemel rad. Kdyz byl stene,tak mu deti hodne ublizili. Ve meste musel mit kosik a nejhorsi byly maminky,co rikaly Jee to je krasny pejsek,pojd si ho pohladit.. To jsem ho branila vlastnim telem.. stalo se to sice jen parkrat,ale nemela jsem z toho dobry pocit a dekovala jsem Bohu,ze to Justy ustal. Mel celkem dost zkousek,pracovne super,ale ty deti byl orisek.
Vse se zmenilo pristehovanim sousedky,ktera v te dobe byla v 7 mesici tehotenstvi. Justy jako by to vycitil a choval se k ni skvele,po narozeni Verunky byl svely hlidac kocarku, kdyz lezla,tak vlastnim telem ji drzel na dece,kdyz se ucila chodit,drzela se ho za ocas,branil ji,kdyz na ni nekdo zvysil hlas... Od malinka jsme ho na Vercu zvykali,mohl ji ocichat,oliznout,dostaval ukoly,napr.To hlidani kocarku,noseni tasky a podobne a bylo to .

Ovsem toto se tyka ziskane agrese,ne vrozene. Ja bych se kazdopadne fenku zkousela zvykat pomoci nejake kamaradky s miminkem,verim,ze na male mimco nebude vrcet a spis bude zvedava.. Chce to se obrnit trpelivosti a mit pevne nervy,necukat,nejdriv spolecne vyrazit s kocarkem,mit mimco v naruci..jit na to hodne pomalu..Urcite to date,drzim palce.
klarisa6
17. led 2015
Ahojky, nečetla jsem tedy všechny komentáře, ale také jeden připojím. Mám doma nyní 7-letou kříženku krysaříka a jezevčíka, Enýnku. Přinesla jsem si jí, když jí byly 4 měsíce a to už jsem byla 4 majitel. Netuším, jak se měla u předchozích páníčků, ale nechtěli jí. Já ano 🙂 Ale za těch 7 let, co jí mám, se ona nesetkávala nikdy s dětmi, u nás v rodině nějak prostě byly jen větší děti. Ona si dětí nevšímá. Jen z procházek vím, že pokud kolem proběhly děti, které pištěly, křičely, honily se, nebo dělaly nějaký rambajs, tak se jí to nikdy nelíbilo. Štěkala a má tendenci je chytat za nohavice, ale nikdy je nenapadla, nezaútočila. Ona je jinak moc hodná a přítulná a přátelská, ale jen k dospělým, děti nevyhledává, spíše se straní. Ona je také takový můj závisláček, no a to je o to také horší. No a když pak i k nám měl přijít přírůstek do rodiny, tak jsem se toho moc děsila, protože rada ostatních - dát jí pryč - pro mě neexistovala v žádném případě, přece nedám pryč člena rodiny. A i když jsem neměla jak jí na to připravit, tak jsem jí snad celé těhotenství o tom povídala, že musí být hodná, až miminko přijde, nechávala jsem jí často lehávat u mě, aby cítila mě i miminko. A pak... když jsme si Elišku přinesli domů... jen si jí prohlédla a očuchala, snad úplně všude a pak bláznivě vítala mě a já si tenkrát řekla - ano, to půjde - a taky už je to 11 měsíců a všechno je v pohodě. A to Eliška jí leze i do pelíšku a vyžene jí 🙂 Ale žádná známka vrčení. Enýnka buď uteče a nebo si lumpačí. Jen je problémeček ten, že už se Enýnce nemůžu tolik věnovat. Ale i tak se snažím v každé volné chvíli jí to hodně vynahradit a když je to možné, tak jí všude beru s sebou. Ale hlavně také se snažím, aby Eliška i Enýnka se spolu sami seznámili, a našli si k sobě cestu, nechávám jim volný prostor, ani jednu nenutím. A tak i Vám přeji, aby to u Vás bylo také všechno v pořádku! Držím palečky 🙂
buldrik
17. led 2015
Ahoj, jaky plemeno mate ? My bilyho svycarskyho ovcaka, ti jsou skveli s malymi detmi (coz nam asan kazdy den potvrzuje 🙂

Na cvicaku na dali par rad na snadnejsi sziti:
Pred prichodem mimca - jakekoli zmeny udelat co nejdriv, aby si to pes nespojoval s miminkem (napr prestavba bytu, zakaz chozeni do mistnosti, kam driv pes mohl, presunuti pelisku apod...
Pri prichodu mimca z porodnice - prinest deku, cepicku, cokoli, co si pes muze ocuchat, a to jeste predtim, nez prinesete mimco dom.
Pri samotnym prichodu nechat psa, at si mimco ocicha a seznami s novym clenem smecky

Vim, ze se chces psovi venovat na 100% i po porodu, ale ono to nepujde. To je proste fakt. Ale nezapominejte se mu dostatecne venovat (i kdyz bude hodne momentu, kdy by si nejradsi jen padla do postele a dala si slofika)
nyna87
18. led 2015
Ahojky,my mame doma pitbula 🙂 je v garazi,doma s nama byl asi 2 dny po porodu.Jinak jsem mu kazdy den rikala ze mame v brisku miminko a on mi strkal cumakem snad az k ledvinam 😃 kdyz jsme prijeli domu,tak jsme mu nechali malou ocuchatva olizat.Ted jsou spolu 2,5roku,pes trpi furt ho taha na voditku,buzeruje ho 🙂 vrci na ni jen u zradla jinak nikdy nic.Samotny je nenechavame,furt je to pitbul.Takze se neboj,vse bude v poradku
hansed
18. led 2015
@jitusss třeba naše mladší dcera se psů nebojí... jako když kolem projde velký pes a čuchne si, tak spustí, jak se bojí, ale stačí na ni houknout, ať nehraje a jsou kamarádi.... aby ne, když doma diriguje rotvajlera a staforda 😃 škoda, že jste daleko..... pomohli bychom....
hansed
18. led 2015
@nyna87 my nenecháváme holky samotný ani s jorkšírem, to je ještě horší jak "bojová plemena", která bojují leda o postel 😉

@jitusss jinak, my jsme po příjezdu z porodnice ještě na chodbě nechali psovi holky očuchat, olíznul je (vím, že venku nežere ho*na), když ležely na gauči, zemi apod., nechala jsme ho ležet u nich.... navíc zjistil, že dítě = jídlo, napřed dojídal zbytky UM, kaší apod, (perfektně nasvalil 😃), později zjistil, že Klárka ráda jídlo hází 🙂
tereza179
13. kvě 2015
Ahoj mám dotaz máme doma rotvajlera v létě mu budou 3 roky a v listopadu čekáme s přítelem miminko máte nějaké rady k cizím dětem je hodně přátelský můžou s ním dělat cokoliv ale mám strach ze jak se to narodí tak se změní je to kluk nějaké rady děkuji

Sem začni psát odpověď...

Odešli