Separační úzkost, jde to vydržet bez návštěvy psychiatra?
Ahoj. Vím, že je toto období normální, ale bohužel mi začínají ujíždět nervy. Synovi vadí v podstatě vše, pokud ho nedržím, nebo s ním neležím u hraní. Nemám už měsíc vysato, vytřeno, uvařit je horor. Stíhám akorát vyprat, u věšení vydržím jeho řev. Je možné to vydržet bez návštěvy psychiatra?
Tak ho dej na chvíli manželovi,až se vrátí z práce. Je krásně, můžou jít spolu ven a ty si zatím uklidíš. I chlapi se přece můžou starat o dítě. Už jsem to tu několikrát psal - mně žena zemřela. Postarat se musím umět taky.
Mam doma to samé uz od loňského léta a ted je to drobek lepší. Stejen jsem z ni palici a manžel ze mně 😂Šátek a jakýkoliv jiny nositko dcera odmítá od mimina. Tak jsem se naucila vysavat a jiny věci dělat jednou rokou. Vytiram kdyz spi a taky vařím a zehlim. Okna a nejay větší uklid by moje domácnost potrebovala. Ale to asi az mala bude v školce 😁😁😁Na zahrade mi roste plevel 😂
Bude mít rok.
Manžel bohužel dělá sezónní práci, chodí domu kolem 19.00. To se akorát najim a posbírám největší binec.
Nositko, šátek jsem zkoušela. Nelíbí se mu, že se nemůže hýbat.
Ano, snažím se když spí přes den, ale to je už jen hodina, většinou stihnu jen uvařit. Někdy jen sedím a čumim do mobilu, to se přiznám. Hrozně mě to psychicky vysiluje. Večer usíná až ve 21.00 a ve 22.00 už jsem tuhá taky..
A nechce se taky účastnit Tvojí "hry"? Děti to mají nastavené jinak - nerozlišují práci a hru - vše je pro ně zajímavá činnost (dokud jsem myla nádobí ručně, tak to byl důvod k velkému vztekání - prostě "máma si hraje s vodou a pěnou a já NE" - takže jsem dala stoličku a "přijala pomocníka")
Moje dítka mi v tomhle věku taky visela s řevem na noze - chtěli vidět a ještě lépe dělat to co já.
Spousta maminek proto používá "učící věž".
Třeba by pomohlo nabídnout činnost, jakou zrovna děláš Ty (míchat v hrnci vařečkou třeba pár fazolí...).
Tak po tom roku sa to bude pomaly zlepšovať ;) ja som veľa vysvetľovala, čo robím, prečo to robím a zapájala som ho, aj keď napr vysávača sa celkom dlho bál, resp všetkého, čo bolo hlasité, ale mohla som žehliť, aj keď mi sedel skoro na nohách, takže pohyb bol problém a napr variť v hrnci sa dajú aj kocky 🙂 rád zametal a zmýval, prádlo sa tiež naučil podávať, takže to šlo... Hlavne ak muž príde o 7 a malý ide spať o 9, tak sa mu môže tie 2h krásne venovať.
@slimacikmia no věřte že se snaží, ale většinou toho má taky dost...
Pevně věřím, že se to bude zlepšovat.
Naše malá má rok. Nemůžu říct že by mi visela na noze, ale také chce být pořád s námi, se vším pomáhat 🙂 tak pomáhá. Pokud není manžel doma, tak dělám úklid s ní. Pokud je manžel doma střídáme se v hlídání a úklidu, popřípadě si malou vezme ven, jde uspávat atd...a já zatím poklidím. Pokud malá pomáhá trvá to sice déle, ale je spokojená a nakonec to dopadne. Já nikam nespěchám tak můžeme úklízet o půl hodiny déle 🤔
@andza Můžete se srovnávat s kýkoliv, jenom si potřebujete taky někdy odpočinout. Já nemám maželku od necelých 2 let mé dcery a bez pomoci rodičů a bratra bych byl taky v háji. On ten člověk, který si na chvilku odpočine to vidí hned jinak. Vy máte manžela, tak mu zkuste synka dát třeba na víkend. S odstupem času to zase uvidíte všechno jinak. Děti rostou...
@andza no, dcera je taková od miminka... Cca do 3 let vyžadovala 1000%ní pozornost. Pokud by si sama hrála 5 minut, tak bych si myslela, že ji někdo vyměnil. Doslova mi visela na teplácích 24/7. Jediná možnost je zapojit do chodu, půjde to čím dál líp, i když je z toho většinou víc bordelu, než užitku, no a pro relax ven, mezi lidi, děti, tam se to trochu rozpustí. Vařit a jíst jsem přes den prostě nestíhala, to jsem vzdala. Vlastně jsme byly snad každý den někde, doma se ta intenzita nedala vydržet ;) No a nebo ho to přejde, ale nějaký děti prostě takový jsou pořád, i když teď má dcerka 3,5 a když má parťáka, tak o ní nevím, sama si vyhraje jen pár minut, ale lepší než dřív to je o dost 😉
Všem vám děkuju za podporu. Vaření jsme zvládli spolu, snědl sice půl pytlíku křupek a syrovou cibuli, ale byl spokojenej. Celkově to dnes bylo o moc lepší. Asi mi stačí ta psychická podpora, že v tom nejsem sama 🙂
Manžel bohužel pracuje i víkendy, rodiče mám daleko, tchýně hlídá již 3 předešlá vnoučátka a jsem tu přistěhovaná, tak tu ani nikoho neznám. Tak se tu v tom občas plácám....
Nemužete někde obědy odebírat? Ja odebírám v místní škole, člověk to má bez práce, bez vymýšlení a jídlo není vůbec špatné. Všechny maminky co vaří mají muj obdiv 🙂
@andza vyrazte na hřiště, nebo do mateřského centra, seznámíte se rychlostí blesku! Já hodně spolumamin znám z dřívějška, ale většina už je zpět v práci, nicméně se synem jsme opět zapadli během jediné procházky do party asi 5ti mamin se stejně starým dětma... je to balzám, né že bychom probírali klasickou literaturu, ale i to mateřské požvanění zvedne náladu a hlavně poznáte, že všechny bojujeme na pokraji sil, jen třeba každý s něčím jiným 😉
Koľko má syn?