Risknout to a mít ďalší dítě?

Ahoj, holky moje konikaty, predem vim, ze tohle za me nikdo nemuze rozhodnout a taky to po vas nechci 😉 Staci proste jen nazory, treba zkusenosti, atd. O co jde? Zacal ve mne hlodat cervicek touhy po jeste jednom drobeckovi do rodinne party. Tim nemyslim, ze na to skocim s manzelem hned za 5 minut 😃 , spis tak obecne, v blizsi budoucnosti. Jenomze zaroven se toho bojim. Nejde o to, zvladnout doma vic deti, na to si jeste troufam :-N . Pro nektere z vas ani nemusim psat, proc se bojim, pro vas dalsi kratke shrnuti. Mam z problemovych tehotenstvi dve princezny, treti beruska nam uletla |-| Po druhem tehotenstvi jsem zaroven podstoupila intenzivni lecbu (nemoc nesouvisi s tehotenstvim). Organismus uz zustane lehce oslabeny, takze tehotenstvi by byla vetsi zatez nez v prumeru byva. Lekar mi nezakazal miminko, jen upozornil, ze samozrezme nejbezpecnejsi by bylo uz ho nemit, ale zaroven take muze byt vse absolutne bez problemu. Manzel mi na rovinu rekl, ze by pro nej dalsi detatko bylo sice poklad, ale ze se o me boji.(To ovsem zvelicuje, znate chlapy hypochondry, bere vsechno podle sebe ) Necekam a nechci od vas lekarske zavery, proto neuvadim a uvadet nebudu zdravotni podrobnosti 😉
Holky, bojim se, ze to nedopadne, ze si budu mlatit hlavu o zed. Nebo si budu za deset let mlatit hlavu o zed, ze jsem to nezkusila? Tak co vy, honem me tu POZITIVNE "selskym rozumem" vysvetlete, co s tim 😃 😃 😃
ene
26. čer 2008
Mnauu, ty si neskutecna 😃 Ty si proste chces zazit tech 40 tydnu tehotenstvi, vid? 😃 No ja bych ti hrozne moc moc prala, aby to fakt vyslo. Nevim, co to je za nemoc, ale z toho co vim, je jasne, ze te tehotenstvi vycerpava fakt hodne. Hlavne jsi droboucka, telo nemuze sahnout do zasob, saha vzdycky az na dno. Bojim se, ze by to byl spis ten prvni pripad, ze to absolutne bez problemu zase nebude. Muj selsky rozum radi zkusit pockat, az nachytas vic sily, aspon jeste rok, dva.. dat si pauzu a pak se uvidi. I kdyby to bylo za pet let, tak to porad jde napravit 🙂
mnauuautor
26. čer 2008
eniku, vsak taky ne ted, zas tak silena nejsem 😃 . Ne vazne, ted ani nesmim, proste uvazuju do budoucna, asi nema co delat 😃
mnauuautor
26. čer 2008
nemam co delat,to samozrejme melo byt 8-(
nobody
26. čer 2008
to je dilema 😎
kristi
26. čer 2008
ja jsem pro a pokud se citis fajn,tak do toho jdi - tim myslim dyl, asi tak jak rika Ene 🙂
mima07
26. čer 2008
ja by som pockala tak aspon 2-3 roky mozno aj viac a isla do toho 😉
womenne
26. čer 2008
Mnauu babetka mi je luto.A nechceš chvilu počkat s dalšim dietatkom?Ved si uži dvojičky ako rastu a všetko ostatne.Ja to planujem takto:Ked budu maly v škole tak okolo 10-12roku alebo aj neskor by som chcela tretie babo-dievčatko 😃,mat postavenu chalupku 😎 😃 .Dufam že to bude neskor(babo)a nie v najblišiej dobe asi by som zblaznila 😃 Ked budu chalani večši tak si doma uživats dalšim babom.jeej velmi by som chcela ja som si malych vobec neužila bola som s nervami v koncoch ale to je v inej teme.tak preto.A ak si mala problemove tehotenstvo bolo by lepšie počkat a potom si uživat bezproblemove tehotenstvo.
mnauuautor
26. čer 2008
holky (a chlapce 😃 ) diky, ja tou "blizkou" budoucnosti myslela, ze kdyz by bylo vsechno ok, tak bychom se treba zacli snazit tak za rok, rok a pul, ale proste po tech predchozich vecech nad tim potrebuju premyslet, "dospet" k tomu, proste citim, ze to nebude impulsivni rozhodnuti, "ze dne na den", proto to trochu predcasne uvazovani. vim, ze bych jednou jeste jedno chtela, ale svym zpusobem si na to musim i zvyknout a prestat se bat.
nika70
26. čer 2008
Mnauu, já tě bohužel z Koňa neznám, takže nevím třeba kolik je ti let, ale myslím, že jsi to dilema vystihla větou, že si budeš vyčítat, že jsi to nezkusila i že to špatně dopadlo, protože jsi to zkusila....je to určitě náročná situace, ale já jsem toho názoru, že pokud máš ještě možnost pár let počkat (z hlediska věku) - počkej, nech tělíčko i psychiku odpočinout a tu otázku si polož znovu...... Holčičky máš teď opravdu malé, takže nudit se ještě dlouho nebudeš a uvidíš, jaký pocit z toho budeš mít za pár let..... Máš pravdu v tom, že je fakt těžký, když si člověk vyčítá, že neměl víc děti, když zjistí, že už to je problém (můj případ), takže já osobně bych do toho po nějaké době šla... x-)
jabber
26. čer 2008
mnauu - naprosto se ztotožňuju s nika70 🙂 , moc Ti držím palce! 😉
alcatko.j
26. čer 2008
Mnauucatko, ja budu strucna, ty sama v srdicku vis, co chces, takze ja rikam JDI DO TOHO x-)
liviky
26. čer 2008
mnauu - užívej si dětiček a časem vše vyplave na povrch 🙂 hodně štěstí 🙂
vladimuraz
26. čer 2008
Mnauu, sice se neznáme, ale mluvíš mi z duše. Stojím před naprosto stejným rozhodnutím. A stejně jako Ty vím, že do toho nakonec stejně půjdu a zkusím to, ať si říkají doktoři, co chtějí. Prostě to tak cítím, asi i Ty to tak cítíš, jinak bys o tom ani nepřemýšlela a nehledala tady podporu pro Tvé rozhodnutí 😉 . Doufám, že to bude pro nás obě dobré rozhodnutí!
mobina
26. čer 2008
Souhlas s Vladimuraz. Když o miminku přemýšlíš, vlastně ho chceš. Touha ti pomůže překonat strach. Základem úspěchu je, si nic špatného nepřipouštět a myslet pozitivně. Učitě to s podporou rodiny zvládneš 😉
kitty68
26. čer 2008
mnauuinko, taky se priklanim k holkam, kdyby js ho nechtela tak o nem neuvazujes, budu ti drzet palce x-)
dadulka19
26. čer 2008
mnauu,ak sa cítiš dobre a lekári ti to zrovna nezakázali a trúfaš si,tak ti vééééľmi držím palce.Určite to zvládneš o.k.aj po zdravotnej stránke.Ono totiš všetko funguje z hlavy a mysle.Ak si nepripustíš zlé myšlienky,máš z veľkej časti vyhrané.Ostatné je osud!?! 😉
kisska
26. čer 2008
Ahoj mnau - no ja mam na to jednu skusenost - veci sa deju tak, ako sa maju. Takze nech to dopadne akokolvek zistis, ze je to ta najlepsia vec aku si mohla urobit... aj ked nie vzdy to na prvy pohlad tak vyzera. Drzim palce 😉
lenkabu
27. čer 2008
mnauu:já nevím co bysměla dělat ty,ale napíšu co bych dělala já...bála bych se že další těhu dopadne stejně a další dítě adoptovala 😉
kitty68
27. čer 2008
lenko to je reseni 😉
pepemomo
27. čer 2008
mnauu,opravdu je tva situace slozita a cokoliv,kterakoliv z nas ti tady napise,poradi nezmneni to co citis ty.Ja mam tri deti a taky mame jednoho andelicka v nebicku |-| Je opravdu tezke ti radit jelikoz neznam tvou situaci,nevim jake mas zdravotni problemy atp.Pokud by jsem ale byla tebou a podle toho co vim z toho co jsi napsala tak bych zvazovala nekolik veci.Prvni by asi bylo,zda by jsi unesla pokud by se i dalsi tvoje miminko stalo andelickem |-| 😢 Vim ze je tezke si polozit takovou otazku,ja sama sem tuto situaci resila a ted mam krasneho synka,ma sice problem se srdickem ale neni to zivotu nebezpecne. 🙂 Dalsi vec kterou by jsi mela promyslet je,pokud by se neco,nedej Boze,stalo tobe jak by to nesly tvoje dcerky,mas urcite krasne dcery a ty by ted pro tebe meli byt prioritou.Potrebuji mamu,a i ty je urcite chces videt vyrustat.Nebylo by od tebe sobecke se dobrovolne podrobit riziku ktere sebou tehotenstvi nese?Deti to nesou tezce kdyz vidi sve rodice trpet 😞 Ja sem toto dilema resit nemusela,nemam zadne zdravotni problemy.
Na druhou stranu,vim jak silna muze touha po diteti byt.Nevim kolik ti je let,ale pokud ti to cas dovoli tak si uzivej toho co mas,raduj se z kazdeho okamziku a pak az holky budou starsi a rozumnet situaci,muzes jim vysvetlit jak se veci maji a pak se o miminko pokusit.Protoze pokud by se neco stalo tobe a miminko by "zustalo" ,ted kdyz tve dcerky tomu jeste nerozumi,mohly by to svemu sourozenci vzdycky vycitat,ale az budou starsi,ty si snima muzes promluvit,rict jim jak se citis,rozebrat to s nima bude to i pro ne urcite snazsi.
Ale rozhodnuti je jen na tobe.Sama vis nejlip jake riziko bys podstoupila a co by to obnaselo.At se rozhodnes jakkoliv,doufam ze te to ucini stastnou.Preju ti hodne stesti 😉 xxx
haluskacz
27. čer 2008
mnauu to je tezky rozhodovani. Asi bude dost zalezet na tom, co ti rekne dr. - jak moc ti to bude vymlouvat nebo nevymlouvat (ale dr. nejsou neomylni, takze to taky lze brat jen jako urcity voditko). Myslim, ze vsechny pro a proti uz se tu probraly. Samozrejme by se to dalo resit i tak, ze bys uz neriskovala a dalsi dite si osvojila, ale to neni reseni pro kazdyho a kazdy by radsi vlastni, ze jo... mam kamaradku po sterilizaci, nesla do toho ze zdravotnich duvodu, spis z ekonomickych, a ted se muze zblaznit, kdyz vidi nejaky miminko (ma 3 skolni deti). Tak ted hodne uvazuje o adopci, ale protoze jsou s manzelem oba siiilene zodpovedni, tak se boji, ze by se pak deti nemely vsechno, co potrebuji. Ale to patrne nebude tvuj pripad.
Kazdopadne cas na rozhodovani mas jeste pred sebou a muzou prijit zivotni okolnosti, ktere to pomuzou vyresit. Tak ti preju, at to dopadne nejlip pro vas vsechny.
princesp
30. čer 2008
mnauu,s tvou situaci si nejlepe poradis jen ty sama.Je to slozite rozhodnuti do ktereho musis zapojit ne jen srdce ale predevsim rozum.drzim ti pesti pri rozhodovani. 😉
alexandra
30. čer 2008
Ja si myslim, ze ak by to Tvoje telo nemalo zvladnut, tak neotehotnies 😉 (Takze drzim palce v snazilkovani!) x-)
yenn
30. čer 2008
Mnauu, kocko nase zlata x-) Moc rada Te tu vidim...to ze jsi prisla mezi nas, zalozila tema a premyslis o dalsim minku je znamka toho, ze jsi relativne v pohode aspon psychicky...to je strasne dulezite. Verim ze vsechno zvladnete a dobre to dopadne a moooooc vam k tomu drzim palce x-)
janculovi
1. črc 2008
Mnauu,já když potřebuju vyřešit něco důležitého co má čas-neřeším to.mám zkušenost s tím že se nějak rozhodnu a chci si jít za tím jenže čas vše ukáže a nakonec to dopadne ůplně jinak,takže neřeším a nechám čas at to udělá za mě.
jinak bych asi taky uvažovala jak už tady padlo-o adopci,už své vlastní děti máš,a než se podrobovat nějakému riziku,vzala bych si nějakého drobečka který mě potřebuje a nikoho nemá a dala bych mu domov a lásku
držím pěstičky
mnauuautor
2. črc 2008
holky moc dekuju za reakce, prece jenom je to povzbuzeni si vas cist 🙂
nad osvojenim jsme take uvazovali a uvazujeme, ono cloveka zatrne u srdicka, kdyz vidi plne "decaky", bohuzel vetsina tech deti, co tam travi cele detstvi, zaroven neni pravne volna.
yennicku x-) opozdene gratuluju Adikovi k narozeninam, no jo, uz je to chlap 🙂
duskaf
2. črc 2008
Ahoj mnauu.
Viem, že odpoveď nájdeš v sebe a bude Tvoje rozhodnutie bude správne.
Ja Ti len napíšem ako to bolo, je, so mnou.
O naše prvé vytúžené dieťatko sme prišli v 21. týždni tehotenstva.
Potom nám ale nebo darovalo Danka a o dva roky Filipka. Boli to sekcie a lekári už neodporúčali ďalšie tehotenstvo, ale ja som v sebe cítila, že ešte raz to príde, túžili sme po dieťatku a teraz so slzami šťastia hľadím na našu Veronku. Ono je to podľa mňa tak, že žena dokáže aj nemožné a keď sa v jej srdci zrodí túžba, nikdy ju neodoženie, naopak urobí všetko, aby ju naplnila a celé nebo a všetko dobré jej v to- verím pomôžu. Držím palce.

Začni psát odpověď...

Odešli