Rozčiluje mě moje dítě

zdravím a můžu Ti napsat, že mám za sebou totéž 😝

u staršího se z toho vyklubaly hodně potíže s růstem zubů (6x prořezávaná dáseň na pohotovosti kvůli hematomu)... s tím jsme se trápili asi rok a půl

u mladší to bylo horší o to, že na mě neustále visela (doslova, nemohla jsem nic, ani se od ní někdy otočit, ihned hrozný jekot)....a má taky takovou povahu (kňourací, pokud nekňourá tak něco vehementně vyžaduje nebo se ptá pořád dokola na totéž)
zlepšilo se to věkem (zhruba od 4 let je s ní poměrně rozumná domluva, občas se zasekne a nebo má den blbec, ale celkově to jde proti tomu co bývalo dřív 🤐).. je fakt, že je spíš napřed, takže jí měřím naprosto stejným metrem jako staršímu, přitvrzovala jsem postupně od chvíle kdy jsem šla do práce (v jejích 2 a 3/4 letech)

jenže - pokud je Tvoje malá roční, tak nějaká pravidla a vysvětlování ještě moc nepomůžou.... spíš to je asi o tréninku... některé děti mají rádi kolektiv nebo změnu prostředí (můj starší miloval někam jet, doma všechno rozebíral, nic ho nebavilo, ale když jsme někam jeli tak vydržel hodinu v tramvaji koukat z okna - každé dítě je jiiné, otázka je co by ji bavilo).... staršího hrozně bavilo chodit do dětských koutků a miloval skládačky (puzzle nebo jedna nádoba strčená do druhé, šroubovací uzávěry apod.).... něco by ji bavit mělo, pokud nemá zdr. problém tak jste to třeba jen nenašly ještě.... moja malá milovala třeba koupel se mnou nebo masáže nožiček - tohle i při vrcholu vzdoru 😉

jinak nervy na pochodu to je klasika na MD... doporučuju Bachovy květové esence, já si toho užila vrchovatě a esence mi zabraly zdaleka nejlíp... 🙂

jo a pak je výborný na tohle sport... já běhala na pásu do zničení (a to běh nenávidím).... mně vlastně stačilo že jsem pryč a mám vypnutý telefon 😅

@slunickova123 ad porod atd... já měla u mladší super těhotenství a naprosto ideální porod (jen s porod. asistentkou, v přítmí, velmi rychlý a krásný, kojila jsem, doma pohoda), přesto to pak bylo velmi velmi náročné... 😖
takže ač jsem vcelku alternativec, tak od té doby nevím jestli má porod tak dalekosáhlé důsledky jak se tvrdí... protože moje děti to měly teda přesně opačně než by to měly mít 😅

mně spíš přijde, že u naší mladší to jsou geny... je hodně po manželově rodině - nabitá energií, neústupná, pusu nezavře, málo co ji utahá, sopka emocí.... spíš přemýšlím jak toho pak dlouhodobě pozitivně využít, např. při sportu, umění atd... chodí plavat, hodně ji to baví, teď se učí na kolečk. bruslích a v září ji chci zapsat do dramatic. kroužku... to bude něco pro ni...

jinak za mě u dítěte nejnáročnější od 1 do 2 let... jenže pak zas přijde vzdor 😀 ... ale zase už lecčemu rozumí, takže když mají klidnou chvíli tak se s nimi už dá leccos dělat... můj šálek kávy je to ale od 5 let, to si fakt konečně užívám jak je všechno zajímá, ještě se moc chtějí tulit a zároveň už mají rozum 🙂

@slunickova123 Ahoj, chci tě povzbudit, bude se to zlepšovat. Ber ji mezi děti do nějakého dětského centra, nebo až bude teplo, tak na hřiště, občas ji nech babičkám, nebo tatínkovi a jdi si vyčistit hlavu. Naše dcerka byla hoooodně náročné dítě tak do těch 3 let (pořád řvala kvůli všemu). Teď už je zlatíčko 😉. Mateřství je dřina, ale stojí za to 😉. Držím moc palce

@slunickova123 držím palce ať to občas zvládá i bez Tebe, každopádně na 2 hodiny v kuse jak jsi psala se nezabavi žádné roční dítě..

2 hodiny v kuse se nezabaví ani moje pětiletá🙂 to bys chtěla moc, ale neboj s věkem to bude lepší
je ještě moc maličkána to aby si vystačila hrát sama, děcka tak do roka sami vydrželi max tak 2 minuty
od roka do dvou max 10 minut v kuse, ale časem je to fakt lepší
s jídlem bych teda neběhala to by mě mohlo, jí se 5x za den, v pevně stanovené doby, nechceš jest, nejez, pak je další jídlo, nechceš, tak budeš třeba až večeři, nebo nic, hlady neumře neboj, a nají se až bude chtít. Hlavně hlídej at pije a nic jiného neřeš,moje děcka když jim lezli třeba zuby, nejedli i týden a taky se jim nic nestalo.
Některé děti jsou holt na pozornost náročnější , s tím nic neuděláš, já mám takové obě, musíš to vydržet.
Někdy mě taky štvou, ale říkám si, že jednou až jim bude 10 nebo 15 a zalezou si do pokojíku a nebudou se mnou chtít nic dělat, tak na to budu ještě vzpomínat
Kamarádka má třeba děti , kteří si odmalička hrajou sami, a vůbec by ju krom jídla nepotřebovali celý den. Prostě je každé dítě jiné

Ahoj maminky, moc vám všem děkuji za reakce a povzbuzení.

Přihlásila jsem nás na cvičení pro batolata, na písek už chodíme ( většinou se chce jen houpat na houpačce a řev, když je potřeba pustit ijiné děti🙂 , ale i tak se tam docela zabaví🙂

Zkusím se vrátit na chvíli do práce (přestěhovali jsme se, takže hledám novou práci , ale už jsem rozeslala životopis na pár míst).

Co se týče hlídání, mám v plánu si najít hlídání - chůvu. Sice moje mamka bydlí kousek od nás, ale poslední dobou mi přijde, že jí spíš unavuje hlídat mi malou, než že by to dělala ráda. Takže chůva bude snad fungovat lépe....

Ahoj, docela chápu zakladatelku. Kňourání a brečení mě taky otravuje, ale fakt je nutné před dětmi nenechat to znát. Oni potvory dobře ví, čím nás vytočit 🙂 Dcerka byla zlatá dokud byla sama, co se narodil bráška který byl hodně ubrečený tak bulela taky jak o závod, a bylo to u nás opravdu psycho 9 měsíců. Hodně mi pomáhá zhluboka dýchat, když cítím že mě ty moje dvě zlatíčka už vážně štvou /nechci být sprostá/. Je pravda, že jednu dobu jsem dýchala zhluboka tak často, že to připomínalo holotropní dýchání 😀 ale věř, funguje to. Jakmile je v pohodě máma, jsou v pohodě i děti, ikdyž někdy je fakt těžký to udržet a někdy se člověk do té pohody musí nutit tak trochu uměle. A jinak hodně platí - když máš malou komu dát, dej a jdi pryč, na hoďku na kosmetiku, prostě kamkoliv jen vypadnout. Když jsi pořád jen s ní, musíš mít hroznou ponorku a točí tě věci, které by tě třeba tak nebraly, kdybys malou chvíli neviděla. S nejedením mám zkušenost se synem, dcerka byla úžasná. Malej hysteráky v židličce, nejradši by pořád jenom prso.. tak prostě zkouším třeba za hoďku, když nechce teď. Ale jinak nelítám za ním aby se najedl, prostě to zkusím a když nechce, tak vynecháme sváču a jak pak chutná večeře. Vždyť na podvýživu v ČR se neumírá 😉

Ještě s tím zabavením se - to malá neuměla hooodně douho, pořád mi visela na noze. Ale jsou prostě takové děti které potřebují déle maminku. Teď jsou jí skoro 4, chodí do školky a zabaví se sama třeba na půl hoďky. A ten mladší od malička nemá problém, bude mu rok a zabaví se chvílema sám. Tak jen držím palce, je fakt potřeba to přežít a vydržet. Je fajne, že jsi s malou začala chodit na cvíčo a mezi děti, a neboj, ono si to sedne.

Tak podle mě je to celkem jednoduché, nečetla jsem komentáře, takže to tu možná už bylo (teda spíš určitě 🙂) - dítko vycítí, co prožívá mamina - mamina je nervózní a tak i prcek je nervózní. Zkuste si dát "voraz", šupnout malou na chvilku tatínkovi nebo babičce - stačí jedno odpoledne, dojít si na kosmetiku, s kámoškama, zacvičit,... cokoliv co Vás baví. Podle mě chtít po ročním dítěti, aby si hodinu hrálo samo je sci-fi. Já mám 15ti měsíčního prcka a taky kňourá, dělám doma na částečný úvazek a jak si sednu k PC, už ho mám na noze a ječí 🙂, takže práci dělám v 99% až když spí. A když je vzhůru, chvilku si pohrajeme, chvilku si pohraje sám - miluje takové to navlíkání kroužků na tyčku - máme maják z ikei (staršího bavily větrníky), chvilku si čteme, chvilku zpíváme, tancujeme, hrajeme na klávesy, vyklidíme spolu myčku (uklízí příbory, podává hrnky,...), pak jdeme ven - mezitím sváča (taky moc nejí. snídani většinou bojkotuje, sváče také moc nedá - má rád kapsičky s přesnídávkou a ovoce, nijak ho ale nehoním, ať si vezme - až bude mít hlad, dá si. nechceš? nevadí, hlad budeš mít ty). pak oběd, chrupka a odpolko se psem na prochajdu, do školky pro staršího, sváča, pohrát, večeře, vykoupat, pohrát a spát. Ono to docela jde 🙂 ale myslím, že nervy má občas každá mamina - mě na 100% vytočí, když staršímu musím všechno 10x opakovat - a to to pak taky lítá 🙂

jé, teď jsem četla o tý houpačce. jestli ji má ráda, šupla bych ji mezi futra - taky ji tam máme, zavěšenou na rozpěrný tyči na pořádných karabinách. je to úžasná věc 🙂 a teda další je skluzavka, ale je fakt, že ta se každému do obýváku nevejde 🙂

@slunickova123 uplne vam rozumim!!! Mame to velmi podobne. Akorat nas malej je urvanej a nespokojenej od narozeni. Ale zvykla fakt nejsem ☹
Taky bohuzel casto kricim a pak me to zpetne mrzi, ale nemuzu si pomoct.. Kdyz je fakt nejhur, na chvili ho zavru do pokojicku nebo se nekde zavru ja. Jeste kojime, takze ta vazba je opravdu silna. Tatinek obcas pohlida, ale je hodne pracovne vytizeny.
Taky si obcas rikam, jestli nejit nekam na par hodin pracovat...nebo najit chuvu.
Ono je asi pravda, ze dite zrcadli rodice a proto vy maminka mela byt v pohode, ale to je zacarovany kruh. Nemuzu byt v pohode, kdyz mi rve a vzteka se dite a kdyz ja nejsem v pohode, neni ani dite.
Taky mi moc neji, chce hlavne prso nebo sladkosti.
Muzete zkusit mrknout na stranky Nevychova.cz
Drzte se!

@slunickova123 Ahoj, prosím Tě, máš k tomu, co píšeš "ale myslím že celiakie to není ( jsem mimochodem pediatr aje tam spoustu jiných, výraznějších příznaků) " nějaké bližší info? Indikace v rodině, díky.

@zo_ja ahoj, myslis ty dalsi priznaky? Tak hlavne se projevuje prujmy, neprospivani, maly vzrust, vzedmute bricho, nechutenstvi,vyrazka obcas ( tzv. dermatitis herpetiformis ), zvracenim, bokestmi bricha, ale i otoky kloubu napriklad a psychicke zmeny, zpomaleni psychomotor.vyvoje....

Ty jako na své dítě křičíš ať už tě nesere a drží hubu?! Obávám se, že uřvaná a nepříjemná jsi ty sama a je to tvůj povahový rys. Co tedy očekáváš od svého dítěte? Že bude jíné? Sedět na zadku a hrát si v tak nízkém věku samo? To, že tě "otravuje" je tím, že se domáhá pouze tvé pozornosti, které se jí evidentně nedostává. Zkus zvednou svou línou zadnici a začni se svému dítětě třeba věnovat.. péče nekončí tím, že dáš dítěti "nažrat" jak píšeš..

Občas juknu na reakce a vidím, že leckde je to podobně. Až na paní drakenn - proč je nutné paní zakladatelku napadat? Ona je tak odvážná, že šla s kůží na trh a přiznala se k tomu, co jí trápí. A věřím že to není lehké říct to takhle na plnou pusu. Má to tak spousta ženských, a některé by to nepřiznaly za živého boha. Je velmi jednoduché napsat něco ošklivého, odreagovat se na tom druhém... to se velmi lehce hodnotí a odsuzuje. Myslím, že paní co se tady svěřila spíše čekala podporu a ne takové až brutální shazování. Jestli milá paní drakenn máte nějaké potíže, nehojte si je tady na nás a běžte někam jinam.

@drakenn klidek, matko;)

@barka79 no vidíte, a já jsem zase odvážná vyjádřit naplno svůj názor na matku zde. Mě totiž nepřijde normální být vulgární ke svému vlastnímu dítětí. Vám to asi normální příjde, hádám, že to máte doma také takové.. Ano - půjdu jinam. Mezi mámy, kterým tohle chování připadá nepřiměřené a nikdy by se ke svému dítěti takto nechovaly

Tak sup sup at uz jste tam...

Mám doma 22.měs.kluka, od narození trpěl na prdíky, cvičili jsme vojtovku,kolem 8.měs.separační úzkost, od roku do 14 měsíců pohoda a od 15.měsíců do ted´hrůza... období vzdoru, kousání, škrábání,bouchání hlavou o zem... ,jsem na něj skoro sama, hlídání mám jen když opravdu potřebuji.... miluji ho,ale taky mi ujedou slova...smrade apod.... k tomu se přidá přítel..že na něj křičím,plesknu po ruce i po zadku.... takže hádka.... no a skončila jsem u doktorky na injekci z vyčerpání...psychického i fyzického... , jsem naštvaná sama na sebe,že jsem špatná matka,ale doufám,že bude lépe... jasně je to malé dítě,musím mít trpělivost,ale jsem také jen člověk 😔

@slunickova123 já myslím, že bude ještě hůř 😀 Dcera to má někdy i teď a to už je jí 26m. Do toho období vzdoru a období "já sama", no lahoda. Taky jsem občas takhle zařvala, pak mě to mrzelo atd. Myslím, že nejvíc pomůže, když se uklidníš ty, i když to se lehce píše a hodně těžko dělá...jen píšu svou zkušenost...někdy na začátku tohoto roku jsme takové výživné období měly, já navíc těhotná, takže jsem byla s nervama v kýblu a pak mi tady právě holky napsaly, že je to normální, mě to asi pomohlo, uklidnila jsem se a uklidnila se i dcera. Ono to, jak se cítí matka, dost ovlivňuje i děti, třeba i při večerním usínání - když dcera cítí, že jsem z nějakého důvodu nervózní, tak nemůže zabrat, dělá blbiny, kňourá. Když jsem vyrovnaná a "no stress", tak je uspávání mnohem jednodušší).

Ráda bych i vám dala vědět o zítřejším webináři z Nevýchovy. Webinář je zdarma nenechte si jej ujít.
Téma webináře je ,,Jak správně a bez infarktu reagovat, když neuplyne den, aby vaše dítě něco neprovedlo,,
http://kouzelnavychova.cz/webinar-zdarma-jak-sp...